Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie
Rubák, Petr ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie Petr Rubák Abstrakt Primárním cílem diplomové práce je gramatický náčrt unikátního dialektu z obce Krásnohorské Podhradie na jihovýchodním Slovensku, který je přechodným dialektem mezi jihocentrální a severocentrální skupinou centrálních dialektů romštiny. Práce je rozdělena do tří částí, první se zabývá stručně fonologií a morfofonologií a zahrnuje inventáře fonémů, jejich popis a popis různých hláskových změn. Druhá, stěžejní část práce je věnována morfologii a zahrnuje popis derivace a flexe substantiv, adjektiv a sloves, věnuje se i dalším slovním druhům. Třetí, poslední, část se stručně věnuje základním a komplexním syntaktickým konstrukcím. Jazyková data vycházejí z elicitace za použití standardizovaných dialektologických dotazníků. Klíčová slova: romština, gramatika, dialekty, Gemer (SK
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
Analýza nářečí v obcích Nové Syrovice, Láz
DUBSKÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je analýza nářečí v lokalitách Nové Syrovice a Láz v okrese Třebíč. Autorka analyzuje mluvené projevy tří generací (staré, střední a nejmladší). Provádí hláskoslovný, tvaroslovný a lexikální rozbor nářečních jevů, hodnotí současný stav nářečí v této lokalitě. Cílem bakalářské práce je posoudit stupeň zachovalosti nářečních rysů, případný ústup některých dříve specifických prvků či inovace způsobené vlivem médií.
Jazykovězeměpisný výzkum nářečí metodou korespondenčních anket
Bachmannová, Jarmila
Příspěvek se věnuje počátkům systematického výzkumu našich nářečí metodou korespondenčních anket, který byl organizovaný Ústavem pro jazyk český v polovině minulého století. Přibližuje způsob nynějšího elektronického zpracování některých vybraných jazykovězeměpisných dat zakomponovaných v podobě izoglos do geografického informačního systému GIS a hodnotí výsledky korespondenčních anket v porovnání jak s předchozím výzkumem Frintovým (1913), tak i s výzkumem pro Český jazykový atlas (1965–1972).
Český jazykový atlas v datech
Konečná, Hana ; Ireinová, Martina
Český jazykový atlas (1992–2011) představuje v šesti svazcích první úplný obraz územního rozrůznění českého národního jazyka. Je založen na přímém terénním výzkumu (1964–1972).
Regionální nářeční slovník a problémy jeho zpracování (na materiálu z Podkrkonoší)
Bachmannová, Jarmila
Příspěvek se zabývá zpracováváním nářečního slovníku z Podkrkonoší. Řeší se v něm jednak problémy související s vypracováním zcela nové metody získávání materiálu (za změněné jazykové i společenské situace se základní metodou stává excerpce regionálních písemných pramenů a tradiční terénní výzkum se posouvá na pozici metody doplňkové), jednak problémy týkající se metody diferenčního pojetí, která není při tvorbě slovníků tohoto typu běžně uplatňována. Kromě toho je v něm podán základní přehled o současném stavu sběru a zpracovávání nářečního lexika v Podkrkonoší, které je (i mapkou) teritoriálně vymezeno.
Běžně mluvený jazyk v JIndřichově Hradci a v dalších českých městech
Ireinová, Martina
V příspěvku jsou předloženy některé výsledky výzkumů běžně mluveného jazyka v Jindřichově Hradci; porovnává se s mluvou v jiných českých městech a se stavem zachyceným v Českém jazykovém atlase.
Postavení spisovných a nářečních forem vlastních jmen v onymickém systému
Harvalík, Milan
Analýza uživání spisovných a nářečních forem vlastních jmen v jednotlivých onymických systémech (antroponymickém, toponymickém, chrémanonymickém).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.