|
|
Dítě v ozbrojeném konfliktu ve světle článku 38 Úmluvy o právech dítěte
Kučerová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přehledně zpracovat téma ochrany dětí v ozbrojených konfliktech s ohledem na článek 38 Úmluvy o právech dítěte a zároveň identifikace hlavních problémů s tématem souvisejících a snaha navrhnout jejich řešení. Text práce se rovněž zaměřuje na kontrolní a donucovací mechanismy, kterými mezinárodní společenství disponuje vůči těm, kteří jednají v rozporu s mezinárodním právem ve vztahu k dětem. Text je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. V první části své diplomové práce se věnuji vývoji ochrany práv dětí v ozbrojených konfliktech a příslušným dokumentům mezinárodního práva, v nichž byla tato ochrana zakotvena, až do přijetí Úmluvy o právech dítěte, jejíž článek 38 je předmětem této práce. Součástí první části je rovněž kapitola, v níž se snažím identifikovat hlavní problémy mezinárodního systému ve vztahu k ochraně dětí v ozbrojených konfliktech. Druhá část práce je věnována přímo rozboru jednotlivých instrumentů mezinárodního práva na ochranu dětí, tedy samozřejmě Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům a následujícím dokumentům, které z Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů ve vztahu k ochraně dětí vycházejí - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské...
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
| |
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
|
|
Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů
Sochorová, Eva ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Resumé - Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů Cílem této diplomové práce je z hlediska sexuálního násilí na ženách za ozbrojených konfliktů popsat a analyzovat vývoj právní regulace v mezinárodním humanitárním právu a mezinárodním trestním právu a také přínos judikatury mezinárodních trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Důvodem této práce je skutečnost, že v rámci ozbrojených konfliktů jsou ženy vystavovány neustálému nebezpečí sexuálního násilí a proto je třeba se tímto tématem zabývat. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol. Kapitola první uvádí do problematiky a popisuje stav a přístup mezinárodního společenství k sexuálnímu násilí za současných ozbrojených konfliktů. Dále vysvětluje, která odvětví mezinárodního práva se na sexuální násilí aplikují a představuje strukturu diplomové práce. Druhá kapitola se zabývá mezinárodním humanitárním právem a je rozdělena do 4 částí. První část pojednává obecně o mezinárodním humanitárním právu. Druhá část charakterizuje specifika sexuálního násilí. V třetí a čtvrté části je analýza vývoje norem, které poskytují ženám ochranu za ozbrojených konfliktů do přijetí Ženevských úmluv v roce 1949 a po jejich přijetí. Závěr této kapitoly se zabývá nedostatky výše uvedené právní úpravy. Třetí...
|
|
|
Definice terorismu v mezinárodním právu
Sváková, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Definice terorismu v mezinárodním právu Předmětem této diplomové práce bylo prozkoumat problematiku definování terorismu v mezinárodním právu. Přestože se jedná o téma velmi široké, práce se pokusila obsáhnout většinu otázek, které tato problematika nabízí. V první řadě to jsou důvody, proč vůbec terorismus mezinárodněprávně závazně definovat. Dále práce podává informace o tom, jak se vnímání termínu terorismu v minulosti proměňovalo v závislosti na politických a sociálních podmínkách a jak spáchané teroristické útoky ovlivňovaly snahu po hledání definice terorismu. Práce věnuje velkou pozornost regionálním smluvním instrumentům, ve kterých je terorismus definován a jejich porovnání používá jako základ pro nalezení prvků definice, neboť právě v oblasti mezinárodního regionálního smluvního práva bylo v této oblasti dosaženo zatím největších úspěchů. I na úrovni univerzální však bylo v tomto směru poslední dvacetiletí úspěšné, především přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, která jako první univerzální smlouva nabídla vymezení terorismu. Práce také seznamuje s nejnovějším vývojem snah o vytvoření Všeobecné úmluvy o potlačování mezinárodního terorismu, který je bohužel spíše žádný než malý. Vzhledem k již desetiletí trvajícím snahám o definování terorismu se práce zaměřila...
|
|
|
Legalita užití dronů
Slabá, Tereza ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá legalitou užití dronů ve válečných konfliktech a zkoumá tři konkrétní případové studie. Nejdříve užití ozbrojených dronů v Afghánistánu v letech 2001 a 2002, užití dronů v Pákistánu od roku 2004 a na závěr v Jemenu. K posouzení legality bezpilotních ozbrojených letounů jsou použity právní dokumenty. Práce se také okrajově věnuje morálním a etickým aspektům užití válečných dronů v ozbrojených konfliktech.
|
|
|
Použití bezpilotních letounů v současných ozbrojených konfliktech
Golubenko, Darya ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením aspektů, spojených s použitím bezpilotních létajících prostředků v mezinárodních ozbrojených konfliktech současnosti. Bezpilotní létající prostředky, bezpilotní letouny nebo drony jsou souhrnné názvy pro letadla bez lidské posádky, které se řídí na dálku nebo létají pomocí předprogramovaného letového plánu, a mohou plnit řadu vojenských a civilních účelů. V této práci bude pozornost věnovaná hlavně vojenským bezpilotním létajícím prostředkům, jejíchž použití v poslední době vyvolává široké diskuze v mediích a na politické a odborné úrovni.
|
|
|
Dětští vojáci a jejich úprava v mezinárodním právu
Faja, Zbyšek ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje postavení, status a ochranu dětského vojáka v mezinárodním právu veřejném. Jejím cílem je zjistit, zda existuje dostatečně určitá právní ochrana dětského vojáka v ozbrojených konfliktech. Za tímto účelem rozebírá několik témat. Nejprve řeší současný stav dětských vojáků ve světě a v této souvislosti dítě a dětského vojáka definuje. Následně obecně analyzuje postavení všech osob (nejen dětí) v mezinárodním humanitárním právu, neboť je tato otázka relevantní k určení statusu, jež mezinárodní právo dítěti přiznává. Stěžejní část práce představuje rozbor jednotlivých mezinárodních smluvních instrumentů, které poskytují dítěti ochranu před povoláváním do ozbrojených sil a účastí na nepřátelství. Na závěr práce shrnuje dílčí poznatky a odpovídá na otázku, zda a proč je mezinárodněprávní ochrana dětského vojáka účinná či nikoli.
|
|
|
Zneužití hrozby terorismu v politice USA
Holubcová, Ivana ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá porušováním lidských práv ve válce proti terorismu, vedené USA, a sleduje vztah bezpečnosti a nutnosti dodržování lidských práv. Popisuje právní rámec lidských práv, možnosti zákonného omezení závazků ze smluv o lidských právech a vztah s mezinárodním humanitárním právem. Zkoumá stupeň dodržení právního rámce ze strany USA a podrobně se zabývá porušeními základních lidských práv ve válce proti terorismu, a to jak v zahraničním, tak i vnitrostátním prostředí USA.
|
host ::
RSS.