Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
Modulace míšního synaptického přenosu při vzniku bolestivých stavů
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Má práce uvádí do problematiky nociceptivní signalizace a procesů zapojených do vzniku a formování neuropatické bolesti. Věnuje se studiu mechanizmů nociceptivního synaptického přenosu na míšní úrovni a možnostem jeho modulace paclitaxelem, chemoterapeutikem navozujícím neuropatické změny. Pozornost je věnována především možnosti zapojení aktivity gliových buněk při nežádoucím působení tohoto léčiva. Tato hypotéza využívá důkazů funkčního spojení aktivity Toll-like 4 receptorů s aktivitou TRPV1 receptorů důležitých pro vnímání různých chemických a tepelných senzorických podnětů a také v nociceptivním synaptickém přenosu. K blokaci aktivace mikroglií bylo využito antibiotikum minocyklin zamezující vzniku neuroinflamace. Praktická část potom sleduje a porovnává vliv použitých látek na model procesu tachyfylaxe používaný pro sledování změn nociceptivní signalizace vlivem snižování aktivity TRPV1 receptorů. Práce ke zkoumání tohoto jevu využívá elektrofyziologické snímání aktivity miniaturních excitačních postsynaptických proudů neuronů I. a II. Rexedovy laminy zadního míšního rohu. Výsledky měření ukazují, že inkubace míšních řezů v minocyklinu in vitro potlačuje akutní působení paclitaxelu, Toto potlačení aktivace mikroglií naznačuje, že se gliové buňky svou aktivitou podílejí na modulacích...
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
Vliv vybraných biologicky aktivních přírodních látek rostlinného původu na energetický metabolismus savců
Seďová, Karolína ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Doleželová, Šárka (oponent)
Obezita je spojena s mnoha chorobami, zejména s diabetem 2. typu, hypertenzí, dyslipidémií, hyperglykémií a kardiovaskulárním onemocněními. Jestliže se u pacienta vyskytne nejméně trojice z těchto onemocnění je diagnostikován metabolický syndrom. Výskyt obezity a souvisejících onemocnění vzrostl alarmujícím tempem a v posledních letech se stává celosvětovým zdravotním problémem. Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí na celém světě. Některé minoritní složky, které běžně nacházíme v naší stravě (např. některé rostlinné metabolity), ovlivňují přímo či nepřímo energetický metabolismus našeho organismu a tak mohou zmírňovat nebo dokonce zabraňovat vzniku zdravotních komplikací spojených s metabolickým syndromem. Tato bakalářská práce, si klade za cíl přehledně shrnout poznatky a výsledky vědeckých studií o vybraných rostlinných metabolitech vyskytujících v extraktech z konkrétních rostlin, které mají preventivní nebo terapeutické účinky na obezitu a další složky metabolického syndromu. Práce popisuje využití těchto látek ve farmaceutickém průmyslu a v potravinářství, primární přírodní zdroje, a mechanismy účinků včetně efektivních dávek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Modulační mechanizmy nociceptivních TRP kanálů
Maršáková, Lenka ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Zemková, Hana (oponent)
Detekce bolestivých podnětů na periferii a jejich transdukce do CNS je zprostředkována některými zástupci teplotně citlivých transient receptor potential (TRP) kanálů, kteří se exprimují na volných zakončeních primárních aferentních senzorických neuronů nazývaných nociceptory. Prostřednictvím TRP kanálů nociceptory vnímají nejen teplotní stimuly, ale také podněty mechanické a chemické. Ze sedmi v současnosti identifikovaných teplotně citlivých TRP kanálů jsou za detekci bolestivých teplotních podnětů zodpovědní dva teplem aktivovaní zástupci vaniloidních receptorů: TRPV1 (≥ 42 řC), TRPV2 (≥ 52 řC) a jeden chladem aktivovaný zástupce ankyrinových receptorů TRPA1 (≤ 17 řC). Tyto kanály jsou typické složitým a dosud neznámým mechanizmem působení, jejichž poznání je nezbytné k pochopení jejich komplexních funkcí v organizmu a následně pro navrhování potenciálních analgetik. Nové poznatky, které jsou náplní této studie, směřují k objasnění mechanizmů působení dvou výše zmíněných nociceptivních receptorů TRPV1 a TRPA1, se zaměřením na kafrovou a napěťovou citlivost TRPV1 a vápníkovou modulaci TRPA1 receptoru. Prvním tématem, které je v této práci diskutováno, je modulační mechanizmus kafru na TRPV1 receptor. Kafr je účinnou, v přírodě se vyskytující látkou používanou díky svým analgetickým účinkům od nepaměti....
Modulační mechanizmy nociceptivních TRP kanálů
Maršáková, Lenka
Detekce bolestivých podnětů na periferii a jejich transdukce do CNS je zprostředkována některými zástupci teplotně citlivých transient receptor potential (TRP) kanálů, kteří se exprimují na volných zakončeních primárních aferentních senzorických neuronů nazývaných nociceptory. Prostřednictvím TRP kanálů nociceptory vnímají nejen teplotní stimuly, ale také podněty mechanické a chemické. Ze sedmi v současnosti identifikovaných teplotně citlivých TRP kanálů jsou za detekci bolestivých teplotních podnětů zodpovědní dva teplem aktivovaní zástupci vaniloidních receptorů: TRPV1 (≥ 42 řC), TRPV2 (≥ 52 řC) a jeden chladem aktivovaný zástupce ankyrinových receptorů TRPA1 (≤ 17 řC). Tyto kanály jsou typické složitým a dosud neznámým mechanizmem působení, jejichž poznání je nezbytné k pochopení jejich komplexních funkcí v organizmu a následně pro navrhování potenciálních analgetik. Nové poznatky, které jsou náplní této studie, směřují k objasnění mechanizmů působení dvou výše zmíněných nociceptivních receptorů TRPV1 a TRPA1, se zaměřením na kafrovou a napěťovou citlivost TRPV1 a vápníkovou modulaci TRPA1 receptoru. Prvním tématem, které je v této práci diskutováno, je modulační mechanizmus kafru na TRPV1 receptor. Kafr je účinnou, v přírodě se vyskytující látkou používanou díky svým analgetickým účinkům od nepaměti....
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
Stanovení nutričních vlastností mleté papriky různého geografického původu
Kovaříková, Tereza ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením nutričních vlastností mleté papriky různého geografického původu. V teoretické části je uveden botanický popis červené papriky (Capsicum annuum L.), její chemické složení, proces výroby mleté papriky a následně jsou popsány analytické metody použitelné pro stanovení základních nutričních parametrů. Experimentální část je zaměřena na přípravu jednotlivých vzorků mleté papriky a následnou analýzu. Celkem bylo pro experimentální část vybráno 11 vzorků, z nichž 5 bylo opatřeno chráněným označením původu (CHOP). Veškeré vzorky pocházely ze Slovenska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Turecka a Španělska. Ke stanovení celkového množství tuku byla použita extrakce dle Soxhleta, pro určení hrubé bílkoviny byla využita Kjeldahlova metoda. Za účelem stanovení sacharidů a kapsaicinu byla vybrána vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Pro prvkovou analýzu byla použita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Získané výsledky byly následně porovnány mezi sebou a také s dostupnými databázemi a literaturou. K porovnání a shledání určitých spojitostí byla vybrána analýza hlavních komponent (PCA).
Testování účinnosti chuťových repelentů pro ochranu zakládaných výsadeb lesních dřevin před okusem zvěří
Triner, Libor ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Kupka, Ivo (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je posouzení účinnosti dvou repelentních přípravků s přísadami účinných látek denatonium benzoátu a kapsaicinu při ochraně nově zakládaných lesních kultur před okusem zvěří. Repelenty byly testovány na dvou odlišných experimentálních plochách s výsadbou jedle bělokoré (Abies alba). Aplikace repelentů proběhla ve třech termínech a celkem třikrát byly také zjišťovány způsobené škody, které byly zařazeny v rámci šestistupňové stupnice hodnocení. Účinnost zmíněných repelentů byla prokázána již při druhém termínu vyhodnocování škod způsobených zvěří. Během více než 14 měsíčního pokusu bylo poškozeno téměř 2,5krát méně sazenic ošetřených repelenty na bázi denatonium benzoátu a kapsaicinu než sazenic neošetřených, sloužících jako kontrola. Nejčastější formou poškození stromku zvěří bylo ukousnutí terminálního pupenu s malým rozsahem dalšího poškození. Poškození sazenic zvěří se významně lišilo i v rámci zkoumaných ploch. Použití repelentů nemělo vliv na fyziologický úhyn sazenic. Dospělo se k závěru, že za většinu škod je odpovědný srnec obecný (Capreolus capreolus). Na základě několika vědeckých prací na téma účinnosti repelentních přípravků na bázi kapsaicinu a denatonium benzoátu bylo usouzeno, že hlavní účinnou látkou v testovaných repelentech je kapsaicin.
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.