|
|
Voltametrické stanovení chloramfenikolu a chlorambucilu na amalgámových elektrodách
Havlíková, Štěpánka ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením chloramfenikolu a chlorambucilu metodami diferenční pulzní voltametrie (DPV), DC voltametrie (DCV), cyklické voltametrie (CV) a adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV) na meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE). V první části práce byly pro stanovení chloramfenikolu nalezeny optimální podmínky a za těchto podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti a následně určeny meze stanovitelnosti. Sledován byl vliv pH v prostředí Brittonova - Robinsonova pufru. Jako optimální prostředí pro stanovení chloramfenikolu na m-AgSAE metodou DCV bylo zvoleno pH 7 a při stanovení metodou DPV bylo zvoleno pH 8. Při těchto zvolených podmínkách byly proměřeny kalibrační závislosti v rozmezí 1·10-6 - 1·10-4 mol·l-1 . Při stanovení chloramfenikolu metodou DCV bylo dosaženo meze stanovitelnosti 2,3·10-6 mol·l-1 . Při stanovení chloramfenikolu metodou DPV bylo dosaženo meze stanovitelnosti 2,1·10-6 mol·l-1 v destilované vodě, 2,9·10-6 mol·l-1 v říční vodě a 4,2·10-6 mol·l-1 v pitné vodě. Dále byly prostudovány elektrochemické vlastnosti chloramfenikolu metodou cyklické voltametrie v prostředí BR pufru o pH 2, 6, 8, 12 a objasněn mechanismus redukce chloramfenikolu na m- AgSAE na základě dostupné literatury. Chloramfenikol byl stanoven v léčivu...
|
|
|
Elektrochemická oxidace vybraných žlučových kyselin v acetonitrilu
Klouda, Jan ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Použití voltametrie pro stanovení žlučových kyselin a příbuzných látek je v literatuře zaznamenáno, avšak v naprosté většině případů této metodě předchází separační krok. Cílem této bakalářské práce bylo vyvinutí metody pro přímé stanovení a případně i identifikaci šesti vybraných žlučových kyselin. Měření probíhala v nevodném prostředí acetonitrilu za použití DC voltametrie. Jako pracovní elektroda byly použity platinová elektroda a elektroda ze skelného uhlíku, v obou případech v rotujícím uspořádání. Z výsledků měření vyplynulo, že platinová elektroda není pro toto použití vhodná. Elektroda ze skleného uhlíku skýtá určitý potenciál pro stanovení a identifikaci žlučových kyselin, avšak identifikace je téměř vyloučena velkou podobností půlvlnových potenciálů.
|
|
|
Studium elektrochemické redukce kyseliny chenodeoxycholové na stacionárních elektrodách na bázi rtuti
Patáková, Adéla ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Kyselina chenodeoxycholová je nejhojnějším zástupcem žlučových kyselin v těle člověka. V této práci byla studována její elektrochemická redukce na stacionárních elektrodách na bázi rtuti metodami DC voltametrie a diferenční pulsní voltametrie. Použitými elektrodami byly rtuťovým meniskem modifikovaná tuhá stříbrná amalgámová elektroda (m-AgSAE) a visící rtuťová kapková elektroda (HMDE). CDCA poskytuje v rozmezí pH 4,0 - 12,0 jeden redukční signál v oblasti vysoce záporných potenciálů kolem -1400 mV. Pro pufry o nižším pH než 6,0 nastává výrazná změna v chování CDCA oproti ostatním hodnotám pH. Tato změna je pozorovatelná jak na m-AgSAE tak na HMDE metodami DC voltametrie a DPV. K této změně v chování dochází díky protonizaci karboxylové skupiny na C24. Při pH 4,0 je tato změna nejvýraznější. CDCA byla proto dále studována ve dvou prostředích a to v 0,04 mol.l−1 borátový pufr (pH 9,1) - methanol (9:1) a BR pufr (pH 4,0) - methanol (9:1). Pro obě prostředí bylo dosaženo nejnižších mezí detekce metodou DC voltametrie na HMDE. Metoda cyklické voltametrie byla použita ke studiu elektrodového děje. Opět bylo provedeno měření pro pH 9,1 a 4,0. Pro pH 9,1 se jedná o quasireversibilní děj řízený adsorpcí na obou studovaných elektrodách. Pro pH 4,0 je pro nižší rychlosti děj řízený difúzí, což bylo prokázáno...
|
|
|
Voltametrické stanovení 5-nitroimidazolu - strukturní jednotky nitroimidazolových léčiv
Šmídková, Monika ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chování 5-nitroimidazolu (5-NI) a nalezením optimálních podmínek pro jeho stanovení technikami DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) a borem dopované diamantové filmové elektrodě (BDDFE) a porovnává dosažené meze stanovitelnosti (LQ). Jako optimální prostředí pro naměření kalibračních závislostí 5-NI na m-AgSAE v deionizované vodě bylo vybráno prostředí Brittonova-Robinsonova pufru (BR pufru) o pH 7,0 pro techniku DCV, pro techniku DPV bylo zvoleno optimální prostředí BR pufru o pH 10,0. U obou technik je vhodné použít elektrochemickou regeneraci povrchu elektrody pomocí vkládání dvojice regeneračních potenciálů Ereg,1 = 0 mV, Ereg,2 = −800 mV. Proměřeno bylo koncentrační rozmezí 1·10−6 až 1·10−4 mol·l−1 a dosažená LQ na m-AgSAE byla 1,0·10−6 mol·l-1 pro techniku DCV a 1,5·10−6 mol·l−1 pro techniku DPV. Koncentrační závislosti 5-NI na BDDFE byly proměřeny technikou DCV v prostředí BR pufru o pH 3,0. Pro stanovení 5-NI technikou DPV na BDDFE byl jako optimální prostředí zvolen BR pufr o pH 2,0, ale z důvodu výskytu interferujícího píku v základním elektrolytu byly koncentrační závislosti naměřeny v prostředí 0,1 mol·l−1 acetátového pufru o pH...
|
|
|
Elektrochemické stanovení 6-thioguaninu na borem dopované diamantové filmové elektrodě
Humpolíková, Jiřina ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením 6-Thioguaninu (6-T) metodami DC voltametrie (DCV), diferenční pulzní voltametrie (DPV) a průtokové injekční analýzy s elektrochemickou detekcí (FIA-ED) na borem dopované diamantové filmové elektrodě (BDDFE). Byly nalezeny optimální podmínky pro stanovení 6-T a za těchto podmínek proměřeny kalibrační závislosti a vypočteny meze stanovitelnosti (LOQ) pro jednotlivé metody. Jako optimální prostředí pro DCV a DPV stanovení 6-T na BDDFE bylo zvoleno prostředí 60% methanolu a fosfátového pufru (PB) o pH 2,0. Pro obě voltametrické metody byly získány lineární koncentrační závislosti proudu v rozmezí 2 µmol·l-1 až 10 µmol·l-1 s LOQ 0,9 µmol·l-1 pro DCV a 1,5 µmol·l-1 pro DPV. Nižší LOQ bylo dosaženo pouze v prostředí PB o pH 2, kde byla LOQ 0,6 µmol·l-1 pro DCV i DPV, problémem byla ale nižší opakovatelnost měření. V prostředí PB o pH 2 metodou DCV byl 6-T stanoven v pitné a říční vodě s dosaženými LOQ 1,3 µmol·l-1 jak v pitné tak i v říční vodě. Pro stanovení 6-T v moči byla zkoumána možnost extrakce na tuhé fázi jako předstupně pro metodu DCV. Metodou FIA byly, při optimálních podmínkách (polarizační potenciál 1300 mV, průtoková rychlost 5 ml·min1 a objem vzorku 50 µl), získané lineární koncentrační závislosti proudu v rozmezí 2,0 µmol·l-1 až 10,0 µmol·l-1 a 0,2...
|
|
|
Velkoplošná uhlíková filmová elektroda - nový senzor pro voltametrické stanovení elektrochemicky oxidovatelných organických sloučenin
Šmejkalová, Hana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
diplomové práce V této práci bylo studováno elektrochemické chování 4-nitrofenolu (4-NP) na nově připravené velkoplošné uhlíkové filmové elektrodě (ls-CFE) pomocí technik DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) s cílem vyvinout citlivé analytické metody pro jeho stanovení. Voltametrické chování 4-NP bylo sledováno v anodické oblasti potenciálů v závislosti na pH prostředí (realizováno užitím Brittonova-Robinsonova pufru). Jako optimální pH pro stanovení 4-NP bylo vybráno pH 3,0 (pro techniku DCV) a pH 7,0 (pro techniku DPV). Při anodické oxidaci 4-NP na ls-CFE při koncentraci analytu 1·10-4 mol/l docházelo k pasivaci elektrodového povrchu, proto bylo přistoupeno k měřením jednotlivých sérií záznamů vždy na novém uhlíkovém filmu. Na vzorku 4-NP o koncentraci 1·10-4 mol/l byla testována opakovatelnost nanášení filmů, která nabývala hodnoty 3,7 % pro DCV a 3,6 % pro DPV. Kalibrační závislosti 4-NP byly proměřeny za zvolených optimálních podmínek v koncentračním rozmezí 1·10-6 až 1·10-4 mol/l s dosaženými mezemi stanovitelnosti (LQ) 1,5·10-6 mol/l (pro DCV na ls-CFE) a 4,6·10-7 mol/l (pro DPV na ls-CFE). Aplikovatelnost nově vyvinutých metod stanovení 4-NP byla ověřena na modelových vzorcích pitné a říční vody a byly získány řádově stejné LQ jako ve vzorcích deionizované vody. Dále...
|
|
|
QSPR a elektrochemická oxidace derivátů N-benzylsalicylthioamidů
Kohoutová, Petra ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo studium vlivu substituentů na voltametrické chování nově syntetizovaných N-benzylsalicylthioamidů a příprava a identifikace produktů jejich elektrochemické oxidace. Voltametrické charakteristiky byly studovány metodou DC voltametrie s rotující diskovou elektrodou v nevodném prostředí. QSER analýzou byl kvantifikován vliv substituentů na anodický půlvlnový potenciál a získány statisticky platné korelační rovnice. Byl prostudován i vliv reakčního prostředí na průběh elektrochemické oxidace. Produkty elektrochemické oxidace dvou vybraných N benzylsalicylthioamidů byly připraveny metodou preparativní elektrolýzy. V obou případech byl identifikován jediný produkt obdobného složení. Bylo navrženo obecné schéma elektrooxidace studovaných N-benzylsalicylthioamidů: elektrochemická oxidace je zahájena odebráním elektronů z atomu síty, po němž následuje přesun náboje na atom dusíku; po následném odštěpení sirovodíku se mezi dvěma molekulami příslušného N-benzylsalicylthioamidu uzavře nový kruh.
|
|
|
Voltametrické stanovení genotoxického 2-nitrofluorenu na sítotiskových uhlíkových elektrodách
Jelínková, Lenka ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
bakalářské práce Voltametrické chování genotoxického 2-nitrofluorenu (NF) bylo zkoumáno pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV) na sítotiskové uhlíkové elektrodě (SPCE). Byly nalezeny optimální podmínky pro jeho stanovení v koncentračním rozmezí 1·10−6 až 1·10−5 mol·l−1 při použití techniky DCV a 1·10−7 až 1·10−5 mol·l−1 při použití techniky DPV. Optimálním prostředím pro DCV na SPCE byl 0,1 mol·l−1 acetátový pufr o pH 4,6, optimální doba míchání vzorku před analýzou byla 120 s (dosažena mez stanovitelnosti (LQ) byla 8,5·10−6 mol·l−1 NF). Pro DPV na SPCE byla optimálním prostředím kyselá složka Brittonova - Robinsonova pufru o pH 2,0; dosažené LQ byly 6,2·10−7 mol·l−1 NF pro koncentrační rozmezí 1·10−6 až 1·10−5 mol·l−1 (doba míchání vzorku 120 s) a 2,0·10−7 mol·l−1 NF pro koncentrační rozmezí 1·10−7 až 1·10−6 mol·l−1 (doba míchání vzorku 300 s).
|
|
|
Voltametrické stanovení vybraných nitroimidazolových léčiv
Škvorová, Lucie ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce bylo studium elektrochemického chování nitroimidazolových léčiv metronidazolu a ornidazolu a nalezení optimálních podmínek pro jejich voltametrické stanovení na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgamové elektrodě (m-AgSAE) pomocí technik DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV). Voltametrické chování vybraných léčiv bylo studováno v závislosti na pH prostředí (realizováno užitím Brittonova-Robinsonova pufru (BR pufru)) a pomocí cyklické voltametrie (CV) byl studován mechanismus redukce obou léčiv. Jako optimální prostředí pro voltametrická stanovení studovaných nitroimidazolových léčiv na m-AgSAE v katodické oblasti potenciálů bylo zvoleno prostředí BR pufru o pH 8,0, ve kterém byly dále proměřeny koncentrační závislosti v rozmezí od 2·10-7 do 1·10-4 mol/L. Dosažené meze stanovitelnosti (LQ) metronidazolu i ornidazolu byly pro DCV i DPV na m-AgSAE řádově 10-7 mol/L. Aplikovatelnost nově vyvinutých voltametrických metod pro stanovení metronidazolu a ornidazolu byla ověřena na modelových vzorcích pitné a říční vody s dosaženými LQ ≈ 2·10-7 mol/L pro DC voltametrii i diferenční pulzní voltametrii. Nově vyvinuté voltametrické metody byly použity i pro stanovení obsahu metronidazolu v daných léčivech: Efloran - infuzní roztok 500...
|
|
|
Voltametrické stanovení vybraných nitroaromatických výbušnin
Křížová, Tereza ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chování 2,4,6-trinitrotoluenu (TNT) a 2,4,6-trinitrofenolu (kyselina pikrové), nalezením optimálních podmínek pro jejich stanovení technikami DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) v prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru a nalezením co nejnižší meze stanovitelnosti (LQ) těchto látek. Dalším cílem bylo ověření praktické použitelnosti nově vyvinutých metod pro stanovení obou látek v pitné a říční vodě a v neposlední řadě bylo studováno elektrochemické chování látek pomocí cyklické voltametrie (CV). Optimální prostředí pro stanovení TNT na m-AgSAE v deionizované vodě je methanol-BR pufr o pH 4,0 (1:9). Při stanovení technikou DCV je vhodné použít regenerační potenciály Ereg,1= 0 mV a Ereg,2= -1100 mV a pro techniku DPV regenerační potenciály Ereg,1= 0 mV a Ereg,2= -600 mV. Pro obě tyto techniky byly nalezeny lineární koncentrační závislosti proudu píku TNT v koncentračním rozmezí 1·10-6 -1·10-4 mol/l. LQ dosažená technikou DCV byla v deionizované vodě 0,54 µmol/l, v pitné vodě 0,93 µmol/l a říční vodě 2,5 µmol/l. Metodou DPV bylo dosaženo LQ v deionizované vodě 0,46 µmol/l, v pitné vodě 1,0 µmol/l a říční vodě 0,92 µmol/l. Pro kyselinu...
|
host ::
RSS.