|
|
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
|
|
|
Srovnání výsledků vsakovaní vody z polních experimentů a numerického modelování
Blahut, Dominik ; Mazáč, Petr (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je srovnání výsledků vsakování vody z polních zkoušek, z laboratoře a z numerického modelování na dvou vybraných lokalitách. Prvním úkolem práce je rešeršní činnost popisu obou lokalit a jejich přilehlého území. Práce se dále zaobírá polními zkouškami vsakování založené na využití zarážecích válců, nejprve teoreticky postupy jednotlivých metod, a poté vlastním praktickým měřením v terénu. Dále se z odebraných vzorků zemin provede měření v laboratoři, nejdříve na propustoměrech, a poté se provede zrnitostní zkouška, ze které se pomocí empirických vzorců odvodí hydraulická vodivost. Nakonec se využije numerického modelování a dojde ke srovnání všech výsledků. V závěrečné fázi práce jsou poskytnuta doporučení pro vsakování na jednotlivých lokalitách a srovnání jednotlivých metod vsakování.
|
|
|
Změny hodnot nasycené hydraulické vodivosti půd s různým podílem biocharu při opakovaných měření laboratorním permeametrem
Bočinský, Pavel ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivosti (Ks) a časovými změnami Ks v průběhu měření. Reprezentativní hodnoty Ks jsou základním vstupem při popisu a modelování proudění vody v půdě. Vzorky v této práci reprezentovala laboratorně upravená půda (nivní půda s přídavkem 20 % kaolínového jílu). Do této půdy bylo přidáno 0, 2, a 5 % biocharu. Pro tyto různé materiály byly stanoveny hodnoty Ks a změny hodnot v čase při opakovaném měření. Biochar (materiál používaný ke zlepšení sorpční kapacity a dalších půdních vlastností) byl pro tuto práci vytvořen pyrolýzou ze stopek vinné révy.
Měření probíhalo ve dvou sériích, v lednu a únoru roku 2016. V každé sérii bylo deset vzorků, celkově dvacet vzorků. Vzorky byly sypané do Kopeckého válečků (100 cm3). První série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 5% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Druhá série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 2% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Sycení vzorků probíhalo postupně, pomocí regulátoru v laboratorním permeametru. Vzorky byly měřeny laboratorním permeametrem metodou konstantního spádu.
Průměrné hodnoty Ks se v první sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,00.10-7 do 3,53.10-7 m.s-1. Pro 5% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 6,49.10-8 do 9,20.10-8 m.s-1. Průměrné hodnoty Ks se v druhé sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,21.10-7 do 1,84.10-7 m.s-1. Pro 2% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 9,78.10-8 do 1,64.10-7 m.s-1.
|
|
|
Ověření empirických vztahů pro výpočet hydraulické vodivosti
Barenčík, Ladislav ; Zachoval, Zbyněk (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je ověřit a porovnat empirické vztahy (Hazen, Slichter, Terzaghi, Beyer, Zauerbrej, Krüger, Kozeny, Zunker, Zamarin, USBR, Pavčič) na výpočet hydraulické vodivosti, které jsou většinou publikovány v různých a rozměrově nehomogenních tvarech. V první části práce je popsaná důležitost přesného stanovení hydraulické vodivosti a odvozen obecný vztah na výpočet hydraulické vodivosti. V následující části práce je popsaná metodika hodnocení a jsou tam uvedené vztahy v rozměrově homogenní formě. Závěrečná část práce obsahuje vyhodnocení a porovnání empirických vztahů. Podle výsledků této diplomové práce je nejlepším vztahem na určování a odhadování hydraulické vodivosti Hazenův vztah. Vztah s největším rozsahem platnosti je Slichterův vztah.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybrané lokalitě
Stoklásková, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční čára a hydraulická vodivost, v lokalitě Bohaté Málkovice. Pro laboratorní stanovení vlhkostní retenční křivky půdy se používá pískový tank a přetlakový přístroj. K nepřímému určení hydraulických charakteristik půdy se použije program Rosetta, který obsahuje 5 modelů pedotransferových funkcí. Pro odhad průběhů retenčních čar půdy jsou aplikovány již dříve odvozené pedotransferové funkce (kontinuální parametrická PTF a bodová PTF).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
|
host ::
RSS.