|
| |
|
|
Migrační politika Spolkové republiky Německo v letech 1998-2005
MAŘÍK, Jan
Tématem bakalářské práce je analýza vlády Gerharda Schrödera na poli přistěhovaleckých politik v letech 1998-2005. Bakalářská práce rozebírá proces novelizace zákona o státním občanství a zavedení Green Card pro zahraniční experty. Cílem je poukázat na minimální konsenzus, který panoval v této době u politických stran. Práce poté detailněji popisuje vládní politiky, které doprovázely přijetí zákona o přistěhovalectví a specifikuje cíle relevantních politických stran. Klade si za cíl popsat i společenský diskurz, jež byl zodpovědný za finální podobu zákona.
|
|
|
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Velmi aktuální problematika dvojího či vícečetného státního občanství je obsažena v kapitole 2. Vzhledem k integračním a globalizačním trendům, které můžeme po delší dobu sledovat, se změnilo též chápání institutu dvojího státního občanství. Konflikt závazků věrnosti a nedělitelná státní suverenita tak ustupují do pozadí a důraz je kladen více na lidskou osobnost. Institutu dvojího státního občanství se dotýká otázka bezdomovectví, tj. osob bez státního občanství. Otázkou nabývání a pozbývaní státního občanství jak z hlediska obecného, tak z hlediska české právní úpravy se zabývají kapitoly 3-7.. K nabytí nebo pozbytí dochází na základě různých právních skutečností stanovených zákony nebo mezinárodními smlouvami. V příslušných kapitolách je popsaný celý proces nabývání státního občanství jednotlivými způsoby....
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
|
|
|
Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. a jeho význam v právním řádu České republiky
Guluškinová, Cecílie ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. a jeho význam v právním řádu České republiky Můj zájem o toho téma vzbudily některé mediální kauzy, které se týkaly rozsáhlého majetku šlechty, či velkých kapitálových vlastníků, kteří se během 2. světové války aktivně přihlásili k německé národnosti a podíleli se na rozbití Československa. Účelem mé práce bylo zorientovat se v uvedené problematice, a to s přihlédnutím k dobové i aktuální judikatuře v této oblasti. Dekrety prezidenta republiky, u značné části veřejnosti chybně spojované jen s poválečným odsunem příslušníků německé menšiny z Československa, pro mě vždy představovaly symbol určité národní hrdosti. Důvodem je vysoká morální i odborná úroveň tehdejší politické reprezentace. Ta, přes všechny překážky kladené 2. světovou válkou, dokázala vytvořit a prosadit mezinárodně uznávanou exilovou vládu v čele s prezidentem republiky, Edvardem Benešem, sídlící dočasně v Anglii. Toto prozatímní státní zřízení pak během války připravovalo předpoklady pro poválečnou obnovu Československa v mnoha různých oblastech. Přitom je třeba zdůraznit, že odsun německé a maďarské menšiny se netýkal jen Československa a uskutečnil se výhradně na základě mezinárodních jednání a přijatých rozhodnutí vítězných velmocí v rámci poválečné konference v Postupimi. Práce je...
|
|
|
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.