|
|
Výskyt ledňáčka říčního na řece Blanici a vliv úpravy říčního koryta na jeho ekotop
KAŠTÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním výskytu ledňáčka říčního v přirozeném a pozměněném biotopu na vybraném úseku toku Blanice. Zvoleným úsekem je část řeky Blanice začínající před obcí Bavorov v lokalitě zvané U Skuhrů a končící pod hrází Husinecké přehrady. Práce je zaměřená na problematiku povodní, protipovodňových úprav a jejich vlivu na biotop ledňáčka říčního. V průběhu zpracování této bakalářské práce bylo zaznamenáno, že 5,6 % levého a 5,1% pravého břehu sledovaného úseku řeky vykazuje znaky antropogenních úprav. Dále bylo zjištěno, že na zvoleném úseku bylo nalezeno 30% toku s podmínkami vhodnými pro hnízdění ledňáčka. V těchto částech toku bylo nalezeno 25 neobsazených zbytků starých hnízd a celkem 3 obsazená hnízda. Nejvhodnější lokalita leží na přírodním úseku mezi obcí Blanice a Strunkovicemi nad Blanicí. Tato část řeky je ze všech monitorovaných míst nejvhodnější pro hnízdění ledňáčka říčního. Jedno obsazené hnízdo bylo nalezeno na antropogenně upravené části toku v obci Husinec, a to asi 50 metrů od řeky v prudkém svahu. Břehy toku jsou v tomto úseku po povodních zpevněné pomocí lomového kamene a koryto uměle napřímené.
|
|
|
Analýza využití zemních strojů při odstraňování následků povodní způsobených přívalovými dešti.
KULHÁNEK, Pavel
Cílem práce je analyzovat možné následky vzniklé vodou z přívalového deště a pracovní operace, které povedou k odstranění těchto následků. Poskytnout základní informace o využití zemních strojů, přídavných pracovních adaptérech a dopravních zařízeních vhodných pro realizaci pracovních operací při odstraňování následků po povodních. Práce by měla napomoci při rozhodování pověřených orgánů, při odstraňování a zabezpečení následků způsobených povodní.
|
|
|
Ekologická omezení odnožování z kořenů u mokřadních rostlin
SOSNOVÁ, Monika
Mokřadní rostliny jsou do velké míry závislé na vegetativním šíření a reprodukci. V mokřadních společenstvech můžeme nalézt všechny typy klonálního růstu, ale např. speciální adaptace jako tvorba turionů, fragmentace a pučení jsou častější ve společenstvech s otevřenou vodní hladinou. Jeden typ klonálního růstu, tj. odnožování z kořenů, je ale zastoupen vzácně, i když je výhodný na narušovaných stanovištích. Tato práce se zabývá možnými ekologickými příčinami tohoto jevu. Na příkladu mokřadního druhu Rorippa palustris studuje, jak je tato schopnost ovlivněna životní historií, narušením a alokací uhlíku. Dále se zabývá schopností regenerace rostliny po zaplavení a silné disturbanci.
|
|
| |
|
|
Potrava dravých ryb v nově napouštěné nádrži Chabařovice
KABILKA, Petr
Hnědouhelný důl Chabařovice je stále v procesu postupného zatápění , jeho rozloha od roku 2001 vzrostla na 174 ha (2005). Adultní okoun říční (Perca fluviatilis) byl do roku 2004 nejpočetnější rybou. Ryby byly odchyceny během ichtiologického průzkumu v období června a září.V laboratoři byly jednotlivé složky potravy determinovány a vyhodnocen procentický podíl jednotlivých složek potravy.
|
|
|
Změny v chemickém složení povrchových vod na modelovém povodí Lesní potok v období jarního tání 2009
Navrátil, Tomáš ; Dobešová, Irena ; Rohovec, Jan ; Buchtová, Jana
Předmětem práce bylo vyhodnocení změn chemismu povrchových vod v průběhu jarního tání v experimentálním povodí Lesní potok nacházejícím se v NPR Voděradské bučiny. Při jarním tání došlo k poklesu pH, což společně s vysokým odtokem výrazně ovlivnilo koncentrace řady prvků v povrchové vodě. Jako indikátor podílu vod hlubšího oběhu v odtoku posloužila koncentrace Si a 18O-H2O. Koncentrace hlavního aniontu povrchových vod Lesního potoka, SO42-, v průběhu jarního tání kolísala v závislosti na měnícím se podílu odtávajícího sněhu, půdní vody, srážkových a podzemních vod. Při zvýšené penetraci svrchních organických půdních horizontů vodou z tajícího sněhu a došlo ke zvýšení koncentrací DOC. Koncentrace DOC řídily export Fe tot. Koncentrace Al s DOC nekorelovaly, protože určujícím faktorem je v tomto případě hodnota pH odtékající vody. Koncentrace NO3- se v průběhu jarního zvýšeného odtoku výrazně snižovaly a na konci této episodické události už byly v důsledku rychlého vymývání půdních horizontů koncentrace NO3- minimální.
|
|
|
Současný stav ochrany a hospodaření v nivě Lužnice
Montagová, Martina ; Pithart, David
Na toku lužnice od státní hranice po rybník Rožmberk je celkem 5 maloplošných chráněných území. Hlavním předmětem ochrany je přirozeně meandrující řeka a její niva s odstavenými rameny, tůněmi a meandry. Území je stanovištěm různých typů mokřadních a lučních společenstev. V nivě se už od středověku hospodařilo (louky, pastviny). V současnosti je spásáno asi 100 ha, využití luk troskotá na nezájmu majitelů a obtížnému využití techniky. Nesečené louky zarůstají především chrasticí rákosovitou a kopřivou. Další vývoj nivy je buď cesta přirozené sukcese vedoucí k lužnímu lesu, aktivní podpora kosení nebo kombinace obou přístupů.
|
|
|
Přirozené rozlivy v nivě Lužnice - holistický přístup
Pithart, David ; Montagová, Martina ; Hartvich, P. ; Černý, R. ; Prach, K.
Přirozené rozlivy byly anyzovány v nivě Lužnice. Holistický pohled ukázal nezastupitelnou roli přirozeného rozlivu v oblasti prevence proti povodním, zpomalení odnosu látek a zlepšení kvality vody, při tvorbě a udržování diverzity mokřadů. Rostoucí je význam z hlediska globálních změn. Vysychající krajina se stává zdrojem CO2 a rostoucí podíl solární energie je přeměňován v teplo, doprovázené ohřevem povrchu a vzduchu, zatímco v krajině s vodou je energie přeměňována v latentní teplo výparu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.