|
|
Využívání teorií sociální práce při práci s romskou menšinou
STAHLOVÁ, Zuzana
Cílem této práce je zmapovat, zda sociální pracovníci při práci s romskou menšinou používají teoretické koncepty. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí záměrného (účelového) výběru. Kvalitativní data byla získána metodou rozhovoru pomocí návodu. Výzkumný soubor byl vybrán ze skupiny sociálních pracovníků účelově podle cílové skupiny, se kterou pracují. Tento soubor se skládá ze šesti sociálních pracovníků, kteří pracují hlavně s romskou menšinou v Jižních Čechách. K naplnění cíle byla stanovena výzkumná otázka: Používají sociální pracovníci při práci s romskou menšinou teoretické koncepty? Pokud ano, tak jaké a jak, pokud ne, tak podle čeho se řídí. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsu. Tato metoda slouží k seskupení určitých výroků do skupin, a to podle rozlišení určitých témat. Z výsledku vyplývá , že jen polovina komunikačních partnerů používá teoretické přístupy. Z rozhovorů je zřejmé, že pouze dva z nich je používají vědomě. Nejčastěji používají přístup orientovaný na úkoly a přístup orientovaný na klienta. Jeden komunikační partner zmínil ještě antiopresivní přístup. Většina sociálních pracovníků se shodla na tom, že při své práci používají vlastní úsudek. Vlastním úsudkem je myšlena, empatie, intuitivnost a další. Dále se dají využít poznatky, které zmiňují komunikační partneři. Při práci s romskou menšinou je velmi důležitá vzájemná důvěra. Pro usnadnění komunikace mezi sociálním pracovníkem a jeho cílovou skupinou by také byla dobrá akademická výuka romštiny. Dále by bylo vhodné soustředit poznatky o sociální práci s romskou menšinou do jedné ucelené publikace. Tato bakalářská práce může posloužit jako podklad pro další zpracování tohoto tématu.
|
|
|
Romská menšina ve Vimperku pohledem majority
MISTROVÁ, Jaroslava
Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce. Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku. Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku? VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku? K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy: H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje. H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen. H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje. H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily. Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami. Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města. Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.
|
|
|
Problémy integrace romské menšiny
JAROŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá negativními trendy, s nimiž se potýká romská menšina. Teoretická část představuje problémy značné části Romů v České republice, a to především v oblastech zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb a sociálně patologických jevů. Zvláštní pozornost věnuji strategiím integrace. Praktická část mapuje osobní zkušenosti vybraných respondentů s problémy ve výše definovaných oblastech, které brání úspěšné integraci. V závěru srovnávám výsledky vlastního výzkumu se strategiemi, jež by nastartovaly pozitivní změny vedoucí k postupnému odstraňování rozdílů, napětí a nedorozumění mezi Romy a většinovou populací.
|
|
|
Exkludované lokality v mediálním diskursu
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce je zaměřena na identifikaci obrazu exkludovaných lokalit v mediálním diskursu. Posledních několik let formují média pohled majoritní společnosti na romskou minoritu a současně je konceptu sociální exkluze v České republice užíváno nejčastěji ve vztahu k lokalitám obývaným převážně příslušníky romské menšiny. Exkludované lokality se staly v médiích velmi diskutovaným tématem a média předkládají exkludované lokality jako problematické, ať již z hlediska nezaměstnanosti, chudoby, maximálního využití sociálních dávek jejími obyvateli, problémy s bydlením, kriminalitou, organizovaným zločinem, tak nepořádkem a problémy se školní docházkou dětí.
|
|
|
Obraz etnických a národnostních menšin v českých masmédiích
MINAŘÍK, Michal
Práce se zabývá obrazem etnických a národnostních menšin v českých masmédiích. Teoretická část vymezuje základní teoretické pojmy a stručně charakterizuje vybrané menšiny na našem území. Dále se věnuje problematice společného soužití, problematice stereotypů, postojů a předsudků. Závěr této části je věnován problematice masmédií, mediálního produktu a mediální reprezentaci menšin v kontextu zvoleného tématu. Praktická část vychází z předpokladu, že současná česká média informují o menšinách převážně v souvislosti s negativním obsahem jako například kriminalita, nezaměstnanost apod. Výzkumná část je zaměřena na obsahovou analýzu článků denního tisku, které se týkají vybraných menšin.
|
|
|
Podpora romských žáků středních škol
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Teoretická část této práce je věnována odlišnostem výchovy v romské rodině oproti majoritní rodině, vzdělávání romské menšiny, vzdělanostním šancím romských žáků a nerovnostem při přechodu na střední školu ve srovnání s majoritní populací. Dále jsou zde popsány důvody předčasného odchodu romských žáků ze středních škol a je vymezen termín Podpory s jejími změnami, které probíhaly v průběhu let do června roku 2011. Cílem bakalářské práce je identifikace efektivnosti Podpory sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol. Pro získání potřebných dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru doplněná o sekundární analýzu dat. Výzkumný soubor tvořilo osm zástupců středních škol v Jihočeském kraji, kteří v minulosti žádali o Podporu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že všichni romští žáci žádají o Podporu ihned na začátku studia, většina z nich opakovaně, a to zvlášť na každé období. Pokud romský žák splní dané podmínky pro přiznání Podpory, musí ještě splnit podmínky pro vyplacení Podpory. Poskytnutá dotace se proplácí zpětně, a to za období září až prosinec v prosinci a za období leden až červen v červnu. Nevyužité finanční prostředky se vrací zpět na MŠMT. Současně z výzkumu vyplývá, že vyplnění žádosti o Podporu není jednoduché. Počet romských žáků, kteří žádali o Podporu od ledna 2005 do června 2011, vykazuje sestupnou tendenci. Důvody nevyužití Podpory tvořily u více jak poloviny romských žáků špatný odhad nákladů na studium a současně nedoložení příslušných dokladů ke zpětnému proplacení, v 21 % bylo důvodem nevyužití Podpory ukončení studia žáka a zbytek tvořila neomluvená absence. Předpokládá se, že by tato práce mohla posloužit jako zdroj informací pro širokou veřejnost, neboť Podpora, též nazývaná pozitivní diskriminace, je výrazným motivačním prvkem pro sociálně znevýhodněné romské žáky, pro které není snadné pokračovat v sekundárním vzdělávání. Současně by se tato práce mohla stát zdrojem výzkumu v dalších regionech.
|
|
|
ZAČLENĚNÍ MENŠIN NA ČESKÉM TRHU PRÁCE
Pišťák, Zbyněk ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Říhová, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu "Začlenění menšin na českém trhu práce". Důraz je kladen především na menšinu romskou a vietnamskou. Začlenění těchto menšin na český trh práce má několik celospolečenských rozměrů jako je prevence kriminality, sociálního vyloučení a pasti chudoby. Práce se dotýká především teoretického vymezení postavení těchto menšin ve společnosti a společenských důsledků s tím spojených a možnosti řešení souvisejících problémů. Práce ve své praktické části především aplikuje teoretické poznatky, kdy jsou analyzovaná opatření kriticky zhodnocena, a je navrženo praktické opatření související s podporou sociálního podnikání. Dané menšiny jsou také vzájemně komparovány.
|
|
|
Edukace rómských žáků v alternativních formách vzdělávání se zaměřením na Waldorfskou školu
SAMCOVÁ, Štěpánka
Téma diplomové práce patří svým charakterem do oboru pedagogické psychologie a sociologie výchovy. Práce pojednává o výhodách vzdělávání romských žáků ve waldorfských školách. Pracuji s termíny: edukace, romská menšina, kognitivní determinanty, waldorfská pedagogika. Cílem práce je seznámení s problematikou vzdělávání romských dětí, celkové seznámení s romskou menšinou žijící v České republice, seznámení se způsobem výchovy romských dětí v závislosti na školní úspěšnosti, popsání kognitivních determinantů romských žáků ve vztahu k jejich školní efektivnosti a doložení výhod waldorfské pedagogiky pro romské děti v kontrastu tradičního školství.
|
|
|
Rasová diskriminace na trhu práce v České republice se zaměřením na romskou menšinu
Vojtěšková, Markéta ; Rybáček, Václav (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá rasovou diskriminací na trhu práce v České republice. Nejdříve je vysvětlen pojem diskriminace. Přestože je to termín v poslední době velmi často používaný, řada lidí neví, co přesně znamená. V další části popisuji situaci na trhu práce v České republice, zejména pak špatné postavení romské menšiny. Na to upozorňuje také řada mezinárodních organizací a Česká republika je za svůj přístup k Romům kritizována. Situace Romů na trhu práce je charakterizována vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, která ovšem není důsledkem jenom rasové diskriminace, ale také jejich nízkým vzděláním a kvalifikací. Vztah majoritního obyvatelstva České republiky a romské menšiny je plný konfliktů a neporozumění, často vznikajících z nepochopení odlišnosti našich kultur. Nutné je proto nejen potírání rasové diskriminace a zlepšení zaměstnanosti Romů, ale také jejich začlenění do společnosti.
|
|
|
Diskriminace na trhu práce
Sladký, Jan ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá diskriminací na trhu práce. Důraz je kladen především na rasovou diskriminaci v České republice, která je spjata s romskou menšinou. Na první pohled se může zdát, že toto téma není problémem ekonomie, ale já si myslím, že právě ekonomický pohled je velmi důležitý. Práce se zaměřuje na zhodnocení současného řešení problému diskriminace, zamýšlí se nad tím, zda-li je toto řešení optimální a konečně jestli neexistuje lepší než dosavadní způsob, jak diskriminovaným menšinám na trhu práce pomoci.
|
host ::
RSS.