|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Charakterizace mléčných cereálních výrobků s ovocnou složkou určených pro dětskou výživu
Pražáková, Jana ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací mléčných cereálních výrobků určených pro dětskou výživu. Teoretická část se zaměřuje na morfologii obilného zrna, dále na druhy fortifikace, na přehled přídavných složek používaných k fortifikaci a jejich vlastnosti. Pro praktickou část bylo vybráno 8 druhů mléčných cereálních výrobků od tří různých výrobců. U těchto výrobků byly spektrofotometrickými metodami analyzovány celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, redukující i celkové sacharidy a proteiny. Nejvíce polyfenolů bylo naměřeno ve výrobku Sunar multicereální a nejvíce flavonoidů bylo zjištěno u výrobku Nestlé ovocné, kde představovaly přes 50 % celkového obsahu z polyfenolů. Nejvyšší obsah celkových i redukujících sacharidů obsahovala příchuť Nestlé medové. Nejvíce proteinů bylo naměřeno ve výrobcích značky Sunar, příchutě multicereální a hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny vitaminy C a E. Nejvíce vitaminu C obsahovala příchuť Nestlé sušenkové a nejvíce vitaminu E obsahovala příchuť Sunar hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/RI byly analyzovány vybrané sacharidy. Ve všech výrobcích bylo vysoké zastoupení laktosy, nejvíce ve výrobcích Sunar. Výrobky Nestlé obsahovaly nejvíce glukosy. Výrobky od značky Hami byly nejvíce bohaté na sacharosu.
|
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
|
|
Analýza polyfenolických látek v různých typech kávy
Jašková, Martina ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zkoumání množství biologicky významných látek u vybraných druhů pražených mletých káv, rozpustných káv a tekutého rozpustného kávového extraktu. Jednotlivé kávy se od sebe liší technologickým zpracováním, stupněm pražení a složením. V praktické části bylo provedeno stanovení celkových polyfenolů, celkových flavonoidů pomocí spektrofotometrické metody a celková antioxidační aktivita metodou ABTS v jednotlivých extraktech káv. Dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza některých antioxidantů a kofeinu pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Součástí práce byla senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.
|
|
|
Vliv před-fermentační macerace na obsahové látky moštu révy vinné
Sapík, Miloslav
Tato diplomová práce se věnuje tématu vliv před-fermentační maceraci na obsahové látky v moštu révy vinné v daném časovém rozmezí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky struktury hroznu a látek obsažených v moštu, a proces macerace. Praktická část se týká rozborů moštů ze tří odrůd révy vinné ročníku 2013, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Neuburské odebraných v časovém rozmezí macerace 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Ve vzorcích se následně analyzovaly titrovatelné kyseliny, pH, kyselina vinná, kyselina jablečná, antiradikálová aktivita, obsah flavanolů, polyfenolů, kyseliny kaftarové, antokyanů. Data dokazují, že pokud je podobný rok jako ročník 2013, co se týká zvýšeného obsahu titrovatelných kyselin, dá se zvážit delší macerace rmutu, což může sloužit i budoucí harmoničnosti vína. Vhodná postačující doba macerace na případné snížení titrovatelných kyselin odpovídá době macerace 4 -12 hodin. Co se týká kyseliny vinné a jablečné, jako vhodná doba macerace se jeví přibližně 8 hodin. Pokud bychom chtěli získat co největší podíl zdraví prospěšných látek z tohoto ročníku, musel by se mošt macerovat až 48 hodin.
|
|
|
Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka
Šajtarová, Pavla
Bakalářská práce na téma Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka byla vypracována v letech 2013--2014 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Literární část se zaměřuje na problematiku týkající se polyfenolických sloučenin, které se vyskytují v hroznech a v červeném víně. Je zde popsána jejich charakteristika, chemická struktura, vznik, rozdělení a v závěru vliv polyfenolů jakožto antioxidantů na lidský organismus. Součástí této práce je experimentální část, kde se analyzuje antioxidační kapacita, obsah anthokyanů a celkové množství polyfenolů v hroznech, moštech a vínech dvou odrůd 'Cabernet Moravia' a 'Frankovka'. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a zobrazeny v grafech. Grafy ukazují vývoj sledovaných faktorů v průběhu zpracování hroznů na víno a srovnávají jednotlivé vzorky, odrůdy, případně metody. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny a porovnány s jinými autory.
|
|
|
Obohacené nápoje na bázi vína
Deutscharová, Jitka
Diplomová práce byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2012/2014. Cílem práce bylo pojednat o látkovém složení vín s důrazem na fenolické složky, zabývat se metodami stanovení antioxidační aktivity a zpracovat právní požadavky týkající se technologie vybraných vín. V praktické části práce byly navrženy a připraveny nápoje na bázi vína s přídavky dřevní štěpky nebo jejich extraktů. Následně byly srovnány vybrané parametry kvality vyrobených nápojů a zhodnoceny možnosti jejich uplatnění na trhu.
|
|
|
Horticulture production in conditions of Sub-Sahara Africa
Milanda, Johannes
Tato práce byla napsána s cílem zapracovat přehled literatury na téma zahradnické produkce v Namibii nebo v sousedních zemích, se zaměřením na zeleniny. Navrhnout potenciální zástupce zeleninových rostlinné druhy ze studované oblasti, které by mohly mít produkční potenciál v České republice. Čtyři vybrané kultivary (Metro, Nakare, bira a Shidimba) z vigny (Vigna uinguiculata L Walp) druhy byly experimentálně testovány v podmínkách České republiky. Tyto odrůdy byly pěstovány bez přidaných hnojiv, herbicidů nebo pesticidů. Byly porovnávány morfologické parametry a obsahové látky (flavonoidy, antioxidanty celková antioxidační kapacita -TAC a polyfenoly)
|
|
|
Bioaktivní látky v bobulovém ovoci
Rosová, Iveta
Bakalářská práce na téma bioaktivní látky v bobulovém ovoci byla zpracována na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity na Ústavu posklizňově technologie zahradnických produktů v letech 2012 -- 2014. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části práce je popsán vliv bioaktivních látek na lidské zdraví, jednotlivé druhy bobulového ovoce a jejich zdraví prospěšné látky a vysvětlen pojem antioxidační kapacita. V praktické části jsou představeny odrůdy malin, červeného a černého rybízu vybrané pro analýzu a popsány metody použité k analýze. Jednotlivými metodami bylo zjištěno, že největší obsah celkových polyfenolů a největší antioxidační kapacitu má ovoce zmražené, naproti tomu ovoce čerstvé bylo vyhodnoceno jako nejméně hodnotné z pohledu zmíněných látek.
|
host ::
RSS.