Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19,307 záznamů.  začátekpředchozí19302 - 19307  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.59 vteřin. 

Práce a její vliv na zdraví
POCHOPOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem ?Práce a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se práce jako takové a jejího vlivu na lidské zdraví. Dále se zabývá pracovním prostředím, zátěží v pracovním procesu a optimalizací podmínek v zaměstnání. Taktéž pojednává o sociální práci jakožto pomáhající profesi, charakterizuje povolání sociálního pracovníka a dále vymezuje pojem zdraví a sociální determinanty zdraví. Praktická část práce zahrnuje vyhodnocení získaných údajů a statistické zpracování výsledků. Sběr primárních dat byl realizován kvantitativním způsobem, zvolena byla metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor je tvořen sociálními pracovníky ze čtyř krajů České republiky (Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha), bez ohledu na věk, typ zařízení, ve kterém jsou zaměstnáni, či cílovou skupinu, se kterou pracují. Dotazníky byly distribuovány elektronickou cestou prostřednictvím internetu či osobně návštěvou zařízení a dále jejich předáním či přeposláním mezi sociálními pracovníky. K výzkumu bylo celkově navráceno 184 dotazníků, z nichž osm nemohlo být použito z důvodu nesprávného nebo nedostatečného vyplnění. Pro zpracování výsledků nakonec bylo užito 176 dotazníků. V práci byly stanoveny dva cíle. Zmapovat vliv práce na zdravotní stav sociálních pracovníků a zjistit, k jakým změnám zdravotního stavu po fyzické či psychické stránce u sociálních pracovníků dochází. Společně s cíli práce byla stanovena následující hypotéza: H1: Sociální pracovníci pociťují zdravotní obtíže více po psychické než fyzické stránce. Tato hypotéza nebyla na základě statistického testování potvrzena. Ze získaných výsledků lze tedy usuzovat, že i přes značnou psychickou náročnost profese sociální pracovníci nepociťují psychické obtíže ve větší míře než obtíže fyzického charakteru. Závěry výzkumu však není možno vzhledem k lokalitě a nereprezentativnímu výběru respondentů generalizovat, na zjištěné výsledky je tedy třeba nahlížet s tímto vědomím. Statistické testování i přesto přineslo několik zajímavých poznatků. Patří mezi ně například souvislost mezi cílovou skupinou klientů a hodnocením fyzického a psychického zdraví respondentů. Dále je to vztah mezi cílovou skupinou a místem výkonu profese a hodnocením spokojenosti s pracovními podmínkami, kolektivem a celkovou spokojeností s povoláním sociálního pracovníka. Diplomová práce může sloužit jako vhled do problematiky vlivu práce jako takové na zdraví jedince a dále konkrétně vlivu povolání sociálních pracovníků na jejich zdravotní stav. Získané údaje mohou být prospěšné nejen samotným sociálním pracovníkům, ale i vedoucím zařízení poskytujícím sociální služby. Výsledky práce mohou taktéž tvořit základ či inspiraci pro další výzkumy, které se touto problematikou budou zabývat.

Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.

Oskar Wiener and his creation for children
Adeltová, Helena ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o pražském německém spisovateli Oskaru Wienerovi, který patří mezi méně známé pražské autory, tvořící na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní důraz je pak věnován Wienerově tvorbě pro děti, která hraje v jeho celkové tvorbě stěžejní roly. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá pojednává obecně o životě Oskara Wienera a její materiálovou základnu tvoří především archiválie, vzpomínky jeho přátel a autobiografické prvky z Wienerových děl. Kapitola třetí se zabývá pražskou německou literaturou přelomu 19. a 20. století obecně, nastiňuje historické pozadí, uvádí literární skupiny této doby, především pak skupinu Jung Prag a její literární tendence. Jelikož patřil Oskar Wiener do skupiny pražských neoromantiků, je čtvrtá kapitola věnována právě tomuto směru. Kapitola pátá poskytuje stručný přehled celkové tvorby Oskara Wienera s důrazem na jeho činnost sběratelskou a zprostředkovatelskou. Kapitoly šest a sedm se pak již podrobněji zabývají Wienerovou tvorbou pro děti, kdy jsou v šesté kapitole představena konkrétní Wienerova díla a v sedmé kapitole jsou pak tyto díla zasazena do všeobecného kontextu moderní pedagogiky. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky a postřehy této práce. Klíčová slova Oskar Wiener, německá pražská...

Estakáda přes řeku Bečva
Pidima, Jan ; Pachl, Radek (oponent) ; Panáček, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem dálničního mostu o více polích, který převádí dálnici D1 přes řeku Bečvu poblíž města Přerov. Byly vypracovány dvě varianty, ze kterých byla vybrána varianta dodatečně předpjatého komorového nosníku. Statický model a účinky zatížení byly řešeny v programu Scia Engineer 2016.0. Posudky byly počítány ručně podle Eurokódů. Účinky zatížení větrem, nerovnoměrným sedáním podpor a vodorovné účinky od dopravy byly zanedbány.

Technická studie silničního obchvatu městské části Brno – Žebětín
Misiarzová, Vendula ; Polesná, Kateřina (oponent) ; Radimský, Michal (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zpracování technické studie silničního obchvatu městské části Brno – Žebětín, který povede v koridoru dostupného městského pozemku. V rámci zpracování studie obchvatu bude vyřešeno napojení obchvatu na stávající silnici III/3842 a ulici Hostislavovu v místech křižovatky s ulici Chrpovou. V návrhu bylo také nutno zohlednit dopravní napojení uvažované obytné zóny a přístup pěších z ulice Hostislavova. Projekt byl zpracován ve dvou variantních řešeních, lišící se druhem navržené křižovatky u ulice Hostislavova. Ve variantě - A byla navržená styková křižovatka, ve variantě – B pak okružní křižovatka. Dále bylo provedeno zhodnocení těchto dvou variant a pro podrobné zpracování technické studie byla vybrána Varianta – A.

Křižovatka ulic Krásnopolské a Opavské v Ostravě
Kocurek, Ondřej ; Kotas, Roman (oponent) ; Všetečka, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší křížení ulic Krásnopolské a Opavské v Ostravě. Stávající křižovatka zajišťuje hlavní dopravní spojení mezi městskými částmi Krásné Pole a Porubou, ulice Opavská je součástí silnice I/11, hlavním dopravním tahem mezi Opavou a Ostravou. Diplomová práce řeší variantní návrhy lepšího napojení větve křižovatky ulice Krásnopolské na ulici Opavskou, současný stav konstrukčně nevyhovuje především rozhledovými poměry a úpravou nároží křižovatky. Všechny varianty jsou navrženy dle platných norem a technických předpisů.