|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Vliv synantropie na vertikální aktivitu v exploračních testech: srovnání 12 populací rodu Acomys
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi sebou liší synantropní a nesynantropní populace bodlinatých myší (Acomys spp.). Řada indicií nasvědčuje tomu, že některé populace druhu Acomys cahirinus žijí v Egyptě synantropně již od doby faraónů, tedy nejméně po dobu 3 500 let. V takovém případě se dá očekávat, že se u těchto populací vyvinula určitá přizpůsobení synantropnímu způsobu života. Z tohoto důvodu jsem testovala dvanáct populací bodlinatých myší ve dvou experimentálních uspořádáních typu open field test - vertical test (tedy test vertikální aktivity) a hole board test. Ve vertical testu měly bodlinaté myši možnost zkoumat prostředí též ve vertikálním směru, a to díky mřížce umožňující šplhat. Lidská obydlí představují prostředí s novým predačním tlakem ze stran nových predátorů, ale zároveň také prostředí s novými úkryty před těmito predátory, a to například na místech ve výšce nad zemí. Očekávala jsem tedy, že synantropní populace A. cahirinus budou (1) explorovat méně na zemi a (2) trávit více času na mřížce než nesynantropní populace. Výsledky podpořily první hypotézu - v obou experimentálních uspořádáních byly synantropní populace na zemi méně explorativní než nesynantropní populace. Druhá hypotéza ovšem podpořena nebyla - všechny populace ukázaly přibližně stejný zájem o mřížku a...
|
|
|
Využití pokusných zvířat v ČR
MRÁZKOVÁ, Lucie
Pokusy na zvířatech se poslední dobu zdají být velmi aktuálním tématem. Tato diplomová práce je zaměřena na využití pokusných zvířat, zejména hlodavců, v České republice a to za posledních deset let. Je zde též kladen důraz na právní stránku ochrany zvířat a dodržování principů tří "R". V rámci této práce byla zpracována data z dostupných zdrojů o počtu pokusných zvířat využívaných v České republice. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření vědeckých institucí užívajících modelové organismy v rámci výzkumu. Z dostupných zdrojů bylo zjištěno, že počty pokusných zvířat se v letech 2006-2015 nějak extrémně nemění (cca 230 000) a v jejich využití nedochází ani k větším výkyvům. To samé lze konstatovat o využití hlodavců jako biomodelů (cca 120 000). Dále bylo zjištěno, že nejčastěji využívaným modelem je myš laboratorní (Mus musculus var. alba). V dotazníkovém šetření myš laboratorní označilo 66,7 % respondentů jako nejčastěji využívané zvíře a z celkového počtu dotazovaný se 60 % domnívá, že se počty pokusných zvířat snižují.
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
|
|
|
Samčí rodičovská péče u hlodavců
Kopcová, Kateřina ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Samčí rodičovská péče u savců není běžná tam, kde se samci častěji účastní sexuální kompetice o samice než aby poskytovali péči svým vlastním potomkům. Nicméně některé druhy vykazují větší rozvoj otcovské péče, než-li je pouhá metabolická investice do vývoje pohlavních buněk a většinou je tento fenomén spojován s monogamním párovacím systémem. Přímé náklady otcovské péče jsou relativně dobře zdokumentovány u primátů, navzdory tomu bylo provedeno velmi málo výzkumů tohoto druhu chování u monogamních hlodavců a ještě méně u polygynních hlodavců. Relativně vzácný výskyt monogamie a s ní spjatého otcovského chování byl vykládán ve světle vztahu mezi rodičovskou investicí a pohlavním výběrem. Hlavním problémem tohoto předpokladu je, že většina současných hypotéz týkajících se samčího rodičovského chování je založena na datech vybraných pouze z několika druhů žijících v temperátním podnebí, převážně "křečcích" a "myších", pozorovaných v kontrolovaném prostředí za speciálních podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Samčí rodičovská péče u hlodavců
Kopcová, Kateřina ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Samčí rodičovská péče u savců není běžná tam, kde se samci častěji účastní sexuální kompetice o samice než aby poskytovali péči svým vlastním potomkům. Nicméně některé druhy vykazují větší rozvoj otcovské péče, než-li je pouhá metabolická investice do vývoje pohlavních buněk a většinou je tento fenomén spojován s monogamním párovacím systémem. Přímé náklady otcovské péče jsou relativně dobře zdokumentovány u primátů, navzdory tomu bylo provedeno velmi málo výzkumů tohoto druhu chování u monogamních hlodavců a ještě méně u polygynních hlodavců. Relativně vzácný výskyt monogamie a s ní spjatého otcovského chování byl vykládán ve světle vztahu mezi rodičovskou investicí a pohlavním výběrem. Hlavním problémem tohoto předpokladu je, že většina současných hypotéz týkajících se samčího rodičovského chování je založena na datech vybraných pouze z několika druhů žijících v temperátním podnebí, převážně "křečcích" a "myších", pozorovaných v kontrolovaném prostředí za speciálních podmínek.
|
host ::
RSS.