|
Řízení pohledávek ve vybraném hospodářském subjektu
KOŘÁNKOVÁ, Romana
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit řízení pohledávek v hospodářském subjektu a zaměřit se na nedobytné pohledávky. Práce byla zaměřena na krátkodobé dluhy, protože podnik poskytující informace nemá dlouhodobé pohledávky. Teoretická část se zabývala obecným řízením pohledávek jak před splatností, tak po splatnosti. Vysvětluje vznik, oceňování, zánik a veškeré účtování pohledávek a zaměřuje se na pohledávky po splatnosti a jejich řešení postoupení, vymáhání, odpis. Praktická část se zaměřuje na řízení pohledávek v podniku. Nejprve je provedena analýza doba obratu pohledávek, rychlost obratu pohledávek, likvidita a následné porovnání ukazatelů v jednotlivých letech. Pak se tato práce zabývá účtováním pohledávek a řízením pohledávek po splatnosti, které jsou řešeny s pomocí inkasní firmy, právníků a soudů. Podnik má velké množství pohledávek jak před splatností, tak po splatnosti. Měl by se pokusit jejich stav snižovat, například pomocí požadování záloh před uskutečněním obchodu nebo nabídkou skonta při rychlé platbě.
|
|
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
The teacher stressing situations in the teacher - adololescent pupil relationship
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Some interactions between the teacher and the adolescent pupil in the pedagogical process may involve a considerable amount of stress. The research described in this article involved a group of 368 teachers at the elementary and secondary schools, both men and women, who defined these situations and determinated their level of difficulty. They are mainly characterized by a very self-confident or even self-important behaviour of the pupils trying to have their way, asserting themselves in a rude way and lacking consideration for the others. With older teenagers, the teachers tend to be more tolarant of some of these ways, which in turn reduces their stress. The level of stress is affected by the gender factor (man and woman teachers) and school level (basic/secondary school). The study of this problem area may also be an important source of information for the teachers to draw on.
|
|
Monitoring a hodnocení poskytovaných služeb u vybraných typů zařízení sociální sféry
FABEROVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřená na monitoring a evaluaci sociálních služeb. Zmíněná problematika není příliš známá veřejnosti, proto jsem se rozhodla, že toto téma zpracuji. V sociální oblasti se stále něco mění a zdokonaluje, v platnost vchází zákony, novelizace, vyhlášky a probíhají sociální reformy. Dá se tedy říci, že v téhle oblasti, především v poslední době se toho hodně děje. V první části této práce jsem se pokusila nastínit tuto problematiku. Tato část obsahuje tři zásadní témata, a sice sociální služby, monitoring a hodnocení (evaluaci). Část druhá, tedy výzkumná, je věnována aplikaci teoretických poznatků získaných z literatury do praxe. V první části je popsána metodika výzkumu a jsou vytyčené výzkumné otázky. Výzkum jsem kvůli tématu zvolila kvalitativní. Dle mého názoru je v této oblasti důležitý přímý kontakt a tudíž i rozhovor by měl být osobní. Také z důvodu bližšího zaměření se na organizace poskytující sociální služby. Co se týče souboru respondentů, vedla jsem rozhovory v osmi institucích. Instituce jsem vybírala dle dvou kritérií. Zaprvé podle cílových skupin, tedy klientů, pro které je služba určena, snaha byla obsáhnout co nejširší spektrum a za druhé dle registrovaných služeb, které poskytují tak, aby zastupovaly všechny typy sociálních služeb - sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Co se výsledků týče, tak byly rozmanité z důvodu různosti poskytovaných služeb a rozdílů mezi cílovými skupinami. Ve všech organizacích je monitoring prováděn. Odpovědi se lišily v tom, jakým způsobem je prováděn a jak často. Na závěr mohu říci, že z toho co jsem vypozorovala, jsou klienti v dobrých rukou. Kvalita poskytovaných služeb se zvyšuje, stejně tak i jejich spektrum. Pracovníci byli ve většině případů do své práce zapálení, stále se snaží přinášet něco nového. Práci podtrhují přílohy, schémata a tabulky. Ohledně přínosu mé práce. Řekla bych, že jde hlavně o určité vniknutí do této problematiky. Její přiblížení a prozkoumání.
|
|
Analýza konkurenceschopnosti vybraného subjektu se zaměřením na oblast strategického řízení
HRDLIČKOVÁ, Hana
Tématem diplomové práce je Analýza konkurenceschopnosti vybraného subjektu se zaměřením na oblast strategického řízení. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu konkurenceschopnosti firmy Propagační podnik, s. r. o. se zaměřením na oblast strategického řízení. S využitím metod strategického řízení a dotazníkového šetření byla provedena analýza vnitřního a vnějšího prostředí agentury a hodnocena její tržní pozice. Podnik by měl své silné stránky posilovat a slabé stránky eliminovat. Z jednotlivých segmentů by měl využít všech příležitostí a sledovat ohrožení, které ho z vnějšího okolí ohrožují. Na základě všech provedených analýz bylo úkolem stanovit vhodnou strategii pro zvýšení konkurenceschopnosti. Pro srozumitelnost jsou v práci použity přehledné tabulky a grafy, které pomáhají lépe popsat zjištěné údaje z dotazníkového šetření.
|
| |
|
Výběr piva českými konzumenty v roce 2012
Vinopal, Jiří
V září 2012 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, probíhajícího od roku 2004. V této tiskové zprávě jsou uvedeny základní výsledky otázek na preferenci určité značky piva, míru rozhodování mezi známými a neznámými značkami, zohledňování regionálních aspektů a na roli vybraných parametrů při výběru piva.
|
|
Výuka místního regionu na 2. stupni ZŠ na příkladu Trhosvinenska
LENKOVÁ, Dominika
Diplomová práce s názvem "Výuka místního regionu na 2. stupni ZŠ na příkladu Trhosvinenska" se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá charakteristikou místního regionu a jeho postavením ve vzdělávacích oblastech. Praktická část na základě empirického šetření shrnuje poznatky o způsobech výuky na základních školách a niţším ročníku víceletého gymnázia. Na základě tohoto šetření navrhuji vlastní návrh koncepce výuky Trhosvinenska (metodika výuky, exkurze, projekt a pracovní učebnice),vycházejícího z platného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
|
| |
|
Kompetence a postavení sociálního pracovníka v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
KAČENOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje tématu Kompetence a postavení sociálního pracovníka v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr (dále už jen PLČD). Bakalářská práce je prezentována jako monografická studie, popisuje tudíž pouze problematiku vztahující se k PLČD. Je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části blíže specifikuji PLČD jako zdravotnické zařízení, zmiňuji také fungování a systém léčebné péče. Dále se věnuji osobnosti sociálního pracovníka. V co nejširším kontextu se snažím zachytit témata, související s kompetencemi a postavením sociálního pracovníka. Cílem práce je definovat kompetence a postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD. Aby došlo k naplnění cíle práce, stanovila jsem si dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou kompetence a postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD? 2. Jaké je postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD? Výzkum je rozdělen na dvě části. První část je zaměřena na rozhovory se dvěma sociálními pracovnicemi, týkající se jejich kompetencí v PLČD, druhá část výzkumu se zaměřuje na rozhovory týkající se postavení sociálních pracovnic. Rozhovory se uskutečnily na základě souhlasu obou sociálních pracovnic i ředitele léčebny. K zachycení lepší kvality dat jsem využila diktafon, získaná data jsem následně zpracovala do elektronické podoby. K interpretaci výsledků jsem zvolila jako nejvhodnější metodu tabulkového zpracování, za účelem získání přehledného zpracování těchto výsledků. Výzkum umožnil zodpovědět obě předem stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplynulo, že kompetence sociálního pracovníka v PLČD zahrnují široký komplex dovedností, kterými by měl disponovat. Měl by být schopen orientovat se v mnoha právních odvětvích, znát základní zásady krizové intervence, ovládat na vysoké úrovni komunikaci, hlavně ve vztahu s pacienty. Co se týče postavení sociálních pracovnic v PLČD bylo zjištěno, že své postavení v PLČD vnímají sociální pracovnice dobře a že se cítí být plnohodnotnými členy v multidisciplinárním týmu pracovníků. Do jisté míry mají volnost v rozhodování, pokud to však vyžaduje situace pacienta, dochází ke konzultaci a následnému řešení v týmu. Vždy dojde i na základě kompromisu k nějakému společnému vyřešení i těch nejkomplikovanějších nebo krizových situací. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro obě sociální pracovnice, včetně mě, z důvodu uvědomění si svých dosavadních kompetencí a možností, jak se v některých kompetencích dále zdokonalovat. Kompetence i postavení jsou do určité míry specifické, vzhledem k prostředí léčebny a její cílové skupiny.
|
host ::
