|
|
Krajina jako základ životního prostředí malých měst
Kirchner, Karel ; Lacina, Jan
Příspěvek se zabývá spefifickými rysy přírodního prosředí malých měst. Přírodní prostředí ovlivňovalo rozvoj hospodářských aktivit v průběhu vývoje malých měst. I v současnosti přírodní prostředí a jeho složky ovlivňují životní prostředí města. Tyto vazby jsou ukázány na příkladech malých měst Dubňan a Tišnova.
|
|
|
Euroregiony v České republice
Zapletalová, Jana
Potřeba spolupráce příhraničních regionů při řešení společných problémů po obou stranách státních hranic vyvolala již koncem padesátých let minulého století v Evropě potřebu vytvořit určité regionální bilaterální orgány, které by tyto otázky pomohly operativně řešit. Výsledkem bylo vytvoření tzv. „euroregionů“. V České republice vznikl první euroregion (Nisa) v roce 1991 po pádu „železné opony“. V současné době je v Česku ustaveno 13 euroregionů, které se táhnou podél celé státní hranice.
|
|
|
Velké povodně na Ostravsku v letech 1902 a 1903
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
K regionu Ostravska vždy neodmyslitelně patřily a patří povodně, neboť zde, na dně Ostravské pánve, se stéká několik vodních toků: Odra a její přítoky Opava a Ostravice. Jejich soutok představuje jeden z nejvýznamnějších hydrologických uzlů v České republice. Podle pozorování na řece Odře v Bohumíně postihly tento kraj ve 20.století největší povodňové katastrofy v červenci 1997 a v červenci 1903. Méně je známo, že o pouhý rok před tímto extrémem z počátku minulého století, v červnu 1902, se na Ostravsku vyskytly rovněž mimořádné povodně. Na některých vodních tocích, zejména na Ostravici, byly dokonce větší než v roce 1903. A tato červnová povodeň zřejmě způsobila v ostravské průmyslové aglomeraci více škod, než případ rok poté. Vzhledem k tomu, že mezi velkými povodněmi z počátku 20.století a aktuálním případem z roku 1997 uplynulo téměř 100 let, projevila se v tomto regionu ztráta historické paměti – na obě tyto staré katastrofy se již zapomnělo.
|
|
|
Obytné prostředí v území postiženém útlumem těžby (na příkladu Ostravska)
Kallabová, Eva ; Pokluda, František
Obytné plochy se vyznačují mozaikovitým uspořádáním. Při jejich mapování v území postiženém útlumem těžby (Ostravsko) bylo terénním výzkumem vyčleněno 10 funkčních kategorií. Jejich vymezení probíhalo na základě podobnosti či naopak rozdílů urbanistických, stavebních a dalších znaků, jakými jsou např. podlažnost, materiál nosných zdí, prostorové uspořádání, způsob využití atd. tak, aby bylo dosaženo jejich čitelnosti v mapě. Nejmenší zachytitelnou plochou za současného zajištění rozlišitelnosti v mapě měřítka 1:50 000 byla plocha o skutečné rozloze 50x50 m. Mapa je uložena v knihovně Ústavu geoniky AV ČR v Brně.
|
|
| |
|
| |
|
|
Tektonické uspořádání jv. okraje Českého masivu na jižní Moravě a v severním Rakousku
Roštínský, Pavel
Příspěvek studuje geotektonickou pozici, tektonické uspořádání a obecnou geomorfologii jihozápadního úseku Českého masivu. 100 km dlouhý okrajový svah je tvořen regionálně významným diendorfským zlomovým systémem paleozoického stáří. Během kenozoika bylo toto staré tektonické území aktivováno v transtenzním režimu jako jedna ze zón vyrovnávajících rozdílné pohyby mezi Východními Alpami a Západními Karpaty. Z kinematického hlediska proto může být považováno za součást alpinského orogénu.
|
|
|
Modelování účinků důlně indukované seizmicity na povrchové objekty programem Plaxis
Hrubešová, E. ; Kaláb, Zdeněk
Vytěžená uhelná ložiska v Karvinské oblasti se nacházejí v blízkosti objektů na povrchu a tato těžba se může projevovat též makroseizmickými projevy na povrchu. Tyto jevy způsobují nepříjemné pocity místních obyvatel a výjimečně též poškození budov. V příspěvku představujeme prvotní výsledky z modelování seismické odezvy povrchových objektů po zatížení důlně indukovanou seizmicitou. K modelování je využit numerický systém Plaxis (Holandsko) založený na metodě konečných prvků.
|
|
|
Změny rychlosti šíření ultrazvukových vln v procesu deformace
Kožušníková, Alena ; Konečný, Pavel ; Chmelová, J.
Článek popisuje změny rychlosti ultrazvukových vln v průběhu deformace horninového materiálu. Měření probíhalo za různých podmínek: v jednoosém a trojosém stavu napjatosti, s konstantním nebo zvyšujícím se bočním tlakem, s výsledným porušením či neporušením zkušebního tělesa. Kromě rychlosti byly měřeny i další fyzikální parametry /podélná deformace a plynopropustnost). Výsledky byly porovnány z hlediska schopnosti zachytit změny v horninovém materiálu v procesu zatěžování. Pro získání prostorové lokalizace diskontinuit před a po zkoušce byla tělesa analyzována pomocí počítačové tomografie.
|
|
| |
host ::
RSS.