|
|
Petrografická stavba a prostředí vzniku sloje Josef (oligocén) v sokolovské pánvi
Jureková, Dominika ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Mach, Karel (oponent)
Sloj Josef má největší plošné rozšíření ze všech slojí v sokolovské pánvi. Diplomová práce se soustředí na studium dvou vybraných profilů této sloje nacházejících se v lomech Medard- Libík a Družba pro účely mikropetrografické a chemické analýzy. Cílem diplomové práce je porovnání petrografických a geochemických parametrů obou profilů a následná interpretace prostředí vzniku sloje. Oba studované profily byly nejprve podrobeny makropetrografickému popisu, následovanému macerálovou a chemicko-technologickou analýzou. Analýzy všech 50 odebraných vzorků byly provedeny na Ústavu struktury a mechaniky hornin, AV ČR, v.v.i. v Praze. Mikropetrografické výsledky byly srovnávány s chemicko-technologickými parametry. Z hlediska mikropetrografického složení se oba profily liší. Profil Josef 1 je ve spodní části tvořen polohami humitového uhlí, které výše přecházejí do poloh sapropelového uhlí. Profil Josef 2 je v celé své mocnosti tvořen sapropelovým uhlí proloženým čtyřmi lávkami matného humitovéhu uhlí. Rozdíly v makropetrografickém složení se projevují i v obsahu a zastoupení macerálových skupin. V profilu Josef 1 je nejvíce zastoupena macerálová skupina huminitu zatímco v převážně sapropelovém vývoji v profilu Josef 2 převažuje macerálová skupina liptinitu. Rovněž obsah inertinitu je vyšší u druhého...
|
|
|
Hodnocení úrovně stravování u vybraných skupin obyvatelstva
MACH, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň stravování u vybrané skupiny obyvatelstva a dále posoudit informovanost v otázkách spojených s výživou a základními složkami v potravě. Za tímto účelem byl zpracován dotazník, v jehož první části odpovídala skupina respondentů na otázky spojené s jejich preferencemi v oblasti stravování, ve druhé byly otázky zjišťující úroveň informovanosti. Celkem bylo získáno 389 dotazníků, které byly předkládány osobně a vyplňovány pod dohledem vyučujícího. Na základě zaznamenaných odpovědí bylo zjištěno, že dotazované osoby se při nákupu potravin řídí nejčastěji jejich kvalitou (37 %). Bylo také zjištěno, že 40 % osob upřednostňuje domácí potraviny před zahraničními. Respondenti odpověděli, že jen ve 13 % případů preferují vždy nebo téměř vždy biopotraviny. Lze také říci, že 3 nejoblíbenějšími mléčnými produkty jsou jogurty (80 %), mléko (72 %) a sýry (72 %). Naopak nejméně konzumovaným mléčným výrobkem jsou kysané nápoje (43 %). Mezi 3 nejoblíbenější druhy masa zařadili respondenti maso kuřecí (83 %), vepřové (73 %) a hovězí (47 %). Nejméně oblíbeným masem bylo zvoleno maso skopové a jehněčí (35 %). Bylo zjištěno, že 27 % dotazovaných osob sleduje údaje uvedené na obalech potravin, ale také, že 16 % respondentů tyto údaje nesleduje vůbec. Dle zaznamenaných četností výskytu součtu správných odpovědí lze říci, že nejčastěji studenti zodpověděli 4 otázky. Nejčastěji odpovídali lidé správně na otázku "Co je to biopotravina?" (94 % správných odpovědí). Nejhůře odpovídali na otázku, ve které měli vybrat potravinu s nejvyšším obsahem vitamínu C (7 %). Na základě zaznamenaných odpovědí je možné konstatovat, že konzumace potravin byla ovlivněna typem školy, kterou respondenti studovali, neboť s tím souvisí i věk a jejich možnost rozhodovat o vynaložených finančních prostředích na nákup potravin. Otázky, které zkoumaly úroveň informovanosti, prokázaly, že celkové procento správných odpovědí se zvyšovalo v závislosti na věku respondenta. Vliv pohlaví na procenta celkových součtů správných odpovědí nebyl prokázán.
|
host ::
RSS.