|
Zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz.
SAMOHEJLOVÁ, Kamila
Práce se zabývá posouzením zastoupení mastných kyselin v mléčném tuku koz na vybrané farmě a sledováním zastoupení významných mastných kyselin v rámci vybraných faktorů. Odběry vzorků proběhly v letech 2010 a 2011, byly provedeny celkem tři odběry v různém stádiu laktace. Hodnocení mastných kyselin bylo provedeno jak v rámci skupin, tak pro významné kyseliny samostatně. Do práce bylo zahrnuto také hodnocení jakostních ukazatelů kozího mléka a dojivosti.
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin ve vybraných ztužených tucích
JANEŠÍKOVÁ, Kristina
Cílem této práce je seznámit se s metodou stanovení spektra mastných kyselin ve ztužených tucích pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. V teoretická části jsou uvedeny informace o druzích lipidů, jejich složení, vlastnostech mastných kyselin zejména v olejích a ve ztužených pokrmových tucích a o základních metodách ztužení olejů. Tato část je zaměřena na metodu stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s využitím kvalitativní identifikace pomocí hmotnostní spektrometrie. Mastné kyseliny byly stanoveny v některých komerčních tucích (Albert, Ceres Soft, Iva, Lando, Lira, Omega, Varoma). Ve všech tucích byla nejvíce zastoupena kyselina palmitová (kyselina hexadekanová), zaujímala 36-45,5%, dále byla hojně zastoupena kyselina olejová (cis-oktadek-9-enová) z 32,2-39%. Poslední více zastoupenou kyselinou je kyselina linolová (cis, cis-oktadeka-9,12-dienová). Je zastoupena od 7,7% do 10,5%. Nižší množství kyseliny linolové obsahuje tuk Albert. Tato kyselina zaujímá pouze 4,5%. Zajímavý je obsah kyselin typických pro mléčný tuk přežvýkavců, jedná se o kyselinu kaprylovou (oktanová), kaprinovou (dekanová) a laurovou (dodekanová), a obsah trans-kyselin. Ztužený tuk Albert má nejvyšší obsah trans-kyselin, ve výrobku zaujímají tyto kyseliny 23,4%. Z tohoto výsledku je možné usoudit, že tento výrobek má pravděpodobně nižší kvalitu, než výrobky ostatní. Obsah kyselin typických pro mléčný tuk je v porovnání s ostatními tuky vyšší u tuku Lando a Iva. Výsledky tímto naznačují, že do těchto výrobků byl mléčný tuk při výrobě pravděpodobně přidán. V úseku jednoho roku nebyly zaznamenány výrazné změny ve složení vybraných ztužených tuků, ale z dlouhodobého hlediska je patrná výrazná změna ve složení u ztuženého tuku Ceres Soft a Omega, při čemž zásadní byl velký pokles trans-kyselin.
|
| |
|
Vliv vybraných společenstev pastevního porostu na množství mléka se zaměřením na spektrum mastných kyselin v tuku mléka
BOHÁČOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv pastvy a složení pastevního porostu na množství a skladbu mléka a obsah mléčných složek u českého strakatého skotu v oblasti LFA v letech 2007 až 2009. Byla sledována kvalita pastevního porostu podle chemického složení skupin porostu, určení dominantních druhů trav, jetelovin a bylin a jejich procentuelního zastoupení a měření výšky pastevního porostu. Dále bylo analyzováno mléko na spektrum mastných kyselin a jejich zastoupení a na ověření přídavků objemných krmiv a jadrných komponentů na složení mléčného tuku.
|
|
Vliv bylinných přípravků na kvalitu kozího mléka
VAZDOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá složením mléka (se zaměřením na kozí), jeho vlivem na zdraví člověka, využití mléka jako funkční potraviny a možností ovlivnění jeho složení (především obsahu mastných kyselin) pomocí výživy a krmných doplňků. Stěžejním cílem je shrnout doposud publikované poznatky a porovnat postoj jednotlivých autorů. Vlastní práce je zaměřena na utřídění poznatků získaných z informačních zdrojů a shrnutí prvotních informací probíhajícího pokusu s přídavky vybraných krmiv do krmné dávky koz na školním statku jako jsou rozbory krmiv a denní nádoje sledovaných zvířat. Pro potvrzení závěrů informací získaných z literatury je použito údajů z pokusu přídavku lněného semínka a následných rozborů mléka zaměřených na jednotlivé složka a obsah mastných kyselin v mléčném tuku, který proběhl na školním statku v roce 2008.
|
|
Analýza mastných kyselin v diglyceridech a triglyceridech tělních tekutin pomocí plynové chromatografie
SCHNEEDORFEROVÁ, Ivana
Adrenalin je známý stresový hormon savců. Adipokinetický hormon (AKH) má stejnou funkci u hmyzu. AKH je peptidický hormon; jeden druh hmyzu může mít jeden nebo více typů AKH. V podstatě je AKH zodpovědný za uvolnění DGs z tukového tělesa. Naše pokusné zvíře {--} saranče (Locusta migratoria) je běžným modelovým organismem. Tento hmyz syntetizuje tři druhy AKH {--} AKH I, II a III. Ty se liší v aminokyselině peptidu, ale mají velmi podobný vliv na organismus. V poslední době používaná rutinní sulfovanilinová metoda k detekci nenasycených mastných kyselin (FA) podává pouze odhady o množství dvojných vazeb v mastných kyselinách. Námi navržená metoda, perspektivní GC/FID (plynová chromatografie s plamenovým ionizačním detektorem) je schopná určit jednotlivé druhy mastných kyselin a také jejich relativní poměr. Cílem této práce je nalézt vhodnou metodu přípravy vzorku pro techniku GC/FID a zkoumat vliv jednotlivých AKH na organismus sarančete a statisticky dokázat rozdíly ve vlivu AKH. Vzorek hemolymfy sarančete byl podroben extrakci podle Folcha a rutinní metodě SPE (extrakce na tuhou fázi). Další úpravou vzorku byla snadná a rychlá derivatizace methanoátem sodným následovaná měřením GC/FID. Druhová data byla zpracována PCA (analýzou hlavních komponent). Získali jsme přehledný grafický výstup potvrzující naší hypotézu a to, že každý druh AKH má různý vliv na složení FA v hemolymfě sarančete; AKH II má největší vliv.
|
| |
|
Pokusy in vitro sledující bachorovou hydrogenaci nenasycených mastných kyselin u olejnin
KUBELKOVÁ, Petra
Práce je členěna na 2 části - pozorování vlivu 4 semen (amarantu, řepky, slunečnice a lnu) na parametry bachorové fermentace a složení mastných kyselin. Semena byla upravena šrotováním, drcením nebo tepelně působením mikrovlnného záření. Výsledky jejich vlivu na fermentaci v bachoru byly porovnány s kontrolní KD, která semena neobsahovala. Druhá část práce se zaměřila na vliv různého poměru jádra a objemu na parametry fermentace a obsah mastných kyselin. KD obsahovaly ječmen a luční seno v různém poměru a dále byly sledovány 3 KD pro dojený skot. Pokusy byly provedeny na přístroji RUSITEC, který simuluje prostředí bachoru přežvýkavců.
|
|
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa Lína obecného (Tinca tinca)
PŘÍBORSKÝ, Josef
Cílem této práce bylo určit dopad krmiva (přirozené potravy a komerčního krmiva) na chemické složení a profil mastných kyselin ulovených ryb. Obsah sušiny rybího masa vyplývající z komerčního krmiva byl vyšší oproti přirozené potravě (23.94?1.24 % oproti 19.66?0.82 %) ? v dusíkatých sloučeninách (60.24?2.82 % oproti 72.12?1.75 %), celkovém obsahu tuku (24.81?4.51 % oproti 6.14?2.85 %) a popelovinách (7.55?1.28 % oproti 10.54?1.53 %). Spektrum mastných kyselin bylo určené plynovou chromatografií za použití přístroje Varian 3800. Krmení líni v recirkulačním systému měli v mase průkazně vyšší zastoupení (P< 0.05) monoenových mastných kyselin (MUFA = 43.04?1.68 %) a n-6 polyenových mastných kyselin (PUFA = 15.47?1.07 %) ve srovnání s masem ryb pocházejících ze zemních rybníčků a využívající výhradně přirozenou potravu - MUFA (32?5.29 %) a n-6 PUFA (13.6?1.66 %). Líni živící se přirozenou potravou v zemních rybníčcích mají prokazatelně (P< 0.05) vyšší zastoupení n-3 PUFA (16.8?4.38 %) a ? PUFA (30.3?5.3 %) než maso línů chovaných v recirkulačním systému - PUFA n-3 (10.05?0.85 %) a ? PUFA (25.52?1.07%). U línů ze zemních rybníčků byl stanoven poměr n-3/n-6 PUFA 1.2; u ryb z recirkulačního systému 0.65. Tento poměr prokazatelně poukazuje na vyšší zastoupení n-3 PUFA v mase línů ze zemních rybníčků na přirozené potravě, oproti intenzivně přikrmovaným a chovaným línům v recirkulačním systému, mající vyšší zastoupení n-6 PUFA.
|
| |