|
How Bank Competition Influences Financial Stability
Vildová, Romana ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Jak konkurence mezi bankami ovlivňuje finanční stabilitu Abstrakt Tato práce zkoumá vztah mezi finanční stabilitou a bankovní konkurencí pomocí Arellano & Bond (1991) GMM modelu za použití panelových dat pro 205 zemí v letech 2000-2014. Zdrojem našich dat je nová, bohatší a aktualizovaná databáze The Global Financial Development Database dostupná na internetových stránkách World Bank. Díky specifikům této databáze můžeme použít nové kombinace měr finanční stability a bankovní konkurence a jsme schopni zkoumat jejich vztah více do hloubky. Výsledky ukazují pozitivní vztah mezi finanční stabilitou a bankovní konkurencí. Analýza také odhaluje, že záleží na tom, jaké míry finanční stability a bankovní konkurence jsou aplikovány. Také se ukazuje, že vztah mezi finanční stabilitou a bankovní konkurencí se v průběhu času nemění. Klíčová slova Finanční stabilita, bankovní konkurence, dynamická GMM, the Arellano and Bond estimátor E-mail autora VildovaRomana@gmail.com E-mail vedoucího práce Roman.Horvath@gmail.com 2
|
|
Psychosociální a právní pomoc obětem dopravních nehod
Běhanová, Jana ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Marešová, Ladislava (oponent)
Diplomová práce pojednává o závažnosti silničních dopravních nehod a jejích důsledcích na životy obětí dopravních nehod a pozůstalých. Vzniká v oboru psychosociálních věd a jejím hlavním účelem je nejen zmapovat problematiku DN z hlediska celospolečenských důsledků a škod, ale i informovat a poukázat na závažné důsledky, které mají dopravní nehody na psychický, sociální, často i ekonomický život jedince, jakož i rozšířit celkové povědomí a znalosti široké i odborné veřejnosti o této složité problematice. V teoretické části práce se psychosociální pomocí míní nejen krizová pomoc, ale zejména konkrétní návazné odborné služby, jejichž přehled je v práci uveden. Právní pomoc obětem dopravních nehod je potom specifikovaná jako přehled nároků vyplývajících ze systému sociálního zabezpečení v ČR. Praktická část práce se v rámci průzkumu zabývá informovaností a povědomím široké veřejnosti o prevenci (popř. represi) a intervenci v rámci dopravní nehodovosti, tj. psychosociální a právní pomocí, která je v ČR k dispozici pro účastníky, resp. oběti dopravních nehod. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že znalost preventivních postupů je poměrně dostačující, ovšem povědomí o psychosociální a právní pomoci, tj. o intervenci v rámci dopravní nehodovosti, je velmi nízké. Základním apelem praktické části práce je tedy...
|
|
Téma smrti v literárních pramenech na Blízkém východě
Ryšavá, Erika ; Holubová, Markéta (oponent) ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce)
Smyslem mé práce bylo podat přehledný souhrn faktů získaných z četných literárních pramenů z oblasti historických a náboženských věd. Nepředkládám tedy myšlenky nové, nýbrž ve dvanácti kapitolách systematicky řazené poznatky s tématikou smrti. Snažila jsem se především postihnout vztah mého tématu k náboženské, sociální a kulturní rozdílnosti v oblastech Blízkého východu. Se zřetelem na můj studijní obor věnuji na mnoha místech zvláštní a širší prostor židovským náboženským tradicím a tradicím v oblasti Palestiny. Na základě dostupných pramenů se také v místech, která mi toto dovolují, pouštím do srovnání přístupů k tématu smrti z jak z pozice Izraele, tak i okolních kultur.
|
|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
Studie návrhu kořenové čistírny v obci Kozičín
Řeháková, Petra ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Uměle vytvořené mokřady mají veliký potenciál pro čištění odpadních vod. Jejich využití je možné pro oblasti, kde stále ještě schází splašková kanalizace či dochází ke špatnému nakládání s odpadními vodami různých druhů.
Kořenové čistírny mohou být adekvátní variantou ke konvenčním centralizovaným systémům. V souladu s požadavky na udržitelný rozvoj jde o řešení decentralizované.
V rešerši diplomová práce poskytuje přehled legislativy, která souvisí s návrhem, povolováním a realizací kořenových čistíren. Seznamuje s principy fungování, historií i současným stavem dotčené problematiky. Analyzuje možná technická řešení.
V praktické části na konkrétní lokalitě, která se nachází v katastrálním území Kozičín, je aplikován návrh kořenové čistírny. Ten vychází z konkrétních podmínek daného území. Návrhu předcházel terénní průzkum obce. Jsou stanoveny objemy odpadních vod a množství předpokládaných znečišťujících látek, k jejichž eliminaci má dojít. Následně je navržen prostor k umístění a základní parametry kořenových filtrů spolu s dalšími souvisejícími objekty tak, aby způsob řešení ekologického odstranění znečištění odpadních vod byl opravdu účinný. V závěru práce je proveden souhrn jednotlivých opatření, které je nutno dodržet, aby bylo možné docílit žádoucích výsledků.
|
|
Vědomé tělo
Riedlbauchová, Veronika ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; PILÁTOVÁ, Jana (oponent)
Riedlbauchová, Veronika: Vědomé tělo (Fyzický jazyk herce a jevištní kompozice), dizertační práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2015, str. 321. Autorka ve své dizertační práci nahlíží na divadelní tvorbu prizmatem ?těla?. Své poznatky opírá o dlouhodobý divadelní výzkum, ke kterému přistupuje empirickým způsobem; vychází z vlastní zkušenosti herecké, režijní a pedagogické. Výsledky a tvrzení podkládá nejen odbornou literaturou, ale především aplikací teorie na praxi (dílčí fyzická cvičení a vlastní scénická tvorba). Práce je rozčleněna na dva oddíly. První oddíl Fyzický jazyk herce (Metody ? principy ? cvičení ? výklady) je zaměřen na výchovu celistvého ?otevřeného? herce skrze tělesný výraz a fyzické jednání. Autorka čerpá z celé řady metod divadelních reformátorů 20. století, které mají jednotícího jmenovatele: je jím důsledná práce s lidskou fyzičností, důraz na jednání vzniklé na základě vnitřních a vnějších impulzů a systematický trénink v rámci dlouhého časového horizontu. Osvojování si různých pohybových technik a principů utváří fyzický slovník herce, díky němuž pak může svobodně tvořit. Výklady tohoto oddílu jsou podloženy velkým množstvím konkrétních cvičení, která slouží k tomu, aby herec pochopil, jak tělo funguje, a naučil se ho ?vědomě? používat pro sebevyjádření a při divadelním jednání. Cvičení jsou doplněna rozborem, jenž odráží autorčinu zkušenost, i reflexemi studentů a herců, kteří jimi prošli. Tato cvičení (z nichž některá jsou zaznamenána také na DVD) rozvíjejí jednotlivé aspekty herectví: práce s energií; s prostorem, partnerem a skupinou; s časem, temporytmem a dynamikou; s gestem; s hlasem, textem a hudbou; s maskou V druhém oddíle Fyzický jazyk jevištní kompozice (Hlubinná interpretace scénického myšlení) se autorka, reflektující vlastní tvůrčí praxi, zaměřuje na ?vědomé tělo? herce v rámci formování jevištní kompozice. V detailních explikacích představuje proces zkoušení vybraných šesti inscenací, v nichž často vedle režiséra plnila také roli autora, choreografa, a výjimečně i herce. Vybranými inscenacemi jsou: site-specific projekt Vodu po lžičkách (2007), pohybový projekt Camille (2009), hra Sarah Kane Očištění/Depurados (2010), komorní opera Jiřího Hájka Slavík a růže (2011), work in progress sociálně-dokumentárního projektu Plus Minus Praha (2012) a cirkusová humoreska Plovárna (2013). Autorka rozebírá způsob svého scénického myšlení, charakteristického ?přetavováním? tématu do pohybových a vizuálních metafor, i způsob vedení herce při procesu zkoušení. Na proces zkoušení nahlíží jako na divadelní výzkum. Dělí ho do tří fází: rešerše (tedy dramaturgicko-scénografická příprava), hledání divadelní řeči (objevování výrazového materiálu skrze tělo) a celková organizace výsledného tvaru. Proces zkoušení přitom vnímá jako celosouborovou intenci, zdůrazňuje potřebu dostatku času na zkoušení a roli improvizace jako hybatele skrytých sil umožňujících tvorbu. prvním oddíle tedy autorka sleduje výchovu herce, která se musí opírat o celoživotní trénink, a dochází k poznání, že ?vědomé tělo? herce proměňuje hereckou akci v ?celostný? divadelní akt. V druhém oddíle pak zkoumá fyzický jazyk celé jevištní kompozice i odlišnosti mezi průběžným tréninkem a procesem zkoušení. Na vlastních inscenacích dokládá, že proces zkoušení podléhá ?vědomě? stavěné struktuře na základě tématu. Oba oddíly pak přinášejí závěr, že ?vědomé tělo? umožňuje napojit se na vyšší zdroje přesahující jevovou sféru a transformovat je do přítomného bytí na jevišti i do konkrétního tvůrčího počinu.
|
|
Hostina
Orel Tomáš, Jakub ; Šejn, Miloš ; Ruller, Tomáš
Pro realizaci lesní hostiny jsem zvolil formu happeningu a vědomě se ocitám na hraně umění a rituálu. Jako umění vnímám jak artefakty, vytvořené pro situaci lesní hostiny, tak proces utváření a promýšlení hostiny, koncept, či scénář. Různé varianty scénářů, které stojí v zákadě události rozepisuji níže v úvahách o práci. Také scénář, k němuž jsem postupným vývojem úvah dospěl, je ke čtení níže na pozvánce k akci, přiložené v obrazové části. Hostina například ve starém Řecku začínala i končila slavností obětování bohům. Rozhodl jsem se tento motiv akcentovat. Oběť před přijímáním pokrmu, vzdání díků každodenní pokrm prohlubuje, stává se vědomou činností. V křesťanském světě má v tomto smyslu největší význam poslední večeře páně, její symbolika tvoří nejdůležitější rituál v křesťanské mši. Tato Kristova hostina se postupně stala také významným motivem v dějinách umění až po modernistická i současná ztvárnění. Chtěl jsem se ovšem dobrat vlastní verze symbolické hostiny a protože je pro mě stěžejním tématem vztah člověka a přírody, umístil jsem hostinu do přírodní krajiny. V tom jsou mi vzorem především Divadlo orgií a mystérií Hermana Nitsche a instalace ve woman house Dinner party od Judy Chicago. Můj happening také počítá s lidmi, kterým je myšlenka blízká. Již během předchozí schůzky u malého domácího ohně jsme přišli na to, že je to intimní rituál a je třeba dobře účastníky zvolit, rokovat s nimi o celé situaci, dobře projasnit záměr. Někteří pozvaní hosté s mou myšlenkou přímo nesouhlasili a zůčastnit se odmítli. Proto jsem později zhodnotil, že jde o komunitní událost. Blízkých vztahů, které jsou k vnímání takového zážitku stěžejní napomáhá realita společného bytu, v centru Brna na Minoritské 12. Zde se každodenní život vyznačuje rysy malé komunity. Jedním z důvodů proč někteří pozvaní účastníci odmítli účast je pravděpodobně to, že nemají takto společnou realitu. Nemají jasnější povědomí o umělecké realitě, a kontextech, které umožňují akci vnímat s jistým odstupem, jako výsledek nějaké konceptuální činnosti autora. Komunitní charkter nabude mnohem významnější roli, pokud se v ideálním případě happening zopakuje (promění se v rituál), ovšem tentokrát skutečně s výpěstky, výrobky, připravovanými přímo za tímto účelem. Tedy jde o skutečné vědomé prožití původu potravy a principu odevzdání (oběti): Totiž jejich odevzdání na konkrétním místě se zachovalou silnou zemskou energií. Problematika prezentace mého happeningu, je otázkou. Myslím, že není zapotřebí, podstata happeningu tkví ve vnitřních i společných prožitcích zůčastněných osob. Ponechávám si tedy otevřený prostor, jakou formu při prezentaci zvolím. Při realizaci ovšem důsledně práci dokumentuji. Některé momenty jsou ovšem kamerou nepřenositelné. Dokumentuji tedy pro potřeby diplomové práce a její prezentace. V ideálním případě v budoucích hostinách chci od akcentování dokumentace ustoupit.
|
|
Mezi historickým jádrem a předměstím
Likavčanová, Jana
Článek dokumentuje prostor mezi historickým jádrem a předměstím. Od 13. století do začátku 19. století na tomto místě stály městské hradby, které se postupem času vyvíjely a rozšiřovaly. Po jejich zboření tu po vzoru Vídně vznikla okružní třída, která s pásem parků a důležitými budovami měla sloužit jako promenádní. V dnešní době jsou znovuobjevovány fragmenty opevnění, jako doklad její minulosti. Okružní třída je rušnou dopravní tepnou, takže v mnoha jejích částech je pěšími málo navštěvovaná a působí opuštěně. Centrum města, stejně jako hradby, odděluje místo toho, aby se město stalo jedním organismem. Tento stav nás přímo vybízí, abychom na ni ve svých projektech upřeli pozornost. Proto byl v minulém roce uspořádán na fakultě architektury VUT v Brně mezinárodní workshop. Problematikou se zabývali v zimním semestru 2013-2014 ve svých ateliérových pracích také někteří studenti.
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Britanová, Eva ; Magnusek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Nový komplex škol v Ostravě na Černé louce je školou současnosti s perspektivou do budoucnosti. Tento institut vzdělávání zajišťuje komplexní vzdělávání a soustředí se svým uspořádáním především na maximální efetktivitu výuky. Spojuje teoretické vzdělávání s možností praktických ukázek, intenzivní výuku prokládá relaxací v přírodním prostředí. Podporuje samostatnou činnost a seberealizaci dětí každého věku. Škola umožňuje i variabilní uspořádání výukových prostor do budoucna a bere v potaz rozvoj technologií a schopností mladých lidí tyto přijímat a osvojit si.
|
|
Ponava – potential of area development
Štrba, Matej ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The aim of the project is to focus on the future development of an underused urban space of Ponava, to enhance its qualities and to find suitable programme according to general principles of sustainable development. In todays´less favorable economical situation I´m trying to propose interventions, that do not start ´tabula rasa´ and destroy what has been abandoned in time(the stadium), rather they add new layers on it and combine different kinds of social groups in a specific public place.
|
host ::
