|
|
Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické
Báča, Luboš ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Svatební obřady v Českobratrské církvi evangelické má za cíl reflektovat význam a vývoj svatebních obřadů v této církvi od jejího založení v roce 1918 do současnosti. Tato práce bude vycházet z oficiálně přijatých liturgických formulářů a materiálů Českobratrské církve evangelické, konkrétně z oficiálních agend, vydaných v letech 1939, 1953 a 1983 a dalších vydaných textů ČCE. Práce se také bude zabývat vývojem pohledu na smíšené sňatky, a to jak z pohledu Českobratrské církve evangelické, tak také z pohledu katolické církve. Klíčová slova Svatba, manželství, Českobratrská církev evangelická, smíšené manželství
|
|
|
Proměny diakonie v Českobratrské církvi evangelické v teologické reflexi
ŠIMR, Karel
Cílem práce je přispět k teoretickému ukotvení diakonie jako křesťansky orientované praxe pomáhání v moderní společnosti. Metodologicky autor pracuje s teorií sociálních systémů, vypracovanou Niklasem Luhmannem, která umožňuje diferencovaně popsat mnohorozměrnou skutečnost křesťanského pomáhajícího jednání v jeho dějinném vývoji i v současnosti. V prvním díle je téma ukotveno v perspektivě teologie ? a to biblicky, historicky a dogmaticky. Dále je v hlavních rysech představena teorie sociálních systémů. Důraz je položen na dvojí - primární (funkcionální) a sekundární (sociální) - diferenciaci ve společnosti a její důsledky pro pochopení diakonie. Ta je v tomto kontextu pozorována jako strukturální propojení systémů sociální pomoci a křesťanství a následně definována jako pomáhání v perspektivě evangelia, které je možné pozorovat v rovině mikro, mezo i makro, tedy v kontextu interakce, organizace i společnosti ? a zároveň je třeba pro křesťanské pomáhání v uvedených rovinách rozvinout odlišné teorie. V druhém díle je pak sociologický popis diferenciace diakonie nejprve konfrontován s teologicky orientovanými popisy diferenciace v kontextu křesťanství a v návaznosti zejména na Wichernovo dělení diakonie občanské, svobodné a církevní je věnována pozornost "trojnožce diakonie" v Českobratrské církvi evangelické v podobě Diakonie ČCE, křesťanské služby a diakonátu. Tento víceohniskový pohled na diakonii umožňuje reflektovat její různé navzájem nepřevoditelné vrstvy a hledat pro ně odpovídající teorie. V utváření křesťanského rozměru organizace je akcentováno pěstování odpovídající organizační kultury. Interakce souvisí se vzájemnou ?sousedskou? pomocí v rámci společenství. Specifická funkce diakonátu je spatřována v tvorbě mostů mezi církevní rovinou křesťanství a jeho spojením se systémem sociální pomoci, potažmo dalšími dílčími systémy společnosti ? a v tomto smyslu je vnímána jako znovu velmi aktuální. V závěrečné kapitole je na komunikaci založený přístup teorie sociálních systémů přiřazen k praktickoteologickému paradigmatu komunikace evangelia. Diakonie je v tomto kontextu chápána jako neodmyslitelná součást ?evangelijní komunikace?.
|
|
|
Pohledy katolické a protestantské etiky na problematiku umělého přerušení těhotenství
NOVÁ, Blanka
Práce se zabývá otázkou umělého přerušení těhotenství. Předkládá na vybraných zdrojích pohledy katolických a protestantských morálních teologů. Část práce je věnována otázce, kdy začíná lidský život, dále se věnuje čtyřem indikacím, při kterých je interrupce povolována a porovnává postoje katolických a protestantských etiků. Dále pracuje s přikázáním Nezabiješ! a předkládá biblické odkazy, které se interrupcí dotýkají. Část práce je věnována vyjádření Německé evangelické církve k německému zákonu o interrupcích. Na závěr jsou předloženy shody a rozdíly v názorech na interrupci dvou největších křesťanských církví.
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Slavení večeře Páně s dětmi. Teologické předpoklady a současná praxe v Českobratrské církvi evangelické
Bánoci, Martin ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Slavení večeře Páně s dětmi. Teologické předpoklady a současná praxe v Českobratrské církvi evangelické. Anotace Diplomová práce se zabývá zkoumáním účasti a přítomnosti dětí na večeři Páně. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, nakolik lze dnes v Českobratrské církvi evangelické najít porozumění pro přijetí dětí kolem stolu Páně, především, zda je účast dětí na večeři Páně v Českobratrské církvi evangelické dostatečně akceptovaná. Ve své první části se věnuji historickému a teologickému pozadí večeře Páně se zaměřením na dobu starozákonní a apoštolů. Tato kapitola řeší otázku: Co je večeře Páně a jaký má vůbec smysl? Druhá část se zabývá problematikou dětí a jejich účastí na večeři Páně. Věnuje se období od rané církve přes středověk k reformaci české i světové. V třetí části této diplomové práce jsou popsány různé pohledy církví nacházejících se na území České republiky. Rozebíraná a komentovaná je převážně jejich současná praxe v dané oblasti. Ve čtvrté části spolu s přílohou se nachází dotazníkové šetření, statistická a praktická data. Součástí této kapitoly je předpoklad hypotéz a jejich ověření. V dané problematice jsem analyzoval, jaká je praxe v Českobratrské církvi evangelické ohledně účasti dětí na večeři Páně. V předposlední kapitole najdeme nejrůznější argumenty současné doby pro a...
|
|
|
Postoje členů ČCE k aktuálním společensko-morálním otázkám
Lavický, Jan ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám pěti společensko-morálními tématy a zkoumám, jak se k nim staví Českobratrská církev evangelická. Tato témata jsou: 1) Manželství a rodina 2) Homosexualita 3) Soužití s etnickými menšinami 4) "Spor o bolševika" (vztah církve ke komunismu v jeho předrevoluční a současné podobě) 5) Uprchlíci a imigranti. První část této práce se zaměřuje na oficiální stanoviska synodu a synodní rady. Také rozebírá diskusi, která k přijetí těchto stanovisek vedla. Na tuto popisnou část navazuje sociologický průzkum, který zjišťuje postoje k výše uvedeným tématům mezi členy ČCE. Záměrem dotazníkového šetření je zjistit, do jaké míry se jejich názory shodují se stanovisky synodů a prohlášeními Synodní rady (byla-li v dané otázce vydána). Závěrečná část je věnována vyhodnocení získaných dat. Celkovým záměrem práce je zjistit, v jakých otázkách se členové ČCE shodnou a v čem jsme naopak církev názorově individualizovaná. Klíčová slova Českobratrská církev evangelická, sociální etika, sociologický průzkum, morální postoje
|
|
|
Odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v České republice
Medková, Lydie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce zkoumá odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v ČR. Ve své první části na základě analýzy pramenů konkretizuje odkaz Jednoty bratrské v deseti bodech, které představují nejvýraznější znaky jejího učení. Druhá část se již věnuje samotné komparaci specifikovaného odkazu Jednoty bratrské s učením a praxí jednotlivých církví. Prostřednictvím analýzy církevních pramenů a strukturovaného rozhovoru s představiteli současných protestantských církví přináší informace o tom, jaké body odkazu Jednoty bratrské se v učení zkoumaných církví vyskytují a do jaké míry zasahují praktický život společenství. Hlavním cílem práce je zjistit, zda i dnes lze v církvích v ČR nalézt prvky bohaté bratrské tradice a jak moc se jim daří odkaz Jednoty bratrské v současných podmínkách naplňovat.
|
|
| |
|
|
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
host ::
RSS.