|
Mezinárodní trestní soud a jeho věcná jurisdikce - se zaměřením na zločin agrese
Kolářová, Michaela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 SHRNUTÍ MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A JEHO VĚCNÁ JURISDIKCE - SE ZAMĚŘENÍM NA ZLOČIN AGRESE Aktuální vývoj situace týkající se zločinu agrese a hledání jeho definice zaznamenává v těchto dnech významný posun. Ve světle revizní konferece v Kampale, jejímž deklarovaným cílem bylo nejen zhodnotit samotnou úlohu a fungování Mezinárodního trestního soudu s odstupem několika málo let od jeho založení, ale také, a pro účely této práce jistě zásadně, pokusit se nalézt definici zločinu agrese a určit podmínky výkonu jurisdikce Soudu nad ním. Účelem této práce je představit čtenáři problematiku týkající se zločinu agrese, nastínit vývoj jeho chápání na poli mezinárodního práva v průběhu posledních několika desetiletí a poskytnout čtenáři stručný nástin problematických otázek, jež během vyjednávání podoby zločinu agrese vyvstaly na povrch. Také, práce se snaží nastínit průběh samotných vyjednávání a zaměřit se na zásadní neshody, s nimiž se státy musely potýkat. Úvodní kapitola práce se zabývá teoreticko - právními otázkami vztahujícími se k mezinárodnímu trestnímu soudnictví. Text této kapitoly je věnován některým právním termínům, s nimiž je poté dále pracováno. Zejména je zde nastíněn rozdíl mezi pojmy zločin podle mezinárodního práva a mezinárodní zločin, důraz je také kladen na rozlišení individuální a státní...
|
|
Ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče
ŠNAJDROVÁ, Šárka
Současný stav: Ošetřování pupečníku je jeden ze základních výkonů prováděných bezprostředně po porodu a v prvních týdnech života novorozence. Jde o každodenní rutinu porodních asistentek, dětských sester, ale i matek. Péče o pupečník je velice důležitá, neboť pupečník se snadno může stát vstupní bránou infekce a tím ohrozit zdraví a život novorozence. O tom, jak pupeční pahýl ošetřovat bylo popsáno mnoho stran různých publikací. Autoři většinou vycházeli z vlastní praxe a z možností, které ve své době měli. Vzhledem k tomu, že se postup výkonu v průběhu let několikrát měnil, není v tomto směru v současné době učiněna žádná shoda, jak postupovat jednotně a ošetření pupečníku novorozence se na jednotlivých pracovištích provádí odlišně. Nezbytná je také opakovaná edukace matek o tom, jak správně ošetřovat pupečník novorozence nejen ve zdravotnickém zařízení, ale i doma. Problematikou ošetřování pupečníku novorozence se zabývá a ošetřovatelské postupy vydává Světová zdravotnická organizace (WHO), Asociace porodních asistentek a neonatologických sester (AWHONN), Evropská rada pro resuscitaci (ERC) a u nás Česká neonatologická společnost (ČSNeoS). Předmět: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se provádí ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče na vybraných novorozeneckých odděleních a jakým způsobem jsou edukovány matky o péči o pupečník novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních. Metodika: Praktická část bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření s malým souborem respondentek. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo metodou dotazování, pro sběr dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. Tato metoda byla zvolena zejména kvůli tomu, že pomáhá udržet obsahovou stránku rozhovoru a zároveň dává prostor respondentkám volně vyjadřovat své vlastní názory, pocity a zkušenosti k předmětu výzkumu. Umožňuje také podrobně přihlížet, jak respondentky chápou určitý problém. Díky stejné struktuře otázek, bylo ulehčeno následné kódování, kategorizace i obsahová analýza rozhovorů. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily tři dětské sestry/porodní asistentky a tři matky na záměrně vybraných novorozeneckých odděleních ve Valašském Meziříčí, v Benešově a v Českých Budějovicích. Pro výběr porodních asistentek/dětských sester byly stanoveny tři kritéria. Prvním kritériem byla práce na novorozeneckém oddělení bez odborného dohledu (platná registrace sestry v NCONZO), druhým kritériem byl pracovní poměr minimálně jeden rok na novorozeneckém oddělení a třetím kritériem byla viditelná identifikace osoby. Pro výběr matek byla stanovena dvě kritéria. Prvním kritériem byla péče matky o fyziologického novorozence na rooming-in alespoň 48 hodin, druhým kritériem bylo, že v den rozhovoru je matka i novorozenec propuštěn do domácí péče. Výsledky: Z výsledku výzkumného šetření je jasné, že se způsob ošetření pupečníku novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních liší jak v péči o pupečník po porodu, tak i v následné péči na rooming-in. Postupy péče o pupečník jsou na novorozeneckých odděleních stanoveny primářem a vedoucím lékařem oddělení a v zásadě se nemění, pouze na novorozeneckém oddělení v Českých Budějovicích došlo ke změně v loňském roce, kdy se přiklonili k poslednímu doporučení AWHONN z roku 2007, které uvádí, že se pupeční pahýl má nechat samovolně odpadnout. Z toho vyplývá, že nejvíc se s doporučením ošetření pupečníku novorozence WHO, AWHONN i ČNeoS sjednocuje novorozenecké oddělení v Českých Budějovicích, na novorozeneckém oddělení v Benešově se postup péče o pupečník novorozence mírně odlišuje a na novorozeneckém oddělení ve Valašském Meziříčí se pupečník novorozence ošetřuje podle staré normy ČNeoS. Závěr: Výstupem bakalářské práce je standard ošetřovatelské péče o pupečník novorozence, který by mohl posloužit pro jednotný postup na vybraných novorozeneckých odděleních.
|
|
Smlouva o výkonu funkce
Kristian, Rudolf ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se snaží předestřít možné odpovědi na některé otázky týkající se smlouvy o výkonu funkce, jež nejsou v odborné literatuře jednoznačně řešeny, a zároveň podat, pokud možno, komplexní náhled na tuto problematiku. Smlouva o výkonu funkce představuje již dnes jeden z nejefektivnějších nástrojů úpravy vzájemných práv a povinností mezi společností a jejími orgány či jejich členy. Její význam však ještě vzroste po 1. 1. 2014, kdy se stanou účinnými nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Řešení některých z těchto otázek je proto velice žádoucí. Tato práce se zaměřuje pouze na smlouvy o výkonu funkce mezi kapitálovými společnostmi a jejich statutárními orgány či jejich členy. Práce je rozdělena do pěti částí, včetně úvodu a závěru. Třetí a čtvrtá část, které jsou z obsahového hlediska stěžejní, jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. Druhá část nastiňuje základní právní rámec vztahu mezi společností a jejím statutárním orgánem či jeho členem, v jehož mezích se ustanovení smlouvy o výkonu funkce musí pohybovat. Třetí část se zabývá obecnými otázkami smlouvy o výkonu funkce a je rozdělena do pěti kapitol. Nejrozsáhlejší čtvrtá kapitola, pojednávající o uzavírání smluv o výkonu funkce, je rozdělena do dvou podkapitol, které se zabývají často spornými otázkami...
|
|
Postavení a funkce všeobecných sester v domovech pro seniory
HYNKOVÁ, Miroslava
Sociální pobytová zařízení jsou povinna osobám v nich žijícím zajistit ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Nejsou však povinna ji poskytovat vlastními odborně způsobilými zdravotnickými zaměstnanci. Proto poskytování ošetřovatelské péče uživatelům v domovech pro seniory všeobecnými sestrami je stále diskutovaným tématem, a to především z důvodu financování a úhrady zdravotní péče. Stále častěji zřizovatelé pobytových sociálních služeb snižují počet zdravotnických pracovníků a nahrazují je levnější pracovní silou, pracovníky v sociálních službách. Ale jak uvádí Malíková (2011), bez kvalitní odborné ošetřovatelské péče by jistě nebyla tato sociální služba komplexní a ucelená. Všeobecná sestra v domově pro seniory může poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu indikujícího ošetřujícího lékaře, který řádně a úplně vyplní požadovanou péči do zvláštního tiskopisu. Důvodem k indikaci zdravotních výkonů musí být pouze zdravotní důvody. Vzhledem k současné skladbě uživatelů v mnoha domovech pro seniory a jejich zdravotnímu stavu, často odpovídajícímu spíše léčebně dlouhodobě nemocných, by si tyto domovy spíše zasloužily statut zdravotnického zařízení. Práce sestry v těchto zařízeních je velmi zodpovědná a náročná, neboť v domově pro seniory není trvale přítomen lékař, který by změnu zdravotního stavu uživatele posoudil a řešil akutní změny. V průběhu služby sestra bývá jediným a nejvýše postaveným pracovníkem. Avšak v kompetenci sestry bez indikace lékaře má sestra možnost pouze samostatně změřit FF a provést základní vyšetření uživatele. Na tomto základě posoudí situaci a musí rozhodnout o dalším postupu. Za svá rozhodnutí nese odpovědnost. Rozpoznání příznaků a posouzení situace vyžaduje hodně znalostí a zkušeností. Cílem práce bylo zjistit, jak postavení a funkci všeobecné sestry v domově pro seniory vnímá lékař, všeobecné sestry, senioři a zástupci laické veřejnosti a zda je všeobecná sestra nezastupitelná v péči o seniory v pobytových sociálních službách. Pro tyto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky: Jak vnímá úlohu všeobecných sester v domově pro seniory lékař? Jak vnímají svou úlohu v domově pro seniory všeobecné sestry? Jak vnímají úlohu všeobecných sester v domově pro seniory zástupci laické veřejnosti? Jaký význam má všeobecná sestra pro seniory v poskytování ošetřovatelské péče? K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Před začátkem každého rozhovoru byli respondenti seznámeni s tím, že bude zachována jejich anonymita a veškeré získané informace budou použity pouze pro potřebu této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v období březen ? duben 2013. Lékaři a sestry poskytující ošetřovatelskou péči uživatelům v domově pro seniory vidí pozici sestry v ošetřovatelském týmu jako nezbytnou a nenahraditelnou. Pro laickou veřejnost je ošetřovatelská a zdravotní péče v domově pro seniory samozřejmostí. V jejím podvědomí je stále zažitý model péče z dob, kdy v domově pro seniory o ně pečovaly všeobecné sestry a sanitářky. Pro klienty není důležité, kdo péči poskytuje, ale hlavně jak. Důvodem k nástupu seniorů do zařízení je zhoršený zdravotní stav a s tím související zhoršená soběstačnost. Před nástupem senioři nad tím, kdo o ně bude v domově pro seniory pečovat, moc nepřemýšlejí, ale předpokládají, že sestry a sanitáři. K všeobecným sestrám, které jim poskytují péči, mají důvěru a v jejich přítomnosti i pocit bezpečí a jistoty, že v případě náhlé změny zdravotního stavu jim bude poskytnuta odborná péče. Získané informace z této bakalářské práce by mohly být užitečné pro management poskytovatelů sociálních služeb a zástupce zdravotních pojišťoven při rozhodování, zda v této sféře sociálních služeb je zdravotnického personálu zapotřebí či nikoliv.
|
|
Domácí násilí na ženách a mužích z pohledu vysokoškolských studentů
MORONGOVÁ, Tereza
Bakalářská práce Domácí násilí na ženách a mužích z pohledu vysokoškolských studentů je zaměřena na pohledy a názory vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k tématu domácího násilí. V teoretické části práce je vytvořen ucelený pohled na problematiku domácího násilí. Jsou popsány základní pojmy, které s problematikou domácího násilí souvisejí. Dále je tato část zaměřena na různé definice domácího násilí, formy tohoto chování, osobnost pachatele a oběti domácího násilí. Na závěr jsou uvedeny možnosti pomoci obětem domácího násilí a bezpečnostní plán. Domácí násilí je problém, kterému se v současné době ve společnosti dostává mnoho pozornosti. Některé státy vynakládají nemalé prostředky na služby pro oběti a na zaškolování profesionálů, kteří pomáhají obětem. Mnohé neziskové organizace také vytvářejí reklamní kampaně, které mají působit nejen na agresory a oběti, ale také na širokou veřejnost. Jejich cílem je, aby si všichni uvědomili, že domácí násilí není přijatelné a lidé by se o něm neměli bát mluvit. Je určitě dobré, že se domácímu násilí věnuje taková pozornost. Nic ale nemůže domácí násilí zcela vymýtit a nikdo obětem nepomůže, pokud nechtějí. Ve výzkumné části bylo cílem zmapovat zkušenosti, názory a postoje vysokoškolských studentů k problematice domácího násilí. Výzkum byl proveden také za účelem toho, aby se studenti nad tímto tématem zamysleli a alespoň na chvíli si uvědomili, že se to může stát komukoli z nich, a proto je důležité se nebát o tomto tématu otevřeně hovořit. Jak je již zmiňováno v teoretické části práce, násilí se může týkat opravdu každého, a to od dětí až po seniory. Přičemž nemusejí být přímo obětí nebo agresory domácího násilí. Mohou se stát např. svědky nebo se s ním setkat při výkonu své budoucí profese. Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořili studenti a studentky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Respondenti byli vybráni náhodným stratifikačním výběrem, kde stratifikačním hlediskem pro výběr bylo pohlaví. Vzhledem k počtu studentů Jihočeské univerzity je velikost výběrového souboru 200 osob. Odpovědi na otázky byly následně zpracovány do tabulek a grafů pomocí tabulkového editoru Microsoft Excel. K odpovědím u otázek, které souvisejí se stanovenou hypotézou, byly přiřazeny různé hodnoty. Pro porovnání míry informovanosti pak byly, díky přiřazeným hodnotám, vypočítány průměrné hodnoty pro studentky a pro studenty. Jestli je rozdíl mezi studentkami a studenty statisticky průkazný, bylo ověřeno pomocí dvouvýběrového t-testu. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hypotéza: Studentky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsou o problematice domácího násilí lépe informovány než studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Mezi odpověďmi studentů a studentek byl statisticky významný rozdíl pouze u jedné otázky (u otázky č. 14), u ostatních otázek statisticky významný rozdíl nebyl. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o znalostech vysokoškolských studentů v oblasti domácího násilí. Pozoruhodné je, že studenti i studentky jsou na tom se znalostmi tohoto problému téměř stejně. Výsledky však také odhalili mnohé chybné odpovědi a nejasnosti, můžeme tedy říci, že studenti i studentky mají v mnoha směrech této problematiky ještě značné mezery. Výsledky výzkumu ale poskytnou možnost nahlédnout do názorů vysokoškolských studentů a seznámit se s jejich postoji a zkušenostmi. Práce může být využita jako informační zdroj pro laickou veřejnost, jako podklad pro preventivní opatření ve specifické oblasti, jako podklad pro studie podobného zaměření nebo by také mohla být poskytnuta intervenčnímu centru a využita jako informační materiál pro oběti domácího násilí.
|
|
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.
|
|
Rights of a child under the competence of bodies responsible for social and legal protection of children
Sabolová, Zuzana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
64 Záver Prijatím zákona č. 359/1999 Zb., o sociálno-právnej ochrane detí, v znení neskorších predpisov bol učinený významný a nesporný krok vpred, keď sociálno-právna ochrana detí bola vyčlenená zo sociálneho zabezpečenia a zakotvená ako samostatný systém ochrany práv detí. Tento zákon správne reaguje na zvláštnu ochranu detí, ústavne zaručenú Listinou základných práv a slobôd, na medzinárodné zmluvy, ktorými je Česká republika viazaná, na nové javy, ktoré sa v spoločnosti objavili a na zapojenie neštátnych subjektov do výkonu sociálno-právnej ochrany detí, ktorá bola týmto zákonom sústredená do jedného uceleného, svojou povahou verejnoprávneho predpisu. Ale ako to už v živote býva, ani ten najlepší právny predpis nie je dokonalý a až jeho realizácia a aplikácia na skutočne nastané okolnosti preverí jeho kvalitu a životaschopnosť. Jedným z najvýraznejších a najpálčivejších problémov súčasného systému ochrany práv dieťaťa, ktorý je v prapodstate dôsledkom iných problémov, je Európskym súdom pre ľudské práva kritizovaný, neustále sa zvyšujúci počet detí, ktoré svoje detstvo alebo jeho významnú časť strávia v ústavoch. Tento stav pramení z niekoľkých vzájomne previazaných príčin, ktoré majú či už politické, spoločensko-historické, systémové a legislatívne alebo metodické pozadie. Jedným z hlavných nedostatkov...
|
|
Prožívání reality bezdomovectví klienty Domu sv. Pavla Městské charity České Budějovice
HORALOVÁ, Nela
Bezdomovectví je společenský jev, který se svými důsledky dotýká celé skupiny osob a je součástí života celé společnosti. Má bakalářská práce se zabývá prožíváním reality bezdomovectví klienty Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích. Cílem práce bylo zjistit příčiny bezdomovectví u klientů Domu sv. Pavla a dozvědět se, jak klienti prožívají realitu bezdomovectví. V teoretické části práce jsem se zaměřila na specifické problémy spjaté s bezdomovectvím v České republice a na služby, které jsou těmto lidem poskytovány. Déle jsem popsala strukturu a činnosti konkrétního zařízení určeného pro osoby bez domova, Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích. V praktické části jsem se zaměřila na zjištění nejčastějších příčin tohoto problému. Nejčastějšími příčinami bezdomovectví u dotazovaných klientů byly ztráta zaměstnání nebo bydlení, závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, příchod z výkonu trestu odnětí svobody a rozpad rodiny. Současně jsem také zkoumala, jak tito lidé svou komplikovanou situaci prožívají. Zjistila jsem, že žádnému z klientů tato situace nevyhovuje a že většina z nich se snaží svůj život změnit. Hledají si práci a vlastní bydlení, ale reintegrace těchto lidí zpátky do běžného života je velmi složitá. Práci jsem zpracovala pomocí kvalitativního výzkumu. Údaje pro výzkum jsem získala přímo od klientů Domu sv. Pavla prostřednictvím strukturovaných rozhovorů. Rozhovor se skládal z devíti otázek a celkem proběhl s deseti klienty. Myslím si, že tato práce by mohla pomoci poodhalit příčiny vzniku bezdomovectví a způsob, jakým tito lidé svou těžkou situaci prožívají a snaží se s ní bojovat. A protože je Dům sv. Pavla jediným zařízením tohoto typu na území Jihočeského kraje, tato práce by mohla být i motivací pro ostatní města pro založení podobného zařízení.
|
|
Management rizik v intraoperační ošetřovatelské péči
KUDRLIČKOVÁ, Dagmar
Současný stav: Management rizik představuje strategii nasměrovanou k dobré pověsti zdravotnického zařízení, k ochraně majetku, pacientů a zaměstnanců před případnými škodami na zdraví. Management rizik se skládá ze čtyř navzájem propojených fází: identifikace, ohodnocení, zmírnění a monitoringu. Prevence rizik a bezpečnost pacienta a zdravotnického personálu vyžaduje zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizika při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období a zmapovat zabudování preventivních mechanizmů do rizikových procesů při poskytování ošetřovatelské péče v tomto období. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat probíhala pomocí nestandardizovaného (hloubkového) rozhovoru se sestrami. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány. Na začátku rozhovorů byla zjišťována objektivní data týkající se věku, délky praxe ve zdravotnictví a nejvyššího dosaženého vzdělání sester. První část rozhovorů byla zaměřená na otázky týkající se identifikace rizik ošetřovatelské péče v intraoperačním období. Následovala část s otázkami, které se vztahovaly k zmapování preventivních mechanismů do rizikových procesů v intraoperačním období.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl zaměřen na výzkumný problém. Soubor byl tvořen sestrami Nemocnice Písek, a.s. Osloveno bylo šest sester. Tři sestry pracovaly jako perioperační sestry a další tři jako anesteziologické sestry. Rozhovory a výzkumné otázky byly zaměřeny na rizika ošetřovatelské péče v intraoperačním období z pohledu anesteziologických a perioperačních sester. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí centrálních operačních sálů. Ke kritériím výběru sester patřilo: odlišná délka praxe, odlišné vzdělání a různá věková kategorie sester. Všechny sestry splňovaly také kritérium v poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období.Výsledky: Anesteziologické a perioperační sestry jsou při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperarčním období ohroženy riziky, které mají souvislost s jejich pracovním prostředím na operačních sálech. K těmto pracovním rizikům patří fyzikální (ionizující záření), chemické (riziko inhalace anestetik), biologické (riziko infekce) a psychologické zátěžové faktory (stres). Pacient je intraoperačním období ohrožen riziky, které mají souvislost s podáváním anestézie (obtížná intubace), s operačním výkonem (riziko popálení) a s celkovým pobytem pacienta na operačním sále (klimatizované prostředí). Jako možné způsoby předcházení a řešení rizik pracovního prostředí sester lze uvést dostatečnou komunikaci v multidisciplinárním týmu, používání jednorázových ochranných pomůcek, dostatek volna po náročných službách a dodržování směrnic, standardů a platné legislativy. V prevenci vybraných rizik, které ohrožují pacienta v intraoperačním období, lze jako možné eventuality prevence doporučit: během podávání anestézie (kontrolu anesteziologické techniky, léků a pomůcek), během operačního výkonu (dodržování aseptických postupů) a v průběhu celého pobytu pacienta na operačním sále lze doporučit (pravidelné audity intraoperační péče a zdravotnické dokumentace spolu s dodržováním směrnic a standardů ošetřovatelské péči).Závěry: Intraoperační ošetřovatelská péče patří k nejrizikovější části celé hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období je podstatná monitorace a předcházení rizikům, které bezprostředně pacienta ohrožují.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupující vyšetření kostní dřeně
ČOUDKOVÁ, Marie
Hematologie je lékařský obor, který se zabývá studiem krevních buněk z hlediska jejich morfologie, kvantity a funkce. Klinická hematologie sleduje odchylky v krvi pacienta od daného fyziologického stavu a tím pomáhá diagnostikovat různá onemocnění. V hematologii se využívá několik vyšetřovacích metod a jednou z nich je aspirační a bioptické vyšetření kostní dřeně. Kostní dřeň je krvetvorná tkáň, která denně produkuje velké množství krevních elementů. Jestliže nedochází ke správné a dostatečné tvorbě těchto buněk, může dojít k ohrožení života takto postiženého člověka. Pokud je zasažena funkce kostní dřeně, hrozí nemocnému především závažné infekce, riziko chudokrevnosti nebo sklon ke krvácení. Kostní dřeň se vyšetřuje při podezření na některá hematologická nebo onkologická onemocnění, a proto má velmi důležitou úlohu v jejich diagnostice. Provádí se i při dlouhotrvající horečce neznámého původu, zejména u lidí, kterým špatně funguje imunitní systém. K odběru kostní dřeně se používají vyšetřovací metody, a to aspirační punkce a perkutánní trepanobiopsie kostní dřeně. Tato vyšetření poskytují informace o stavu a schopnosti produkce krevních buněk kostní dření. Nedílnou součástí vyšetření je specifická ošetřovatelská péče, kterou poskytuje sestra. Tato bakalářská práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Z velké části se věnuje metodám odběru kostní dřeně, informovanosti nemocných o vyšetření kostní dřeně, ošetřovatelské péči u pacientů po výkonu a roli sestry na hematologické ambulanci. Teoretická část práce je v úvodu zaměřena na fyziologii kostní dřeně a obor hematologie. Další kapitoly zahrnují indikaci k vyšetření kostní dřeně, hematologická a onkologická onemocnění, aspirační punkci kostní dřeně nebo perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně. Velká část práce se podrobněji zabývá aspirační punkcí kostní dřeně, postupem při výkonu a ošetřovatelskou péčí. Důkladně se také věnuje perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně, kde je zmiňován význam vyšetření a následný postup při odběru kostní dřeně. V závěru teoretické části je zmíněn odběr krvetvorných buněk z periferní krve. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících trepanobiopsii? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících aspirační (sternální) punkci? Jaká je příprava a asistence sestry u vyšetření kostní dřeně? Jaké role plní sestra u vyšetření kostní dřeně? Jaká je informovanost pacientů o vyšetření kostní dřeně? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostandardizovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány písemným přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících na hematologických ambulancích a 6 pacientů, kteří podstoupili vyšetření kostní dřeně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla jako součást práce navržena informační brožura (viz příloha č. 5) určená zejména pro pacienty, kteří podstupují vyšetření kostní dřeně. Informační brožura bude nabídnuta k praktickému použití na hematologických ambulancích.
|
host ::
