|
| |
|
|
Reprodukční zdraví a umělá potratovost v Latinské Americe a Karibiku
Komrsková, Lucie ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Reprodukční zdraví a umělá potratovost v Latinské Americe a Karibiku Abstrakt Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz reprodukčního zdraví obyvatelstva Latinské Ameriky a Karibiku a zároveň zhodnotit úroveň umělé potratovosti v tomto regionu. V teoretické části práce je vymezen pojem reprodukčního zdraví, jsou zde popsány ukazatele hodnotící jeho úroveň, a dále je zde vysvětlen rozdíl mezi bezpečným a nebezpečným umělým přerušením těhotenství a přiblížen stav potratové legislativy. Další část práce je věnována podpoře programů plánovaného rodičovství. V analytické části jsou státy Latinské Ameriky a Karibiku pomocí metody shlukové analýzy rozděleny do čtyř skupin, a v každé z nich je vždy blíže charakterizována jedna vybraná země. Ukazatele vstupující do analýzy vypovídají o úrovni reprodukčního zdraví, úrovni porodnosti a ekonomické výkonnosti států na počátku 21. století. V části zaměřené na úroveň umělé potratovosti v regionu bylo zjištěno, že Latinská Amerika a Karibik přes jednu z nejvyšších úrovní prevalence antikoncepce vykazuje také nejvyšší úroveň umělé potratovosti na světě. V poslední části práce je pomocí korelační analýzy zkoumán vztah mezi úrovní prevalence antikoncepce a úrovní úhrnné plodnosti, a mezi úrovní prevalence antikoncepce a přísností zákonů týkajících se umělého přerušení...
|
|
|
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži
Ficek, František ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Těšinová, Michaela (oponent)
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá rozborem distribuce rozvojové pomoci v Kambodži, konkrétně distribucí a alokací rozvojových projektů zaměřených na reprodukční zdraví a vzdělávání. V úvodní části je nastíněn historický vývoj a současná situace v Kambodži, dále je na základě odborné literatury diskutován současný přístup k rozvojové pomoci, problematika reprodukčního zdraví a vzdělávání a přetrvávající diskurz v alokaci rozvojové pomoci. Ve vlastní analýze byly hledány souvislosti mezi rozvojovými intervencemi a ukazateli reprodukčního zdraví a vzdělávání na provinční úrovni. Hlavním výsledkem práce je, že rozvojová pomoc v Kambodži je alokována s ohledem na úroveň rozvoje dané provincie pouze v několika případech, a tedy že převládá alokace ovlivněná jinými faktory, než je potřeba příjemce. Klíčová slova: Kambodža, rozvojová pomoc, alokace, distribuce, reprodukční zdraví, vzdělávání, oficiální rozvojová pomoc, nestátní neziskové organizace
|
|
|
Reproductive health patterns in post-Soviet Central Asian countries
Takirova, Aliya ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Reproductive health patterns in post-Soviet Central Asian countries Abstract This study aims to evaluate reproductive health patterns among post-Soviet Central Asian republics since their independence. The reproductive health indicators of individual countries were researched and compared. Furthermore, cluster country groups among selected post-Soviet, post-Socialist and capitalist countries were identified based on certain reproductive health indicators for the beginning and the end of the research period. The subsequent research was focused on 1999 Kazakhstan Demographic and Health Survey data. This thesis explores statistically significant factors influencing pregnancy outcomes in the country. According to the results, never married, urban women, women of Ukrainian, Russian, and other ethnicities, women living in the East and North regions were more likely to terminate a first pregnancy by an induced abortion rather than giving a live birth. Additionally, the same categories were proven to be statistically significant using the Poisson regression analysis, except the regions were shown to be the West and the North. Keywords: post-Soviet Central Asia, reproductive health, maternal mortality, pregnancy outcomes
|
|
|
Reprodukční zdraví u dospívajících dívek.
ŠTACHOVÁ, Tereza
Předkládaná bakalářská práce pojednává o reprodukčním zdraví dospívajících dívek. Reprodukční zdraví je pojem poměrně mladý, jeho problematika je aktuální a měla by být v centru zájmu celé společnosti. Základními teoretickými východisky bakalářské práce bylo ukázat podstatný obsah pojmu reprodukční zdraví u dospívajících dívek se specifickým zaměřením na nejaktuálnější tématiku. Proto je úvodní část práce rozdělena do několika podkapitol. První z nich je věnována reprodukčnímu zdraví. Zahrnuje úvod do problematiky reprodukčního zdraví, stručný popis reprodukčních orgánů ženy, základní informace o menstruačním cyklu a intimní hygieně. Druhá podkapitola se věnuje faktorům, které poškozují reprodukční zdraví. Pozornost byla zaměřena na gynekologické záněty, pohlavně přenosné choroby, dále na karcinom hrdla děložního a karcinom prsu. Ve třetí podkapitole byla rozebrána problematika dospívání se zaměřením na tělesné a psychické změny v tomto období, rozvoj sexuality, syndrom rizikového chování dospívajících a na informace o antikoncepci. Poslední podkapitolou je edukace porodní asistentkou. Tato podkapitola obsahuje teoretický základ edukace a účelně se zaměřuje na výchovu k reprodukčnímu zdraví. Cíle práce byly stanoveny tři. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň znalostí o reprodukčním zdraví u studentek gymnázií a studentek středních odborných učilišť. K tomuto cíli byla zvolena Hypotéza 1.: Studentky gymnázií mají lepší znalosti o reprodukčním zdraví než studentky středních odborných učilišť. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou hlavní zdroje informací o reprodukčním zdraví u studentek gymnázií a středních odborných učilišť. K tomuto cíli byly určeny hypotézy: Hypotéza 2.: Hlavním zdrojem informací o reprodukčním zdraví u studentek gymnázií je odborná literatura. Hypotéza 3.: Hlavním zdrojem informací o reprodukčním zdraví u studentek středních odborných učilišť je internet. Třetím cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak jsou studentky různých středních škol informovány o sexuálně přenosných chorobách. K tomuto cíli byla vytýčena Hypotéza 4.: Studentky gymnázií mají více informací o sexuálně přenosných chorobách než studentky středních odborných učilišť. Sběr dat byl proveden pomocí kvantitativní metody výzkumu, jejíž technikou byly dotazníky vytvořené autorkou práce. Výzkumné šetření probíhalo na dvou gymnáziích a dvou středních odborných učilištích v Jihočeském kraji. Dotazníky byly rozdávány v březnu 2015. Celkový počet respondentek čítal 160, z toho 79 ze středních odborných učilišť a 81 z gymnázií. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel 2010 a k ověření platnosti hypotéz byl použit chí-kvadrát test s 5% hladinou významnosti. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že respondentky z gymnázií mají lepší znalosti o reprodukčním zdraví než studentky středních odborných učilišť. Jako hlavní zdroj informací o reprodukčním zdraví figurovala u obou skupin rodina. Vědomosti v oblasti sexuálně přenosných chorob se u respondentek neliší. Na podkladě analýzy výzkumného šetření byla Hypotéza 1. potvrzena, ostatní stanovené hypotézy vyvráceny. Se zřetelem k výsledkům výzkumu by bylo vhodné, aby porodní asistentky věnovaly větší pozornost edukaci dívek v oblasti reprodukčního zdraví. Měly by klást důraz především na vzdělávání dospívajících v oblasti pohlavně přenosných chorob. Zároveň by měly věnovat pozornost edukaci o samovyšetřování prsů. Bakalářská práce může sloužit jako výukový materiál pro budoucí studentky oboru Porodní asistentka. Stejně tak může být využita jako podklad k přípravě přednášek pro dospívající dívky.
|
|
|
Znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví
ZEMANOVÁ, Lenka
Znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví jako téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, že mě tato tematika velmi zajímá a pokládám ji za stále více aktuální. Teoretická část práce je věnována anatomii reprodukčních orgánů, problematice neplodnosti, nepravidelnostem a patologiím těhotenství, sexuálně přenosným chorobám, zánětlivým gynekologickým onemocněním a dalším negativním vlivům na reprodukční zdraví. Zbylou část teorie zastupuje prevence v oblasti reprodukčního zdraví a role porodní asistentky v ní. Ošetřovatelská péče se v této oblasti zabývá zejména výchovou (edukací), a proto se zde zmiňujeme i o porodní asistentce edukátorce. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví a dále, zda by měla zájem o rozšíření svých znalostí v této oblasti. Dalšími dílčími cíli bylo porovnat znalosti žen a mužů a zjistit, zda lidé pečují o své reprodukční zdraví. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 25 otázek, které byly zavřené, polootevřené a otevřené. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořila laická veřejnost. Byli to ženy a muži z oblasti jižních Čech ve věkové kategorii 18 ? 60 let s různým stupněm vzdělání. Celkový vzorek činil 95 (100%) respondentů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví se dají považovat za uspokojivé. V porovnání znalostí mužů a žen byly ženy o něco lepší. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má zájem o rozšíření znalostí v této oblasti. Přestože lidé znalosti v oblasti reprodukčního zdraví mají, jak naznačilo výzkumné šetření, nechovají se podle toho. Řada jedinců o své zdraví nepečuje. Hledání nástrojů k motivaci lidí tím způsobem, aby více pečovali o své reprodukční zdraví, by přesáhlo rámec této práce, a tak to zbývá na další badatele.
|
|
|
romské ženy a reprodukční zdraví
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Reprodukčním zdravím se rozumí schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. Péče o reprodukční zdraví je záležitostí každé ženy. Se zdravím úzce souvisí i láska k rodině. Pro Romy je rodina velmi důležitá, protože je zdrojem síly, pevných kořenů a uspokojuje základní životní potřeby jejích členů. Diplomová práce s názvem Romské ženy a reprodukční zdraví se zabývá především reprodukčním zdravím romských žen, do čehož spadá plánované rodičovství u romských žen, těhotná romská žena, potrat, porod, antikoncepce a také klimakterium či preventivní screeningová mamografie. Problematika reprodukčního zdraví je poměrně závažná, neboť preventivní prohlídky tvoří základ pro další léčbu v případě zachycení onemocnění. V diplomové práci byly stanoveny cíle zjistit, zda se provádí osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen, zjistit, zda romské ženy plánují rodičovství, zda je plánování rodičovství ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, v kolika letech dochází k porodu prvního dítěte, zda romské ženy chodí během svého života na preventivní gynekologické prohlídky, zda mají romské ženy informace o očkování proti karcinomu čípku děložního a také zjistit, zda romské ženy během klimaktéria užívají hormonální substituční terapii. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že se osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen neprovádí. Hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Druhá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy plánují vznik těhotenství tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že plánované rodičovství je u romských žen ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, to se nepotvrdilo. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že k porodu prvního dítěte u romských žen dochází okolo 17. roku života. Tuto hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Pátá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy během svého života chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Šestá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy nemají informace o očkování proti karcinomu čípku děložního. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit. Sedmá hypotéza měla potvrdit že romské ženy během klimaktéria neužívají hormonální substituční terapii. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Ke kvalitativnímu šetření byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První otázka je zaměřena na to, jakým způsobem ovlivňuje snížený socioekonomický statut romských rodin počet narozených dětí. Druhá výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími gynekologickými onemocněními, která se vyskytují u romských žen v průběhu života. Třetí stanovená otázka byla zaměřena na problémy romských žen, které souvisí s těhotenstvím. Poslední čtvrtá stanovená otázka byla zaměřena na to, zda nechávají romské ženy své dcery očkovat proti karcinomu čípku děložního. Díky výzkumným otázkám bylo zjištěno, že dotázané respondentky neměly problémy s otěhotněním, že pokud se vyskytly zdravotní potíže během těhotenství, tak se respondentky nechaly hospitalizovat, aby předešly komplikacím, že snížený socioekonomický statut neovlivňuje počet dětí v romské rodině, že pět dotázaných respondentek z devíti nemělo během života gynekologické potíže, že všechny dotázané romské ženy mají informace o očkování proti karcinomu děložního čípku a pouze tři ženy z devíti dotázaných by nenechaly svou dceru naočkovat.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
RIZIKO PŘEDČASNÉHO ZAHÁJENÍ SEXUÁLNÍHO ŽIVOTA ŽEN
SMUTNÁ, Kateřina
Moje bakalářská práce se nazývá {\clqq}Riziko předčasného zahájení sexuálního života žen``. Tato práce má dvě části, část praktickou a teoretickou. Teoretická část popisuje anatomii a fyziologii ženského těla a jeho vývoj. Začátek pohlavního života je důležitou etapou života ženy a je ovlivněn mnoha faktory, které mohou mít kladný i záporný vliv, tyto faktory mohou být kulturní, zdravotní i sociální. Pro mladé ženy uvažující o zahájení vlastního pohlavního života je velmi důležité, aby měly dostatek informací o svém těle a procesech, které v něm probíhají, a prevenci rizik vyplývající z nevhodného chování v dospívání. Pro zdraví pohlavní život ženy je velmi podstatná dostatečná informovanost o péči o tělo a vlastní zdraví, následně i o reprodukční zdraví, důležitá je kvalitní sexuální výchova a biologie na školách spojená s mimoškolními výukovými programy pro mládež. V teoretická části jsem zároveň popsala i legislativní podmínky zahájení pohlavního života v ČR. V praktické části jsem se svým šetřením pokusila zjistit, jaká rizika mladé ženy znají a jaký mají názor na jejich prevenci. Pro své šetření jsem zvolila formu kvalitativního výzkumu, pro tento výzkum jsem vytvořila výzkumné otázky a sestavila dotazník a soubor otázek. Šetření probíhalo ve dvou kategoriích, první kategorie matek, která vyplňovala dotazník a druhá kategorie dcer, s kterou jsem vedla standardizovaný rozhovor. Snažila jsme se zjistit rozsah informací o reprodukčním zdraví a zdroje informací v této oblasti, které ženy využily. Zjišťovala jsem jaké ženy znají rizikové faktory ovlivňují pohlavní život. Na závěr práce jsem utvořila seznam příloh.
|
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
host ::
RSS.