|
| |
|
| |
|
|
Sledování plnění spotřebního koše ve vybraných mateřských školách
ZIMMELOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce v teoretické části bylo nejprve nastínění problematiky stravování v mateřských školách, vysvětlit pojem spotřební koš a následně analyzovat jednotlivé složky spotřebního koše z hlediska přínosu pro dětský organizmus. V praktické části je nejdříve vysvětlen princip výpočtu spotřebního koše. Hlavním cílem praktické části je analyzovat spotřební koš v oslovených mateřských školách a pak na základě sestaveného kritéria hodnocení provést zhodnocení plnění spotřebního koše v jednotlivých mateřinkách.
|
|
|
Rybniční hospodářství na Jindřichohradecku ve druhé polovině 17. století
DVOŘÁK, Filip
Rybníky, chov kapra a produkce ryb obecně tvořily po dlouhá staletí regionální specifikum typické pro tradiční rybníkářské oblasti Zemí Koruny české. Tématem této diplomové práce je komplexní vývoj vodního hospodářství na jindřichohradeckém dominiu v letech 1672-1683. Konkrétně byla pozornost zaměřena na panství Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Červená Lhota, Stráž nad Nežárkou a Žirovnice. Přestože místní rybniční hospodaření nedosahovalo úrovně nejvýznamnějších rybníkářských lokalit, hustota zdejší rybniční sítě a velikost nádrží napoví, že chovu ryb bylo věnováno mnoho pozornosti. Časové zaměření práce bylo ovlivněno absencí komplexně pojatého historického zpracování, které by bylo zaměřeno právě na druhou polovinu sedmnáctého století. Autor se soustředil především na strukturu a rozsah rybniční sítě a praktickou podobu hospodaření. Pozornost byla dále věnována každodenním aspektům problematiky, zejména ze sociálního a ekonomického hlediska. Důležitou částí je rekonstrukce sítě lidí zapojených do rybničního hospodářství. Existence husté sítě sociálně-profesních vazeb byla zjištěna především ve vztahu k udílení deputátů, prodeji a podílu různých řemesel na chodu této odnože hospodaření.
|
|
|
Gradients of fish distribution in reservoirs
PRCHALOVÁ, Marie
Prostorové rozmístění ryb bylo studováno ve dvou českých kaňonovitých a třech holandských miskovitých nádržích. Pomocí mnohonásobné statistické analýzy byly sledovány vlivy environmentálních charakteristik jakou jsou hloubka habitatu, jeho sklon, vzdálenost od břehu a od hráze. Ryby byly loveny pomocí tentat, a tak se část práce zabývá i selektivitou tohoto lovného prostředku.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Změny biochemických ukazatelů u ryb v souvislosti se zvýšenými koncentracemi dusitanů ve vodě
PODLESNÝ, Martin
Cílem této práce bylo posouzení vlivu dusitanů na ryby na základě změn vybraných biochemických ukazatelů. Sledování bylo prováděno formou testů akutní toxicity na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a sumci velkém (Silurus glanis) a subchronické toxicity (růstový test) na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss). Teoretická část je zaměřena na toxikologii vodních živočichů a na hodnocení toxicity látek a přípravků pro vodní organismy. Dále jsou zde uvedeny bližší informace o dusitanech, konkrétně o jejich výskytu a zdrojích ve vodním prostředí, o mechanismu jejich příjmu a toxickém působení na ryby, včetně faktorů, které jejich toxicitu ovlivňují. V praktické části je uvedena metodika a výsledky testů akutní toxicity na pstruhu duhovém a sumci velkém a subchronického testu na pstruhu duhovém. Na základě výsledků testů akutní toxicity byly stanoveny hodnoty 96hLC50 pro pstruha duhového (96hLC50 = 11,2 mg.l-1 NO2-) a pro sumce velkého (96hLC50 = 15,3 mg.l-1 NO2-). Subchronický test toxicity, při kterém byl pstruh duhový vystaven po dobu 28 dnů dusitanům v koncentracích od 0,01 až 3,0 mg.l-1 NO2-, prokázal zvýšení koncentrace glukózy a snížení koncentrace draslíku v krevní plasmě u všech pokusných ryb. Nejvyšší koncentrace dusitanů (3,0 mg.l-1 NO2-) vyvolala 42 % inhibici růstu a 65 % mortalitu ryb. Kumulace dusitanů v krevní plasmě pokusných ryb byla prokázána po expozici dusitanům v koncentracích 0,6 až 3,0 mg.l-1 NO2-.
|
|
|
Správná výrobní a hygienická praxe při zpracování sladkovodních ryb.
SMOLA, Jiří
HACCP a správná výrobní praxe jsou nástroje k zabezpečení potravní bezpečnosti. Technologický postup při zpracování ryb začíná příjmem živých ryb a končí skladováním a expedicí rybích výrobků. Skladování je operace, při které může dojit k ohrožení zdraví spotřebitele. Při nesprávném udržování teploty dochází k pomnožení mikroorganizmů. Skladování probíhá při teplotě 0 {--} 2 °C, která zastaví růst mikroorganizmů. V praxi byl sledován rozdíl průběhu teplot během hodin a dní. Během sledování byla průměrná teplota v 10 hodin dopoledne 2,33 {$\pm$} 1,25°C a průměrná teplota v 10 hodin večer byla 2,11 {$\pm$} 1,19°C. Průměrná teplota během sledování byla 2,10 {$\pm$} 1,03°C. Maximální teplota byla sledována v dopoledních hodinách. Ke zvýšení teploty docházelo při uskladňování nových výrobků. Toto krátkodobé zvýšení může mít vliv na kvalitu výrobků.
|
|
|
Vliv kvality vody na rybářsky využívané ichthyocenózy v Berounce, 1975-2003
Pivnička, K. ; Humpl, Martin
V letech 1962-2004 byl zaznamenán postupný nárůst koncentrací NO3-, NH4+, Cl- a SO42- až do konce 80-tých let, kdy nastal jejich postupný pokles; pouze hodnoty BSK pozvolna klesaly po celé sledované období. Tyto environmentální faktory (EF) spolu s údaji z rybářských statistik z revírů B7 a B8 na řece Berounce u Radnic byly použity k hodnocení variability struktury rybích společenstev ve vztahu k vybraným EF v několika RDA modelech. Nejlepšího výsledku v obou revírech bylo dosaženo použitím modelu o 3 EF (BSK, NO3-, SO42-), další modely se čtyřmi (pěti) faktory vysvětlily více variability, vliv některých EF však byl neprůkazný. Parciální vliv výlovů kapra (jako EF) na výlovy ostatních druhů ryb nebyl průkazný v B7, ale byl těsně nad hranicí průkaznosti v B8 (p=0,036). Změny frekvencí jednotlivých druhů ryb v rybářských statistikách jsou ovlivněny EF; rybářské statistiky lze použít k hodnocení změn rybích společenstev v minulosti.
|
|
| |
host ::
RSS.