Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí18 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Služebnictvo očima šlechty ve světle raně novověkých pramenů
Marková, Zuzana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahů české šlechty ke služebnictvu, jejich vzájemné konfrontace a obecně jejich soužití v prostorách rodového sídla. Studium české raně novověké šlechty se v české historiografii těší mimořádnému zájmu, avšak toto téma bylo v dosavadní odborné literatuře poněkud opomíjené. Práce bude především vycházet z rozboru vydaných pramenů, nejvíce pak z pramenů osobní povahy, a odborné literatury, v tomto případě především z prací tzv. jihočeské historické školy. Cílem je zaměřit se na osoby, které nevykonávaly žádný úřad, tudíž těžištěm práce bude výhradně analýza nahlížení stavu urozenců na jim hierarchicky nerovné sloužící. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Šteflová, Iva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce na téma Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku se zaměřuje na místo konání rozhodčího řízení a jeho vztah k národnímu právnímu řádu. První kapitola uvádí obecně do problematiky řešení sporů v mezinárodním obchodním styku. Práce přibližuje alternativní způsoby řešení sporů a vymezuje pojem rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Uvedeny jsou jeho základní znaky a popsány teorie, které usilují o vysvětlení právní povahy rozhodčího řízení - teorie smluvní, jurisdikční, smíšená a autonomní. Ve druhé kapitole práce je vymezen pojem místa konání rozhodčího řízení, jakožto skutečného místa na území určitého státu. Toto místo je odlišeno od sídla rozhodčího řízení a od dalších institutů, které bývají s místem konání rozhodčího řízení zaměňovány. Sídlo rozhodčího řízení je v práci pojímáno jako právní domicil rozhodčího řízení. Národní právní řád sídla stanoví právní rámec pro vedení rozhodčího řízení. Posléze práce přibližuje dvě základní teorie, které hodnotí vazbu mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem, teorii sídla a delokalizační teorii. Vazba mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem je porovnána i z pohledu jednotlivých teorií právní povahy rozhodčího řízení. Právní rámec pro úpravu rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním...
Analýza sociálního a ekonomického rozvoje obce Vysoká
Nováková, Helena ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou sociálního a ekonomického rozvoje obce Vysoká, která se nachází ve Středočeském kraji severně od Mělníka. Práce je obsahově rozvržena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce nejprve krátce seznamuje s pojmy regionální a udržitelný rozvoj, územní plánování a strategické řízení. Dále jsou popsány principy regionální politiky. Pozornost je věnována také problematice sídel, urbanizace a základním principům fungování obcí. V praktické části je nejprve zpracována základní charakteristika obce a její územně-správní uspořádání. Poté následuje shrnutí historického vývoje ze socioekonomického hlediska a také popis vnějších vztahů obce v rámci mikroregionu. Dále jsou analyzovány výsledky výzkumu týkající se obyvatelstva obce (zaměstnání, vzdělanost, věková struktura apod.) a bytového fondu. Podrobného zpracování se dostalo ekonomickým otázkám jako je trh práce, podnikání a nezaměstnanost. Díky zeměpisné poloze je pro obec Vysoká důležitá otázka turistického ruchu. Zkoumána je též dopravní a technická infrastruktura a hospodaření obce. Závěry výzkumu výše uvedených problematik byly zohledněny při zpracování analýzy SWOT a v návrhu klíčových rozvojových směrů.
Sídlo, stavba, zahrada a krajina
Hodonický, Petr
Disertační práce Sídlo, stavba zahrada a krajina se zabývá širšími vztahy mezi jednotlivými aspekty a má za cíl se zkoumat momenty těchto vztahů, utvářejících prostředí života. Tématem tohoto textu je popis, definice a charakteristika kontextu a vztahu mezi krajinou a zahradou. Důvodem rozboru a ohniskem tématu je hledání, definování a hodnocení látky a zdůraznění její důležitosti, vzhledem ke krajinotvornému aspektu zahrady. Definování v disertační práci předcházelo poznávání lokalit, jejich průzkum, sběr informací o místech, pohyb na lokalitách, odvislý od způsobu jejich využívání. Další fází bylo vnímání, zamýšlení se nad hodnocením daných příkladů na základě tezí z východisek a osobního úsudku, sice subjektivního, ale podloženého zkušeností, studia problematiky a citem. Pro hodnocení a závěry z výsledků bylo stanoveno několik otázek společných pro každé téma disertační práce. Otázky měly vzájemnou souvislost mezi jednotlivými tématy sídla, stavby a zahrady. Jejich základem byl vztah mezi nimi a krajinou. Jaké je místo pro sídlo, stavbu a zahradu? Jak se funkčně sídlo, stavba, zahrada propojují s krajinou? Jak jsou v ní umístěny? Jak stojí ve svém prostředí, jak se jím inspirují a naopak, jak jej ovlivňují? Jak využívají vlastností terénu? Jak krajina - příroda vstupuje svými aspekty do sídla, stavby a zahrady? Jaké jsou hranice a charakter zahrady s ohledem na přírodu? Základním závěrem a principem této práce je, že zahrada, umístěná v krajině, nebo v kontextu s ní, by se měla inspirovat konkrétními kvality místa, kde se nachází.
Rozhraní krajiny a sídla
Kratochvíl, Ivo
Periferní prostor sídel, jeho podoby v současnosti a možnosti transformace.
Nožnosti kultivace komerčních zón v okrajových částech sídel
Šabata, Ondřej
Zpracování tématu možností kultivace komerčních zón v okrajových částech sídel se skládá ze dvou základních částí. Teoretického průzkumu, pomocí kterého dochází k vymezení řešené problematiky, objasnění jejího vzniku, vývoje a souvislostí a praktického zpracování návrhu konkrétní modelové situace demonstrující poznatky vyplývající z teoretické části. Práce na základě literárního přehledu uvádí základní historické momenty při vzniku a vývoji okrajových částí sídel až po jejich masivní přerůstání do krajiny. V této souvislosti je zmíněn i vznik územního plánování a jeho souvislosti, které se pak promítají do problematiky plánování a typologie. Ta je popsána a demonstrována pomocí vybraných příkladů v poslední části literárního přehledu. Další část práce se zabývá výběrem lokality a aplikováním získaných poznatků na konkrétním území nákupního centra Černá Pole v městské části Brno-sever. Postup vypracování je popsán v metodice práce, na kterou navazuje analýza území, východiska a popis řešení. Text je doprovázen fotografiemi území, případně inspiračními zdroji při utváření navrhovaných řešení. V závěru práce je shrnuta celá problematika výstavby a kultivace komerčních zón a jejich začlenění do kontextu sídla a krajiny, včetně navrhnutí konkrétních řešení eliminujících soudobé problémy. V přílohové části práce jsou uvedeny výkresy, týkající se vlastního návrhu.
Identifikace urbanizovaných os v sídelním systému České republiky
NERAD, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou urbanizovaných os v sídelním systému České republiky. Před jejich vymezením je v teoretické části popsán obecný vývoj prostorové a vztahové organizace v sídelních systémech. Periodizace vývoje sídelních systémů byla provedena na základě třístupňového modelu stádií, který generalizuje jejich vývoj do pre-industriálního, industriálního a post-industriálního stádia. Součástí kapitoly je i nástin některých specifik a řízených deformací ve vývoji české sídelní struktury. Dále jsou v teoretické části diskutovány východiska studia prostorových mezisídelních interakcí s důrazem na mezisídelní vazby dojížďky do zaměstnání a dopravní interakce. V metodologické části jsou představeny metody vymezení urbanizovaných os a zároveň je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První část analýzy se stručně věnuje nodálním interakcím v sídelním systému a vymezuje základní vlastnosti české sídelní struktury. Hlavní empirická část práce poté analyzuje nadnodální vztahy v českém sídelním systému. Tyto vazby jsou sledovány v podobě denních dopravních a dojížďkových interakcí mezi sídly. Na základě jejich reciproční mezisídelní intenzity jsou v poslední fázi práce vymezeny hlavní komplexně propojené urbanizované osy.
Vývoj územního uspořádání veřejné správy v jižních Čechách od poloviny 19. století do současnosti
KARPÍŠEK, Jaromír
Tato práce ukazuje vývoj veřejné správy jižních Čech v její prostorové i strukturální podobě. Cílem je vytvořit ucelený náhled na prostorové změny správního členění v jižních Čechách se širšími souvislostmi vycházejících z jejich změn podle jednotlivých vývojových časových úseků. Důležité je rovněž ukázat prostorovou roli i demografickou situaci jednotlivých regionálních sídel jako center veřejné správy. Snahou je proto osvětlit zda prostorová poloha měst jako center regionální správy a vývoj správního členění má nějaký vliv na demografický vývoj těchto sídel. Vývoj správy v minulosti se všemi prostorovými proměnami může pomoci pochopit současnost regionu a vazby mezi jednotlivými regionálními centry.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí18 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.