|
|
Hormonální léčiva a jiné endokrinní disruptory v životním prostředí
Pfitzner, Robert ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
S rozvojem lidského pokroku nastává problém s kontaminací životního prostředí kolem nás nejrůznějšími chemickými látkami, pocházejících ze všech odvětví antropogenní činnosti. Mezi látky, které tímto způsobem kontaminují naše okolí, jsou i sloučeniny schopné ovlivnit endokrinní systém organizmů narušením fyziologických funkcí endogenních hormonů. Spolu s přirozeně se vyskytujícími látkami vykazující estrogenní aktivitu jsou označovány jako endogenní disruptory. Tyto exogeny mají společné strukturální rysy jako hormon estrogen, proto jsou schopné interakce s estrogenními receptory. Nebezpečnost těchto látek spočívá v tom, že ovlivňují biologické funkce již při velmi nízkých koncentracích. V současné době probíhá souběžně s rozvojem instrumentálních metod intenzivní výzkum vlivu na životní prostředí, včetně člověka. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu endokrinních disruptorů na životní prostředí, rozdělení podle jejich zdrojů, souhrnně naznačit metody analýzy a možnost jejich odbourávání pomocí biodegradace.
|
|
|
Sledování vybraných léčiv v povrchových vodách
Langová, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Souhrn Tato literární rešerše se zaměřuje na výskyt a koncentrace léčiv ve vybraných povrchových vodách, především řekách. Výběr sledovaných léčiv byl proveden na základě čtyř hlavních kritérií: spotřeby léčiv v České republice - nesteroidní protizánětlivé léky, rezistence v prostředí - antiepileptikum karbamazepin, možného negativního vlivu na organismy - látky s endokrinní aktivitou a podle publikovaných nálezů. Z dostupné literatury je zřejmé, že účinné látky léčiv se dostávají nejen do vod povrchových, ale i vod pitných a proto by rizika spojená s výskytem léčiv ve vodách neměla být přehlížena. Klíčová slova: PPCPs, léky, povrchové vody, NSAIDs, karbamazepin, estrogeny
|
|
|
Vliv estrogenů na kapacitaci a akrosomální reakci kančích spermií in vitro.
Dostálová, Pavla ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Oplození je jedinečný proces, při kterém dochází k fúzi samčí a samičí pohlavní buňky a vzniku nového organismu. Dříve než jsou pohlavní buňky schopné fúzovat, musí projít řadou regulovaných dějů. Mezi takové děje patří v případě samčí pohlavní buňky i kapacitace a akrosomální reakce (AR), které spermie podstupují v samičím reprodukčním traktu. Ačkoli je proces kapacitace studován již více než půl století, stále nejsou zcela známy jeho molekulární mechanismy a složky, které ho ovlivňují. V poslední době přibývá důkazů o vlivu estrogenů, původně považovaných za samičí pohlaví hormony, na mužskou reprodukci. Spermie při své cestě za vajíčkem přichází do kontaktu s estrogeny jak v samčím, tak samičím reprodukčním traktu a je tedy možné, že estrogeny hrají roli i v procesech zrání spermie. Tato studie se zabývá vlivem tří endogenních estrogenů (E1 - estron, E2 - 17β estradiol, E3 - estriol) a jednoho syntetického estrogenu (EE2 - 17α etynylestradiol), hojně používaného jako složka orální antikoncepce, na samčí reprodukci na úrovni dvou zracích dějů spermie - kapacitace a AR. Byl prokázán stimulační vliv všech testovaných estrogenů na kapacitaci i AR indukovanou zona pellucida. Prokapacitační vliv estrogenů závisel na estrogenu, jeho koncentraci a čase kapacitace. Rovněž byly zjištěny rozdíly ve...
|
|
|
Vliv estrogenů na spermie savců.
Šidlová, Adéla ; Šebková, Nataša (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Po mnoho let byly estrogeny brány jako typicky samičí pohlavní hormony. Dnes už je jisté, že jsou velmi důležité i v regulaci samčí reprodukce. A to ať už je jejich účinek pozitivní či negativní. Endogenní estrogeny jsou u savčích samců důležitou částí endokrinního systému. Estrogeny hrají významnou roli při růstu a udržování kostní hmoty, stejně jako při vývoji zárodečných buněk a při pochodech spermatogeneze. Zdravé spermie jsou esenciální pro úspěšnou reprodukci. A právě endogenní estrogeny se svým vlivem částečně podílejí v regulaci správného vývoje spermií. Vedle pozitivního vlivu endogenních estrogenů je zde ovšem i negativní vliv estrogenů z vnějšího prostředí, tzv. environmentálních estrogenů. Mezi environmentální estrogeny patří chemické látky vznikající lidskou činností, xenoestrogeny, které čím dál více kontaminují životní prostředí. Nebezpečí těchto látek estrogenní povahy se skrývá v jejich schopnosti fungovat jako endokrinní disruptory, které způsobují defekty v řadě aspektů savčí reprodukce. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se vyskytuje v prostředí čím dál více environmentálních estrogenů, které mohou interferovat s hormonální drahou savců a ovlivňovat tak jejich reprodukci, je důležité se tomuto tématu věnovat. Reprodukční poruchy, které mohou být vyvolány endokrinními disruptory...
|
|
|
Stanovení estrogenních polutantů v reálné vodné matrici metodou HPLC-UV po extrakci na tuhé fázi.
Kozlík, Petr ; Coufal, Pavel (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
5 Abstrakt Estrogeny patří k látkám, které negativně ovlivňují endokrinní systém již při velmi nízkých koncentracích. Tyto látky se dostávají do životního prostředí jako důsledek zvýšené konzumace řady léčiv atd. Tato práce se zabývala separací a stanovením estrogenů, jmenovitě estronu (E1), 17β-estradiolu (βE2), 17α-estradiolu (αE2), 17α-ethynylestradioul (EE2) a estriolu (E3) metodou HPLC-UV v reálné vodné matrici. Chromatografický systém se skládal z oktadecylové stacionární fáze (SunFire® C18, 150 x 4,6 mm, oktadecyl navázaný na silikagelový nosič, velikost zrnění 5 µm) a mobilní fáze obsahující acetonitril/voda v různém objemovém poměru za podmínek izokratické eluce. Byl sledován vliv obsahu acetonitrilu v mobilní fázi na retenční a separační parametry analytů. Jako nejvhodnější byla vybrána mobilní fáze ve složení acetonitril/voda 40/60 (v/v) o průtoku mobilní fáze 1,3 ml/min, zajišť ující separaci všech studovaných analytů až na základní linii a dobou analýzy nepřesahující 15 minut. Za optimalizovaných separačních podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti jak jednotlivých estrogenů, tak jejich směsi (standardy rozpuštěné v methanolu) a vypočteny limity detekce (LOD) a limity kvantifikace (LOQ). Měření probíhala v koncentračním rozmezí 0,001 - 1 mg/ml. Hodnoty LOD se pohybovaly v rozmezí 0,40 -...
|
|
|
Stanovení hormonů v odpadních vodách
Zouharová, Kamila ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená teoretická a praktická studie byla zaměřena na problematiku jedné skupiny léčiv, tj. hormonů. V prezentované studii byly podrobně charakterizovány hormony jako léčiva, případně jako léčebné prostředky a rovněž způsob jejich působení na lidský organismus. Další podstatná část této studie byla zaměřena na zhodnocení výskytu estrogenů v životním prostředí a na jejich možný vliv na vodní ekosystém, zejména na odpadní vodu. V poslední části byla podrobně zpracována analytická problematika stanovení hormonů, kde byly uvedeny preanalytické i analytické postupy, tj. metody izolace hormonů z odpadní vody a rovněž metody jejich finálního stanovení, které byly převážně založeny na separačních postupech.
|
|
|
Studium degradace léčiv s využitím pokročilých oxidačních procesů
Bílková, Zuzana ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Zachariášová,, Milena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V současnosti je odbornou i laickou veřejností často diskutována problematika výskytu ženských pohlavních hormonů, estrogenů a gestagenů, ve vodních ekosystémech. Tyto látky steroidní struktury představují pro konvenční čistírenské a úpravárenské technologie využívané ve vodárenství často obtížně odstranitelné kontaminanty. V dané souvislosti mohou být vhodnou technikou pokročilé oxidační procesy, které jsou založeny na in situ tvorbě vysoce reaktivních hydroxylových radikálů. Předkládaná dizertační práce se zabývá studiem kinetiky a degradačních meziproduktů fotokatalytického rozkladu sedmi vybraných ženských pohlavních hormonů (estron, -estradiol, estriol, ethinylestradiol, diethylstilbestrol, progesteron a norethindron). Experimenty probíhaly v laboratorním skleněném reaktoru, který byl vybaven energeticky úspornými LED diodami s emisní vlnovou délkou 365 nm a imobilizovaným fotokatalyzátorem ve formě pětivrstvého filmu TiO2 naneseného na skleněném nosiči. Pracováno bylo s modelovými vzorky vody o počáteční koncentraci hormonů 1 mg·l-1 a průběh reakcí byl sledován metodou HPLC-MS. V daném systému vykázaly všechny zájmové látky s výjimkou estriolu velmi výrazný sklon k adsorpci. V případě estriolu byla na základě Langmuir-Hinshelwoodova modelu určena hodnota formální rychlostní konstanty fotokatalytického rozkladu pro dvě různé počáteční koncentrace, 0,5527 hod-1 (1 mg·l-1) a 0,1929 hod-1 (5 mg·l-1); porovnáním těchto hodnot bylo zjištěno, že se zvyšující se koncentrací degradované látky probíhá rozklad pomaleji (při 5násobném zvětšení počáteční koncentrace poklesla hodnota formální rychlostní konstanty téměř na třetinu). Dále bylo zaznamenáno devět degradačních meziproduktů fotokatalytického rozkladu estriolu a na základě hmotnostních spekter navržena jejich struktura. Ve druhém tematickém okruhu práce byla pozornost věnována vývoji SPE-HPLC-MS metody pro stanovení ženských pohlavních hormonů v reálných vzorcích vody, zejména pak optimalizaci extrakčního kroku. Výsledný proces zpracování vzorků zahrnoval kromě extrakce na kolonkách Supel™ Select HLB s 200 mg sorbentu i odstranění mechanických nečistot, extrakci hormonů z pevného podílu zachyceného na filtračním materiálu, okyselení vzorku a přečištění extraktu na florisilových kolonkách Supelclean™ ENVI-Florisil®. Optimalizovaná metoda byla použita pro stanovení koncentrace ženských pohlavních hormonů ve dvou brněnských řekách, Svitavě a Svratce. Ve většině případů byla koncentrace pod mezí detekce, případně pod mezí stanovitelnosti.
|
|
|
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
|
|
|
Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí
Sučková, Tereza ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat problematiku výskytu hormonů v životním prostředí a podat přehled o dostupných metodách jejich stanovení. Práce obsahuje přehled hlavních skupin hormonů rozdělených dle jejich chemické struktury, základní údaje o vlastnostech vybraných hormonů, přehled o jejich zdrojích a vlivech na životní prostředí. Další část je věnována metodám stanovení hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí a vypracování standardního operačního postupu pro stanovení estrogenů v povrchových vodách.
|
|
|
Vliv fyzioterapie u pacientů s onemocněním osteoporózy
REJŽKOVÁ, Olga
Teoretická část práce představuje osteoporózu jakožto onemocnění, které se v posledních letech dostalo do popředí oblasti veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemoc způsobující řídnutí kostí a úbytek kostní hmoty, byla část práce věnována tématice mikroskopické a makroskopické stavby kosti, vzniku a vývoji kosti, faktorům ovlivňujícím růst a remodelaci kosti. Dále teoretická část charakterizuje jednotlivé typy osteoporózy, definuje příčiny a rizikové faktory onemocnění, seznamuje s moderními metodami a postupy léčby a stanovuje důležité principy prevence. Mimo jiné se práce zaměřuje na diagnostiku onemocnění, a to především na klinické a rentgenové vyšetření, osteodenzitometrii a laboratorní testy, které jsou v současnosti nejčastěji využívanými metodami diagnostiky. V kapitole metodika práce byly podrobně popsány vyšetřovací metody, které byly později využity při vlastním výzkumu. Jednalo se zejména o zobrazovací metodu denzitometrie, která byla využita ke stanovení hustoty kostní hmoty, dále o laboratorní testy, pomocí kterých byly ze vzorků krve zjištěny hodnoty látek ovlivňující kostní metabolismus. K hodnocení svalové síly a zkrácených svalových skupin byly využity metodiky dle Prof. MUDr. Vladimíra Jandy, DrSc. Dále byl hodnocen rozvoj páteře, postava a držení těla spolu s vyšetřením stability stoje dle Romberga. Vyšetřovací vzorek byl složen ze čtyř probandek. Dvě z nich byly zapojeny do pravidelných fyzioterapeutických cvičení, zbylé dvě byly léčeny pouze pomocí medikamentů.
|
host ::
RSS.