Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 184 záznamů.  začátekpředchozí163 - 172dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení stravovacích návyků u dětí předškolního věku
MADEJOVÁ, Nina
Cílem bakalářské práce je posoudit stravovací návyky u dětí předškolního věku. Šetření bylo provedeno ve vybrané mateřské škole Palackého v Třebíč ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013. Výzkumu se celkem zúčastnilo 42 dětí (22 chlapců a 20 dívek) ve věkové kategorii 5-6 let. Výzkum lze rozdělit do více částí. V první část bakalářské práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů a svačin z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V další části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých dětí na začátku a konci daného sledovaného období včetně přiřazení percentilu. V třetí části byly sledovány stravovací návyky dětí pomocí dotazníkového šetření. Příjem energie ze školních jídel nedosahoval 50% DDD u chlapců a u dívek nepřesáhl 55% DDD. Příjem tuků nebyl rovněž v normě a dosahoval okolo 39% DDD u chlapců a 43% DDD u dívek. Sacharidy u chlapců byly lehce podprůměrné, u dívek se dostaly na doporučenou hodnotu. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a přesahovaly DDD přibližně o 60%. Saturace vápníkem byla nedostatečná a dosahovala jen 24,5% DDD. Obsah železa a vitaminu B2 byl v normě.
Hodnocení úrovně stravování u vybraných skupin obyvatelstva
MACH, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň stravování u vybrané skupiny obyvatelstva a dále posoudit informovanost v otázkách spojených s výživou a základními složkami v potravě. Za tímto účelem byl zpracován dotazník, v jehož první části odpovídala skupina respondentů na otázky spojené s jejich preferencemi v oblasti stravování, ve druhé byly otázky zjišťující úroveň informovanosti. Celkem bylo získáno 389 dotazníků, které byly předkládány osobně a vyplňovány pod dohledem vyučujícího. Na základě zaznamenaných odpovědí bylo zjištěno, že dotazované osoby se při nákupu potravin řídí nejčastěji jejich kvalitou (37 %). Bylo také zjištěno, že 40 % osob upřednostňuje domácí potraviny před zahraničními. Respondenti odpověděli, že jen ve 13 % případů preferují vždy nebo téměř vždy biopotraviny. Lze také říci, že 3 nejoblíbenějšími mléčnými produkty jsou jogurty (80 %), mléko (72 %) a sýry (72 %). Naopak nejméně konzumovaným mléčným výrobkem jsou kysané nápoje (43 %). Mezi 3 nejoblíbenější druhy masa zařadili respondenti maso kuřecí (83 %), vepřové (73 %) a hovězí (47 %). Nejméně oblíbeným masem bylo zvoleno maso skopové a jehněčí (35 %). Bylo zjištěno, že 27 % dotazovaných osob sleduje údaje uvedené na obalech potravin, ale také, že 16 % respondentů tyto údaje nesleduje vůbec. Dle zaznamenaných četností výskytu součtu správných odpovědí lze říci, že nejčastěji studenti zodpověděli 4 otázky. Nejčastěji odpovídali lidé správně na otázku "Co je to biopotravina?" (94 % správných odpovědí). Nejhůře odpovídali na otázku, ve které měli vybrat potravinu s nejvyšším obsahem vitamínu C (7 %). Na základě zaznamenaných odpovědí je možné konstatovat, že konzumace potravin byla ovlivněna typem školy, kterou respondenti studovali, neboť s tím souvisí i věk a jejich možnost rozhodovat o vynaložených finančních prostředích na nákup potravin. Otázky, které zkoumaly úroveň informovanosti, prokázaly, že celkové procento správných odpovědí se zvyšovalo v závislosti na věku respondenta. Vliv pohlaví na procenta celkových součtů správných odpovědí nebyl prokázán.
Výživa jako rizikový faktor pro akutní pankreatitidu
PECHUŠKOVÁ, Pavlína
Akutní pankreatitida neboli akutní zánět slinivky břišní není příliš častým onemocněním. Slinivka břišní je pro život nepostradatelný orgán, který se podílí na důležitých trávicích procesech a jeho postižení může mít pro člověka fatální důsledky. Pacienti s akutní pankreatitidou tvoří přibližně 1-2 % pacientů hospitalizovaných na chirurgických odděleních (Dobiáš, 2012). Nejčastějšími etiologickými faktory akutní pankreatitidy jsou cholelithiáza a nadměrný konzum alkoholu (Havel, 2004; Lukáš, 2007; Kasper, 2009; Svačina, 2010; Šimek, 2005; Špičák 2005). Podle výše uvedených zdrojů jsou tyto dva faktory příčinou vzniku akutní pankreatitidy v 80 % případů. Nejčastěji je uváděn poměr 3:1 ve prospěch cholelithiázy. Mezi vzácnější příčiny se řadí poranění dutiny břišní, vývojové anomálie pankreatu, léky, hyperparathyreóza a urémie. Tato bakalářská práce se zabývá výživou, stravovacími zvyklostmi a dalšími faktory, které mohou být důvodem propuknutí akutního záchvatu slinivky břišní. Cílem této práce je zhodnotit stravovací návyky pacientů s akutní pankreatitidou a posoudit, zda se nadměrná konzumace alkoholu podílí významnou měrou na vzniku tohoto onemocnění. Na základě uvedených cílů jsem stanovila dvě hypotézy: Hypotéza 1: Pacienti s akutní pankreatitidou dodržovali před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování. Hypotéza 2: Většina respondentů konzumovala nadměrné množství alkoholu před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. V teoretické části práce je popsána a definována nemoc akutní pankreatitida, je objasněn její výskyt, prokázané i předpokládané příčiny, klinický obraz nemoci a průběh léčby. V této části jsou podrobně popsána dietní opatření, která jsou zavedena u pacientů s akutní pankreatitidou a dále jsou zde přiblíženy zásady pankreatické diety a její rozdělení na jednotlivé stupně. Na závěr je vylíčen vliv stravovacích zvyklostí a vhodná preventivní opatření pro toto onemocnění. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zhodnocení stravovacích zvyklostí pacientů s akutní pankreatitidou před vypuknutím onemocnění, na konzumaci alkoholických nápojů a přítomnost dalších onemocnění či rizikových faktorů, které by mohly být příčinou pro vznik akutní pankreatitidy. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem realizovala pomocí dotazníkového šetření na lůžkových odděleních pěti různých nemocnic. Výzkumný soubor tvořilo 27 pacientů obou pohlaví a různých věkových skupin s diagnózou akutní pankreatitida. Cílem šetření bylo zhodnotit pravděpodobné rizikové faktory pro vznik akutní pankreatitidy a to, jakou roli při vzniku tohoto onemocnění hraje způsob stravování a konzumace alkoholu. Výsledky ukázaly, že Hypotéza 1 se nepotvrdila. Pacienti nedodržovali zásady zdravého stravování před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. Hypotéza 2 se rovněž nepotvrdila. Většina pacientů nekonzumovala více než tolerované množství alkoholických nápojů za den. V porovnání s ostatními faktory se však alkohol může významnou měrou podílet na propuknutí akutní pankreatitidy. Z výsledků je rovněž možné usoudit, že rizikovým faktorem pro akutní pankreatitidu je cholelithiáza neboli přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku či žlučových cestách, ať již v minulosti, či současnosti. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že Body Mass Index pacientů není v přímé korelaci s jejich stravovacími návyky. Práce přináší poznatky především o příčinách vzniku akutní pankreatitidy, o vlivu stravovacích zvyklostí a o vlivu nadměrné konzumace alkoholu. Pokud jsou jasné příčiny onemocnění, dají se snadněji zavést preventivní opatření. Na základě výsledků by bylo možné stanovit výživová doporučení pro obyvatele, a tím přispět k redukci počtu nových případů tohoto onemocnění.
Stravovací návyky u pacientů s diabetem mellitus 1. typu
KRÁLOVÁ, Kateřina
Název mé bakalářské práce zní Stravovací návyku u pacientů s diabetem mellitus 1. typu. Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které je pro svůj vysoký výskyt v populaci pokládané za civilizační chorobu. Podle Mezinárodní federace diabetu je na světě asi 15 000 000 lidí s diabetem 1. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků. Cílem bakalářské práce je prostřednictvím výzkumné části popsat stravovací návyky zjištěné u pacientů s diabetem mellitus 1. typu a zmapovat důvody, které vedou pacienty k nedodržování lékařem stanovené diabetické diety. Tedy odpovědět na výzkumné otázky: "Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu?" a "Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety?". Výzkumná část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor poskytlo celkem sedm diabetiků ve věkovém rozmezí dvacet tři až padesát let. Data byla získána od pacientů, kteří se léčí u diabetoložky MUDr. Lenky Dohnalové v diabetologické poradně v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory s těmito pacienty záměrně nebyly prováděny za přítomnosti sestry či diabetologa ve snaze zabránit znehodnocení odpovědí dotazovaných osob. Tedy proto, aby se respondenti nebáli říkat pravdu a získané informace byly co nejobjektivnější. Pacienti byli vstřícní a ochotní rozhovory poskytnout. Respondenti neuvádí svá jména a celý rozhovor je anonymní. Všichni souhlasili s poskytnutím rozhovoru a zároveň i s jeho nahráváním. Výzkumné otázky byly stanovené dvě. Byly zodpovězeny na základě anonymních rozhovorů. Výzkumná otázka číslo 1: 1. Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu? Je patrné, že pacientům s diabetem bylo sděleno, že by měli mít přehled o počtu snědených sacharidů v potravě. K tomu využívá šest respondentů takzvané výměnné jednotky, kdy 12 gramů sacharidů odpovídá 1 výměnné jednotce. Jedna respondentka nepřepočítává obsah sacharidů ve stravě na výměnné jednotky, ale orientuje se pomocí gramů sacharidů. Překvapila mě odpověď ohledně zvláštní výživy, tedy výrobků dříve označovaných slovem "dia", neočekávala jsem, že je konzumuje pouze jedna respondentka. Mimo mé původní očekávání je také překvapivé zjištění, že ani jeden z respondentů si nehlídá u konzumované stravy glykemický index. Výzkumná otázka číslo 2: 2. Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety? Je patrné, že pacienti se snaží o dodržování režimu. Žádný z respondentů v současné době nemá problém se selfmonitoringem, aplikací inzulinu či konzumací stravy a nápojů ve škole nebo v zaměstnání. Jedna respondentka uvedla, že tyto problémy v zaměstnání měla, a proto je nyní v invalidním důchodu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro zdravotnické pracovníky, kteří pečují o diabetické pacienty. Předpokládané využití práce v praxi: Publikace by měla prostřednictvím využití v diabetologických poradnách podpořit a zkvalitnit informovanost pacientů s diabetem o jejich nemoci.
Porovnání hladiny celkového cholesterolu v séru obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka za předpokladu podobných stravovacích návyků
FRAITOVÁ, Lucie
Stanovení cholesterolu je považováno za screeningové vyšetření využívané především ke stanovení kardiovaskulárního rizika a k monitorování hypolipidemické léčby. Jelikož se jedná o screeningové vyšetření, je zapotřebí další laboratorní vyšetření, tzv. lipidový profil (HDL cholesterol, LDL cholesterol, triacylglyceroly). Pacienti, u kterých se provádí vyšetření sloužící pro kontrolu hypolipidemické léčby, musejí dodržovat dietu. Těmto pacientům se vyšetření provádí častěji. Obyvatelé České Republiky jsou považováni za populaci ohroženou předčasným výskytem aterosklerózy a jejími komplikacemi. Každý rok umírá v České Republice na srdeční a cévní onemocnění skoro 60 000 osob. Kardiovaskulární onemocnění postihuje stále mladší věkovou skupinu. Jsou také příčinou invalidity lidí v produktivním věku. Jedním z hlavních ukazatelů je vysoká hladina cholesterolu. Správné a přesné měření hladiny cholesterolu v krvi hraje roli v redukci morbidity a mortality u lidí se srdečně cévním onemocněním. Mezi cíle mé bakalářské práce patří: 1)Změřit hladiny celkového cholesterolu vzorků obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka 2)Porovnat a zjistit rozdíly v hladině celkového cholesterolu v obou lokalitách V teoretické části bakalářské práce jsem se zajímala o to, jaké potraviny zvyšují cholesterol a jakými potravinami můžeme vysokou hladinu cholesterolu snížit. Dále jsou v teoretické části popsána onemocnění, která se mohou při hypercholesterolémii objevit. Mezi nejzákladnější patří ateroskleróza a její komplikace, jimiž jsou ischemická choroba srdeční či cévní mozková příhoda. Jsou zde popsané preanalytické faktory, které mohou významně ovlivnit laboratorní vyšetření. V praktické části je popsáno vše od příjmu biologického materiálu v laboratoři, přes jeho přípravu (centrifugaci, vytvoření aliquotů) až po vložení sekundárních vzorku do analytického přístroje. Výzkum k bakalářské práci jsem uskutečnila v biochemické laboratoři synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Zde jsem pod odborným dohledem vyšetřila celkem 100 vzorků venózní krve z Plzně a Českých Budějovic, u nichž jsem stanovila hladinu celkového cholesterolu v séru. Vyšetření biologického materiálu jsem provedla na automatickém biochemickém analyzátoru Cobas Integra 800. Ke stanovení cholesterolu se v rutinní praxi využívají enzymatické metody. Estery cholesterolu jsou cholesterol esterázou převedeny na volný cholesterol a mastné kyseliny. Volný cholesterol je oxidován cholesterol oxidázou na cholestenon a peroxid vodíku. Vzniklý peroxid vodíku reaguje s 4-aminoantipyrinem a fenol za vzniku červeného zabarvení a vody. Intenzita zabarvení je přímo úměrná koncentraci cholesterolu a je stanovena absorpční spektrofotometrií při 512 nm.Naměřené laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány a přehledně seřazeny do tabulky a grafů za pomoci počítačového programu. Výsledky z obou lokalit jsem si rozdělila podle pohlaví a vyhodnotila je pomocí grafů. Výsledky z Plzně a Českých Budějovic jsem postavila proti sobě a zjistila rozdíl v hladinách cholesterolu. Vše je uvedeno v tabulce i grafech. V Plzni byla naměřena hypercholesterolémie u 29 lidí. V Českých Budějovicích byla vysoká hladina cholesterolu detekována u 27 lidí. Výzkumem jsem zjistila, že u více než poloviny náhodně vybraných zdravých jedinců z obou lokalit, byla zjištěna vysoká hladina cholesterolu v séru. Důvodem hypercholesterolémie u většiny vzorků může být špatné stravování, špatný životný styl či neúplná informovanost veřejnosti o rizicích aterosklerózy či jejích komplikacích. Během praktické části bakalářské práce jsem si osvojila principy laboratorní metody a získala praktické dovednosti při práci s biologickým materiálem.
Stravování dětí v mateřské škole jako jedna z forem podpory zdravé výživy
MATOUŠKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda rodiče a děti dávají přednost zdravé a vyvážené stravě. V dnešní době, kdy každý spěchá a snaží si vše usnadnit, dochází k tomu, že stravě a celkově životnímu stylu věnujeme málo času a pozornosti. Přibývá mražených hotových jídel, narůstá počet rychlých občerstvení, mnoho lidí nemá doma čas na přípravu čerstvého jídla. Přikláním se k názoru, že dobré stravovací návyky si člověk nese po celý zbytek života. Proto mě zajímalo, jak se stravují děti, když opustí prostory mateřské školy. Na vybrané skupině dětí jsem s pomocí rodičů sledovala, jak probíhá stravování v jednotlivých rodinách. Dále jsem s rodiči provedla analýzu názorů na sestavení jídelníčku v mateřské škole. S dětmi v mateřské škole jsem formou her zjišťovala, kterým jídlům dávají přednost a co pro ně zdravé stravování znamená. Závěr práce patří vyhodnocení stravovacích návyků dětí.
Sacharidy ve výživě
JURÁK, Ondřej
V teoretické části bakalářské práce byla formou literární rešerše zpracována základní charakteristika sacharidů. Dále byly popsány vlastnosti základních obilovin a výrobků cereálního charakteru, včetně kapitoly o trávení a vstřebávání sacharidů v lidském organizmu. Poslední část popisuje cereální výrobky, především snídaňové cereálie, jejich výskyt a význam ve výživě žáků a studentů. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo realizovat a analyzovat dotazníkovou akci v souboru - žáků vyššího stupně základních škol a studentů vysokých škol zaměřenou na ověření znalostí o sacharidech, cereáliích a jejich konzumaci. Prvním dílčím cílem bylo zjistit zájem o různé druhy cereálních výrobků u žáků vyššího stupně základních škol a studentů vysokých škol. Druhým dílčím cílem bylo vlastní porovnání stravovacích návyků žáků škol a studentů. Na základě vytýčených cílů byly zformulovány tři pracovní hypotézy, které byly výzkumem ověřeny. Platnost první hypotézy, která zní, že žáci druhého stupně základních škol mají nižší znalosti o sacharidech a výrobcích cereálního charakteru než studenti vysokých škol, byla analýzou odpovědí z dotazníkového šetření potvrzena. Druhá hypotéza - studenti vysokých škol preferují snídaňové cereálie více než žáci vyššího stupně základních škol, byla rovněž verifikována. Při analýze odpovědí na otázky související se třetí hypotézou - žáci vyššího stupně základních škol mají lepší dopolední stravovací návyky než studenti vysokých škol, bylo šetřením vyvráceno, neboť studenti vysokých škol mají lepší snídaňové stravovací návyky než žáci základních škol. Ti zase mají lepší stravovací návyky při svačinách.
Stravovací návyky a životní styl u metabolického syndromu
TOMANOVÁ, Gabriela
ABSTRAKT Stravovací návyky a životní styl u metabolického syndromu Bakalářská práce se zabývá problematikou stravovacích návyků a životního stylu u pacientů s metabolickým syndromem léčných v diabetologických poradnách. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První (teoretická) se zabývá stávajícími a nově zjištěnými poznatky v oblasti této problematiky, stravovacími návyky a životním stylem. Na prvním místě jsem studovala problematiku a změny u MS. V počáteční kapitole zmiňuji hlavní složky a následně se zabývám nejdiskutovanějšími změnami v posledních letech. Poslední zmiňovanou částí jsou faktory ovlivňující MS, zde jsem se zabývala nejdůležitějšími kategoriemi, mezi které patří stravovací zvyklosti, pohybová aktivita, kouření, genetika a stres. Část druhá (empirická) má objasnit problémy s dodržováním správných stravovacích návyků a životního stylu. Má prokázat správnost a účinnost edukace u osob vykazujících příznaky MS. Práce byla řešena jako kvantitativní výzkum, ve kterém byl cílovým souborem zvolen vzorek 120 respondentů vykazující MS v diabetologických poradnách. Pro získání potřebných informací bylo použito dotazníkového šetření. Výzkumem byla potvrzena relativně správná edukace a stravovací návyky u pacientů s MS. Při dotazování bylo zjištěno, že 77 % respondentů tvrdí, že má dostatečné množství informací a správné stravovací návyky. Avšak při hlubším prozkoumání jejich stravovacích návyků bylo zjištěno, že pouze 67 % opravdu ví jak se správně stravovat. Na druhou stranu 23 % sledovaných nemá dostatek informací od lékaře, tudíž nemohou mít ani správné stravovací návyky. Pozitivním výsledkem je, že dvě třetiny pacientů edukovaných v diabetologických poradnách se opravdu dokáží správně stravovat a pracovat s informacemi, které dostávají. Bohužel zbylých 10 % má dostatek informací od svého lékaře, ale nedokáží s informace pracovat tak, aby došlo k úpravě stravovacích návyků. Součástí této bakalářské práce je zdravotně výchovný materiál, který je určen pro pacienty, kteří nemají dostatek informací nebo těm, kteří se orientují v problematice, ale mají zájem se dozvědět víc.
Možnosti prevence obezity dětí ve věku 12 - 15 let
STUDNIČKOVÁ, Marika
Obezita je v současné době jednou z nejčastěji multifaktoriálně podmíněné metabolickou chorobou. Podle epidemiologických průzkumů vzrůstá prevalence, zejména ve vyspělých zemích. Bohužel, dochází k nárůstů obezity i u dětí a dospívajících. Je také známo, že obezita v dětském věku předurčuje k obezitě v dospělosti se zvýšeným rizikem kardiometabolických komplikací. Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi prevence obezity dětí ve věku 12 - 15 let. V teoretické části jsme shrnula nejdůležitější poznatky, které se týkají tohoto problému. Praktická část byla věnována výzkumu problematiky obezity. Zaměřila jsem se na prevalenci obezity, stravovací návyky žáků, způsob trávení volného času a pohybovou aktivitu dětí. V rámci výzkumu byl aplikován kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl dotazník určený pro žáky základních škol, ve věku 12 - 15 let, v rozmezí 7 až 9 tříd základních škol. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak obezita ovlivňuje život dítěte. Dílčím cílem bylo zmapování stravovacích návyků dětí staršího školního věku a zjištění jak ovlivňuje fyzická aktivita váhu dítěte. Tyto cíle se mi podařilo splnit. Ze zkoumaného vzorku respondentů byl vypočítán BMI a zanesen do percentilového grafu. Z výsledků bylo zřejmé, že 7,2% respondentů trpí obezitou a 16,8% dětí má nadváhu. Většina dětí ze zkoumaného vzorku má vytvořeno špatné stravovací návyky. Skoro jedna třetina respondentů nedochází na žádný sportovní kroužek a pohybovými aktivitami tráví méně než dvě hodiny týdně.
Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn žáků druhého stupně na vybrané základní škole
ŠVEC, Jiří
Diplomová práce byla zpracována na základě šetření, které probíhalo na ZŠ Blatenská v Horažďovicích ve školním roce 2010/2011 a zabývala se problematikou výživy žáků ve věkových kategoriích 10-13 let a 13-15 let. Cíl práce byl zaměřen na sledování jídelních lístků za účelem zjištění příjmu sledovaných nutrientů, minerálů a vitamínů v závislosti na doporučeních pro dané věkové skupiny. Výzkum byl doplněn nutričním testem pro hodnocení stravovacích návyků dětí ve starším školním věku. Nakonec byly ověřeny dvě testovací hypotézy. Získané výsledky analýzy jídelních lístků byly porovnány s normami potřeb a bylo zjištěno následující. Příjem energie byl adekvátní u dívek (v toleranci jednoho procenta DDD), u chlapců byly hodnoty příjmu energie z oběda řádově o 4-5 % nižší. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a již v obědech dosahovaly prakticky celodenní potřeby v kategorii 10-13 let a v kategorii starších byla tato úroveň na 90 % DDD. Příjem lipidů, sacharidů a vlákniny byl adekvátní. Hodnoty příjmu vápníku byly zjištěny jako nedostatečné a v žádném z měsíců nepřesáhly hodnotu 21,4 % DDD. Celoroční nadbytek byl zjištěn u vitamínu B6, kde byly nejnižší hodnoty zjištěny v měsících září a lednu na úrovni 100 % DDD. Nadbytečný byl i celoroční příjem vitamínu B12, kde nejnižší hodnoty byly zjištěny v měsíci listopadu a to na úrovni 130 % DDD. Na základě statistických šetření hypotéz se neprokázalo, že pravidelná snídaně je účinnou prevencí vzniku nadváhy či obezity u dětí této věkové kategorie. Podíl pasivně stráveného času není závislý na věku. Dále byla nalezena 21 %-ní závislost mezi redukční dietou dítěte a redukční dietou libovolného člena rodiny při těsnosti této vazby 46 %. Je tedy patrné ovlivnění stravovacích návyků dítěte rodinou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 184 záznamů.   začátekpředchozí163 - 172dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.