|
|
Faktory ovlivňující vývoj parthenogenetických embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Vývoj haploidních parthenogenetických embryí myši (Mus musculus) nedosahuje stejné úrovně jako je tomu u normálních embryí. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se haploidní parthenogenetická embrya myši odlišují nukleocytoplasmatickým poměrem. Objem jádra parthenogenetických embryí roste s ploiditou. Nukleocytoplasmatický poměr haploidních embryí se mezi dvoubuněčným a čtyřbuněčným stádiem statisticky neliší (p = 0.052), u diploidních a tetraploidních embryí byl naopak statisticky významný rozdíl (p < 0.001). Nestandardní nukleocytoplasmatický poměr by mohl souviset s problematickým vývojem. Pochopení faktorů ovlivňujících preimplantační vývoj parthenogenetických embryí zvýší efektivitu derivace haploidních embryonálních kmenových buněk.
|
|
|
Genová exprese v kuřecím embryu: mikromanipulační a vizualizační metody
Bendová, Michaela ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Cílem této dizertační práce bylo získat lepší vhled do principů vývoje buněčných struktur a orgánů v kuřecím embryu. K tomuto účelu byly zavedeny a k daným procedurám upraveny různé pokročilé metody manipulace a vizualizace in vitro, ex vivo, ex ovo a in ovo. Tyto specializované metody byly využity zejména ke studiu genové exprese ve vývoji neurální lišty a vývoji oka. Během dlouhodobého výzkumu v naší laboratoři byl pozorován vliv onkoproteinu v-Myb na vývoj neurální lišty a jeho schopnost měnit přirozený buněčný osud. Studovali jsme vliv proteinu v-Myb na změny v diferenciaci buněk neurální lišty, zejména jejich vývoj do melanocytární linie, a jeho vliv na expresi genů v neurální liště. Středem našeho zájmu se stal protein Gremlin 2, označovaný také jako PRDC (protein related to Dan and Cerberus), jehož expresi v-Myb v neurální liště zvyšuje. Zavedené postupy elektroporace neurální lišty in ovo byly upraveny pro transfekci buněk vyvíjejícího se oka a využity ke studiu genové regulace při indukci čočky. Výsledky získané na kuřecím modelu podpořily studii provedenou na myších embryích. Technika elektroporace do embryonálního oka byla také upravena pro mikromanipulace s retinou in ovo, která byla dále zpracována metodami ex vivo a in vitro pro studii zabývající se lokalizací snRNP ve...
|
|
|
Role of Nkx2.5 in development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Role genu Nkx2.5 v morfogenezi a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2016 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, tzv. optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c.). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy homozygotne mutantných jedincov v géne Nkx2.5, výsledky z nej...
|
|
|
Prenatální a perinatální ztráta v síti českých institucí
Hintnausová, Marie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ ZTRÁTA V SÍTI ČESKÝCH INSTITUCÍ Bc. Marie Hintnausová ABSTRAKT Etnografický výzkum mezi ženami, které zažily ztrátu dítěte v průběhu těhotenství nebo v období kolem porodu, odkrývá kontexty a pozadí, na kterých se odehrává prenatální a perinatálního úmrtí v České republice. Tato životní situace je ohraničována nejen biografickými trajektoriemi žen, které tato událost postihla, ale také společenským chápáním nenarozeného života a institucionálními definicemi lidské reprodukce. Práce ukazuje, jaké pojmy a významy se zaplétají do situace prenatálního a perinatálního úmrtí, a jakými trajektoriemi vedou společenská očekávání a státní a biomedicínské instituce ženy, které ztratily příslib nového potomka.
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Pítrová, Lenka (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
|
|
Trestněprávní aspekty asistované reprodukce
Škurlová, Dagmar ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní aspekty asistované reprodukce Abstrakt Práce se zabývá jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících medicínských oborů - asistovanou reprodukcí, jejíž zavedení a rozvoj jejich technologií jsou považovány za jeden z největších pokroků medicíny, kterých bylo dosaženo ve 20. století. Cílem práce je poskytnout konsistentní přehled trestněprávních vztahů, které mohou v rámci léčby neplodnosti vznikat, a zpracovat analýzu jednotlivých skutkových podstat trestných činů dotýkajících se asistované reprodukce, která měla ověřit, zda jejich formulace představuje dostatečnou ochranu pro vztahy, zájmy a hodnoty chráněné trestním zákoníkem. Práce je tvořena šesti kapitolami. První kapitola představuje obory trestního práva a medicínského práva a zkoumá vztah mezi trestním právem a zdravotnictvím. Druhá kapitola vyjmenovává podmínky vzniku trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob a uvádí výčet okolností vylučujících protiprávnost. Třetí kapitola definuje pojem asistované reprodukce, charakterizuje její metody, poskytuje historický přehled událostí, které aktuálnímu pojetí pojmu předcházely. Třetí kapitola také uvádí přehled zásad, které se v rámci této oblasti medicíny uplatňují a výčet pramenů upravujících danou problematiku. Čtvrtá kapitola je tvořena analýzou trestných činů dotýkajících se asistované...
|
|
|
The utility of Toll-like receptor 2 in defining the progenitors of definitive embryonic hematopoiesis
Šplíchalová, Iva ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Krvetvorba, též hematopoéza je životně nepostradatelný proces, při kterém se tvoří červené krvinky a buňky imunitního systému. Její počátek sahá již do embryogeneze, kdy v různých anatomických místech nalézáme hematopoetické progenitory. Embryonálí hematopoéza je složená ze tří vln progenitorů, jejichž vznik se časově překrývá a vyznačují se různým potenciálem tvorby svých dceřinných buněk. Krátce před narozením můžeme kompletní hematopoézu nalézt v kostní dřeni, která je díky přítomnosti hematopoetických kmenových buněk (HSCs) hlavním místem krvetvorby v dospělém jedinci. Avšak kostní dřeň není jediné místo, kde hematopoetické progenitory vznikají a vyvýjí se. Žloutkový váček a Aorta-Gonad Mesonephros jsou místa, ve kterých dochází k vzniku prvních progenitorů tří krvetvorných vln a to již během embryogeneze. Tyto progenitory a jejich dceřinné buňky hrají nepostradatelnou roli během vývoje jedince. Protože neexistuje jedinečný marker, který by byl exkluzivní pro progenitory jednotlivých vln jejich separace a následná funkční charakterizace není doposud kompletní. Nedávné studie ukázaly, že Toll like receptory (TLRs) jsou exprimované na HSCs v kostní dřeni. Jejich stimulací dochází k přednostnímu vzniku myeloidních krevních linií. V naší práci jsme ukázali, že TLR2 lze nalézt na progenitorech druhé...
|
|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
|
Automatické vyhlazení 3D modelů kraniální embryonální myší chrupavky
Kočendová, Kateřina ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vyhlazování 3D modelů ručně segmentované kraniofaciální chrupavčité tkáně myších embryí. Při procesu ruční segmentace dochází ve výsledných modelech ke tvorbě artefaktů a nepřesností, které je potřeba korigovat. Nejprve je segmentace upravena pomocí gradientu a prahování. Následné vyhlazovací metody jsou sestrojeny na základě teoretické rešerše. Algoritmizace je provedena v prostředí MATLAB. Veškeré algoritmy jsou navrženy a otestovány na vybraných modelech. Statistické vyhodnocení je stanoveno pomocí Dice koeficientu, kde je jako zlatý standard používán ručně vyhlazený model, na kterém byly zredukovány veškeré artefakty.
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Pítrová, Lenka (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
host ::
RSS.