|
|
Je Taylorovo pravidlo příliš jednoduché pro praktické využití v malé otevřené ekonomice jako je Česká republika?
Juračka, Tomáš ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Taylorovo pravidlo a jeho varianty hrály významnou roli v diskuzi o monetární politice v posledních téměř dvaceti letech. Účelem této práce je vyhodnotit použitelnost jednoduchých pravidel měnové politiky, jako například klasické Taylorovo pravidlo, pro české ekonomické prostředí, které je charakterizováno jako malá otevřená ekonomika s bankovním trhem specificky ovlivněným přebytkem likvidity. Použitelnost je vyhodnocena na základě modelů různých variant Taylorova pravidla a jejich úspěšnosti při popisování monetární politiky centrální banky. Výsledky modelů představených v této práci jsou nejednoznačné. Klasické Taylorovo pravidlo je zjevně neúspěšné při popisování chování České národní banky. Nicméně při použití tzv. historických variant modelů, které pracují pouze s informacemi dostupnými v době rozhodování, se robustnost a vysvětlující schopnost modelů značně zvýší. Zohlednění vyhlazování úrokové míry a zahrnutí směnného kurzu do modelu dále vylepší vlastnosti modelu. Ze závěrů práce plyne, že nejlépe měnově-politické chování České národní banky popisuje historický model s prognózou inflace, produkční mezerou, směnným kurzem a zpožděnou cílovou úrokovou mírou jako vysvětlujícími proměnnými. Jedním ze zajímavých výsledků tohoto modelu je, že mezera výstupu není významnou veličinou pro měnově-politické rozhodování České národní banky, což je konzistentní s názory vyjádřenými ve zprávách z jednání bankovní rady České národní banky.
|
|
| |
|
|
Měnová politika a současná krize: Co lze vyčíst z „minutes“?
Gryčová, Marta ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Sedláček, Petr (oponent)
Abstrakt Na základě metodologie použité v Romer a Romer (1989) analyzuje tato práce chování Federálního rezervního systému USA (FED) a České národní banky (ČNB) v průběhu současné krize. Zkoumá tzv. minutes a tiskové zprávy z jednání Bankovní rady ČNB a Federal Open Market Committee (FOMC) FEDu, tedy na jedné straně malé otevřené ekonomiky, která byla postižena především prostřednictvím výpadku zahraniční poptávky, a na druhé straně velké uzavřené ekonomiky, která je přímým původcem současné krize. Srovnává rychlost reakce úrokových sazeb a adekvátnost dalších nekonvenčních opatření centrálních bank s predikcí "Taylorova pravidla" (Taylor, 1993) a pokouší se zhodnotit adekvátnost reakce zmíněných centrálních bank na probíhající krizi.
|
|
|
Monetární politika USA v novém tisíciletí: zhodnocení a její vliv na národní a světovou ekonomiku
Vaško, Dan ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Diplomová práce analyzuje monetární politiku USA poslední dekády na pozadí finanční a ekonomické krize a zároveň se snaží přinést nové úvahy ohledně budoucího vývoje měnové politiky. Aplikací Taylorova pravidlo bylo zjištěno, že se skutečná monetární politika FEDu v období vzniku bubliny na trhu nemovitostí výrazně odklonila od tohoto pravidla. Tento postoj sice nezpůsobil bublinu na trhu nemovitostí, nicméně umožnil větší amplitudu cen nemovitostí v USA. Práce dále přináší nové názory na hodnocení příčiny nedávného stresu ve finančním sektoru. Namísto nedostatku likvidity, na který se svými opatřeními FED především zaměřoval, mohlo být hlavní příčinnou kreditní riziko protějšků při finančních transakcích. Toto riziko bylo dále znásobeno netransparentním přístupem FEDu ohledně záchrany finančních institucí v potížích. Na závěr je diskutována pozice FEDu v mezinárodním kontextu. V tomto ohledu jsou čtenáři nabídnuty nové pohledy na rozhodovací proces centrálních bank, které by více zohledňovaly vývoj globální ekonomiky.
|
|
|
Příčiny hypoteční krize v USA a důvody vypuknutí finanční krize v letech 2007-2008
Bukva, Bondy ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl rozbor příčin hypoteční krize ve Spojených státech a příčin kolapsu finančních trhů v letech 2007-2008. Nemluvíme o pouhém krachu trhů, ale i o "krachu" ideálů a nadějí vkládaných do nových metod, které přineslo období tzv. Great Moderation. Toto hořké procitnutí v podobě pádu cen nemovitostí a následném pádu burzovních indexů v letech 2007 -- 2008 rozpoutalo dodnes probíhající debatu o příčinách tohoto mohutného kolapsu a o tom, zda se mu přeci jen nedalo předejít. Tato práce podrobněji analyzuje tři oblasti, mající ve svém důsledku nezanedbatelný vliv na samotné propuknutí a průběh hypoteční a potažmo finanční krize. Jsou jimi hospodářsko-politická rozhodnutí, psychologie vytrvalého růstu a vznik tzv. toxických aktiv. Společně s analýzou monetární politiky FEDu a aplikací teorie morálního hazardu dále zjišťuje, jaké byly specifické příčiny kolapsu a zda je možné nalézt absolutního viníka, či zda ve skutečnosti šlo o simultánní působení více na sobě nezávislých faktorů.
|
|
|
How Does Monetary Policy Change? Evidence on Inflation Targeting Countries
Baxa, Jaromír ; Horváth, R. ; Vašíček, B.
We examine the evolution of monetary policy rules in a group of inflation targeting countries (Australia, Canada, New Zealand, Sweden and the United Kingdom), applying a moment-based estimator in a time-varying parameter model with endogenous regressors. Using this novel flexible framework, our main findings are threefold. First, monetary policy rules change gradually, pointing to the importance of applying a time-varying estimation framework. Second, the interest rate smoothing parameter is much lower than typically reported by previous time-invariant estimates of policy rules. External factors matter for all countries, although the importance of the exchange rate diminishes after the adoption of inflation targeting. Third, the response of interest rates to inflation is particularly strong during periods when central bankers want to break a record of high inflation, such as in the UK or Australia at the beginning of the 1980s.
|
|
| |
|
|
Pod nulou: Ekonomie záporné úrokové míry
Stroukal, Dominik ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato práce diskutuje problematiku záporné nominální úrokové míry. Důsledné následování Taylorova pravidla může vést k doporučení nastavit úrokovou míru pod nulovou hranici. Přestože je záporná nominální úroková míra považována za nerealistickou, jsou představeny návrhy, které centrální bance tuto možnost otevřou. Jejich společným rysem je zvýšení nákladů na držení peněz. Je dokázáno, že bez zákonného ukotvení a vynutitelnosti nemůže politika umělého zvyšování těchto nákladů fungovat. Protože čistá úroková míra nemůže být nikdy záporná, je koncept záporné nominální úrokové míry pouze nekonvenční formou zdanění.
|
|
|
Porovnání měnové krize v ČR l997/l998 a finanční krize v USA 2008/2009
Bolehovský, Petr ; Pichaničová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maleček, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním krize v ČR v roce 1997/1998 a krize v USA v letech 2008/2009. Zaměřuje se nejdříve na teoretické pojmy finančních trhů a měnové politiky. Dále popisuje Taylorovo pravidlo, politický cyklus a peněžní agregáty. Další kapitola pojednává o příčinách vzniku krize v ČR a na faktory, které přispěly k prodloužení a zhoršení této krize. V další kapitole se zaměřuje na krizi v USA, na příčiny jejího vzniku a na faktory, které vedly k prodloužení této krize. Poukazuje na rozdílné a společné znaky obou krizí. Nakonec na základě příčin vzniku krizí vysvětluje několik chyb, kterých by se měly vlády a centrální banky vyvarovat při řešení krizí.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
host ::
RSS.