|
|
Možnosti ovlivnění psychického stavu u seniorů
Morávková, Markéta ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vliv aktivního životního stylu seniorů na jejich psychickou kondici. Cíl práce: Hlavním cílem práce je na základě výzkumu anketou zhodnotit, zda existuje spojitost mezi množstvím pohybové aktivity a depresí u seniorů. Seniorský věk s sebou nese různá omezení a problémy. Jedním z nich jsou psychické problémy, především deprese. Otázkou tedy je, zda se dá tento problém ovlivnit, a to pohybovou aktivitou. Pokud ano, tak jakým množstvím pohybové aktivity. Metody: Bakalářská práce je řešena formou ankety, probíhající v Praze. Na základně jedné ankety jsem zjišťovala, jaké množství pohybu respondenti týdně mají. Toto jsem hodnotila na stupnici od 1 do 3. Další, standardizovanou anketou, jsem zjišťovala, jakou mírou deprese senioři trpí. Výsledky jsem hodnotila na stupnici 1 - 15. Tyto údaje jsem porovnala a vyvodila závěry. Výsledky: Práce vyústila ve výsledek, že aktivní životní styl má významný vliv na psychické zdraví seniorů. 47% dotázaných respondentů neuvedlo žádný pohyb, jejich deprese se průměrně pohybuje na hranici mezi mírnou a těžkou. Čím více pohybu senioři uvádějí, tím se jejich průměrná deprese snižuje, u velmi aktivních seniorů (20% dotázaných), je stupeň deprese na pomezí mezi žádnou a mírnou depresí. Klíčová slova: Aktivní životní styl, senior, pohybová aktivita, geriatrické deprese.
|
|
|
Starší osoby na trhu práce: Proč (ne)pracovat v důchodovém věku
Jandová, Pavlína ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
V souvislosti s nepříznivými demografickými charakteristikami západních společností a narůstajícími náklady států spojenými s dostatečným ekonomickým zajištěním nejstarších osob v postproduktivním věku, je i v České republice stále prodlužována věková hranice odchodu do starobního důchodu. Je trh práce schopen adaptovat se na novou situaci a přijmout vzrůstající podíl starých lidí mezi zaměstnanci? A jsou čeští senioři ochotni se dále účastnit ekonomické aktivity? Tato bakalářská práce je zaměřena na hledání motivace starých lidí k setrvání na trhu práce a sledování překážek, které pociťují. Výsledná zjištění stojí především na provedeném výzkumném šetření na cílové populaci metodou kvalitativních rozhovorů a jsou doplněna a podepřena dříve realizovanými výzkumy. Zjištěné motivační faktory seniorů k pracovní činnosti je možno rozdělit do tří skupin: vliv státu a jeho politiky, vliv životního stylu a socio-demografických charakteristik, které ho ovlivňují a vliv individuálních dispozic. Všechny faktory jsou dále popisovány a diskutován jejich pozitivní či negativní vliv na ekonomickou aktivitu seniorů. Zajímavým zjištěním je, že nezávisle na socio-demografických charakteristikách i individuálních dispozicích jedince se ve všech rozhovorech objevuje jako další významný faktor motiv "setrvačnosti,"...
|
|
|
Kondiční trénink v hotelovém fitcentru
Nykl, Karel ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název: Kondiční trénink v hotelovém fitcentru Cíle: Hlavním cílem práce je zpracovat rešerši na téma aktivní životní styl a porovnat dostupné informace z literatury. Dále se zaměřit na nedostatek pohybu v dnešní společnosti a fungování fitness center. Cílem práce je zhodnotit cíle a preference návštěvníků hotelového fitcentra. Metody: V mé práci jsem analyzoval odborné publikace, porovnal názory odborníků a dostupné informace o aktivním životním stylu, o nedostatku pohybu v dnešní společnosti a o zdravotních problémech s tím spojených. Dotazováním klientů v hotelovém fitcentru jsem získal informace o jejich cílech a preferencích. Výsledky: Nedostatek aktivního životního stylu je v dnešní době problémem. Vývoj společnosti mění náš životní styl negativním způsobem, tudíž je nutné kompenzovat ho uměle, např. ve fitness centrech. Klíčová slova: aktivní životní styl, nedostatek pohybu, fitness, fitness centrum, kondiční trénink
|
|
|
Mapování životního stylu mládeže ve věku 16-17 let v Neratovicích
Hampejs, Tomáš ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Dvořák, Martin (oponent)
Název práce: Mapování životního stylu mládeže ve věku 16-17 let v Neratovicích. Cíle práce: Tato diplomová práce mapuje složky životního stylu mládeže v regionu Neratovic, s cílem ovlivnění zdravotního stavu věkové skupiny 16-17 let. Metoda: Práce vychází ze sociologického šetření provedeného v roce 2012 na dvou školách, lišících se formou výuky, gymnáziu a učilišti v Neratovicích. K realizaci byla použita metoda dotazování pomocí ankety. Šetření bylo dvoustupňové: dvě šetření pilotní na vzorku 149 respondentů a vlastní studie na 174 respondentech. Finální data byla analyzována dle jejich pohlaví a typu školy s využitím Mann-Whitney U testu. Anketní otázky byly vytvořeny na bázi dotazníku CAV 2001 pro mládež a dotazníku "Determinanty účasti na cvičení" (University of Tasmania - FTK UP Olomouc). Výsledky: Z provedeného šetření je možné usuzovat, že chlapci jsou na tom významně lépe v oblasti pohybových aktivit (PA) a dívky v oblasti pohybových inaktivit (PI) a ve stravování. Studenti gymnázia jsou na tom oproti žákům učiliště lépe v PA a významně lépe ve stravování, v oblasti PI jsou na tom obě skupiny velmi podobně. Z hlediska PA 38 % chlapců a téměř 75 % dívek nesplňuje současné minimální objemy PA. U stravování platí, že tato věková skupina nesplňuje doporučené režimy stravování. Z hlediska...
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti
KLIMEŠOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv pohybově aktivního dětství na aktivní životní styl v dospělosti. Jelikož řada významných autorů, jako Olivares, 2015 nebo Telama, 2005 dokazuje, že největší vliv na aktivní životní styl v dospělosti má právě období školního věku a adolescence, rozhodla jsem se tuto práci retrospektivně zaměřit právě na toto období. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybová aktivita, sport, pohybová inaktivita a její důsledky. Poté následuje rozdělení věkových období v životě člověka, které jsou významné z hlediska utváření návyku pohybových aktivit, patří sem školní věk, adolescence a dospělost. Kromě věkových období mají obrovskou váhu psychologické aspekty, které motivují člověka k pohybovým aktivitám. Uvádím tedy pojmy: motivace, potřeby a motivy, dědičnost a výchova. Na závěr teoretické části se věnuji životnímu stylu současné populace, tomu co je aktivní životní styl a změna životního stylu. Pro dosažení výsledků v empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s dospělými jedinci ve věku 40 - 50 let. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů, z toho byla polovina mužů a polovina žen. Na základě odpovědí bylo vytvořeno 8 kategorií, ty jsou zpracovány do myšlenkových map, které byly následně důkladně popsány. Pro výzkum byly stanoveny tyto otázky: Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti? Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství? Rozhovory se zaměřovaly na pohybovou aktivitu dotazovaných. Mezi prvními otázkami jsem se informovala o tom, zda probadni ve svém dětství nebo alespoň mládí dělali aktivně nějaký druh sportu. Dále jsem se ptala, kdo nebo co, probandy vedlo ke sportu nejvíce. Více jak polovina jich uvedla, že nejvíce je ke sportu vedli rodiče. V druhé části rozhovoru jsem se dozvěděla informace, které přispěly k vyřešení výzkumných otázek. Předpoklad byl, že pokud jedinec ve svém dětství pravidelně sportuje, bude fyzicky aktivní i v dospělosti. Všichni dotazovaní se ve svém mládí aktivně věnovali sportu a všichni se dodnes sportu věnují a jsou si jistí, že právě sport v dětství je nasměroval k aktivnímu životnímu stylu v současnosti. Proto se náš předpoklad potvrzuje. Odpovědi druhé výzkumné otázky nám ukázaly, jaká pozitiva a negativa mělo sportování v dětství u dotazovaných. Probandi za největší přínos nejčastěji označili sportovní zážitky ze sportu a setkání s kamarády na sportovištích. Informanti na jejich aktivním dětství většinou neshledali negativní stránky. Ti, kteří nějakou uvedli, nejčastěji řekli, že je sport zatížil na jejich zdraví nebo byl sport příčinou zranění, ale také probandi uváděli, že měli méně času například na kamarády. Poslední část rozhovoru se dotazovala na sportování v současnosti. Frekvence pohybových aktivit informantů se téměř shodovala s frekvencemi pohybových aktivit v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že dětství je základním kamenem života, ať už po stránce fyzické či psychické. Všech 14 probandů potvrdilo, že k jejich aktivnímu životnímu stylu je přivedlo právě jejich dětství založené na sportu.
|
|
|
Zdravotní aspekty optimální týdenní pohybové zátěže
PROCHÁZKA, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na zdravotní aspekty pohybové zátěže a poukazuje na případné problémy, v případě nulové, nebo naopak přehnané, pohybové aktivity. Práce je založena na analýze české a zahraniční odborné literatury, která se vztahuje k dané problematice současné pohybové aktivity a jejími zdravotními aspekty. V této práci jsem zjistil, že autoři zabývající se pohybovou aktivitou se shodují v názoru, že pravidelná pohybová aktivita má mnoho pozitivních aspektů (fyziologické, psychické ale i sociální) na organismus, ale za předpokladu správného a přiměřeného dávkování. Při neadekvátní pohybové zátěži může vzniknout úraz, nebo patologický stav spojený s nadměrnou zátěží (přetrénování, přepětí). Autoři se jednoznačně shodují na tom, a zároveň, doporučují provádět aerobní aktivitu ve frekvenci 3 5 cvičení za týden. Doba provádění jednotlivých úkonů závisí na intenzitě vykonávané aktivity. V různých publikacích se můžeme setkat s rozdílnou doporučenou dobou trvání úkonu, ale všichni autoři se shodují v tom, že pokud je prováděna aktivita o nižší intenzitě, měl by se jí věnovat delší čas, respektive u náročnější aktivity kratší čas. Pro pohybové aktivity nízké intenzity se doporučuje provádět cvičení minimálně 45 minut, zátěž o střední intenzitě 30 60 minut, vysoká intenzita cvičení vyžaduje maximálně 20 minut. Časy jsou variabilní s ohledem na aktuální stav jedince. Je vhodné střídat různé pohybové aktivity, tedy střídat aerobní a posilovací cviky. Nejvhodnějším způsobem je zařazení dvou posilovacích dnů týdně do cvičebního plánu, kdy se posílí a zatíží velké svalové skupiny. V této práci jsem utřídil a systematicky zpracoval zdravotní aspekty doprovázející pohybovou zátěž, poukázal na změny organismu korespondující s využitím tělesné aktivity.
|
|
|
Aktivní životní styl a tělesná kondice adolescentů gymnasistů
ČADKOVÁ, Ladislava
Diplomová práce je zaměřena na pohybovou aktivitu a tělesnou zdatnost u adolescentů středních škol v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo 55 žáků ve věku 17, 18 let, z toho 38 dívek a 17 chlapců, kteří se dobrovolně přihlásili. Teoretická část se zabývá životním stylem, pohybovou aktivitou a doporučením, tělesnou zdatnosti a adolescenty. Ve výzkumné části byla zjišťována pohybová aktivita pomocí krokoměrů Yamax Digiwalker SW-700 a úroveň tělesné zdatnosti použitím testů baterie Indares. Zjištěné výsledky byly analyzovány a porovnávány s doporučením pro pohybovou aktivitu a s jinými výzkumy. Nepodařilo se prokázat, že by pohybová aktivita adolescentů významně souvisela s tělesnou zdatností. Spíše se potvrdily velké rozdíly mezi žáky. Více jak 3 zkoumaných plní doporučenou pohybovou aktivitu, ale ani ne 1 zkoumaných splnilo 3 a více testů zdatnosti. Hlavním důvodem pro zpracování, v rámci diplomové práce, je zhoršující se zdravotní stav a měnící se způsob života zejména u dospívající generace, který je ekonomicky stále náročnější a přitom často nezlepšuje kvalitu života. Výzkum je součástí grantu GAČR s názvem ?Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice mládeže? (No. 14 ? 268965) a spadá do mezinárodního výzkumného šetření IPEN Adolescent: ?Výzkum zastavěného prostředí a pohybové aktivity adolescentů?.
|
|
|
Literární rešerše pojmu zdravý životní styl
NOVOTNÁ, Andrea
Bakalářská práce se zaměřuje na vytvoření kritického přehledu o zdravém životním stylu a je složena z analýzy české a zahraniční odborné literatury, která se vztahuje k problematice zdravého životního stylu. Tato práce obsahuje systematicky zpracované a utříděné základní složky zdravého životního stylu, jako je zdraví, výživa, aktivní životní styl nebo wellness. Cílem bakalářské práce bylo porovnat a vytvořit přehled poznatků a odborných teorií o zdravém životním stylu.
|
|
|
Literární rešerše pojmu aktivní životní styl
RYTYCHOVÁ, Adéla
Tato práce přibližuje aktivní životní styl jako celek. Zjišťuje, co si jednotliví autoři pod pojmem představují a zda vůbec existují ustálená spojení k vysvětlení pojmu aktivní životní styl. Dále se práce zaměřuje na jednotlivé složky aktivního životního stylu, které k němu bezpochyby patří a jak správně s nimi nakládat, aby splňovaly podmínky pro aktivní způsob života. Práce neopomíjí ani současný životní styl populace, na čemž bude zřejmé, proč je důležité žít aktivně. Cílem práce je shrnutí informací o aktivním životním stylu a přiblížení jejich prospěšnosti pro lidský organismus.
|
|
|
Vliv orientálního tance na sociální vazby
RYKALOVÁ, Jiřina
Člověk neustále přichází do styku s druhými lidmi, se kterými na sebe vzájemně působí. Velký význam mají neformální vztahy (přátelství, láska), neboť je pro ně typická spontánnost, nesvázanost komunikace, plasticita rolí atp. Velký vliv na jedince má rodina, do které se narodil a dále ta, kterou zakládá. Manželství je institucionálním základem rodiny, která je východiskem sociálních vztahů. Pro ekonomický, sociální, psychický a zdravotní stav jedinců a rodin je určující práce. Nezaměstnanost má vliv na rodinu, životní úroveň jedince, strukturaci a vnímání času, psychické a fyzické zdraví. Součástí všech sociálních vztahů je komunikace. Komunikace dokáže vztah nejen vyjádřit, ale i ho měnit a ovlivňovat. Proto je důležité dodržovat zásady dobré komunikace, jejichž nedílnou součástí je naslouchání. Mezi faktory, které ovlivňují mezilidské vztahy, se řadí i stres. Pokud je zátěž, kterou stres přináší, přiměřená, tak člověka aktivizuje. Pokud se již nedokážeme se zátěží vyrovnat, působí negativně. Proto je důležité stresu předcházet. Předcházet a odbourávat stres můžeme pomocí tanečně pohybové terapie. Možností, jak procvičit tělo, mysl i duši, je i orientální tanec. Při tělesné aktivitě se projevují nejen pohybové vlastnosti, ale také mezilidské vztahy. Systém činností a vztahů lze definovat jako aktivní životní styl.
|
host ::
RSS.