|
|
„Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový
Loučová, Petra
Autorka stati nejprve představuje neznámý ediční počin Josefa Veselého a Bohumila Macháčka, svazek Poslední Šlépěje (1982), vydaný v jihočeské samizdatové edici Jiřího Dindy JITROcel, který shrnuje v prvním vydání Demlovy pozdní veršované společenské komentáře a reviduje dosavadní literárněhistorický pohled na konvolut Demlových posledních básní, známý doposud pouze z uspořádání Jiřího Kuběny. V rozsáhlejší druhé, přehledové části studie rekapituluje vydávání Demlova díla a demlovské bádání v letech 1948–1989 v tehdejším Československu s důrazem na polooficiální tisky a samizdatové edice včetně časopiseckých a sborníkových příspěvků.
|
|
| |
|
|
Egon Bondy a jeho dílo v kontextu českého undergroundu
Kubáč, Vilém ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci budu popisovat literární tvorbu Egona Bondyho v období takzvaného českého undergroundu. Dílo, na kterém chci jeho práci charakterizovat, je novela Invalidní sourozenci. Tato antiutopická novela z budoucnosti totiž popisovala atmosféru undergroundu 70. let. Dále chci ve své práci zachytit jeho další prozaické a básnické texty, ale také i období vzniku textu. Budu sledovat, jaký měl underground vliv na Bondyho tvorbu a jaký on na něj. Klíčová slova underground, nezávislé domácí struktury, normalizace, samizdat, antiutopie, česká literatura
|
|
|
Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce "Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987 (X Desítka/Violit a Jednou nohou/Revolver Revue) je podat obraz o vzniku a fungování těchto časopisů v kontextu doby. První část práce je zaměřena na obecný popis historických událostí, především období kolem nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ a počátku normalizace. S touto změnou souvisí témata jako politické čistky a procesy a vývoj opozice. Druhá kapitola se věnuje fenoménu Charty 77, jejímu vzniku, odezvě na ni ze strany stranického a státního aparátu a tomu, co znamenalo být chartistou v běžném životě. Ve třetí kapitole je stručně vymezen pojem samizdat. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována samotným časopisům. V šesté kapitole probíhá jejich porovnání především z hlediska výroby a distribuce.
|
|
|
Samizdatový časopis Dialog
Smrčková, Lenka ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje samizdatovému teatrologicko-kritickému periodiku Dialog, které vycházelo v letech 1977-1980 v redakci Evy Stehlíkové a Václava Königsmarka. U časopisu sleduji tematickou koncepci a její vývoj, skladbu a náplň jednotlivých rubrik a autorskou základnu; v neposlední řadě se pokouším rekonstruovat způsob i mechanismy redakční práce a distribuce. Na základě analýzy všech svazků časopisu se pokouším postihnout podobu kritiky v nezávislém periodiku a význam v dané době ojedinělého samizdatu v dobovém kulturním kontextu.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Samizdatový časopis Revolver Revue
Švejkovský, Jakub ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Práce se zabývá časopisem Revolver Revue v čase jeho samizdatového působení v 80. letech 20. století. Bude sledovat proměny struktury časopisu (jednotlivé oddíly, autory, témata příspěvků), zaměří se na jeho vznik, způsob vydávání a distribuce. Zvláštní pozornost bude věnovat literárním příspěvkům a překladům v tomto časopise. Klíčová slova: Revolver Revue, Jednou nohou, samizdat, časopis, underground
|
|
|
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
|
|
|
Zmizelé knihy: Původní české beletristické knihy "zastavené" cenzurou z ideologických důvodů v různých fázích výroby či distribuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století
Spáčilová, Martina ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je oblast náležící rozhraní knihovnictví, archivnictví a literární historie - jde o syntézu několika zájmů a pohledů na problematiku. Cenzura jako nástroj režimu v bývalé ČSR, resp. ČSSR zabraňovala mnohým spisovatelům vydávat jakákoli svá díla. Práce se zabývá nejen knihami, jež jsou ve slovnících uváděny jako zničené, a přesto existují, ale také těmito tématy: jak se přelom 60. a 70. let 20. století projevil v knihovnách, knihkupectvích a v antikvariátech, jaká byla nakladatelská praxe té doby, jak se o zmiňované době vyjadřují pamětníci, kteří se pohybovali v těchto odvětvích, co se stalo s knihami, jež byly ze dne na den zakázány, jaká byla praxe Ediční rady, co obnášelo pracovat právě se zakázanými knihami apod. Součástí práce je popis politického vlivu včetně představení seznamu děl, jež nesměla být vydána, případně celý náklad řady knih "zmizel". V knihovnách se popisovaná díla (a tisíce dalších) zavírala do skříní, zřizovaly se zvláštní útvary, které měly celou organizaci na starost, zakládala se oddělení, kam směl čtenář pouze se zvláštním povolením. Tato literatura se vrátila do fondů knihoven na začátku devadesátých let v nekompletním množství, neboť řada svazků zmizela v nezabezpečených depozitářích, jiné byly odcizeny.
|
|
|
Samizdatové sborníky o divadle
Maxová, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce je zaměřena na řadu samizdatových sborníků O divadle, které vycházely v letech 1986 - 1989 v redakci Karla Krause. Zabývá se všemi pěti svazky O divadle, u nichž sleduje tematickou koncepci sborníků a její vývoj, skladbu jednotlivých rubrik, formování autorské základny a její specifika, způsob redakční práce a v neposlední řadě též estetické a programové preference redakce a myšlenkový a ideový rámec periodika. Je zaměřena na vznik a okolnosti, které předcházely způsobu redakční práce. Postihuje podobu divadelní kritiky v nezávislém periodiku, místo sborníkové řady v dobovém samizdatovém spektru i její význam pro politický a společenský pohyb v českém divadle v období tzv. perestrojky.
|
host ::
RSS.