|
Spokojenost klientů s poskytovanými službami v Domově pro seniory Máchova, Humpolec.
JAKEŠOVÁ, Lucie
Výzkumným cílem v této diplomové práci bylo zjištění spokojenosti klientů domova pro seniory Humpolec se zajištěním této sociální služby. Snahou bylo zejména zmapování oblastí, které považují za problémové sami uživatelé sociální služby. Domov pro seniory Humpolec sídlí od roku 1962 v objektu, který nebyl původně vystavěn pro tyto účely. V současnosti se potýká stejně jako mnoho jiných ústavů sociálních služeb se snahou naplňovat standardy kvality sociálních služeb v nevhodných architektonických podmínkách. Ačkoliv sami uživatelé uváděli ve většině oblastí spokojenost se zajištěním sociální služby, z výzkumu vzešlo také několik oblastí, které lze chápat jako problémové. Jednalo se zejména o oblast dostupnosti veřejných služeb. Jako hlavní důvod nespokojenosti s touto oblastí uváděli respondenti existenci architektonických bariér, které znemožňují jejich plnou participaci na běžném životě. Jako další problémová oblast byla označována oblast zachování soukromí na pokojích uživatelů, zejména ve chvílích vykonávané intimní hygieny, dostupnost sociálního zařízení od pokojů uživatelů a v menší míře také oblast stravování či společného soužití. Předpokládala jsem, že za nejpalčivější oblast poskytovaných služeb bude označována oblast stravování a ubytování. Ačkoliv tento můj předpoklad nebyl potvrzen, lze na jisté problémy v této oblasti z výsledků provedeného výzkumu usuzovat. Výsledky výzkumu také ukazují, že zvýšení spokojenosti uživatelů s poskytovanými službami by vyžadovalo větší systémové změny, které bohužel nejsou v současné době z mnoha zřejmých důvodů možné. V budoucnu však lze očekávat, že se oblast pobytových sociálních služeb bude dále v souladu se standardy kvality sociálních služeb transformovat ke kvalitnějším a pozitivně hodnoceným službám.
|
|
Problematika syndromu nemocných budov (SBS) v pracovním prostředí kancelářských prostor v Českých Budějovicích, zdravotní důsledky a možnosti prevence
ŠVADLENKOVÁ, Radka
Moderní člověk stráví většinu času uzavřený uvnitř domů, úřadů, škol a jiných zařízení, a pokud se v nich necítí dobře, pociťuje příznaky onemocnění a nepohody, má to jistě značný nejen psychický, ale i fyzický dopad na jeho každodenní život. Většina příznaků nemoci nebo nevolnosti vyskytující se u lidí pracujících nebo žijících v budově se objevuje z nejasných příčin. A pokud tito lidé budovu opustí, často dojde ke zlepšení těchto zdravotních obtíží, či k jejich úplnému vymizení. Jedná se především o vysoký výskyt dráždivých příznaků očních sliznic, horních a dolních dýchacích cest, kožních reakcí, nespecifické přecitlivělosti, duševní a tělesné únavy, žaludeční nevolnosti a závratí, tedy o {\clq}qSyndrom nemocných budov``. Syndrom nemocných budov (SBS) má za následek nejen podstatný pokles pracovní výkonnosti a růst absence, ale může to být i zhoršení osobních vztahů, s čímž také v mnoha případech souvisí pokles pracovní produktivity. O syndromu nemocných budov je známo již řadu let. Jeho výskyt je četný, ale přesná příčina nebyla zatím odhalena. Jedná se zřejmě o souhru více negativních faktorů. Pozitivním faktem však je, že se tento problém dostává čím dál více do povědomí občanů, a i množství studií a publikací o SBS přibývá. Tato diplomová práce je složena ze dvou částí. První část je teoretická a druhá praktická. V praktické části jsem se zaměřila na výzkum. Cílem mé diplomové práce bylo srovnat moderní budovu s klimatizací s budovou starší, bez klimatizace, na výskyt příznaků SBS u pracovníků kancelářských prostor v Českých Budějovicích. Také jsem zjišťovala informovanost běžné populace o tomto problému, a řadu dalších otázek s ním souvisejících. Výsledky považuji za přínosné především pro odborníky v tomto oboru, Státní zdravotní ústav, ale i běžnou populaci, zajímající se o tuto problematiku.
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
|
Náležitosti a možnosti kompenzační pomůcky - vodící pes
PILZOVÁ, Jana
Náležitosti a možnosti kompenzační pomůcky vodící pes Ztráta nebo vážné poškození zraku znamená v životě člověka velmi závažnou změnu. Kompenzační pomůcky hrají významnou roli v integraci zrakově postižených do společnosti i do pracovního procesu. V dnešní době si mohou lidé s vážnou zrakovou vadou vybrat z mnoha kompenzačních pomůcek, jak optických tak i neoptických. Vodící pes představuje jednu z možných protetik pro zrakově postiženého člověka. První zmínky o výcviku vodicích psů pro zrakově postižené jsou z 18. století. Zájem o službu vodicího psa prudce vzrostl v průběhu první světové války v Německu, kdy se vraceli osleplí vojáci z války. První organizace ve světě pro výcvik vodicích psů vznikla v roce 1928 ve Švýcarsku. Na našem území se objevili první zmínky o výcviku vodicích psů okolo roku 1922. Dlouho trvalo, než vznikla organizace, která by se zabývala výcvikem a vodicích psů. Teprve v roce 1974 vzniklo 1. středisko výcviku vodicích psů, ale bohužel z finančních důvodů v roce 1978 zaniklo. Teprve až po roce 1989 postupně vznikali organizace zabývající se výcvikem vodicích psů, v dnešní době je jich zhruba 12. Aby mohl být vodící pes uznanou kompenzační pomůckou z pohledu zákona č. 100/1988 dále specifikovaný vyhláškou 182/1991 musí být splněny 2 podmínky 1. musí mít speciální výcvik vodících psů se složenou závěrečnou zkouškou, za 2. žadatel musí být schopný využívat psa jako kompenzační pomůcky. Autorka se ve své práci zabývá zmapováním nejtypičtějších situací týkajících se vědomostí a představ majitelů vodicích psů. Pro tento účel použila polořízené rozhovory. Polořízené rozhovory byli určené pro majitele vodicích psů. Rozhovory byly rozděleny do 4. části. V první části se objevili stratifikační údaje a informace o průběhu a volbě vodicího psa, druhá část se týkala péče o psa a třetí okruh byl zaměřen držení vodicího psa, poslední okruh se týká praktického využití psa. Během výzkumu se autorka setkala s mnoha problémy a to zejména s nejednotnostmi poskytovaných služeb organizací zabývající se výcvikem vodicích psů a to především servis při předávání (rozsah a podrobnost dokumentace psa, zdravotní karta, rozsah poučení a následný servis při výskytu problému atd.) Autorka doufá, že tato práce pomůže novým zájemců se rychleji zorientovat nejen v organizacích, ale i v administrativních úskalí Městských úřadů při podávání žádosti na jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek.
|
|
Bojová cesta Bohumila Snížka. Z Protektorátu a zpět do ČSR (5. květen 1941 - 20. květen 1945)
HOLENKA, Zdeněk
Ve své diplomové práci se věnuji osobě a životu Bohumila Snížka, člověka, který se jako jeden z mnoha československých občanů nesmířil s okupací Československa vojsky nacistického Německa. Bohumil Snížek se rozhodl aktivně podílet na obnovení své vlasti, ale okolnosti ho donutily podniknout dlouhou cestu přes celou Evropu s cílem ve Velké Británii. Po dramatickém pobytu ve Švýcarsku u Dr. Kopeckého a věznění ve španělském koncentračním táboře Miranda de Ebro se přes Gibraltar po roce a půl skutečně dostal až na místo určení. Zde vstoupil do nově se rodícího československého zahraničního vojska. Sloužil u československé brigády, která se prakticky od svého založení připravovala na boj s nepřítelem, ale nebylo jí umožněno významnější měrou zasáhnout do boje za osvobození Evropy. Bohumil Snížek byl do Evropy převelen s Československou samostatnou obrněnou brigádou teprve koncem září 1944, kdy došlo k obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který však českoslovenští vojáci považovali za bojiště druhé třídy. Největším vojenským úspěchem jednotky v boji se tak stal útok z 28. října 1944, naplánovaný k výročí založení ČSR. Bitvy se zúčastnil i poručík Bohumil Snížek, který byl za svou osobní statečnost oceněn Československým válečným křížem. Až do konce války se sice už Čechoslováci nijak významněji neprojevili, ale to je netrápilo tak, jako bezmocnost, s níž museli v květnu 1945 přihlížet dění v Praze. Spolu s ostatními přijel Bohumil Snížek do osvobozeného Československa v polovině května 1945. Jeho poválečný osud byl podobný jako většiny "Zápaďáků"; snad jen odchod z armády v roce 1947 do západního pohraničí ho uchránil od větších postihů. Režim ho odsoudil "jen" k upadnutí do zapomnění. Bohumil Snížek zemřel v Aši roku 1959 na následky zranění u Dunkerque.
|
|
Expertní detekce příchodu signálu AE
Chlada, Milan
Po detekci signálu akustické emise (AE) je prvotním úkolem následující analýzy dostatečně přesné určení polohy emisního zdroje. K lokalizaci defektu se většinou používají časové diference příchodu signálu k jednotlivým snímačům. Při průchodu tělesem však dochází ke značnému zkreslení signálu od zdroje a nepřesná detekce příchodu (prvního nasazení signálu), resp. určení časových diferencí, je tak zdrojem největších chyb lokalizace zdroje. Při vyšších nárocích na přesnost a robustnost se výsledky doposud používaných lokalizačních metod ukázaly jako nedostačující. V příspěvku je popsána nově modifikovaná verze algoritmu, modelujícího expertní detekci příchodu vlny na základě informace o tvaru signálu. Tato metoda, vycházející z vývoje lokálních těžišť a energie signálu, se v mnoha aplikacích osvědčila jako dostatečně robustní, rychlá a snadno použitelná.
|
|
Konformní zobrazení nejen v rovině
Marková, Lucie ; Krump, Lukáš (oponent) ; Lávička, Roman (vedoucí práce)
Nazev prace: Konformnf zobrazenf nej'en v roving Autor; Lucie Markova Katedra (ustav): Matematicky ustav UK Vedoucf bakalafske prace: RNDr. Roman Lavidka, Ph.D. E-mail vedoucfho; Roman.Lavicka@mff.cuni.cz Abstrakt: V predlozene praci studujeme konforrnm' a antikonformm' zobrazenf v roving i v prostorech vyggfch dimcnzf. Pro pochopenf a dokazanf existence mnoha konformm'ch zobrazenf v roving jsou vylozeny zakladnf partie z kom- piexnf analyzy. Teorieje ilustrovana na mnoha konkretnfch pnldadech, nejdulezi- tejsi'mi jsou stereograficka projekce, inverze a Mobiovy transformace. Dale je v praci vysvetleno, pro^ jsou konformnf zobrazem' vc vyssi'ch dimenzi'ch vzacnd a jak Ize v dimenzi 4 popsat Mobiovy transformace pomocf kvaternionu. Na prilozenem CDje tato prace ve formatu PDF a zdrojove kddy k obrazkum, ktere jsem vytvofiJa v programu Mathematica. Klfcova slova: konformnf zobrazenf, Mobiovy transformace, kvaterniony, zobrazenf zachovavajfcf uhly Title: Conformal mappings not onJy in the pJane Author: Lucie Markova Department: Mathematical Institute of Charles University Supervisor: RNDr. Roman Lavicka, Ph.D. Supervisor's e-mail address: Roman,Lavicka@mff.cuni.cz Abstract; In the present work we study conformal and anti-conformal mappings in the plane and in spaces of higher dimensions. Basics of complex...
|
|
KAREL HUGO HILAR (1885-1935). Mezi divadlem, politikou a intrikou
ZELENKOVÁ, Magdalena
Tato diplomová práce představuje v dnešní době málo známou osobnost divadelního režiséra, kritika a teoretika Karla Hugo Hilara. Na základě archivních pramenů, které nebyly dosud zcela využity, rekonstruuje Hilarův profesní a osobní život, a přináší tak úplně nový a ucelenější pohled na Hilarovu osobnost. Celá práce je rozdělena na tři větší celky. První z nich se zabývá Hilarovým dospíváním v kontextu doby a mapuje významné momenty, jež ovlivnily jeho život. Ve druhé části je zpracována jeho profesní dráha. Zabývá se působením na dvou nejdůležitějších divadelních scénách Prahy. Sleduje úspěchy i nezdary jeho snah o moderní pojetí divadla. Poslední část zachycuje vzpomínkové akce realizované po Hilarově smrti a předkládá Hilarův obraz vytvořený na základě vyprávění, jež vycházela v mnoha memoárech jemu blízkých lidí.
|
|
Formování francouzského politického systému skrze přímou volbu prezidenta republiky
Vojnár, Štěpán ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Přestože patří Francie mezi země s vysokou mírou politické stability, je členem nejdůležitějších mezinárodních organizací, ve kterých mnohdy zaujímá klíčové postavení (OSN, EU), její politický vývoj byl vždy pestrý a v mnoha ohledech i dynamický. Tato komplexnost francouzského politického systému vedla autora k vymezení podtématu, s jehož pomocí se tento systém pokusil rozebrat. Cílem práce je charakterizovat a na konkrétních příkladech ilustrovat, jakou roli mělo zavedení přímé volby prezidenta republiky v roce 1962 na politický systém V. republiky v teoretických i praktických rysech. V závěru práce autor hodnotí minulé prezidentské volby a pokouší se nastínit možnou budoucí orientaci francouzského politického systému.
|
|
Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství
PAVLÍKOVÁ, Hana
Dlouhodobá péče o seniory je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen v kruhu zdravotníků, ale i v rámci široké veřejnosti. A nebude tomu v budoucnu jinak. Dle údajů Českého statistického úřadu (2012) se v roce 2050 počet obyvatel starších 65 let zdvojnásobí, a počet obyvatel starších 85 let dokonce zpětinásobí. Tato práce se zabývá dlouhodobou péčí o seniory z perspektivy ošetřovatelství, jelikož současný demografický vývoj jej ovlivňuje velmi významně. S dlouhodobou hospitalizací seniora ve zdravotnických zařízeních je spojen výskyt mnoha komplikací, a to nejen fyziologických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Cílem diplomové práce na téma ?Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství? bylo zjistit, co považují sestry při poskytování dlouhodobé péče seniorům za největší problémy, zda by uvítaly změny v kompetencích v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a rovněž bylo cílem zjistit názor na dlouhodobou ústavní péči a dlouhodobou domácí péči. Byly porovnány jednotlivé názory sester z různých oddělení a bylo zjišťováno, v čem ony samotné vidí řešení současné problematiky dlouhodobé péče o seniory. Cíl 1. Zjistit, co sestry shledávají jako nejvýznamnější problém v poskytování dlouhodobé péče seniorům. Cíl 2. Zjistit, zda sestry vnímají nutnost změny v ošetřovatelských kompetencích v oblasti péče o dlouhodobě nemocného seniora. Cíl 3. Zjistit, jaký je názor sester na dlouhodobou ústavní péči o seniora oproti dlouhodobé komunitní péči v domácím prostředí. Základní výzkumná otázka vycházející z výzkumného problému a jeho cílů výzkumu byla definována následovně: Jaká je perspektiva dlouhodobé péče o seniory z pohledu ošetřovatelství? Byl zvolen explorativní přístup a k obecné výzkumné otázce byly hledány další souvislosti, které byly zkoumány hloubkově. Poměrně široké téma zahrnuté do výzkumné otázky bylo nadále dekomponováno do několika specifických otázek: 1. Bude nutné provést další změny ve financování péče o dlouhodobě nemocné z důvodu stále se navyšujícího demografického věku obyvatelstva? 2. Mohly by sestry v oblasti dlouhodobé péče o seniora přebrat některé kompetence doposud náležející lékařům? 3. Vzroste význam poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocným seniorům v domácím prostředí? 4. Měla by být dlouhodobá péče o seniora přesunuta mimo nemocnice do specializovaných zařízení? 5. Bude nutné navýšit počet zdravotnických zařízení se zaměřením na dlouhodobou péči z důvodu vzrůstajícího počtu seniorů? 6. V souvislosti s rostoucím počtem hospitalizovaných seniorů budou zdravotnická zařízení disponovat dostatečným množstvím pomůcek? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Se sestrami z různých oddělení byly vedeny rozhovory, které byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Sestry jako perspektivu poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocnému seniorovi vidí v: užším propojení zdravotních a sociálních služeb, zvýšení kvality poskytované péče, posílení autonomie seniora, důstojné péči o seniora, častějším využívání domácí péče a informování široké veřejnosti o ní, zefektivnění komunikace se seniorem a jeho rodinou, zvýšení bezpečnosti prostředí a zvýšení motivace sester k poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče.
|
host ::
