|
|
Využití odpadů z potravinářského průmyslu pro účely čištění odpadních vod
Nedvědická, Lucie ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problém, jak využít odpadů z potravinářského průmyslu na čištění odpadních vod kontaminovaných těžkými kovy. Princip je založen na adsorpci kovů odpadním materiálem. V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky jednotlivých těžkých kovů a rovněž i přípustné hodnoty těchto těžkých kovů v odpadních vodách. Dále je v této práci uvedeno jakými chemickými metodami je možné odstranit těžké kovy z odpadních vod. Tato práce se také zabývá, jakým způsobem je možné analyzovat adsorbované množství sorbované látky, tedy využitím metod AAS, AFS, AES, MS a ICP – OES. V závěru teoretické části je řešena problematika jednotlivých odpadů z potravinářského průmyslu a jejich adsorpce. V experimentální části bylo zkoumáno využití čajového odpadu k odstraňování mědi z odpadní vody. Byl zkoumán hlavně vliv pH na adsorpci mědi na čajový odpad a maximální možná adsorpční kapacita čajového odpadu. Optimální hodnota pH pro sorpci mědi z roztoku na čajový odpad se pohybovala v rozmezí 5 – 6 a maximální možná adsorpční kapacita byla stanovena na 0,0336 mg•g -1. Výsledky ukazují, že čajový odpad by mohl být použit jako vhodný adsorbent pro čistění odpadních vod, a to hlavně díky dobré dostupnosti, nízkým nákladům a dobré adsorpci těžkých kovů.
|
|
|
Využití aktivního uhlí v procesu čištění spalin
Navrátil, Petr ; Niesner, Jakub (oponent) ; Jedlička, Filip (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou čištění spalin od polutantů a to hlavně pomocí metod využívajících adsorbci na aktivní uhlí. Je zde zpracován úvod do problematiky zahrnující ochranu životního prostředí, seznámení s vybranými chemickými látkami, aktivním uhlím a popis zařízení k odstraňování polutantů ve spalovnách komunálního odpadu a konečně zmíníme i možnosti likvidace či využití nasyceného aktivního uhlí. Poté následuje výběr vhodné metody a návrh zařízení pro konkrétní aplikaci.
|
|
|
Využití aktivního uhlí v procesu čištění spalin
Navrátil, Petr ; Niesner, Jakub (oponent) ; Jedlička, Filip (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou čištění spalin od polutantů a to hlavně pomocí metod využívajících adsorbci na aktivní uhlí. Je zde zpracován úvod do problematiky zahrnující ochranu životního prostředí, seznámení s vybranými chemickými látkami, aktivním uhlím a popis zařízení k odstraňování polutantů ve spalovnách komunálního odpadu a konečně zmíníme i možnosti likvidace či využití nasyceného aktivního uhlí. Poté následuje výběr vhodné metody a návrh zařízení pro konkrétní aplikaci.
|
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
|
| |
|
|
Adsorpce na aktivním uhlí
Vrána, Tomáš ; Dvořák, Radek (oponent) ; Solodyankin, Kirill (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popis adsorpce na aktivním uhlí. Je zde rozdělení aktivního uhlí podle tvaru a použití. Dále pak popis adsorpce z plynné a z kapalné fáze na aktivním uhlí. Jsou zde uvedeny faktory ovlivňující adsorpci. V poslední kapitole je porovnání efektivity adsorpce u aktivního uhlí, zenolitu a silikagelu.
|
|
|
Problematika sorpcí fenolů z odpadních vod
Židek, Michal ; Pavlovský,, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů v odpadních vodách. V teoretické části je uvedena základní charakteristika fenolu, jeho účinky a výskyt. Dále jsou v práci rozebírány metody odstraňování fenolu z odpadních vod a důraz je kladen na způsob odstraňování fenolů s využitím mechanismu adsorpce. Součástí práce je analýza současných adsorbentů využívaných při odstraňování fenolu z vodného prostředí a vlastnosti těchto materiálů se zaměřením na materiály na základě jílových minerálů. Experimentální část se zabývá možností odstraňování fenolu z vodného prostředí mechanismem sorpce na bentonitu 75 za různých podmínek pH.
|
|
|
Problematika fenolů ve vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o vlastnostech fenolů, jejich použití, výskytu v životním prostředí a účincích na lidské zdraví. Jsou popsány metody pro stanovení těchto látek ve vodách. Poslední kapitola pojednává o možných způsobech odstranění fenolů z vodního prostředí, kde největší pozornost je zaměřena na metodu adsorpce. Část práce se také věnuje chlorovaným fenolům, které vznikají chlorací fenolových vod a mají za následek senzorické závady vody. Experimentální část je zaměřena na odstraňování fenolu z modelové vody pomocí adsorpce na práškové aktivní uhlí Norit SA SUPER.
|
|
|
Adsorpce kovových iontů na huminových kyselinách
Pokorná, Markéta ; Mgr. Martina Havelcová, Ph.D (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá huminovými kyselinami a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. Huminové kyseliny jsou většinou aromatické polycyklické sloučeniny, které mají na svých postranních řetězcích především fenolové a karboxylové funkční skupiny. Díky těmto skupinám mohou huminové kyseliny s ionty kovů vytvářet stabilní komplexní sloučeniny. V této práci byla studována adsorpce olovnatých iontů pomocí elektroanalytické metody zvané průtoková coulometrie.
|
|
| |
host ::
RSS.