|
Studie protipovodňové ochrany vybraného úseku řeky Bečvy
Masařová, Markéta
Bakalářská práce "Studie protipovodňové ochrany vybraného úseku řeky Bečvy" se zabývá protipovodňovými opatřeními na vodním toku Bečva, který se nachází na katastrálním území Lipníka nad Bečvou a je velmi specifický díky svým odtokovým poměrům a také unášení splavenin. Tato práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá obecným popisem povodňové problematiky, typickými znaky ovlivňujícími průběh povodní a také možnými způsoby protipovodňové ochrany. Praktická část obsahuje charakteristiku zájmového území a současný stav protipovodňové ochrany, zjištěný jednak z dodané dokumentace, jednak také terénním průzkumem s pořízením fotodokumentace vybraného úseku řeky Bečvy. Na základě této studie je vyhodnocen současný stav protipovodňové ochrany jako nedostačující, a proto mohou být navrženy možnosti ke zlepšení povodňové problematiky.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Iniciační aspekt v šamanismu
KOČÍ, Jan
Tato práce se zabývá šamanismem a iniciacemi šamanů. Tyto iniciace jsou charakterizovány v první části na obecné úrovni, a také je zde nastíněn obecně fenomén šamanismu. V další části jsou popsány šamanské iniciace v různých koutech světa. Vybrané kultury jsou tradiční společenství, kde šamanismus má pevné místo v jejich sociální struktuře. Je zde ukázáno zasvěcení šamana u pěti etnik, na třech světadílech. První jsou tři sibiřská etnika, potom jedno severoamerické a nakonec jedno jihoamerické. Důraz je kladen na způsob vyvolení šamana, jak a kdy k němu dochází, a na průběh iniciace, tedy na vize a rituály zasvěcení. V poslední části jsou iniciace v jednotlivých kulturách porovnávány na základě sociálních vazeb šamana na společenství.
|
|
Bezpečnostní inspekce a řešení bodových závad na komunikaci I/43 v úseku Milonice - Krhov
Čechová, Zuzana ; Simandl, Arnošt (oponent) ; Radimský, Michal (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je řešení bezpečnosti provozu vozidel a technického stavu na komunikaci I/43, zjištění konkrétních nebezpečných úseků, následné zhodnocení a zpracování jednotlivých bodových závad v rámci studie. Jedná se o cca 10km dlouhý úsek mezi Milonicemi a Krhovem přibližně 25 km severně od Brna. Nalezla jsem zde celkem 4 bodové závady, které je zapotřebí řešit dříve než se začne realizovat projekt rychlostní komunikace R/43, který nahradí stávající I/43. První bodová závada je v těsné blízkosti obce Milonice, je zde nevyhovující křižovatka I/43 s III/31775 z důvodů velké intenzity dopravy na silnici I/43 a absenci odbočovacího pruhu vlevo. Druhá bodová závada se nachází v obci Závist, je zde nevyhovující napojení MK na I/43 a za obcí má silnice velký podélný sklon, který je nevhodný pro pomalá vozidla. Třetí bodová závada se týká oblasti mezi obcemi Závist a Černá hora, zde je nevyhovující směrové, výškové řešení, podélný sklon a příčné uspořádání komunikace. Poslední závadou je horizont silnice I/43 u obce Krhov, toto místo je jedno z nejnebezpečnější úseků. Na horizontu je nevhodně vyprojektovaná kombinace prvků směrového, výškového a příčného uspořádání komunikace s nestandartním ukončením stoupacích pruhů. Bodové závady jsem se snažila co nejlépe vystihnout a navrhnout jejich opatření.
|
|
Evropský veřejný ochránce práv
Warchalová, Kamila ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížit funkci Evropského veřejného ochránce práv popsáním historie vzniku tohoto úřadu a právních základů, vymezujících jeho pravomoci. Dalším bodem je přiblížení jeho vztahu k občanovi Evropské unie a k různým institucím na evropské úrovni. Taktéž se zaměřuje jak na mechanizmus šetření Evropského ombudsmana, tak na vymezení oblastí, kterých se týká a na bližší popis jeho zahájení, průběhu a podmínek nutných pro úspěšné uzavření případu. V závěru práce popisuji jedno konkrétní šetření z vlastní iniciativy Evropského ombudsmana v roce 2011, jako ukázku práce a výsledků této instituce. V práci jsou použité hlavně anglické primární a sekundární zdroje. Základ tvoří smlouvy Evropské unie, výroční správy Evropského veřejného ochránce práv, jeho publikace, různé články na dané téma a jiné internetové zdroje.
|
| |
|
Specifika práce sestry v interní ambulanci
MAKAS NEVAEVA, Elena
Bakalářská práce se zabývá specifiky práce sester v interní ambulanci. Interní obor zaujímá jedno z nejdůležitějších míst ve zdravotnictví. Lidská populace stárne a s věkem přichází i řada nemocí. Při nemoci člověk musí překonávat řadu překážek. Mnohdy jeho zdravotní stav negativně ovlivňuje také jeho rodinný a společenský život. Nemoc jej může omezovat při plnění pracovních a zájmových činností. Pro pacienty je velmi důležité dostat dostatečnou péči od kvalifikovaného zdravotnického personálu. Tato práce je rozdělena na dvě části. První část je zaměřena na teoretický popis problematiky, na definici interního lékařství a historii ošetřovatelské péče v oblasti interního lékařství. Dále jsou zde nastíněny nejčastější onemocnění v interní ambulanci, organizace interního oddělení a druhy ambulancí. Neméně důležitou částí teorie je charakteristika osobnosti sestry a činností, které v ambulanci vykonává. Druhý celek bakalářské práce tvoří část empirická, která zkoumá práci sestry v ambulanci. Pro praktickou část byl vytyčen jeden cíl, zaměřený na zmapování specifik práce sestry v interní ambulanci. K dosažení stanoveného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Výzkum sestával z polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z interní ambulance v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Prachatice, a. s. Rozhovory byly členěny do tří okruhů. První okruh kategorizoval respondentky, druhý zjišťoval práci a komunikaci sester s pacienty. Poslední okruh mapoval výkony sester v interní ambulanci. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentek. Respondentky byly označeny jako R 112. Rozhovory byly nahrávány, následně doslovně přepsány a analyzovány. Sběr dat se odehrával v měsíci březnu 2015. K výzkumnému šetření byla zvolena výzkumná otázka. Zabývala se specifiky práce sestry v interní ambulanci. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastějším výkonem v interní ambulanci jsou odběry biologického materiálu, měření fyziologických funkcí, aplikace injekcí. Mezi specifické výkony sester patří výplach žaludku a převazy ran a lézí. V ambulanci je ceněna dobrá komunikace mezi pacientem a sestrou a mezi sestrou a lékařem. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že respondentky z obou nemocnic pracují dle standardů a nikdy nepřekračují své pravomoci. Zároveň však uvedly, že práce je časově náročná, proto je pro ně těžké se dostatečně efektivně postarat o pacienta. Čas musí věnovat i spolupráci s lékařem. Mezi své další časté činnosti řadí sestry práci s dokumentací. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno doporučení pro sestry pracující v interní ambulanci, které by mělo přispět k lepší efektivitě ošetřovatelské péče a pomoci sestrám s nedostatkem času.
|
|
Akumulace radiojodu ve štítné žláze: srovnání výsledků měření scintilační sondou s měřením na scintilační kameře u pacientů se zvýšenou činností štítné žlázy
DOSCHKO, Pavel
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou měření akumulace radiojodu ve štítné žláze za použití scintilační sondy a gamma kamery a vzájemným porovnáním hodnot obou metod měření. Během posledních 50ti let byl radioaktivní jod 131I považován za bezpečný a efektivní prostředek léčby u onemocnění štítné žlázy, kterými jsou například hyperthyreóza či diferencovaný karcinom štítné žlázy. Největší rozmach měla tato metoda po 2. světové válce, kdy se začal vyrábět jod 131I ve velkém množství. Metoda léčby je jednoduchá. Pacientovi je podána vysoká dávka (aktivita) radioaktivního jodu, který se vychytává ve štítné žláze. U hyperthyreotických pacientů dojde k redukci funkce žlázy. Tito pacienti jsou po ukončení léčby závislí na hormonální substituci hormonů štítné žlázy. U pacientů s karcinomem štítné žlázy je prvním řešením její chirurgické odstranění a po zhojení jizvy se pro odstranění malých zbytků nasadí obdobná léčba. Podaná aktivita je ještě větší. Je to proto, aby byly zničeny všechny kousky tkáně štítné žlázy a metastázy diferencovaného karcinomu štítné žlázy. V současné době je hladina akumulace radiojodu ve štítné žláze měřena a počítána podle hodnot impulzů získaných na scintilační sondě, což je v současnosti považováno za standard. Cílem práce je zjistit, zda je přesnějších hodnot akumulace dosaženo za použití současných gamma kamer pro snímání impulzů nad oblastí štítné žlázy. Dalším cílem je použít získané hodnoty k výpočtu akumulace radiojodu. Pakliže se ukáže měření na kameře jako přesnější, bylo mým záměrem navrhnout jeho využití jako nový standard. Měření jsem prováděl za použití scintilační sondy a gamma kamery. Měření na sondě je prováděno vleže se zakloněnou hlavou ze vzdálenosti sondy od krku pacienta 25cm. Hodnota impulzů se měří dvakrát, 1 minutu na jedno měření. Při užití kamery je detektor vzdálen od krku pacienta okolo 10cm a doba měření je 15 minut {--} provádí se pouze jedno měření. Z hodnot jsou vypočítány jednotlivé akumulace. Po srovnání akumulací se ukázalo, že měření na gamma kameře nepřineslo významné zpřesnění a měření za použití scintilační sondy je rychlejší, jednodušší pro radiologického asistenta i pacienty.
|
|
Technologie dojení dojicím automatem ve vztahu k welfare dojnic
KOUTEK, Martin
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení vlivu technologie dojení dojícím automatem na welfare dojnic. Byly sledovány etologické projevy dojnic po dojení a zjišťovány různé parametry související s dojením. Hlavními zjišťovanými parametry byl počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu dojnice do robota po úspěšné nasazení všech čtyř strukových násadců, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále při etologickém pozorování byla hlavně sledována potřeba pití, příjmu potravy a ulehnutí do 30 minut po dojení. Nakonec v průběhu sledování byl posouzen zdravotní stav dojnic se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Etologická pozorování proběhla dvě, trvala vždy 24 hodin a výsledky z nich získané byly porovnány jak dle pořadí laktace dojnic, tak mezi jednotlivými pozorováními. Část údajů byla získána při samotném pozorování, zbylá část byla získána z databáze dojícího automatu. Během obou pozorování byl zaznamenán průměrný počet pokusů o nasazení strukových násadců okolo 1,6 na jedno dojení. Doba od nástupu v boxu do nasazení násadců činila v průměru 2:18 minut. Celková doba dojení za 24 hodin činila 12:37 hodin při prvním a 11:48 hodin při druhém pozorování. Doba mezi dojeními činila u dojení 2x denně v průměru 11,5 hodiny a při dojení 3x denně okolo 8 hodin. Co se týče aktivity do 30 minut po dojení, měly dojnice podobné návyky, větší rozdíl byl zaznamenán pouze u potřeby pití jak z hlediska jednotlivých pozorování, tak z hlediska pořadí laktace dojnic. Potřeba příjmu krmiva byla zaznamenána průměrně u 84 %, potřeba pití u 37 % a ulehnutí u 7 % dojnic vůči počtu dojení. Počet onemocnění mléčné žlázy se pohyboval na velmi nízké úrovni, takže nebyl vyhodnocován. Při pozorování bylo zjištěno, že dojení automatem má kladný vliv na welfare dojnic. Dojnice měly stálý přístup k vodě a krmivu, ve stáji bylo kvalitní mikroklima a počet onemocnění mléčné žlázy byl zanedbatelný. Dojnice měly dost životního prostoru a byly klidné, protože veškeré činnosti během dne dělaly zcela dobrovolně.
|
|
Social exclusion of the handicapped people in the Czech Republic
Mokáňová, Miroslava ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce pojednáva o problému sociálního vyloučení zdravotně postižených osob v České republice, který jsou jednou ze skupin ohrožených sociálním vyloučením. V práci jsou zmíněny i ostatní skupiny, mezi které patří mládež, seniori, Romové, imigranti, bezdomovci a osoby opoušťející ústavní výchovu nebo výkon trestu odňetí svobody. Sociální vyloučení neznamená jen nedostatek finančních prostředků na zajištění základních životních potřeb, ale je to i vyloučení z pracovního trhu, společenského života, bydlení a zdravotní starostlivosti. Chudoba a nezaměstnanost jsou hlavními faktory sociálního vyloučení. Dlouhodobá nezaměstnanost je závažným problémem, který začíná být výrazný v celé Evropské Unii, proto je potřebné hledat řešení. Jedno z řešení přináší aktívní politika zaměstnanosti, kde hlavním nástrojem pomoci je rekvalifikace a poradenství, díky kterým nezaměstnaní mohou získat novou práci. Diplomová práce nachází řešení v sociální ekonomice, respektive v její subjektech. Rovnako tak se angažují v sociální oblasti neziskové organizace, které vytvářejí pracovní příležitosti pro sociálně vyloučené lidi a tím přispívají k jejich integraci do společnosti.
|
host ::
