|
Hudba jako součást vnitřního světa filmu
Šec, František ; BAGDASAROV, Georgy (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá používáním hudby, tedy prvkem, který silně ovlivňuje divákovy emoce. A to zejména s ohledem na její pozici vůči obrazu - Ta je totiž zásadním faktorem ovlivňující její fungování ve filmu. Vycházím s teoretických prací, které analyzují problém, jakým způsobem divák např. v kinosále vnímá zvuky a jaký vliv na to má jejich různé umístění vůči obrazu. Principy filmové hudby také ovlivnil dlouhodobý vývoj kinematografie. S tím je spjata i dnešní nadužívanost hudby. V mnoha případech totiž autoři ignorují důsledky způsobené její pozicí. Konkrétní příklady filmů nám tak pomohou pochopit celou problematiku. Ne vždy je totiž pozice hudby lehko určitelná. Práce nám pomůže pochopit důležitost integrace hudební složky ve filmu. Je-li hudba sofistikovaně propojena se světem filmu, divák se může plně soustředit a film vnímat jako umění.
|
|
Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
Moralesová, Alexandra ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující.
V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu.
Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec.
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
|
| |
| |
|
Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
Souček, Prokop ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; BERNARD, Jan (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska.
Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
|
|
Zrod mýtu o Draculovi a jeho proměna nejen v dějinách filmu
Klímová, Blanka ; PETRÁŇ, Tomáš (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Východiském práce mi budou vybrané filmy o Draculovi. V diplomové práci bych se chtěla zabývat nejen proměnou postavy od fyzického vzhledu až po proměnu charakteru, ale i vývojem postavy v rámci příběhu, Na toto téma se podívám v širším kontextu a to nejen kinematografickém, ale i kulturním, historickém a dramaturgickém. Zajímá mě proměna archetypu nesmrtelnosti od balzamování přes sochařství, malířství, fotografii až film k samotné personifikaci archetypu nesmrtelosti. Dále se diplomová práce zaměří na reaktualizaci symbolu, problém remaků a smysl opakování. Práce by měla také odhalit problém, kdy se z reality stává mýtus a proč. Zdrojem informací mi budou nejen vybrané filmy, ale i autoři jako M. Eliade, B. Fořt a E. Fromm
|
|
Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
Krejčová, Kateřina ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
|
|
The Diversity of the Femme Fatale Character in Film
Naumovska, Frosina ; ANGIOLILLO, Mary Carmel (vedoucí práce) ; BERGAN, Ronald (oponent)
This thesis will examine the diversity of the film archetype knows as the ?femme fatale? from her emergence in early noir film to her development in contemporary cinema. By tracing her appearance across a timeframe of eight decades, I will expose the diversity of her physical manifestations as well as diverse methods that she used in continual war against manhood. I will do so, by analyzing one prototype of the femme fatale followed by six other female characters, all of whom have been critically referenced as a ?femme fatale? or ?devil?s woman? within different film genres. These characters are LOLA-LOLA from the 1930 early German noir film Blue Angel as the prototypical femme fatale; BABY DOLL from the 1956 American black comedy of the same name; VARLA from the 1965 American exploitation film Faster, Pussycat! Kill! Kill!; ANNIE WILKES from the 1990?s American thriller/horror Misery; LOLITA from the 1997 French-American melodrama of the same name; VERA from the 2007 Russian drama Banishment and LISBETH SALANDER from the 2011 American mystery film The Girl with the Dragon Tattoo. The term ?femme fatale? will be examined for its origins and the development of this type of character will be examined from its early appearance to its manifestation in contemporary film. Attention will be paid to how the manifestation of the femme fatale reflects the time in which the film was produced.
|
| |
| |