|
|
Kostel na sídlišti
de Brito, Dagmar ; Todorov, Petr (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt kostela je terasovitě zasazen do terénní konfigurace severojižního svahu a je řešen v souladu se stávající komunikační strukturou. Současně umožňuje otevřený výhled na vzdálený horizont ukazující se mezi panelovými domy. Hmota stavby je řešena záměrně horizontálně jako protipól k okolní vertikalitě bytových domů. Vedle objektu kostela stoupá po jeho pravé straně cesta, jejiž trajektorie byla dřívě přirozeně vyšlapána lidmi, jež si zkracovali cestu napříč kopcem. Budova se proto snaží vést dialog s touto cestou, umožňuje proto vstupy dovnitř objektu z několika úrovní a zároveň tak vytváří žádané předprostory a náměstí. Hlavní prostor kostela je ukryt v samém jádru budovy, tak jako se ukrývá duše uvnitř těla člověka. Sakrální prostor je jasně vymezen válcovým tubusem, okolo nějž jsou rozmístěné další funkční prostory společenského centra. Hmota tubusu vynášející rampu prostupuje celou budovou a dává tak znát přítomnost chrámu v každém patře průhledem skrz perforaci kruhovými otvory. Stoupající rampa slouží také jako křížová cesta se začátkem v přízemí u presbytáře a posledním 14. zastavením na samém vrcholu stoupání u horního vstupu. Kostel je přístupný dvěma způsoby – horním vstupem s možností sejití dolů po rampě, nebo přímo ze spodního podlaží hlavním vstupem. Obě možnosti vstupu nabízejí různé prostorové vjemy. Vstup na spodní úrovni začíná nižší předsíní s přímým průhledem na obětní stůl a náhle se otevírá do výše při vstupu do hlavního sakrálního prostoru. Při vstupu z úrovně 3. nadzemního podlaží se sakrální prostor objevuje návštěvníku sestupujícímu zvolna po točité rampě, která se rozevírá postupně do tří kůrů v různých výškách a s různým využitím - postupně seshora – sbor, varhany, věřící. Kůr pro sbor a pro věřící je komunikačně propojen s 2. nadzemním podlažím. Kůr pro varhaníka má vlastní pomocné schodiště. Prostor kostela nabízí mnoho rozmanitých prostorových tvarů, zákoutí a vazeb. Různé výšky zajišťují různé vnímaní - od intimní modlitby o samotě až po zážitek z velkého shromáždění.
|
|
|
Kostel na sídlišti
Samiec, Daniel ; Kiszka, Josef (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout římskokatolický kostel na sídlišti Brno – Nový Lískovec s kapacitou 200 sedících a společenským centrem. Pozemek pro kostel je skalní pahorek mezi panelovými domy, který začíná na severu u hlavní silnice a autobusové zastávky a terasovitě klesá k jihu asi o 8 metrů. Jelikož se jedná o návrh na sídlišti, kde je nedostatek kvalitního veřejného prostoru, bylo prioritou jeho vytvoření. Návrh využívá stávající trafostanice pro funkce společenského centra a samotný kostel je umístěný tak, že vzniká náměstíčko. Toto náměstí je ale částečně nábřežím, protože se otevírá k jihu směrem průhledu mezi panelovými domy na nedaleké pahorky. Hlavní prostor kostela je uspořádaný do kruhové výseče a uzavřený kruhovým presbytářem. K hlavnímu převýšenému prostoru jsou dále přiřazeny prostory sakristie, adorační kaple, křestní kaple a zázemí. Na pravé straně od vchodu z hmoty kostela vystupuje věž.
|
|
|
Kostel na sídlišti
Korčák, Jan ; Wahla, Ivan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh novostavby římskokatolického kostela s pastoračním centrem na sídlišti Nový Lískovec v Brně. Návrh navazuje na tradici církevních staveb, využívá myšlenky směřování prostoru, jeho gradace a obrazu cesty člověka k Dobru a Lásce. Stavba kostela přijímá vrstvení pater okolního sídliště, které v jednotlivých patrech přechází vertkiálně od křtitelnice po střešní zahradu která má svým charakterem navodit atmosféru Gethsemanské zahrady. Horizontální směřování prostorů pak zrcadlí cestu člověka na tomto světě jako labyrint světa, cestu ke spáse a vykoupení lidské duše. V tomto pořadí na sebe navazují prostory zádveří, kostelní lodi a presbytáře završeného kruhovým světlíkem. Podlahu kostelní lodi tvoří odkrytý skalní masiv který symbolizuje spětí se zemí a také volně interpretuje podobenství o dvou stavitelích z Matoušova evangelia. Jediným zdrojem přirozeného světla v kostelní lodi je kruhový světlík nad presbytářem který vytváří vertikální proud světla a symbolicky ukazuje cestu k jedinému Bohu. Přímo v křížení lidského horizontálního směru a Božského vertikálního se nachází obětní stůl na kterém dochází během mše svaté k transsubstinaci.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Böserlová, Jana ; Magnusek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce bylo nalezení vhodné lokality pro stavbu knihovny v Přerově a návrh knihovny samotné. Zvolená lokalita se nachází na okraji širšího centra města v blízkosti rušné křižovatky ulic Komenského a Velké Novosady, parcela s evangelickým kostelem slouží v současnosti především pro parkování obyvatelů okolních bytových domů. Hmota objektu se snaží utvářet a definovat prostory na parcele a logicky a citlivě reagovat na okolní zástavbu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Účelová mapa areálu hřbitova v Brankovicích
Žižlavská, Tereza ; Blahynka, Jiří (oponent) ; Foral, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zaměření areálu hřbitova v Brankovicích pro tvorbu účelové mapy, a dále půdorysů a řezů kostela. První část zahrnuje přípravné práce, volbu nejvhodnější varianty měřické sítě a měření v terénu. Následuje kancelářské zpracování získaných dat. Hlavním výstupem je účelová mapa hřbitova v měřítku 1:200.
|
|
|
Animace kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří
Šetková, Kateřina ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce se věnuje animačnímu projektu kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří, který se stal společensko-kulturním střediskem v rámci celého Klášterního areálu. Teoretická část definuje teorii animace kulturního dědictví s částečným zaměřením na animaci duchovní struktury v kontextu s vnímáním a nastíněním pojmů posvátna a spirituality. Cílem práce je deskripce realizovaného animačního projektu. Tato část práce je představována analýzou duchovní podstaty animovaného objektu a zda si ji objekt v rámci animačního projektu zvládl udržet.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu sv. Valentína v Bravanticích
Bužek, Stanislav
Předmětem této bakalářské práce je pomocí dendrochronologické analýzy určit stáří dřevěné krovové konstrukce kostela sv. Valentina v obci Bravantice, okres Nový Jičín. Tato práce popisuje standardní dendrochronologický postup od odběru vzorků, anatomickou identifikaci, jejich úpravy, měření až po samotné datování. Krov nad hlavní lodí je z roku 1662-1663, krov nad presbytářem je mladší, výsledný letopočet je 1834-1835. Na celou krovovou konstrukci kostela bylo použito jedlové dřevo. Letopočty zjištěné dendrochronologickou analýzou byly porovnány s historickými daty pocházejícími z dostupných historických pramenů a internetových zdrojů. O stavebně historickém vývoji této památky se zachovalo jen velmi malé množství literárních zdrojů. Výsledky dendrochronologické analýzy krovové konstrukce nám poskytly přesné datum stavby, a částečně odhalit a doplnit doposud nejasný historický a stavební vývoj kostela.
|
host ::
RSS.