|
|
Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče
Bartošová, Simona ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA - International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NAND A taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, NANDA- International, jednotka intenzivní péče
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
|
Tracheostomie z pohledu klienta
Martinů, Kateřina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tracheostomovaných klientů. Teoretická část je z počátku věnována vysvětlení anatomických a fyziologických poměrů hrtanu a průdušnice. Další, poměrně velká část pojednává o tracheostomické kanyle, snaží se shrnout informace od prvních pokusů otevření průdušnice, druhů tracheostomických kanyl s jejich výhodami a nevýhodami, až po toaletu dýchacích cest a správné ošetřovatelské péči. Tyto základy by měly napomoci k lepšímu chápání ošetřování tracheostomie klientům v domácím prostředí. Další důležitá část nás seznámí s edukačním procesem klienta od počátku hospitalizace až po dispenzární péči. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumnému šetření zaměřenému na dostatečnou informovanost klientů před operačním výkonem spojeným s tracheostomií a zjištění, v jaké míře klientům vadí negativa na tracheostomické kanyle a jak se je snaží kompenzovat. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 65,00 % klientů dostalo od zdravotní sestry informace o postupu léčby i s názornou ukázkou tracheostomické kanyly, 35,00 % dostalo informaci o postupu léčby. Dále bylo zjištěno, že omezení verbální komunikace vnímá jako výrazný problém 55,00 % dočasně tracheostomovaných klientů. Klíčová slova v ČJ Tracheostomie Otorinolaryngologie Jednotka intenzivní péče Ošetřovatelská péče...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče při přechodu pacienta z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení chirurgie
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
Na chirurgickém oddělení je mnoho pacientů po rozsáhlém operačním výkonu hospitalizováno na jednotce intenzivní péče. Po stabilizaci stavu jsou překládáni na standardní oddělení. Je zřejmé, že se ošetřovatelská péče na těchto dvou odděleních liší. Rozdílnost můžeme shledat převážně ve výkonech, ale také v dostupnosti ošetřovatelského personálu a zajištění soukromí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, v jakých oblastech shledává sesterský personál problémy u pacientů, kteří jsou přeloženi z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení, a také zmapovat rozdíly ošetřovatelské péče na těchto dvou odděleních. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na standardním oddělení chirurgie a pět pacientů splňujících kritérium překladu z JIP na standardní oddělení. Analýzu poskytnutých informací jsme prováděli pomocí metody "tužka a papír", kdy jsme si jednotlivé rozhovory očíslovali a hledali v nich podobné odpovědi. Z šetření vyplynulo, že sestry vnímají velmi negativně brzký překlad pacienta na standardní oddělení, protože ve většině případů je péče o tyto pacienty časově náročná. Dalším faktem je nedostatečná informovanost pacienta ohledně pooperační rehabilitace a neschopnost vstřebání informací podaných sestrou. Pacienti shledávají rozdílnost především v dostupnosti ošetřujícího personálu, dále v kontinuální monitoraci fyziologických funkcí a v neposlední řadě také v zajištění soukromí.Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly sloužit jako podklad pro seminář vedený o této problematice a do budoucna by následně mohly vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče těchto dvou odděleních.
|
|
|
Kvalita pracovního života vybraných skupin všeobecných sester
Taušová, Adéla ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Kohoutová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita pracovního života vybraných skupin všeobecných sester" se zabývá porovnáním kvality pracovního života sester pracujících na jednotce intenzivní péče a sester pracujících na léčebně dlouhodobě nemocných. Teoretická část se zabývá předvedením základních poznatků o kvalitě života a o kvalitě pracovního života. Dále jsou uvedeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných všeobecnými sestrami obecně a dále se zaměřuje na typy pracovišť, kde probíhalo vlastní šetření. Vlastní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků, které měly za úkol získat data, která odpovídají indikátorům kvality pracovního života a lze jimi kvalitu pracovního života hodnotit. Získaná data byla vyhodnocena pomocí tabulek a grafů a výsledky byly mezi sebou porovnány. Dále byly výsledky vlastního šetření srovnány s výsledky výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.
|
|
|
Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních
Polívková, Lenka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Téma: Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Cílem diplomové práce je zjistit míru uspokojení potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Ve své teoretické části se zabývám podrobným rozborem potřeby sounáležitosti. Charakterizuji problematiku lidských potřeb a jejich důležitost při působení v pracovním kolektivu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Poukazuji na příčiny a projevy frustrace této potřeby. Zabývám se fluktuací zdravotnických pracovníků a pohlížím na narušení potřeby sounáležitosti, jako na jeden z důvodu proč sestry mění pracovní místa. Praktická část práce je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Metodou dotazníkového šetření jsem získala data od 142 respondentů (všeobecných sester, sanitářů, fyzioterapeutů ve fakultních a krajských nemocnicích). V dotazníku jsem sledovala tyto oblasti: základní faktografické údaje, frustraci potřeby sounáležitosti a její projevy, důvody fluktuace, motivaci v pracovním kolektivu. Zpracováním dat jsem došla k závěru, že sestry znají význam výrazu potřeba sounáležitosti. Subjektivně více vnímají frustraci sounáležitosti zdravotničtí pracovníci ze standardních oddělení než zdravotníci z jednotek...
|
|
|
Problematika ošetřování pacienta s polytraumatem
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Polytrauma je poranění jednoho a více orgánových systémů nebo tělních oblastí, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Polytraumata jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě ve věku 1 45 let. Významnou roli u polytraumat hraje nejen včasná neodkladná péče, ale také kvalitní ošetřovatelská péče. Ošetřování pacienta s polytraumatem vyžaduje kvalitně provedenou fyzicky i psychicky náročnou ošetřovatelskou péči. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda mají sestry na ARO, JIP a standardním oddělení znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. 2. Jaká jsou specifika práce sestry na ARO, JIP a standardním oddělení při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem. 3. Jaký je rozdíl při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení. Výzkumné otázky: 1. V čem vidí sestry ARO největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 2. V čem vidí sestry JIP největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 3. V čem vidí sestry standardního oddělení největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 4. Jak sestry ARO pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 5. Jak sestry JIP pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 6. Jak sestry standardního oddělení pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 7. Jaké mají sestry ARO možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 8. Jaké mají sestry JIP možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 9. Jaké mají sestry standardního oddělení možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byly nestrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, jednotce intenzivní péče úrazového oddělení a standardním oddělení úrazové chirurgie. Šetření bylo anonymní. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na ARO, JIP a standardním oddělení mají znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. Bylo vypozorováno, že pečují o potřeby pacienta a veškeré činnosti, které provádí, jsou v souladu se standardy ošetřovatelské péče. Mají přehled o komplikacích, které u polytraumatizovaného pacienta mohou nastat. Dále bylo zjištěno, že ke specifikům mezi jednotlivými, výše zmíněnými odděleními patří především rozdíl v komunikaci s pacientem. Také je z výsledků patrné, že na ARO a JIP je pacientovi s polytraumatem poskytována péče akutní, zatímco na standardním oddělení se jedná spíše o péči následnou. Zjistili jsme, že rozdílem při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení je komunikace s pacientem. Na ARO je komunikace s pacientem minimální, převažuje práce s monitory. Na JIP a standardním oddělení se sestry potýkají s jinými problémy. Jedná se o nedostatek prostoru a přístrojového vybavení na JIP. Péče o pacienta s polytraumatem na standardním oddělení, který je například nesoběstačný, vyžadující neustálou péči a pozornost sestry, je tady fyzicky a psychicky náročná. Podle sester není úplně dostatečná. Jako důvody uvádí velké množství pacientů, nedostatek lůžek, zvýšený dohled u některých pacientů a v neposlední řadě přibývající sesterskou dokumentaci. Tím vzniká problém související s komunikací sestry s pacientem na standardním oddělení. Sestry tady si uvědomují, že efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkosti a stresu, pomáhá zmírňovat bolest, snížit počet komplikací a urychluje rekonvalescenci. Na podkladě bakalářské práce by bylo zajímavé připravit seminář pro ošetřující personál ARO, JIP a standardního oddělení pro zdokonalení v návaznosti ošetřovatelské péče o pacienta s polytraumatem.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester zaměstnaných v nemocnici.
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Zhodnotit, jaké množství zdravotních sester se se syndromem vyhoření setkalo, do jaké míry, jaké mají zkušenosti a jak se staví k prevenci tohoto psychického stavu. Teoretická část popisuje náplň práce a zátěž při výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Následně se zaměřuje na syndrom vyhoření, jeho rizikové faktory, příčiny, stádia a prevenci. V neposlední řadě seznamuje s jednotkou intenzivní péče a standardním oddělením v nemocnici. Empirická část je zaměřena na porovnávání stupně syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a sester pracujících na standardních odděleních. Dále zkoumá zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Hygienická péče o pacienta na JIP
KABÁTOVÁ, Anna
Hygienická péče na jednotce intenzivní péče je jedním z řady ošetřovatelských postupů, které vedou ke zlepšení zdravotního stavu pacienta. Její správné vedení pomáhá zlepšovat nejen pacientův fyzický stav, ale výrazně ovlivňuje také psychickou stránku pacienta. Tato práce je zaměřena na znalosti sester a na jejich postup při poskytování hygienické péče. V teoretické části mé práce je vysvětlena podstata oddělení intenzivní péče, její přístrojové a personální zabezpečení. Dále se zde zaměřuji na roviny hygienické péče a hlavně na popsání správných postupů všech úkonů v oblasti vykonávání hygienické péče. V teoretické části této práce je také popsán hygienický režim platný na jednotce intenzivní péče, a také jsou zde stručně uvedeny zásady bariérové ošetřovatelské péče. V empirické části práce byly stanoveny tyto cíle: Zmapovat znalosti sester při poskytování hygienické péče u pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Pro zjištění tohoto cíle byla stanovena hypotéza: Sestry mají dostatečné znalosti v poskytování hygienické péče. Druhý cílem této práce bylo zjistit, jak sestry provádějí hygienickou péči. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jakým způsobem provádějí sestry hygienickou péči u pacientů hospitalizovaných je jednotce intenzivní péče?
|
host ::
RSS.