|
|
Klinické aplikace kmenových buněk v léčbě neurodegenerativních onemocnění CNS
Jančová, Pavlína ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Kmenové buňky mají díky své schopnosti diferenciovat se v různé tkáně velký léčebný potenciál. Jejich použití se zkoumá také u neurodegenerativních onemocnění, pro která je typické, že dochází k odumírání specifických skupin neuronů, jsou progresivní a kvůli složité a zatím plně nepochopené patofyziologii pro ně není účinný lék, pouze terapie prodlužující a usnadňující život pacientů. Tato práce shrnuje výsledky dokončených klinických studií a informuje o probíhajících studiích, ve kterých se aplikuje léčba kmenovými buňkami u vybra- ných neurodegenerativních onemocněních. U roztroušené sklerózy a amyotrofické laterální sklerózy má léčba kmenovými buňkami poměrně dlouhou historii, některé studie prokázaly terapii kmenovými buňkami jako přínosnou. Zatím je známo jen málo dat o účincích kmenových buněk u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, protože první klinické studie byly dokončeny nedávno. Všechny klinické studie prokázaly bezpečnost aplikace kmenových buněk, ale nebyla u nich prokázána náhrada poškozených neuronů, jen ochrany těch zbývajících neurotrofickými a imunomodulačními látkami, které kmenové buňky produkují. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, kmenové buňky, klinické studie, roztroušená skleróza, amyotrofická laterární skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova...
|
|
|
Vliv parcelačního atlasu na kvalitu klasifikace pacientů s neurodegenerativním onemocněním
Montilla, Michaela ; Lamoš, Martin (oponent) ; Gajdoš, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je definice vztahu závislosti klasifikace pacientů postižených neurodegenerativním onemocněním na volbě parcelačního atlasu. Součástí práce je aplikace analýzy funkční konektivity a výpočtu grafových metrik dle metody publikované Olafem Spornsem a Mikailem Rubinovem [1] na fMRI datech naměřených na CEITEC MU. Aplikaci předchází teoretická rešerše parcelačních atlasů pro segmentování mozku ze snímků fMRI a rešerše matematických metod klasifikace, jako i klasifikátorů neurodegenerativních onemocnění. První kapitoly práce přináší teoretický základ poznatkůl z oblasti magnetické a funkční magnetické rezonance. Definovány jsou fyzikální principy metody, podmínky a průběh akvizice obrazových dat. Třetí kapitola shrnuje grafové metriky použité dále v diplomové práci pro analýzu a klasifikování grafů. Práce přináší stručný přehled parcelačních metod, se zaměřením na parcelaci pomoci atlasů. Po teoretické rešerši metod zkoumání funkční konektivity a matematických metod klasifikací, byly poznatky použity pro realizaci parcelací, výpočet grafových metrik a následnou klasifikaci fMRI snímků 96 subjektů vždy do jedné ze dvou tříd s využitím binárních klasifikátocí metodou podpůrných vektorů a lineární diskriminační analýzy. Data klasifikována v této práci byla naměřena na pacientech s Parkinsonovou chorobou (PD), s Alzheimerovou chorobou (AD), s Mírní kognitivní poruchou (MCI), s kombinací nemocí PD a MCI a na subjektech patřících do kontrolní skupiny zdravých jedinců. Pro předzpracování a pro analýzu je v práci využito prostředí MATLAB a toolboxy SPM12 a Brain Connectivity Toolbox.
|
|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení neurotoxinu beta-N-methylamino-L-alaninu ve vodě a sinicích pomocí LC/MS
HOŘEJŠÍ, Karel
Tato práce se zabývá vývojem, optimalizací a validací analytické metody na stanovení neurotoxinu -N-methylamino-L-alaninu ve vodě a sinicích pomoci LC/MS. Jako první bylo provedeno ověření základních parametrů analytické metody vyvinuté v rámci bakalářské práce autora. Pro ověření byly vybrány následující parametry: volba vhodných MRM přechodů, napětí aplikované na S-čočky a F-čočky a normalizovaná kolizní energie. Za druhé bylo provedeno testování vhodnosti systému. Za třetí, analytická metoda byla úspěšně validována. Dále bylo provedeno testování a optimalizace extrakce na tuhou fázi pro analýzu vzorků vody. Pro optimalizaci byly vybrány pH vzorku a složení elučního činidla. Kromě toho byla také provedena extrakce kyselinou trichloroctovou s kyselou hydrolýzou pro vzorky sinic. Nakonec byly obě metody, jak extrakce na tuhu fázi, tak extrakce trichloroctovou kyselinou, vyhodnoceny a aplikovány na reálných vzorcích.
|
|
|
Ovlivnění plasticity centrálního nervového systému v dospělosti a po poškození.
Procházková, Natálie ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Perineurální sítě jsou strukturou extracelulární matrix centrálního nervového systému, obepínající některé subpopulace neuronů. Jejich vznik souvisí s uzavřením kritické periody a výrazným omezením plasticity. Ve zdravém organismu jsou perineurální sítě důležité pro stabilizaci zralého nervového systému, podporu vysoce aktivních neuronů a jejich ochranu. Při patologických stavech jsou však jedním z faktorů, které zabraňují správné obnově tkáně prostřednictvím tvorby gliové jizvy a zvýšením koncentrace látek s inhibičním efektem na růst neuronů. Rozrušením perineurálních sítí, například enzymaticky, je možné znovu otevřít kritickou periodu a obnovit plasticitu centrálního nervového systému. To vede k potenciaci růstu a větvení neuronů a celkové regeneraci centrálního nervového systému jak po mechanickém poškození, jako je například poranění míchy, tak při neurodegenerativních onemocněních, jako je Alzheimerova choroba. V Alzheimerově chorobě ovlivňují perineurální sítě stejně jako ve stárnoucím organismu zhoršování paměti a obnovení plasticity zde vede ke zlepšení synaptického přenosu, a tím i odstranění paměťového deficitu. Klíčová slova: perineurální sítě, neurodegenerativní onemocnění, poranění CNS, Alzheimerova choroba, chondroitinsulfát proteoglykany
|
|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Changes in neuroglia in degenerative disorders of the central nervous system
Kirdajová, Denisa ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Neurodegeneratívne ochorenie je závažná porucha nervového systému charakteristická stratou neurónov s následným poškodením mozgu. Toto poškodenie môže mať rôznorodé následky ako postupná strata pamäti a intelektu, problémy s pohybovým aparátom a v neposlednej rade smrť. Príčiny týchto chorôb nie sú doposiaľ úplne objasnené. Okrem neurónov v týchto poruchách hrajú dôležitú úlohu neuroglie centrálnej nervovej sústavy. V neurodegeneratívnych chorobách sú astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a NG2 bunky zapletené v ich mnohých aspektoch. Podieľajú sa ako na ochrannej, tak aj na poškodzujúcej stránke týchto ochorení. Táto práca preto predstavuje prehľad doposiaľ nadobudnutých poznatkov o neurogliách v rôznych typoch degeneratívnych porúch CNS (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofná laterálna skleróza, skleróza multiplex, Wernikeova encefalopatia, demencia asociovaná s HIV, frontotemporálna demencia, vaskulárna demencia). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam oxidu dusnatého při vzniku neurodegenerativních onemocnění
Matušková, Hana ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem oxidu dusnatého při vzniku neurodegenerativních onemocnění. Oxid dusnatý je biologický aktivní plyn, který má, kromě jiného, vliv na řadu funkcí centrální nervové soustavy. Jeho působení je závislé na koncentraci, v malém množství má pozitivní vliv, při nadprodukci výrazně přispívá rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Ve své práci se zabývám negativním vlivem oxidu dusnatého při vzniku epileptických záchvatů, Parkinsonovy nemoci, Alzheimerovy nemoc a Huntingtonovy nemoci. V závěru práce jsem se zmínila o možnostech stanovení výše koncentrace oxidu dusnatého. Klíčová slova Oxid dusnatý, ROS, RNS, neurodegenerativní onemocnění, epileptické záchvaty, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, Huntingtonova nemoc
|
|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS
HOŘEJŠÍ, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem, optimalizací a validací analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS. Nejprve byl proveden vývoj a optimalizace analytické metody. Pro optimalizaci analytické metody byly vybrány následující parametry: teplota HESI a MS kapiláry, průtoky plynů, napětí na S-čočkách, F-čočkách a kapiláře, kolizní energie. Kromě toho bylo optimalizováno i složení mobilní fáze, průtok mobilní fáze a objem nástřiku vzorku. Poté byla analytická metoda úspěšně validována. Nakonec byla tato metoda použita pro analýzu reálných vzorků povrchové vody.
|
|
|
Diagnostické biosenzory pro encefalopatie způsobené priony
Šobrová, Pavlína
Prionové onemocnění jsou lidské a živočišné fatální přenosné neurodegenerativní onemocnění (TSE) charakterizované strukturální změnou buněčného prionového proteinu (PrPC) na jeho pozměněnou isoformu PrPSc. Hlavním cílem této práce bylo sumarizovat současné poznatky o jednotlivých TSE a možnostech jejich detekce se zaměřením na elektrochemické metody. Pro tyto účely byla použita cyklická voltametrie (CV), diferenční pulzní voltametrie (DPV), diferenční pulzní voltametrie ve spojení s Brdičkovou reakcí (DPV -- Brdičkova reakce) a chronopotenciometrická rozpouštěcí analýza (CPSA). Limity detekce jednotlivých technik byly stanoveny na 32 ug/ml u CV, 16 ug/ml u DPV, 16 ug/ml u DPV -- Brdičkova reakce a 8 ug/ml u CPSA. Dále byl sledován vliv působení teploty denaturace. Jak jasně vyplývá z výsledků, získané signály prionových proteinů lineárně klesaly v závislosti na délce trvání denaturační teploty (99 °C) po dobu 0, 15, 30, 45 a 60 min. Dále jsme se zaměřili na studium prionových proteinů a jejich interakce s CdTe kvantovými tečkami (QD) za použití elektrochemie. Primárně jsme elektrochemicky charakterizovali QD a stanovili jejich detekční limit na 100 fg/ml. Následně jsme se zaměřili na elektrochemické studium interakcí QD s prionovým proteinem. Detekční limit byl stanoven na 1 fg v 5 ul při 3S/N. Toto by mohlo hrát důležitou úlohu při značení prionových proteinů QD kvůli velmi snadné aplikovatelnosti a možnosti miniuaturizace zařízení, které může být použitelné in situ. a otevřít taknové možnosti stanovení přítomnosti prionových proteinů na chirurgických nástrojích a jiných materiálech, které jimi mohou být kontaminovány vlivem špatné degrability při daných sterilujících technikách.
|
host ::
RSS.