|
| |
|
|
Styly učení žáků
BICANOVÁ, Michaela
Ústředním tématem této bakalářské práce jsou styly učení žáků. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou. První část práce pojednává o učebních stylech žáků v teoretické rovině. Základní myšlenkou je především zmapování základních pojmů výchovně - vzdělávacího procesu, dále pak předložení definice stěžejního pojmu, kterým je styl učení. Blíže se práce zabývá možnostmi ovlivnění stylu učení jak ze strany žáka, tak ze strany učitele či určitými ovlivňujícími vnějšími faktory. Jsou definovány a blíže popisovány druhy stylu učení, jejich diagnostika, možnosti ovlivnění a případné změny. Praktická část je zaměřena na porovnání učebního stylu mezi žáky středních odborných škol s maturitou a středních škol gymnaziálního typu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou stanoveny dva cíle a k nim náležící hypotézy. Prvním cílem je zjistit, jaký učební styl žáci při své studijní činnosti preferují s ohledem na typ školy, kterou navštěvují. K cíli se vztahují dvě hypotézy, z nichž jedna předpokládá, že žáci středních odborných škol s maturitou preferují učební styl strategický, naopak druhá hypotéza předpokládá, že žáci středních škol gymnaziálního typu upřednostňují učební styl hloubkový. Druhým cílem je zjistit, jaké inteligenční dovednosti žáci při učení využívají s ohledem na typ školy, kterou navštěvují. Zde se k cíli opět vztahují dvě hypotézy. První z nich předpokládá, že žáci středních odborných škol s maturitou využívají v procesu učení nejvíce inteligenční dovednosti interpersonální, naopak druhá hypotéza tkví ve skutečnosti, že žáci středních škol gymnaziálního typu uplatňují v procesu učení nejvíce dovednosti logicko - matematické. Zjištěné informace dotazníkovým šetřením jsou znázorněny v grafech s komentáři a poznatky ohledně potvrzení či vyvrácení hypotéz jsou shrnuty v diskuzi a závěru.
|
|
|
Rozvoj klíčových kompetencí v programu MŠ podporující zdraví v kontextu kurikulární reformy předškolního vzdělávání
FIŠEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá klíčovými kompetencemi u dětí předškolního věku. Zaměřuji se na kompetenci k učení a její rozvíjení v prostředí mateřské školy (dále jen MŠ). V teoretické části práce vysvětluji pojem kompetence, poukazuji na souvislost klíčových kompetencí s Lisabonským procesem, vymezuji kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) a v kurikulu MŠ podporující zdraví. Zabývám se metodami, které vedou k rozvíjení klíčové kompetence k učení. Praktická část této práce je založena na realizaci vytvořeného experimentálnímu programu, který rozvíjí klíčovou kompetenci k učení. Tento program může dále sloužit jako obohacení vzdělávací nabídky předškolních pedagogů při rozvoji kompetence k učení.
|
|
|
Edukace těhotných žen s gestačním diabetes mellitus
NEČINOVÁ, Jaroslava
První teoretická část práce se zabývá problematikou nemoci gestačního diabetes mellitus z pohledu sociologie a medicíny. Druhá část teorie obsahuje charakteristiku edukace a edukační proces u těhotných žen v jednotlivých fázích gravidity, v době porodní a poporodní. Empirická část práce, která je založena na kvantitativním výzkumu a anonymním dotazníkovém šetření, prověřuje podle daných hypotéz kvalitu vědomostí a formu současné edukace respondentek v souvislosti s onemocněním, poskytuje informace o jejich věkovém složení, životním stylu a úrovni kompenzace gestačního diabetu.
|
|
|
Vliv stresu na rychlost učení u hlodavců - etologický a fyziologický přístup
HAVLOVÁ, Jitka
Tato studie ve formě rešerše se zabývá 2 různými přístupy ve zkoumání vlivu stresu na učení. U každého přístupu byly popsány metody, které se pro daný přístup používají. Cílem bylo určit formy stresu, které mohou učení a paměť poškodit nebo naopak na učení působit kladným efektem. Při chronickém dávkování hormonů u fyziologického přístupu dochází k poškození prostorové paměti. Krátkodobá vysoká hladina kortikosteronu však učení napomáhá. Etologické metody mají na učení u hlodavců z větší části negativní vliv, a to především na prostorové učení a referenční paměť. Přesto existují metody, které mohou učení ovlivnit i pozitivně. U některých metod můžeme při výzkumu obdržet odlišné výsledky. Ty jsou především způsobeny v rozdílném působení akutního či chronického stresu na jednotlivé etologické metody.
|
|
| |
|
|
Filozofování s dětmi jako způsob výchovy zážitkem ve volném čase
MACKŮ, Richard
Práce představuje možnosti a rizika, která vyplývají z kombinace metod výchovy zážitkem a filozofování s dětmi. Po vymezení použitých termínů postupně seznamuje s cíli, charakteristikou a základními metodami výchovy ve volném čase z nichž podrobně představuje výchovu zážitkem a její základní prvky - dramaturgii, dobrodružství, reflexi a hru. Poslední dva jmenované jsou v práci pojaty jako pojící prvky mezi výchovou zážitkem a programem Filozofie pro děti, jehož cíle i metody jsou rovněž podrobně představeny. Následné zamyšlení nad styčnými plochami filozofování s dětmi a zážitkových činností je stěžejní částí práce. V této oblasti jsou řešeny filozofické aspekty hry a reflexe jako možné cesty zážitkově pojatého filozofování. V závěru je naznačeno také možné propojení filozofie a zážitku samotného.
|
|
|
Specifické poruchy učení u žáku na zkladní škole a jejich minimalizace
BAŤKOVÁ, Anna
Práce se zabývá problematikou specifických poruch učení u dětí na Základní škole. Snaží se přiblížit jednotlivé typy poruch a jejich příznaky, které jsou u dětí nejčastější. Dále se práce zabývá nejznámějšími teoriemi příčin specifických poruch učení, diagnostikou a v neposlední řadě cestami k minimalizaci a nápravě poruch. Jednotlivé kapitoly se opírají o nejznámější poznatky z oblasti specifických poruch učení. Problematice je věnována pozornost ve čtyřech kapitolách. První kapitola se věnuje příčinám poruch, tedy teoriím, které se snaží specifické poruchy učení vysvětlit z hlediska genetiky, poruch mozku, špatného dekódování informací, lehkých mozkových dysfunkcí a v neposlední řadě se věnuje vlivu prostředí. Následující kapitola rozděluje a vysvětluje jednotlivé diagnostické vyšetření, které dítě podstupuje před stanovením diagnózy. Třetí kapitola se zabývá jednotlivými specifickými poruchami učení. Popisuje definice poruch a jejich příznaky. Poslední kapitola je věnována minimalizaci poruch. Je zde seznámení s Individuálním vzdělávacím plánem a cvičeními pro jednotlivé poruchy.
|
|
|
Proces výuky pacientů jako součást ošetřovatelského procesu
ŠEFČÍKOVÁ, Michaela
Výuka neboli edukace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Je to záměrná činnost, systematická instruktáž, která vede k získávání znalostí a dovedností specifickým způsobem učení. Za poslední tři desetiletí se významně změnila forma edukační činnosti. Před třiceti lety byla edukace orientována spíše na strohé předávání informací týkajících se léčby, možných komplikací a jejich prevence. V současné době sestra, která je svým vzděláním v oblasti edukace vysoce profesionální, klade důraz na vzájemnou spolupráci nejen s klientem, ale i s jeho rodinou. Sestra respektuje individuální potřeby klienta a snaží se ho přimět k aktivní účasti na péči o jeho zdraví. Cílem této práce bylo zjistit, zda sestry poskytují pacientům edukaci v rámci ošetřovatelského procesu a zda je tato edukace vnímána pacienty jako dostatečná pro udržení optimální úrovně jejich zdraví. Všechny hypotézy , které jsem si stanovila, byly potvrzeny. Zdravotně výchovná činnost je dle výsledků výzkumu vykonávána z velké části sestrami samotnými,ale v některých případech se na ní podílel i lékař. I když většina dotazovaných klientů vyjádřila spokojenost s poskytovanými informacemi, stále tu však byli takoví, kterým množství informací, teoretických i praktických, nevyhovovalo. Klienti ve většině případů uvedli, že poučení, která jim sestra poskytovala v rámci zdravotně výchovné činnosti jsou pro zlepšení jejich zdravotního stavu velmi důležitá. Spolupráce mezi sestrou a klientem je založena dobré komunikaci. Výsledkem tohoto porozumění je situace, kdy klienti dodržují pokyny dané sestrou. Z výsledků výzkumu bylo patrné, že všichni klienti se snažili dodržovat odborné pokyny a doporučení a tím dosáhnout požadovaného cíle tedy změny v chování.
|
|
|
Diagnostika vybraných didaktických pojmů v sémantickém prostoru studentů učitelství a učitelů na 1. stupni ZŠ
KUBÍČKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá problematikou a následně diagnostikou prekonceptů k didaktickým pojmům u studentů učitelství a učitelů v praxi na 1. stupni ZŠ. Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry spolu souvisí vnímání vybraných didaktických pojmů mezi studenty pedagogické fakulty a učiteli na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se zabývá odborným vymezením výzkumné metody sémantického diferenciálu a vymezením pojmů zahrnutých ve výzkumu. V praktické části byly zjištěny a zpracovány údaje o vnímání zvolených didaktických pojmů pomocí metody sémantického diferenciálu.
|
host ::
RSS.