|
|
Paměti příbramského rodáka Ladislava Malého
SLADKOVSKÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku osobních pramenů. Jejím cílem je seznámit s životem příbramského rodáka Ladislava Malého (1862-1956), pedagoga, spisovatele, cestovatele a vlastivědného pracovníka, a především s dvěma knihami jeho pamětí, které svým obsahem spadají do 19. století. První kapitola přibližuje dějiny města Příbram s důrazem na 19. století, druhá se věnuje autorovi pamětí Ladislavu Malému a třetí kapitola přináší rozbor dvou svazků pamětí, jejich vnější i vnitřní popis, a to s přihlédnutím k příbramské dobové každodennosti.
|
|
|
Rezidence Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech na přelomu 18. a 19. století ve světle dochovaných inventářů
FIŠEROVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje šlechtické barokní rezidenci Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech. Jejím cílem je rekonstrukce vnitřního uspořádání a materiálního vybavení sídla na přelomu 18. a 19. století. K poznání hmotné kultury hrobské rezidence využila autorka dochované zámecké inventáře z let 1795 a 1803. Předmětem zájmu je charakteristika jednotlivých místností sídla. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem výzdoby interiérů a předmětů, do kterých se promítal myšlenkový svět a hodnotový žebříček Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského a jeho rodiny. Zvláštní pozornosti se dostává mobiliáři a mimořádné sbírce nádobí, jež odrážely měnící se dobové trendy.
|
|
|
"Buďtež prokleti vy všichni, kdož jste toho původci". Léta 1870-1950 pohledem kroniky Václava Koppa.
MARTINOVSKÁ, Soňa
Diplomová práce si klade za cíl představit "Kroniku rodu Koppů", osobní pramen zachovaný v pozůstalosti plzeňského učitele Václava Koppa (1876-1951). Jejím záměrem je rovněž začlenit toto dílo do širších souvislostí v rámci výzkumu ego-dokumentů, úvodní pojednání se proto dotýká problematiky osobních pramenů jako předmětu badatelského zájmu. Vlastní text práce je dále rozčleněn do čtyř základních kapitol. První kapitola líčí životní osudy Václava Koppa a soustředí se také na historii jeho rodiny. Následující kapitola se zabývá rozborem pramene, při kterém je zvláštní důraz kladen na posouzení proměny jeho celkového charakteru. Třetí kapitola tvoří stěžejní část diplomové práce. Rozebírá témata obsažená v "Kronice" a snaží se nahlédnout do každodennosti autora a přiblížit jeho myšlenkový svět. V poslední kapitole je text díla Václava Koppa srovnáván se vzpomínkami plzeňské měšťanky Luisy Pernerové-Zykmundové a s dalšími osobními prameny dochovanými pro stejné časové období v Plzni. Závěr potom shrnuje získané poznatky, upozorňuje na význam zkoumaného pramene a nabízí možnosti jeho dalšího využití. Práci doprovází seznam pramenů a použité literatury a doplňují ji bohaté obrazové přílohy.
|
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
|
|
Ostalgie v české společnosti
Sahánková, Barbora ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "ostalgie" v současné společnosti ČR. Zanalyzuji postoj pamětníků k období šedesátých let 20. století v Československu a pokusím se objasnit, zda mají případné pocity nostalgie racionální základ (lepší životní úroveň, pracovně právní podmínky, sociální zabezpečení ap.) anebo se jedná o subjektivní vnímání minulosti ve spojitosti se stářím. V první části práce vysvětlím, jakými způsoby se pojem "ostalgie" u obyvatel bývalé NDR projevuje. Jednotlivé aspekty pak přenesu do české společnosti a budu je podrobněji analyzovat. Práce bude vycházet nevydaných pramenů, dále z monografií a odborných studií české, německé a anglické provenience, a to za využití metod oral history, sociálních dějin a dějin každodennosti.
|
|
|
KAŽDODENNOST
PEŠKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se skládá z části teoretické, která obsahuje pasáže vztahující se k problematice každodennosti. Dále poukazuje na názory a teze spojené s všedností lidského života v sociologických a antropologických vědách. Kapitola seznamující nás se stručnými encyklopedickými dějinami každodennosti má poukázat na vybrané denní činnosti, jako je osobní hygiena, stravování a další. Teoretická část se také zabývá díly vybraných evropských malířů s náměty každodennosti ve spojitosti s ovlivněním japonským dřevořezem. Praktická část popisuje hlavní inspirační zdroje a technologický postup. V závěru práce se nachází vygenerovaná obrazová příloha, sloužící k lepšímu porozumění textu.
|
|
|
Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.
|
|
|
Vesnická malotřídka mezi obcí a farou. Škola ve Svatém Janě nad Malší mezi lety 1880-1945.
LANGOVÁ, Martina
Předkládaná práce se zabývá vývojem malotřídní obecné školy ve Svatém Janě nad Malší v letech 1880 ? 1945. Práce vychází vedle odborné literatury z archivních pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích ve fondu Archiv obce Svatý Jan nad Malší (částečně zpracovaný), Farní úřad Svatý Jan nad Malší, Místní školní rada Svatý Jan nad Malší, Základní škola Svatý Jan nad Malší (nezpracovaný). Diplomová práce je rozdělena krom standardního úvodu a závěru do šesti kapitol. První a druhá z nich přibližuje obec a farnost Svatý Jan nad Malší. Třetí kapitola na základě odborné literatury popisuje vývoj primárního vzdělávání v českých zemích. Zbývající tři kapitoly potom dávají prostor pro svatojánskou školu samotnou. Čtvrtá kapitola se věnuje školní budově, organizaci školního roku, slavnostem, pátá se zabývá místní školní radou a pomůckami, šestá kapitola se zaměřuje na učitele a žáky. Součástí práce jsou obrazové a textové přílohy.
|
|
|
Každodenní život ve Vsetíně v době okupace 1939 - 1945 (ve světle archivních dokumentů).
KORYTÁŘOVÁ, Jana
Úkolem diplomové práce je alespoň částečně přiblížit každodenní život obyvatel města Vsetína ve vymezeném časovém období let 1939 - 1945. Jedním z primárních cílů bylo co nejvíce zachytit zejména hospodářský, společenský a kulturní život daného regionálního města a to na základě studia archivních pramenů, v menší míře pak literatury. Převážná část informací vychází z pramenů úřední povahy, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Vsetín. Při zpracování bylo rovněž použito dokumentů uložených v Moravském zemském archivu v Brně a Zemském archivu v Opavě, v těchto případech se jednalo o fondy vzniklé z činnosti německé okupační správy. V předložené práci jsem dále kromě literatury využila i dostupný regionální tisk, který je však využit spíše okrajově, protože se ho dochovalo velmi málo.
|
|
|
Ideál křesťanského rytířství v očích Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku na přelomu 16. a 17. století
ŽITNÝ, Miroslav
Diplomová práce se v historickoantropologickém pohledu zabývá cestami a způsoby, jimiž původně středověký ideál křesťanského rytířství, oživený v druhé polovině 16. století novými osmanskými výboji, pronikal na přelomu 16. a 17. století do prostředí české nižší šlechty. Téma je studováno na příkladu nižšího šlechtice Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku. Důraz je kladen na osvětlení obsahů a proměn myšlenkového světa sledovaného dějinného aktéra v celoživotním časovém úseku s přesahy do rodové historie Pětipeských z Chýš a Egrberku. Práce je příspěvkem ke studiu každodennosti, politických aktivit a myšlení české předbělohorské nižší šlechty v kontextu nových badatelských přístupů k politickým dějinám.
|
host ::
RSS.