|
|
Styl vedení a efektivita práce ve vybrané pracovní skupině
Motúzová, Michaela ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Havlová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá stanovením a analýzou stylu vedení ve vybrané pracovní skupině, spokojeností zaměstnanců a zjištěním efektivity práce. Dílčím cílem bylo rozdělení zaměstnanců na spokojené a nespokojené a u každé z těchto skupin určit faktory, které jejich spokojenost nejvíce ovlivňují. Teoretická část práce obsahuje poznatky z psychologie a sociologie se zaměřením na definice pracovní skupiny, styly vedení a efektivitu práce. Praktická část shrnuje vlastní výzkum autorky, na základě kterého analyzovala styl vedení, spokojenost pracovníků s různými aspekty stylu vedení a s ostatními faktory, které do určité míry ovlivňují jejich celkovou spokojenost, globální efektivitu a individuální efektivitu jednotlivých pracovníků. Na závěr byla zjištěna celková efektivita práce vybrané skupiny.
|
|
|
Posouzení stylů vedení lidí a jejich dopadů na pracovní skupinu
Kinc, Petr
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu manažerského stylu na vedené pracovníky a jeho dopadu na jejich celkovou spokojenost. Pomocí dat získaných dotazníkovým šetřením byl zjištěn styl vedení manažera a jeho vliv na zaměstnance. Na základě odpovědí zaměstnanců a jejich vedoucího byla zjištěna slabá a silná místa ve stylu vedení manažera. Následně byly doporučeny návrhy na úpravu stylu vedení manažera, které povedou k větší spokojenosti pracovního týmu.
|
|
|
Vedení lidí přes zodpovědnosti
Vokřínek, Martin ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce) ; Mareš, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce je definovat styl Vedení lidí přes zodpovědnosti, představit jeho výhody, nevýhody a představit doporučení vedoucí k minimalizaci či odstranění jeho nevýhod. Představené teoretické principy jsou pak předvedeny na firmě HUB, s.r.o. V první kapitole jsou představeny teorie vedení lidí, dále jsou v ní vyjmenovány základní styly vedení podle různých autorů a je zde také definován styl Vedení lidí přes zodpovědnosti v kontextu představených stylů jiných autorů. V druhé kapitole je pak vysvětlen pojem Svoboda v práci, jeho hlavní rysy a návaznost na definovaný styl. Třetí stěžejní část práce se zabývá představením zkoumaného podniku, předvedením stylu Vedení lidí přes zodpovědnosti na praktických příkladech firmy, poté představeny výhody a nevýhody tohoto stylu, které jsou rovněž opatřeny příklady z praxe. V závěrečné části jsou pak navržena doporučení, jak omezit nevýhody. Základními daty pro zkoumání teoretického modelu na praktickém příkladu pak jsou osobní zkušenost, strukturované rozhovory se zaměstnanci, vnitropodnikové analýzy a členské dotazníky.
|
|
|
Bezpečnostní kultura na oddělení
DRKOŠOVÁ, Petra
Současný stav: Bezpečnostní kulturou lze nazvat soubor opatření, jimiž je možné zvýšit bezpečí pacienta v léčebné a ošetřovatelské péči. Tato činnost je rozvíjena jednotlivci nebo organizacemi se záměrem ochránit pacienta před újmou na zdraví jako následku selhání systému péče (24).Předmět: Hlavním záměrem šetření bylo zmapování vztahu mezi úrovní organizační kultury ve sledovaných oblastech (komunikace, styl vedení) a bezpečností poskytované péče.Metodika: Zpracování empirické části bakalářské práce bylo vypracováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu, sběru dat pomocí dotazníku.K vyhodnocení stylu vedení staniční sestry a otázek zabývajících se komunikací v týmu bylo použito modifikovaných otázek standardizovaného dotazníku dle Kollárika a spol. Škála sociálnej atmosféry v skupine (35). V tvrzeních zkoumajících kulturu bezpečí, byly zčásti zastoupeny otázky metodiky AHRQ - Agency for Healthcare Research and Quality (36), české verze překladem Filka a Kotrbová (37). Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2013 v nemocničním zařízení IKEM v Praze. Získaná data byla podrobena statistické analýze pomocí programu SPSS 16.0. Výzkumný soubor: Šetření se zúčastnili sestry a zdravotničtí asistenti pracující na standardních odděleních, odděleních intenzivní péče a odděleních resuscitační péče nemocnice IKEM v Praze. Z celkového počtu 160 rozdaných dotazníků bylo navráceno 118 (100 %) vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy 73,8 %. Výsledky: Záměrem výzkumného šetření bylo vyhodnotit vztah mezi stylem vedení staniční sestry, komunikací v týmu a bezpečnou péčí o pacienty. Z výsledků šetření v oblasti komunikace vyplynulo pozitivní vyjádření sester ke včasnosti předávání nových důležitých poznatků, hůře dopadla systematičnost a pravidelnost předávání informací. K hodnocení efektivnosti komunikace v ošetřovatelském týmu se kladně vyjádřilo 45,8 % sester a možnost diskuze připouští 68,6 % sester. Dodržování pravidel slušného chování a pravidla diskrétnosti se zdají být samozřejmostí. Důležité je respektování rozdílných názorů a vzájemné naslouchání v týmu.Šikana na pracovišti není bohužel výjimečná. Je pozitivní,v souvislosti s bezpečnou péčí o pacienty, že se sestry nebojí požádat kolegy o radu. Při prosazování stylu vedení orientovaného na lidi se staniční sestra zajímá o členy týmu nejen po stránce profesní, ale i po stránce lidské. Připouští diskuzi o zadaných úkolech, respektuje názor kolektivu a jednotlivce na nové informace. Mezi pozitivní charakterové vlastnosti rozhodně řadíme empatii, kterou dle respondentů staniční sestry disponují a zajímají se také o problémy jednotlivých sester. Je přínosné, a pro staniční sestry dobrou vizitkou, že sestry vnímají jejich hodnocení jako spravedlivé. Mezi základní pravidla bezpečné péče řadíme hygienu rukou u zdravotnického personálu a jednoznačnou identifikaci pacienta. Hygiena rukou je nejjednodušší prevencí nemocničních nákaz, kterou mají zdravotníci dle zákona dodržovat a dle odpovědí také dodržují. Co lze zlepšit při preferování bezpečné péče je podání léku na základě ordinace po telefonu, podávání generických léčiv bez opravy v ordinacích. Do odstranění těchto nedostatků musí být zapojeni lékaři. Velmi pozitivní je přístup sester k nahlášení nežádoucí události, kdy by téměř všichni respondenti (98,3 %) neváhali pochybení nahlásit bez ohledu na přístup vedení oddělení. Dle názoru sester se vedení oddělení o pochybení zajímá, sestry jsou informovány o chybách, které se na oddělení stanou a probíhá diskuze o možnostech prevence opakujících se chyb. Závěry: Z výsledků šetření vyplývá, že bezpečná péče je ošetřovatelským personálem vnímána pozitivně. Důležité je, aby byla idea přijímána a podporována vedením oddělení a zdravotnického zařízení. Sestry vnímají svoji přímou nadřízenou kladně. Snaha o předcházení komunikačních omylů v kolektivu vede přes vstřícnost a naslouchání.
|
|
|
Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské - porovnání.
MACHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce s názvem ?Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské ? porovnání? popisuje využívání studentského sebehodnocení a jeho metod na středních školách. Cílem práce je porovnávání situace na školách běžného typu a školách waldorfských. V teoretické části bylo sebehodnocení popsáno z pohledu psychologie a pedagogiky, byly shrnuty základní metody sebehodnocení a vliv stylu vedení učitele na sebehodnocení dospívajících. V praktické části práce bylo provedeno výzkumné šetření zabývající se otázkou jakým způsobem je sebehodnocení prováděno na středních školách běžného typu a waldorfských školách a jak danou problematiku vnímají studenti a jejich učitelé. Na základě získaných dat lze konstatovat, že podmínky pro používání sebehodnocení jsou na waldorfských školách příznivější.
|
|
|
Konflikt v práci sestry manažerky
BAMBASOVÁ, Radka
Sestra manažerka je osoba, která je pověřena řídit skupinu pracovníků a je zodpovědná za výsledek skupiny.V práci sestry manažerky konflikty byly, jsou a budou. Jsou to konflikty malé i velké, ale především jsou to konflikty personální. Ty rozdělujeme na intrapersonální, interpersonální, skupinové a meziskupinové. Z pohledu psychologického můžeme uplatnit i rozdělení na konflikty představ, názorů, postojů a zájmů.Problém není v tom, že konflikt je, ale jak vzniklý konflikt sestra manažerka řeší, zvládá. Správná strategie a taktika nám zaručuje úspěšné zvládnutí konfliktu a poskytnutí adekvátní ošetřovatelské péče ke spokojenosti klienta. Způsob vedení je úzce spojen s osobností manažerky. Důležitá je též její připravenost do pozice sestry manažerky či následné vzdělávání v řízení a vedení. Cílem této práce bylo zjistit zda interpersonální konflikty patří v práci sestry manažerky k nejčastějším konfliktům. Dalším vytýčeným cílem bylo zjištění, jaký styl řízení sestra manažerka nejčastěji využívá při vedení svých podřízených a při konfliktních situacích. Posledním cílem této práce pak bylo zjistit, zda sestra manažerka byla dostatečně připravena na zvládání konfliktů při jmenování do funkce. Pro svou práci jsem oslovila sestry pracující v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Písek a.s. na pozici sestry manažerky. Informace nezbytné pro dosažení vytýčených cílů a hypotéz jsem získala metodou dotazování a sběr dat jsem provedla technikou dotazníku. Hypotézou č.1 zda k nejčastějším konfliktům v práci sestry manažerky patří interpersonální konflikty, jsem si chtěla ověřit domněnku, že v profesním životě sestry manažerky převládají tyto konflikty. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotézou č. 2 zda sestry manažerky upřednostňují demokratický styl vedení, jsem sledovala styly vedení sester manažerek a zde byla hypotéza opět potvrzena. Hypotézou č.3 Sestry manažerky nejsou dostatečně připraveny na řešení konfliktů při nástupu do funkce, jsem chtěla potvrdit, problém dnešního zdravotnictví, kde je nedostatek vyškoleného personálu na pozici sester manažerek. Sami manažerky potvrdily svoji nepřipravenost při nástupu do funkce.Tato hypotéza se mi opět potvrdila. Ráda bych výsledek prezentovala prostřednictvím odborných přednášek a článků v odborném tisku. Též bych ho ráda nabídla vrcholnému managementu nemocnic pro optimalizaci řešení konfliktů na jednotlivých pracovištích a pro zlepšení připravenosti sester manažerek na tuto pozici.
|
|
|
Pracovník v organizaci jako její dobrý občan
Kadleček, Michal ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Vinšová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na identifikaci klíčových zdrojů organizational citizenship behavior přítomných v prostředí vybrané organizace. Výstupem je přehled faktorů prostředí, jež tento typ chování podporují a těch, které od něho naopak odrazují. Součástí práce je také návrh opatření zaměřených na úpravu prostředí, jež by posílily ochotu pracovníka chovat se v organizaci jako dobrý občan.
|
|
| |
|
|
Styl vedení sester manažerek z pohledu směnných sester
BRILOVÁ, Marie
V ošetřovatelském procesu se nejvíce uplatňuje inspirace ošetřovatelského týmu a jednotlivce, ovlivňování myšlení a chování jednotlivých členů ošetřovatelského týmu za účelem ovlivnění výsledku a úspěchu celé skupiny. Mezi klíčové prvky ovlivňování druhých patří manažerský styl vedoucího pracovníka. První cíl bakalářské práce bylo zjistit, jaký styl vedení je sestrami manažerkami v praxi nejvíce využíván. Pro hodnocení stylu vedení sester manažerek byla použita manažerská mřížka. Stanovena byla H1: Vedoucí sestry nejvíce využívají styl ?týmového řízení?. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou směnné sestry považovány za partnery svých sester manažerek. Pro hodnocení partnerského vztahu mezi směnnými sestrami a vedoucími sestrami bylo vybráno pět tvrzení vztahujících se k vyjádření partnerského vztahu (spolupráce, osobní a pracovní prostor, pracovní schopnosti, cíle a lidské vztahy, respekt). Byla stanovena H2: Směnné sestry hodnotí vztah s vedoucí sestrou jako ?partnerský?. První část bakalářské práce je věnována teoretickým poznatkům z oblasti vedení a řízení, dělení stylů vedení a jejich využití v systému vedení a poskytování ošetřovatelské péče. Zpracování empirické části bakalářské práce bylo realizováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu. Pro získání údajů a potřebných dat bylo použito dotazování technikou dotazníku určeného pro směnné sestry. Výzkumné šetření bylo provedeno v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnici Středočeského kraje. Šetření bylo provedeno na celkem 21 stanicích lůžkových oddělení. Celkem bylo rozdáno 190 dotazníků. Návratnost činila 92 %. Zpracováno bylo 175 dotazníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce využívaný styl pro vedení směnných sester je styl ?střední cesta?, s výsledkem průměru 4,46, těsně následovaný stylem ?týmového řízení? s výsledkem průměru 4,44. Předpokládaná H1 byla nepotvrzena. Hodnocení vztahu mezi směnnými a vedoucími sestrami jako partnerského bylo stanoveno souhlasnými stanovisky v 85 % k pěti vybraným tvrzením. Předpokládaná H2 byla potvrzena. V praxi je možné navázat na zjištěné skutečnosti nejvíce využívaných stylů vedení. Sestry manažerky je tak možné na základě vyhodnocených stylů vedení vzdělávat v technikách vedení, rozvoji jednotlivých činností manažerů a jejich aplikaci v praxi. Budoucí manažery důsledně vybírat, pečlivě připravovat na manažerskou pozici a učit manažerským dovednostem.
|
|
|
Vyhodnocení atmosféry v pracovní skupině z hlediska dimenze: komunikace, stylu vedení a spokojenosti.
DOUDOVÁ, Radka
Abstrakt Tato práce se zabývala problematikou stylu vedení, komunikace a spokojenosti s pracovními podmínkami směnných sester. Výzkumné šetření probíhalo na základě anonymních dotazníků položených směnným sestrám Nemocnice České Budějovice. Výzkumným šetřením jsme zjišťovali spokojenost v konkrétních oblastech jednotlivých dimenzí. Ověřovali jsme, jaké jsou vztahy na pracovišti, formy komunikace, které se užívají mezi ošetřovatelským personálem. Styl vedení nadřízených pracovníků ? sester manažerek. A dále například spokojenost s finančním ohodnocením, ranním vstáváním do zaměstnání i praktičností a estetikou pracovních uniforem. Z předem stanovených hypotéz jsme výzkumným šetřením získali závěr, který je pro tuto konkrétní nemocnici potěšující. Pro potvrzení hypotézy byla stanovena vysoká kritéria. Každá hypotéza byla mapována 15 tvrzeními z dotazníku. Pokud minimálně v 70% tvrzení zaznělo kladné hodnocení, od 70 % směnných sester, byla hypotéza potvrzena. Pokud tato kritéria splněna nebyla, hypotéza nebyla potvrzena. Sestry hodnotí dimenzi komunikace na svém pracovišti, jako interaktivní, tedy první hypotéza se potvrdila více než v 70 % tvrzení. Vedoucí pracovníci volí styl vedení orientovaný na vztah s podřízenými je druhou námi stanovenou hypotézou. I tato hypotéza byla potvrzena více než 70 % kladných hodnocení. Sestry jsou spokojeny s pracovními podmínkami, poslední hypotéza nebyla potvrzena. Touto prací se snažíme poukázat na přednosti a nedostatky vyskytující se ve zdravotnictví z pohledu směnných sester. Výsledky budou poskytnuty Nemocnici České Budějovice pro interní využití. Vhodné je využít tuto práci jako pilotní verzi pro možný pravidelný projekt k hodnocení spokojenosti směnných sester této nemocnice.
|
host ::
RSS.