|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu
Kubincová, Dagmar ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
72 Abstrakt Kubincová, D.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterasu. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hr. Králové, 74 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholinesterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alkaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylacholinesterasy byl podroben studiu vlaštovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 kg celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenantridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů rozpustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením alkaloidů připravených z chloridů nerozpustných v chloroformu; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala protopin ve formě baze (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně- chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 1,12.10-3 M. V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
Botanický průzkum nivy regulovaného úseku potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava)
LAZÁRKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je součástí projektu ?Revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť?. Cílem práce je zachytit současný stav vegetace a flóry s důrazem na existenci vzácných či ohrožených druhů v oblasti nivy Hučiny v jihovýchodní části Šumavy. Druhový seznam lokality doplňují fytocenologické snímky pořízené během terénního průzkumu. Na území bylo vymezeno 26 trvalých ploch. V travinné části nivy měly plochy rozměry 4 × 4 m, v původním korytě Hučiny a v korytě hlavní odvodňovací rýhy 8 × 2 m a v lesnaté části nivy 10 × 10 m. Na těchto plochách jsem pořídila kompletní soupis všech nalezených druhů a určila jejich pokryvnost. Druhy se zapisovaly po patrech ? počínaje patrem stromovým. Celkově bylo zjištěno 106 rostlinných druhů a 7 druhů lišejníků. Nejvíce rostlinných druhů, které se vyskytovaly na jednotlivých plochách, patřilo k mechorostům.
|
|
Vývoj a růst lesních kultur pocházejících z krytokořenné a prostokořenné sadby
Pechman, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza vývoje a růstu krytokořenných a prostokořenných sazenic smrku ztepilého na zkusných plochách založených na LHC Dolní Lomnice, divize Karlovy Vary VLS ČR, s. p. V práci byly řešeny tyto dílčí úkoly: porovnání mortality, výškový přírůst a přírůst kořenového krčku, vývoj kořenového systému, analýza nákladovosti obnovy porostů na dané lokalitě.
Po třech letech výzkumu od založení zkusných ploch lze konstatovat, že použitý krytokořenný sadební materiál dosahoval vyšších relativních přírůstů. Při použití jamkové výsadby byla mortalita v porovnání u obou druhů sadebního materiálu přibližně stejná. Dále bylo zjištěno, že u krytokořenného sadebního materiálu při této technologii výsadby byl vyšší výskyt přirozeně vyvinutých adventních kořenů. Jako nevhodná technologie výsadby se krytokořenných sazenic ukázala výsadba pomocí sázecího trnu (obdoba sazeče). U tohoto druhu výsadby byla prokázána nejvyšší mortalita a byl zjištěn největší počet kořenových deformací. Druhotné kořeny, pokud byly vůbec vyvinuty, vykazovaly nepřirozenou architektoniku. Z ekonomického výhledu vyšlo použití krytokořenného sadebního materiálu jako více nákladné.
|
|
Ekologie Calamagrostis epigejos (L.) Roth
Vachová, Pavla ; Hejcman, Michal (vedoucí práce)
Ekologie expanzních druhů je stále aktuální téma. Již od neolitu pozvolna docházelo k antropogenizaci krajiny. Důsledkem byla změna struktury rostlinných společenstev a úspěch expanzních druhů jako je Calamagrostis epigejos.
C. epigejos je expansivní, vytrvalá, vysokostébelnatá, výběžkatá tráva. Mezi její významné vlastnosti patří především velmi široká ekologická amplituda, produkce velkého množství biomasy a schopnost přizpůsobovat si stanovištní podmínky.
Experimenty a studie, které jsou součástí disertační práce, mají tyto základní cíle: (1)Zjistit, jak probíhá expanze ve společenstvu s třtinou křovištní. (2) Zkoumat teoretickou míru stabilitu těchto fytocenóz. (3) Zjistit reakci C. epigejos na dodané živiny. (4) Otestovat možnosti eliminace C. epigejos. (5) Navrhnout praktické využití C. epigeos.
Primárně byla sledována reakce zájmového druhu na management (aplikace N, P, K živin a kosení v různých kombinacích). Zajímalo nás především její chování ve fytocenóze. Byl založen blokový a nádobový experiment. Výsledky polního experimentu byly využity i k výpočtu teoretické míry stability jednotlivých variant. Další výzkum byl směřován na eliminaci C. epigejos pomocí drátovců (larvy druhu Elateridae). Studie, která využívá C. epigejos pro monitoring depozice těžkých kovů ukázala, že aspekty globální rozšíření této trávy nejsou vždy negativní.
|
|
Molecular biology and ecology of microbial decomposition of plant-derived biopolymers in forest ecosystems
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
V této dizertační práci byly studovány schopnosti hub a bakterií degradovat jednoduché i složité uhlíkaté sloučeniny získané z různých zdrojů, jako jsou kořenové exsudáty, opad, půdní organická hmota nebo houbové mycelium. Znalost funkčních vlastností, zejména degradačních schopností hub a bakterií, je důležitá pro dešifrování černé skříňky fungování mikrobů v půdě, a tím pomáhá při modelování a předpovídání budoucích směrů vývoje mikrobiálních společenstev tváří v tvář globálním změnám. U sbírkových kmenů hub s různou taxonomií a ekofyziologií byla ekofyziologie důležitější při projevu funkčních vlastností než taxonomie. U bakteriálních izolátů z opadu a půdy smrkového lesa, bylo potvrzeno, že Acidobakterie produkují širokou škálu enzymů ve velkém množství in vitro, byly také hojně zastoupeny a také aktivní v procesech rozkladu v kyselé smrkové půdě. Exprese degradačních enzymů u bakterií i hub byly dále studovány in situ v půdě smrkového lesa, která představuje důležité životní prostředí vzhledem k širokému rozšíření jehličnatých lesů na severní polokouli. Naše znalosti, pokud jde o pochopení sezónního vlivu na mikrobiální činnost, jsou nedostatečné. To je důvod, proč byl studovaný vliv sezónnosti na transkripci všech funkčních genů u hub a bakterií. Stejné experimentální uspořádání bylo použito...
|
|
Stanovení prvků v rostlinných materiálech metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a elektrotermickým odpařováním
Šerá, Luisa ; Matějková, Stanislava ; Mestek, O.
Podařilo se vyvinout vhodnou analytickou metodu ICP-OES analýzy ve spojení s ETV pro rychlou kvantitativní analýzu rostlinných makro- i mikrobiogenních prvků. Pro tuto metodu byl zvolen plynný modifikátor, optimalizován teplotní program a zvoleny sledované spektrální čáry. U většiny těchto čar byla pomocí Mandelova testu linearity ověřena lineární kalibrační závislost intenzity signálu na množství analytu, u ostatních byla použita závislost kvadratická. Dále byly pro všechny spektrální čáry určeny LOD ze slepých pokusů. Také byl sledován vliv velikosti navážky vzorku na přesnost měření, kde optimální se jeví navážky mezi jedním a dvěma miligramy, v závislosti na očekávaném obsahu analytů ve vzorku. Analýzou CRM INCT-OBTL-5 Tabákových listů byla u 7 ze 12 stanovovaných analytů testem výtěžnosti potvrzena přesnost vyvinuté metody. I tak byla u většiny analytů zjištěna odchylka mezi certifikovanou a naměřenou hodnotou obsahu analytu v CRM do deseti procent, což je srovnatelné s publikovanými výsledky a s požadavky běžně kladenými na použitou metodu. Dalším cílem výzkumu bude posouzení vlivu průtoku nosného a „bypass“ plynu na průběh a přesnost analýzy. Dále se pokusíme vyzkoušet současné zapojení ETV a zmlžovače jako zdroje signálu interního standardu a posoudit vliv takového zapojení na průběh analýzy a její výsledky.
|
| |
|
Paleoekologie vybraných lokalit brouskového horizontu
Libertín, Milan ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent) ; Cleal, Christopher J. (oponent)
Paleoekologie vybraných lokalit brouskového horizontu V rámci disertace byly tafonomicky a paleoekologicky zpracovány vybrané lokality brouskového horizontu. Rostlinné společenstvo zachované na lokalitě Štilec představuje fytocenózu pohřbenou in situ vulkanickým popelem při sopečném výbuchu (stř. Pennsylvanian, Bolsov). Fytocenóza se vyznačuje nízkou druhovou diversitou bylinných a subarborescentních rostlinných zástupců. Toto unikátní rostlinné společenstvo bylo interpretováno jako pionýrské společenstvo zarůstající vysychající jezero. Na lokalitě Ovčín bylo rašeliniště spodní radnické sloje (stř. Pennsylvanian, Bolsov) pohřbeno vulkanickým popelem při sopečném výbuchu. Dosud bylo odkryto v 5 výkopech na dvou asi 40 m od sebe vzdálených místech přes 150 m2 fosiliferní vrstvy. Na této ploše bylo identifikováno 27 morfotaxonů, které reprezentují 20 kompletních rostlin (whole-plants). Fosilní rostlinné zbytky reprezentují rostlinné společenstvo s dominancí plavuňovitých rostlin porůstající planární (rheotrofický) močál situovaný do úzkého paleoúdolí s aktivním říčním systémem. Druhá část disertační práce je zaměřena na autekologii a systematiku jednotlivých taxonů z lokalit brouskového horizontu. Z třídy Sphenopsida byl emendován monotypický rod Huttonia a druh Huttonia spicata. Dále byly popsány čtyři nové...
|
|
Bilance provozu energetického využití odpadu
Hejl, Matěj ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Pavlas, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá různými postupy vyhodnocení výhřevnosti tuhého komunálního odpadu jako hlavního parametru pro výpočet efektivity spalovacího procesu. Je provedena úprava obecného vztahu pro výpočet výhřevnosti dle metodiky BREF/BAT na reálný provoz a následné vyhodnocení výhřevnosti z měřených dat. Další část práce je věnována stanovení termické účinnosti spalovenského kotle přímou metodou, nepřímou metodou a nepřímou „modifikovanou“ metodou a jejich statistické zpracování. Je provedena analýza podstatných veličin vstupujících do výpočtu účinnosti a stanovení možné chyby v měření těchto hlavních parametrů.
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
host ::
