|
|
Datový standard ministerstva zdravotnictví České republiky
Homola, Rudolf ; Dvořák, Miroslav (oponent) ; Fedra, Petr (vedoucí práce)
Úkolem bakalářské práce bylo prostudovat datový standard Ministerstva zdravotnictví České republiky a možnosti přístupu do NIS Clinicom. Je zde popsána chronologie změn v blokové struktuře a popisu dat. Byl navržen a realizován webový přístup do NIS Clinicomu pomocí CSP, ve kterém lze generovat datové zprávy o pacientech se zvolenou infekční diagnózou odpovídající povinnému hlášení do Národního zdravotnického informačního systému.
|
|
|
Datový standard ministerstva zdravotnictví České republiky
Homola, Rudolf ; Dvořák, Miroslav (oponent) ; Fedra, Petr (vedoucí práce)
Úkolem bakalářské práce bylo prostudovat datový standard Ministerstva zdravotnictví České republiky a možnosti přístupu do NIS Clinicom. Je zde popsána chronologie změn v blokové struktuře a popisu dat. Byl navržen a realizován webový přístup do NIS Clinicomu pomocí CSP, ve kterém lze generovat datové zprávy o pacientech se zvolenou infekční diagnózou odpovídající povinnému hlášení do Národního zdravotnického informačního systému.
|
|
|
Hardwarová realizace nemocničního informačnímu systému
Friedl, Jan ; Roleček, Jiří (oponent) ; Fedra, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problémem efektivnějšího využití nejen hardware, ale i svobodného software. Na začátku práce jsou obecně představeny svobodné GNU/Linuxové distribuce, přičemž práce je zaměřena na dvě distribuce. První je Red Hat Enterprise Linux, který je nasazen na serveru nemocničního informačního systému Clinicom. Druhou je live distribuce Slax, která je použita pro testování terminálového připojení k nemocničnímu informačnímu systému Clinicom. Druhá část práce se obecně zaměřuje na nemocniční informační systém, kde na konci představuje konkrétní řešení od firmy SMS. Jedná se o již zmíněný nemocniční informační systém Clinicom. Další část je zaměřena na monitorování vytížení serveru. Sleduje jak přihlášení jednotlivých uživatelů, tak i množství alokované paměti. Dále studuje problematiku řešení neočekávané události, jako je například výpadek dodávky elektrického proudu, a popisuje jedno konkrétní řešení. Poslední část se soustředí na realizaci zabezpečeného připojení k nemocničnímu informačnímu systému Clinicom a představuje live distribuci Slax jako software využitý pro tenkého klienta.
|
|
|
Evidence dávkových parametrů na radiodiagnostických pracovištích - současný stav
MRÁZOVÁ, Monika
Teoretická část práce se zabývá charakteristikami ionizujícího záření. Vysvětluje interakce ionizujícího záření s hmotou a buňkami. Pozornost je také věnována mechanismu poškození buněk lidského těla. Jsou zde vyloženy základní principy v systému radiační ochrany. V práci je popsána funkce ionizační komory, jako nejčastějšího zařízení, které se využívá v dozimetrii ionizujícího záření. Nemalá část je věnována vzorečkům, které se rutinně využívají ke stanovení efektivních dávek. Je zde vysvětlen základní ukazatel obezity, body mass index, který má významný vliv na dávku, kterou pacient obdrží během vyšetření. V závěru teoretické části práce jsou zmíněny nemocniční informační systémy a programy, které nově nabízejí firmy pro evidenci dávkových parametrů na radiodiagnostických pracovištích. Nedílnou součástí je také legislativa, která evidenci dávkových parametrů upravuje, nejen v rámci České republiky, ale také v Evropské unii. Praktická část této bakalářské práce poskytuje srovnání dvou radiodiagnostických pracovišť. Dále byla v rámci praktické části bakalářské práce provedena analýza poskytnutých dat z databáze z Radiodiagnostického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Bory. Z důvodu stoupajícího počtu vyšetření výpočetní tomografií, bylo vybráno 20 nejvíce dávkově náročných vyšetření. Bylo zjišťováno, o jaká vyšetření se jednalo a co mohlo zapříčinit takto vysokou dávku.
|
|
|
Analýza nabídky outsourcingových služeb IS/ICT ve zdravotnictví
Prudík, Kamil ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá outsourcingem IS/ICT služeb ve zdravotnictví. V první části je čtenář seznámen s pojmem outsourcing a se systémy používanými ve zdravotnických zařízeních. Na konci této části jsou zhodnoceny tyto systémy z pohledu možnosti outsourcingu IS/ICT. V další části je poukázáno legislativní, technologické a organizační předpoklady související se zavedením outsourcingu IS/ICT ve zdravotnictví. V praktické části je analyzována tržní nabídka pro ČR i zahraničí a zanalyzován stav IS/ICT v konkrétním zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Informační podpora laboratorních žádanek v nemocnicích ČR
Fišerová, Marcela ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou informační podpory laboratorních žádanek ve zdravotnických zařízeních České republiky. Jejím cílem je zanalyzovat stav využití elektronických žádankových systémů a jejich integrace do nemocničních infomačních systémů v praxi českých zdravotnických zařízení a na základě průzkumu vyvodit závěry o celkovém stavu a předpokládaném vývoji těchto systémů. Analýza proběhla prostřednictvím dotazníkového šetření v náhodně vybraném vzorku zdravotnických zařízení ČR. Výsledky studie mohou sloužit jak samotným respondentům, kteří se studie zúčastnili pro srovnání s konkurencí, tak společnostem působícím na trhu IS/ICT pro případný rozvoj aplikačních SW systémů pro podporu analyzované oblasti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě rešerše dostupné odborné literatury a dostupných elektronických zdrojů týkajících se informačních technologií ve zdravotnictví. Praktická část se věnuje samotné výzkumné studii -- dotazníkovému šetření, analýze a interpretaci získaných výsledků.
|
|
|
Informační systémy ve zdravotnických zařízeních
Potančok, Martin ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Kolář, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na informační systémy v oblasti správy nemocničních a pečovatelských lůžek a bezkontaktního snímání životních funkcí pacientů. Cílem práce je uvést základní přehled informačních systémů používaných ve zdravotnických zařízeních, představit systém LINis a systém Vitalmonitor, analyzovat efektivnost zavádění těchto systémů do praxe a připravit modely jejich financování. Úvodní část vymezuje oblast zdravotnických informačních systémů. Jedná se o celé spektrum pokrývající systémy od strategických až k méně důležitým. Toto vymezení určuje prostředí pro nové systémy. Součástí úvodní pasáže je také analýza největších dodavatelů na území České republiky. Druhá část se již zabývá systémem LINis a systémem Vitalmonitor, jejich základní funkcionalitou, strukturou a vazbami. Nejvýznamnější je třetí část, která obsahuje analýzu efektů plynoucích z rozšíření standardního informačního systému. Efekty systému LINis a systému Vitalmonitor jsou posuzovány z pohledu kvality péče o pacienta, práce personálu, přidané hodnoty pro různé skupiny zdravotnických zařízení a modelů financování.
|
|
|
Elektronická dokumentace v ošetřovatelské praxi
KRÝDLOVÁ, Michaela
V důsledku rychlého rozvoje informačních technologií, nastal i v ošetřovatelské praxi přirozený a postupný přechod k elektronické podobě dokumentování dat v ošetřovatelství. Ve spolupráci s odborníky zabývajícími se informačními technologiemi byly ve státech Evropské unie vyvinuty první softwarové verze takové dokumentace a záleží na sestrách samotných, jaký obsah ošetřovatelské dokumentace budou mít. Proto je velmi důležité, aby se sestry, jako hlavní uživatel tohoto softwaru, aktivně zapojovaly do vytváření elektronické ošetřovatelské dokumentace. Výhodou zavedení elektronické ošetřovatelské dokumentace je evidence důležitých údajů o klientovi v NIS, kde je možné kdykoliv nahlédnout do historických dat Záznamy se oproti klasickým záznamům snadněji čtou a žádné informace nelze přeškrtat nebo ztratit. Dále šetří sestrám čas, automaticky zaznamenává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se přihlásil do NIS a splňuje doporučení akreditačních standardů. Ve výzkumné části této práce byla využita kvalitativní forma výzkumu. Pro sběr dat byl použit polostandardizovaný rozhovor s hlavními sestrami a strukturovaný rozhovor s vrchními a staničními sestrami z interních a chirurgických oddělení vybraných nemocnic. Dále byla využita technika obsahové analýzy k porovnání elektronické ošetřovatelské dokumentace v jednotlivých zkoumaných nemocnicích. Pouze v Nemocnici České Budějovice, a.s. nebyl proveden strukturovaný rozhovor s vrchními a staničními sestrami, jelikož zde není zatím zpuštěn program elektronické ošetřovatelské dokumentace. Na základě získaných výsledků rozhovorů jsou vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizované tabulky, ve kterých jsou zaznamenány výsledky výzkumu. Výzkum proběhl v období ledna až června. Zkoumaný soubor je tvořen hlavními sestrami, dvěma vrchními sestrami a dvěma staničními sestrami z interních a chirurgických oddělení vybraných nemocnic ve vybraných krajích České republiky. Pro tuto práci probíhalo výzkumné šetření v Jihočeském kraji - Nemocnice České Budějovice, a.s., v Plzeňském kraji - Fakultní nemocnice Plzeň, v Jihomoravském kraji - Fakultní nemocnice Brno a na Vysočině - Nemocnice Jihlava, p.o. Na počátku našeho výzkumu jsme pro dosažení cílů stanovili čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Obsahuje elektronická ošetřovatelská dokumentace všechny fáze ošetřovatelského procesu (anamnézu, diagnostiku, plán, vyhodnocení)? Výzkumná otázka 2: Je ošetřovatelská taxonomie součástí elektronické ošetřovatelské dokumentace u každého pacienta? Jakým způsobem je tvořen záznam ošetřovatelské diagnostiky (křížkování x doplňování)? Výzkumná otázka 3: Který ošetřovatelský model se stal podkladem pro ošetřovatelskou anamnézu elektronické ošetřovatelské dokumentace? Výzkumná otázka 4: Mohou se setry aktivně zapojovat do přípravy elektronické ošetřovatelské dokumentace? Všechny naše výzkumné otázky jsou zodpovězeny. Na základě výsledků našeho výzkumu jsme stanovily tyto hypotézy: H1: Elektronická ošetřovatelská dokumentace obsahuje ošetřovatelskou anamnézu, která vychází z koncepčního modelu autorky Marjory Gordonové. H2: Sestrám je nabízena spolupráce při tvorbě elektronické ošetřovatelské dokumentace. H3: Každá ošetřovatelská dokumentace má vlastní taxonomickou část. H4: Elektronická ošetřovatelská dokumentace obsahuje všechny fáze ošetřovatelského procesu. Domníváme se, že by výsledky práce mohly přispět k usnadnění rozhodování sester manažerek, zda elektronickou ošetřovatelskou dokumentaci ve svých nemocnicích zavést či nikoliv. Čímž by výsledky práce přispěly k rozšíření elektronické ošetřovatelské dokumentace v nemocnicích po celé České republice.
|
|
|
Nemocniční informační systémy. Kvalita v informačních systémech ve zdravotnictví
KÝČEK, Michal
Práce se zabývá v teoretické části nemocničními informačními systémy, jejich vlastnostmi a jejich vývojem ve světě, v České republice a ve Fakultní nemocnici v Plzni. Právě probíhající přechod na digitální provoz na pracovišti RDG oddělení této nemocnice byl důvodem zájmu o tuto problematiku. Součástí lékařské dokumentace v digitální podobě se stává i lékařská obrazová dokumentace. Rentgenové snímky si nyní může lékař prohlížet na kterékoli klientské stanici nemocničního informačního systému. Zejména nedostatečná kvalita stávajících stanic, které nebyly určeny pro zobrazování lékařské obrazové dokumentace, byla důvodem zpracování testu kvality zobrazení na monitorech těchto stanic. Cílem práce bylo nalézt test kvality zobrazení za užití prostředků dostupných na oddělení, ověřit jeho vypovídací hodnotu a provést srovnání běžných stanic nemocničního informačního systému s diagnostickými pracovními stanicemi primárně určenými k zobrazování rentgenové lékařské dokumentace. V praktické části práce byly provedeny dva testy zobrazení kontrolních obrazců a test s užitím skutečného snímku nemocného s diskrétním nálezem. Lékaři hodnotili metodou řízeného rozhovoru kvalitu zobrazení, resp. jistotu, s jakou jsou schopni diferencovat nález na snímku nemocného. Poté byly testy zhodnoceny statisticky metodou lineární regresní analýzy a posouzena jejich vypovídací schopnost. Nakonec byly z hlediska výsledků testů porovnány diagnostické stanice s běžnými stanicemi nemocničního informačního systému. Statistické zpracování tohoto srovnání nebylo provedeno z důvodu nízkého počtu stanic zařazených do testu.
|
|
|
Analýza užití digitalizace na radiodiagnostickém pracovišti
Potančok, Martin ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Plšková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na oblast digitalizace lékařské dokumentace radiodiagnostického pracoviště zdravotnického zařízení. Cílem práce je představit proces digitalizace lékařské dokumentace radiodiagnostického pracoviště, analyzovat efektivnost změny a vypracovat doporučení pro nedigitalizovaná pracoviště. Úvodní část pojednává o legislativních a technologických předpokladech digitalizace. Druhá část se zaměřuje na reálnou případovou studii průběhu procesu zavádění digitalizace. Jedná se o modernizaci celého oddělení radiodiagnostiky okresní nemocnice střední velikosti. Nejvýznamnější je třetí část, která obsahuje analýzu efektivnosti zavedení digitálního provozu. Je zde také porovnání s analogovou variantou. Poslední část tvoří doporučení ohledně výběru a postupu zavádění nových technologií na nedigitalizovaná radiodiagnostická pracoviště a to jak pro ty nejmenší, tak pro středně velká.
|
host ::
RSS.