|
|
Zaniklé malé vodní nádrže v Krkonoších: co by přinesla jejich obnova?
Šádková, Eva ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Daňhelka, Jan (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vlivu malých vodních nádrží na extrémní odtokové události (povodně i sucho) v povodí horní Úpy. Shrnuje poznatky o obou hydrologických extrémech a jejich projevech v zájmovém povodí i o malých vodních nádržích jako o opatření zvyšujícím retenci vody v povodí, a přináší pohled na jejich komplexní využití v období sucha i během zvýšených průtoků. V této práci byly vybrány dvě lokality možných nádrží, a to na místě původní klauzy v Obřím dole a na Lysečinském potoce. K posouzení vlivu nádrží na odtok během dvou povodňových epizod a dvou epizod sucha byl využit hydrologický model HEC-HMS. Výsledky modelové simulace prokázaly u povodňových epizod kladný vliv nádrží na snížení kulminačních průtoků (výjimkou byl souběh transformovaných povodňových vln v závěrovém profilu u jedné epizody), nicméně tento vliv klesal s narůstající rozlohou povodí, menším objemem nádrže i větší extremitou srážek. Kladný vliv nádrží se projevil rovněž u suchých událostí při nadlepšování minimálních průtoků na toku, kde se schopnost snížit deficitní objem a nadlepšit průtoky snižovala s menším objemem nádrže a rostoucí extremitou a délkou sucha. Na závěr jsou uvedeny i některé možné negativní dopady obnovy klauz. Klíčová slova: malé vodní nádrže, obnova klauz, retence, hydrologické sucho, povodně
|
|
|
Hydrologické sucho v povodí horní Mže
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V dnešní době je sucho velmi aktuální téma. Hydrologické sucho vzniká nejčastěji nedostatkem srážek, přičemž v některých oblastech Česka je tento deficit až téměř jeden rok. Bakalářská práce se zabývá hodnocením tohoto druhu sucha v povodí horní Mže, které se nachází v západních Čechách, a to na pěti profilech: VD Lučina a Stříbro (Mže), Planá (Hamerský potok), Třebel (Kosový potok) a Stříbro (Úhlavka). Teoretická část vymezuje zájmové území z hlediska fyzickogeografických charakteristik i srážko-odtokových poměrů. Dále je uvedena rešerše současných poznatků o suchu, jeho příčinách a dopadech. Následuje praktická část s vlastní analýzou provedenou za použití dat průměrných denních průtoků z příslušných vodoměrných stanic a dvou metod - prahové hodnoty Q355d a nedostatkových objemů. Výsledky jsou založené na vzájemném srovnání jednotlivých profilů i hydrologických let. Na Mži bylo největší sucho zaznamenáno v období 1934-1935, od 70. let 20. století docházelo k nadlepšování průtoků. Za nejsušší roky v celém povodí lze považovat období posledních dvou let 2018-2019. Klíčová slova: povodí horní Mže, hydrologické sucho, odtok, srážky, fyzickogeografické podmínky
|
|
|
Hydrologické sucho v povodí Loděnice
Burian, Alois ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Skála, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza současné situace vybraného povodí Loděnice, které v posledních letech trpí výrazným suchem. První částí práce je literární rešerše, která na základě rozboru domácí a zahraniční literatury analyzuje sucho jako velmi komplexní jev. V práci je popsána jeho geneze, vazby na ostatní druhy sucha. Dále jsou představeny ukazatele sucha a vyvozeny jeho možné následky. Součástí rešerše je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Na základě dat získaných od ČHMÚ je v praktické části představen odtokový režim toku Loděnice se zaměřením na suchá období v minulosti i současnosti. Hydrologické sucho je vyhodnoceno pomocí metody prahové hodnoty a nedostatkových objemů. Na základě těchto metod bylo zjištěno, že povodí Loděnice je v poslední době stále pod větším vlivem hydrologického sucha, zejména v období srpna a září. Klíčová slova: hydrologické sucho; odtokový režim; nedostatkové objemy; metoda prahové hodnoty; Loděnice
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
|
|
|
Projevy a dopady hydrologického sucha v povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší projevy a dopady hydrologického sucha v modelovém povodí Rakovnického potoka a jejím cílem je vyhodnocení trendů vybraných hydroklimatických veličin, analýza suchých období a změn krajinného pokryvu jako jednoho z faktorů ovlivňujícího odtokové poměry v povodí. Pozornost je věnována také vybraným adaptačním opatřením. Hlavními použitými metodami pro analýzu dlouhodobých a sezónních trendů jsou Man-Kendallův test, IHA analýza, křivky překročení a součtové čáry. Suchá období byla hodnocena na základě odtokového indexu sucha (SDI), Low Flow indexu a průtoků nižších než Q95%. Změny krajinného pokryvu v povodí Rakovnického potoka jsou analyzovány pomocí historických map a indexu změny. Vypočteny jsou základní koeficienty ekologické stability. Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že povodí Rakovnického potoka je územím, které je stále častěji postihováno hydrologickým suchem se všemi jeho projevy a dopady. Ačkoli se nemění úhrny srážek, mění se jejich rozložení během roku a dochází ke stálému zvyšování teplot a snižování průtoků, což může být částečně způsobeno provedenými změnami v krajině. Pro zlepšení akumulace vody v povodí je žádoucí provést změny především na samotných vodních tocích a v jejich nivách. Klíčová slova: srážky, odtok, sucho, ekologický stav, Rakovnický potok
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody za extrémních hydrologických situací v nivě horní Lužnice
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je analýza vlivu extrémních hydrologických událostí (povodní a sucha) z hlediska interakce podzemní a povrchové vody v říční nivě. Cílem této práce je také zhodnocení hydrologického režimu vybraného povodí a důkaz retenčního potenciálu zachovalé přírodní nivy. Zvolené cíle práce byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemní a povrchové vody v zájmové lokalitě. Na základě dat z vrtů a digitálního modelu reliéfu, bylo možné vytvořit představu o kolísání hladiny podzemní vody v oblasti říční nivy ve vybraných hydrologických situacích. Data z povrchového toku byla získána z několika stanovišť ve směru toku Lužnice. Tím bylo umožněno graficky znázornit jednotlivé povodňové vlny a charakterizovat jejich velikost, rychlost a transformaci po průchodu zachovalou přírodní nivou Lužnice. Provedeným výzkumem byla potvrzena retenční schopnost nivy, která je nejvýznamnější při průtocích mírně převyšujících průtočnou kapacitu koryta řeky. V dobách extrémních povodní či v období se zvýšeným počtem kulminací v relativně krátké době za sebou se však retenční potenciál nivy snižuje. Naproti tomu se v období sucha gradient proudění podzemní vody otáčí a hladina v tocích je vodou z nivy nadlepšována. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že přítomnost přírodně zachovalé nivy...
|
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické sucho v povodí horní Otavy
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Theodor (oponent)
VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA HYDROLOGICKÉ SUCHO V POVODÍ HORNÍ OTAVY Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá hydrologickým suchem v podmínkách klimatické změny v povodí horní Otavy. Tématika je zkoumána ze čtyř aspektů, které společně tvoří ucelenou informaci o hydrologickém suchu v povodí. První rovinou je analýza hydrologického sucha v dlouhých časových řadách, kde je pomocí metody threshold a SPA zkoumán režim nízkých průtoků, nedostatkové objemy a intenzita sucha. Druhou rovinou je zkoumání vlivu klimatické změny na hydrologické sucho v povodí. K tomuto účelu byl použit model BILAN. Dalším zkoumaným aspektem je předpověď odtoku a vývoje nedostatkových objemů v bezesrážkových obdobích. Předpovědní vztah byl definován pomocí recesních křivek. Závěrečná část práce se věnuje procesu plánování, managementu a možnostem adaptace na hydrologické sucho. Klíčová slova: hydrologické sucho, nedostatkové průtoky, nedostatkové objemy, klimatická změna, model BILAN, Otava, Modrava, Rejštejn, Sušice, adaptační opatření
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
|
Akumulační a retenční nádrže v Česku
Leipeltová, Petra ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Česák, Julius (oponent)
Tato bakalářská práce se detailně věnuje problematice malých vodních nádrží, jejich rozdělení a funkcím. Je zde zmíněna jejich stručná historie, vodohospodářské i technické řešení. Součástí je i zhodnocení jejich vlivu a začlenění do životního prostředí. Ve druhé části práce je řešeno historické využití a potenciální obnova někdejších akumulačních nádrží na Šumavě, situované v povodí Vydry a používané v minulosti pro plavení dřeva. Nádrže dnes již nejsou funkční, ale jejich systém by mohl být efektivní součástí opatření v rámci integrované protipovodňové ochrany a eliminace hydrologického sucha. Geomorfologicky vhodný reliéf povodí Vydry, zdrojové oblasti formování extrémních odtokových situací, poskytuje rovněž optimální podmínky pro realizaci malých retenčních nádrží, které by v budoucnu ve spojení s dalšími opatřeními ke zvýšení retenčního potenciálu pramenných oblastí vodních toků dokázaly redukovat extrémní odtokové epizody. Klíčová slova: malá vodní nádrž, akumulační nádrž, retenční nádrž, integrovaná protipovodňová ochrana, hydrologické sucho, povodí Vydry
|
host ::
RSS.