|
|
Využití emotikonů a emojis v internetové praxi
Davidová, Jitka ; Vondra, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horný, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Využití emotikonů a emojis v internetové praxi si klade za cíl objasnit rozmach, který je v současné době kolem těchto neverbálních výrazových prostředků elektronické komunikace. Prostřednictvím mediálního pohledu se snaží odkrýt příčiny novodobého trendu a také upřesnit možnosti jeho využití. Emotikon zde není představen jen jako znak, ale také jako funkční prostředek intermediality. Předmět zkoumání je zasazen nejprve do širšího teoretického rámce, kde se čtenář dozvídá o základních pojmech a přístupech neverbální komunikace. Následně je zde detailně popsán historický vývoj unicodu, který ovlivnil samotnou podobu emotikonu. V praktické části se uplatňují získané poznatky při výzkumu interpretace znaků. Šetření je podrobněji rozebráno a doplněno o aktuální názory expertů, jež dokládají intermedialitu emotikonu. Znak je představen obecněji z hlediska forem využití a následně i konkrétněji z pohledu komunikačního prostředku v kontextu sociálních médií. Hlavním přínosem této práce je osvětlení historického vývoje současných emotikonů a poukázání na širokou škálu jejich interpretace.
|
|
|
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
|
|
|
Description and its subject: through the eyes of the observer
Fedrová, Stanislava
The category of beholder as key mediator of the surrounding world (or its image) in an artwork results from confrontation of verbal and visual descriptivity. The paper focuses on the role of beholder and the influence of processes of her perception on the descriptive structure. It seems inevitable to inquire into the ways and devices of transforming the perspective of a character into narratorial discourse or into that of an implied beholder. Concurrently, it is necessary to differentiate between the mode of beholder where emphasize is on perception, and the mode of interpreter, i. e. such apprehension of the world, which employs e. g. pictorial models and cultural/visual concepts intently in order to induce evocation or visualization in readers. The paper examines the assumed “objectivity” or noninterpretative character of description by displaying a variety of observer’s perspectives in description and also in ekphrasis as a specific type of description.
|
|
|
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
|
|
|
Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?
Jedličková, Alice
Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost v analýzách literárních i jinými médii produkovaných narativů, jednak se záměrem připravit půdu pro další studie sborníku zaměřující se na ekfrázi a její aspekty, jako jsou temporalita, perspektivizace a její intermediální funkce.
|
|
|
Ekfráze jako modus reprezentace
FEDROVÁ, Stanislava
Předkládaná disertační práce se soustředí na realizace tradičního antického žánru ekfráze (specifické formy deskripce vizuálního díla) v moderní literatuře. Jednotlivé interpretační úhly pohledu představuje na vybraných textech české poezie a prózy ? Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera, Jiřího Karáska ze Lvovic, Aloise Jiráska, Jaroslava Durycha, Jaroslava Marii, Františka Langera, Bohumila Hrabala, Miloše Urbana). V metodologickém zaměření se práce ukotvuje především v teorii intermediality a jejím pojmovém aparátu (Werner Wolf, Irina Rajewská), využívá též některé podněty teorie umění či vizuálních studií (např. distinkce gaze ? glance Normana Brysona). Práce nejprve nastiňuje kontext dějin ekfráze jako rétorické kategorie a žánru, dosavadní bádání a vyrovnává se s problémem definice ekfráze jako verbální reprezentace vizuální reprezentace. Dále se zamýšlí nad rozlišováním actual ? notional ekphrases (John Hollander) z hlediska literární vědy a využívá též kategorie piktoriálního modelu (Tamar Yacobiová). V další kapitole se zamýšlí nad rolí pozorovatele v ekfrastických textech, a to jednak z hlediska jeho postavení ve fikčním světě (např. pozorovatel, který je postavou fikčního světa příběhu, ale promítá se zároveň do ?fikčního světa obrazu?), jednak při rozlišování modů popisu a interpretace. Pojmenovává jednotlivé ekfrastické postupy a gesta, například: Jak se může akt vnímání, pozorování vizuální reprezentace propisovat do strukturace její verbální reprezentace. Jak se statický popis dynamizuje rozehráním do události a zapojením do vyprávění, a to nejen do mikrostruktury situace, ale i makrostruktury celku textu. Jaká je role a funkce ekfrastické pasáže v rámci celku textu ? ekfráze nemusí být jen pauzou ve vyprávění, kterou lze snadno eliminovat. A konečně jak může verbální médium svými vlastními prostředky imitovat či simulovat mediálně specifické techniky vlastní jinému uměleckému druhu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.