|
|
Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku
Herman, Zdeněk ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Abstrakt Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku 30.6.2011 Autor: Zdeněk HERMAN Studijní program: Speciální pedagogika-obor vedoucí práce: doc. PhDr. Jan ŠIŠKA PhD. Abstrakt: Přes jakékoli problémy regionu počínající kulturním prostředím, skladbou lidí po nezaměstnanost jsem byl doveden k přesvědčení, že takové faktory nebývají vždy hlavní. Někdy vzdělání nebývá hlavním vlivem, přestože je potřebné, avšak charakter, píle a pracovitost jsou vlastnosti, podle kterých jsou lidé s postižením bráni k pracovnímu poměru. Hodnoty, které má rodina lidí s postižením někdy bývají problematické pro vzdělávání a proto hodnoty jsou nabízeny školou. Výsledek je pak závislý na kvalitě školy a jejím vedení. Věděl jsem, že v Teplickém kraji jsou dvě školy, které nabízejí komplexní vzdělání a přípravu ke kvalitnímu plnohodnotnému životu. Přesto není příprava ke kvalitnímu životu plně komplexní. K přípravě k povolání chybí Tranzitní program, který jde ruku v ruce s Podporovaným zaměstnáváním, které na Teplicku funguje. Největší práci by mělo být přesvědčení lidí s MP, aby uměli sami se rozhodovat, pracovat a nezpohodlnět, aby měli potřebu najít povolání a nezůstat doma, aby měli vlastní kontrolu na vlastní vůlí chodit pravidelně do práce. Motivace a chuť...
|
|
|
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické)
Koubská, Patricie ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické) Tématem bakalářské práce je využití arteterapeutických postupů u žáků z praktické dvouleté školy. Cílem práce je posoudit možnosti využití prvků skupinové arteterapie k rozvoji sebepoznání, komunikace, k posílení prosociálních vazeb a zvýšení pocitu skupinové sounáležitosti. Arteterapie je zde pojímána v užším slova smyslu jako terapie výtvarným uměním. Teoretickými východisky práce budou metody arteterapie, jejich možnosti a postupy, vývojové aspekty dospívání, specifika dospívání u žáků se znevýhodněním (problematika mentální retardace, specifických poruch chování, problematika žáků se sociálním znevýhodněním, se zdravotním znevýhodněním). V praktické části práce popisuji využití těchto metod v hodinách výtvarné výchovy.
|
|
|
Vzdělávání a příprava k povolání lidí s mentálním postižením na Teplicku
Herman, Zdeněk ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Abstrakt k diplomové práci Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku 21.4.2011 Zdeněk Herman - Speciální pedagogika Abstrakt Přes jakékoli problémy regionu počínající kulturním prostředím, skladbou lidí po nezaměstnanost jsem byl doveden k přesvědčení, že takové faktory nebývají vždy hlavní. Někdy vzdělání nebývá hlavním vlivem, přestože je potřebné, avšak charakter, píle a pracovitost jsou vlastnosti, podle kterých jsou lidé s postižením bráni k pracovnímu poměru. Hodnoty, které má rodina lidí s postižením někdy bývají problematické pro vzdělávání a proto jsou nabízeny školou. Výsledek je pak závislý na kvalitě školy a její vedení. Věděl jsem, že v Teplickém kraji jsou dvě školy, které nabízejí komplexní vzdělání a přípravu ke kvalitnímu plnohodnotnému životu. Přesto některé prvky je potřeba vylepšit. Nějvětší práci by mělo být přesvědčení lidí s MP, aby uměli sami se rozhodovat, pracovat a nezpohodlnět, aby měli potřebu najít povolání a nezůstat doma, kdy mají rentu. Motivace a chuť je klíčovým faktorem kvalitního života lidí s MP.
|
|
|
Speciálně pedagogická podpora v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením
KULHÁNKOVÁ, Jana
V současné době se lidé s lehkým mentálním postižením připravují na výkon budoucího povolání zejména na odborných učilištích a na dvouletých praktických školách. Kompetence, které by v rámci studia měli získat, jsou vymezeny příslušnými rámcovými vzdělávacími programy stanovenými v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Osvojení si výstupních kompetencí by mělo absolventům umožnit úspěšné uplatnění na chráněném či v ideálním případě na otevřeném trhu práce. Přesto však patří lidé s lehkým mentálním postižením mezi skupiny osob, které jsou nejohroženější nezaměstnaností. Jednou z příčin tohoto stavu může být, podobně jako je tomu i v případě dalších skupin ohrožených nezaměstnaností, nedostatečná osobnostní nebo odborná příprava. Řešením této situace jsou cílené vzdělávací aktivity, jako např. v současnosti nejčastější rekvalifikační kurzy nebo tzv. job cluby financované či přímo organizované úřady práce. Vzhledem ke specifičnosti cílové skupiny osob se zdravotním postižením je nezbytné přizpůsobit obsah a organizaci a uplatňovat v rámci těchto aktivit speciální vzdělávací metody. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byly tyto činnosti realizovány speciálními pedagogy. Cílem bakalářské práce je proto navrhnout možnosti speciálně pedagogické podpory v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením. Pro dosažení uvedeného cíle bylo třeba nejprve vymezit cílovou skupinu a charakterizovat ji zejména s ohledem na specifika v oblastech vzdělávání a sociálního začleňování, které úzce souvisí s možnostmi a schopností pracovního uplatnění. V oblasti psychického vývoje jsou to zejména pomalejší zpracování informací, nedostatečně rozvinuté logické myšlení, zhoršená paměť, krátkodobá či ulpívavá pozornost, snížení schopnosti analýzy a syntézy, potíže v porozumění i expresivní složce řeči, emoční nestabilita či nedostatečná vůle. V oblasti sociální se pak jedná především o potíže při navazování a udržování sociálních vztahů, problémy v chápání sociálních rolí, složité budování vlastní identity a s tím spojené získání přiměřeného sociálního statusu či rizika související se stigmatizací těchto jedinců. Aby bylo v souladu s cílem práce navrhnout možnosti speciálně pedagogické podpory v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením, bylo nezbytné věnovat v další části práce pozornost profesní přípravě cílové skupiny, která v současné době ve většině případů probíhá na odborných učilištích a praktických školách dvouletých. Oba typy škol jsou proto stručně charakterizovány a následně jsou na základě rámcových vzdělávacích programů specifikovány klíčové a odborné kompetence, které by si jejich absolventi měli osvojit. V obou případech se konkrétně jedná o kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní (respektive k pracovnímu uplatnění), na odborných učilištích pak také matematické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Odborné kompetence jsou vymezeny jednak s ohledem na typ školy a u odborných učilišť také specificky podle jednotlivých učebních oborů. Třetí část práce je zaměřena na význam zaměstnávání jako možný stěžejní motivační prvek pro osoby s lehkým mentálním postižením ve vztahu k profesnímu vzdělávání a dalším formám rozvoje kompetencí. Dále jsou zde popsány současné formy specifické podpory zaměstnávání, které prohlubují nebo navazují na kompetence získané v rámci formálního vzdělávání ve výše zmíněných školách a hrají tudíž významnou roli v systému profesní přípravy. V tomto směru se jedná především o podporované zaměstnávání, tranzitní program a job club.
|
|
| |
|
|
Vývoj sociální percepce lidí s handicapem pracovníky Základní školy praktické Milevsko
MITÍSKOVÁ, Jana
Cílem mé bakalářské práce je kvalitativní výzkum založený na grounded teorii, ve kterém se snažím zjišťovat vývoj sociální percepce handicapovaných žáků pedagogy Základní školy praktické Milevsko. V teoretické části definuji pojmy ? sociální percepce, percepční chyby, stereotypy, atribuce příčin, implicitní teorie osobnosti, stereotypy, stigmatizace, labeling, komunikace, paměť, handicap. Cílem metodologické části je objasnit základy zakotvené teorie použitím metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Jednotku zkoumání tvořila jedna organizace, jednotkou zjišťování byli čtyři pedagogové. V souladu s metodologií byly získávány údaje pro interpretaci. Po provedení kvalitativního výzkumu sumarizovat zjištěné vzorce sociální percepce (a jejich vývoj) a najít posuny v oblasti sociálních stereotypů v chování odborníků k handicapovaným žákům. V interpretační části se zabývám třemi dílčími výzkumnými otázkami, které vychází z teoretického rámce mé práce a mají přispět k objasnění hlavní výzkumné otázky. Interpretace vychází ze zakotvené teorie Strausse a Corbinové (1999) a bylo při ní užito otevřené a axiální kódování. V závěru
|
|
| |
|
|
Důvody umisťování jedinců do základní školy praktické ve Vimperku
BANDÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na nejčastější důvody umisťování jedinců do Základní školy ve Vimperku a do dislokovaného pracoviště Volary. Teoretická část se zabývá současným systémem vzdělávání jedinců s mentální retardací, převážně praktickou školou a školskými poradenskými zařízeními. Dále charakterizuje mentální retardaci, psychosociální a sociokulturní handicap. Praktická část obsahuje analýzu dostupné dokumentace všech žáků Základní školy praktické ve Vimperku. Z této analýzy je patrné, že nejčastějším důvodem umístění žáků do praktické školy je mentální retardace. Psychosociální a sociokulturní handicap je zde zastoupen, ale není zásadním důvodem pro umístění dětí do tohoto školského zařízení.
|
|
|
Tranzitní program
FLEISCHHANSOVÁ, Pavla
Autorka zaměřila práci na období přechodu ze školy do práce u lidí s mentálním postižením. Současný stav popisuje základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Kvantitativní hodnocení zachycuje rozdělení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis jednotlivých znaků a příčin vzniku postižení. Pro teoretickou vyváženost práce jsou posuzovány schopnosti lidí s mentálním postižením i z kvalitativního hlediska struktury osobnosti. Jsou popsána specifika v psychických funkcích: vnímání, paměť, myšlení, pozornost, emotivita a volní vlastnosti. V práci jsou zmíněny dokumenty ovlivňující práva lidí s mentálním postižením a je kladen důraz na právo na vzdělání a na pracovní uplatnění. Možnosti výchovy a vzdělání osob s mentálním postižením jsou sledovány dle věku a v rámci české vzdělávací soustavy. Možnosti pracovního uplatnění mladých lidí s mentálním postižením jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti a také mají svůj vliv specifické sociální programy: podporované zaměstnávání a tranzitní program, které dávají podporu lidem s mentálním postižením při naplňování práva na pracovní uplatnění a při začleňování se do běžné společnosti. Cílem práce je popis metody tranzitní program a vymezení podpůrných faktorů ovlivňujících míru inkluzivity do pracovního prostředí. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek autorka zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je realizován pomocí případové studie. Metody pro získání dat autorka zvolila zúčastněné pozorování, analýzu dokumentů a problémově zaměřený rozhovor pomocí návodu s rodiči mladých lidí s mentálním postižením, kteří využili či využívají službu tranzitní program. Průběh programu a plnění stanovených cílů je ovlivněno osobností uživatele, jeho přirozeným sociálním okolím, školou a pedagogy, zaměstnavatelem a pracovním prostředím a také osobností konzultanta a kvalitou jeho práce s uživatelem. Autorka vnímá tranzitní program jako specifický program legislativně vymezené sociální služby sociální rehabilitace, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
host ::
RSS.