|
| |
|
| |
|
|
Republika Srbsko: Politický a ekonomický vývoj a integrace v rámci Evropské unie
Djordjev, Jovana ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Celkový politický a ekonomický vývoj Republiky Srbska je ovlivněn samotným regionem Balkánu, v jehož centrální části Srbsko leží. Celá historie Balkánského teritoria je až do současnosti provázena konflikty, majících různé příčiny.Konflikty měly buď etnický a náboženský charakter nebo obyvatelé Balkánu bojovali za osvobození zemí od nadvlády, nežádoucích politických systémů, a dokonce i kvůli nátlaku z vnějšku -- například územním sporům. Období existence SFRJ je pro balkánský region klidné období a pro svazové republiky, včetně Srbska, velmi prosperující. Za vlády Josipa Broza Tita, SFRJ měla jednu z nejprestižnějších pozic ve světě.Po Titově smrti došlo k hospodářské krizi a nárůstu nacionalismu uvnitř svazových republik. Kromě toho začaly v Srbsku ještě nepokoje v oblasti Kosova. Po vyhlášení nezávislosti svazových republik na začátku 90. let a bohužel i občanských válek, pouze Srbsko a Černá Hora zůstávaly součástí Jugoslávie. Název byl změněn na Svazovou republiku Jugoslávie a byly převzaty všechny dluhy SFRJ. Situaci, kdy došlo k odtržení ostatních republik od Jugoslávie, chtělo využít i Kosovo na samém konci 20. století. V roce 1999 se SR Jugoslávie stala terčem leteckých útoků ze strany NATO. Hlavní převrat politické a ekonomické situace nastal v roce 2000, kdy došlo k pádu Miloševićová režimu, který byl hlavním aktérem srbské politické scény od samého počátku krize v SFRJ a zahájení období transformace. Od této doby je prioritou Srbska integrace do Evropské unie a zachování své integrity a vlastního území. Srbsko kvůli událostem na Balkáně mělo zpoždění jak se zahájením transformačního období tak i se zapojením do Stabilizačního a asociačního procesu. Přestože proces SAP pro země západního Balkánu byl spuštěn v roce 2000, Srbsko se do samotného procesu zapojilo až v roce 2003. V dubnu 2008 byla podepsána Stabilizační a asociační dohoda, která byla schválena v září srbským parlamentem.
|
|
|
Rakousko a rozšíření Evropské unie v roce 2004
Sobol, Robert ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Blažek, Jan (oponent)
Práce reflektuje proces rozšíření Evropské unie o státy střední a východní Evropy z pohledu Rakouska a pojednává o roli Rakouska v tomto procesu. Nejprve jsou zmapovány příležitosti a rizika pátého rozšíření Evropské unie v roce 2004 z pohledu Rakouska a poté je analyzován průběh rakouské debaty o pátém rozšíření Evropské unie. Ve výkladu jsou analyzovány role, stanoviska a souhry nejvýznačnějších aktérů rakouského politického systému, a to hlavních politických stran, vybraných sociálních partnerů a veřejného mínění. Práce posléze nalézá odpověď na otázku, zda Rakousko bylo ?upřímným obhájcem? nebo ?brzdou? východního rozšíření Evropské unie. V neposlední řadě je analyzováno rakouské úsilí o užší spolupráci se sousedními středoevropskými státy po rozšíření Evropské unie v roce 2004.
|
|
|
Demokracie a její perspektivy v rozvojových zemích Subsaharské Afriky
Ježková, Hana ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je ověřit skutečnost, zda je demokracie, respektive demokratický politický systém, opravdu správným a jediným řešením politických, ekonomických a sociálních problémů regionu Subsaharské Afriky (dále jen SA) a jakou roli v něm hraje mezinárodní systém tzn. jakou roli v něm mají jednotlivé vlády rozvinutého světa, mezinárodní instituce, nadnárodní neziskové organizace a jiné regionální organizace a ostatní účastníci. Druhým cílem je určit, zda vybrané státy SA jsou demokratické či mají perspektivu stát se demokratickými a jak vypadá na základě současných událostí budoucnost politického systému v daném státě. Proto tato práce bude ve své analýze hledat demokratické prvky nejen na oficiální, ale i v praktické úrovni. Úkol je komplikovaný, hlavně vzhledem k tomu, že mnoho zemí splňuje podmínky spojené s demokracií specificky, v různé intenzitě a na mnoha úrovních.
|
|
|
Peruánské volby 2006
Pospíšilová, Lenka ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na prezidentské a parlamentní volby v Peru v roce 2006. Zabývá se charakteristikou peruánského ústavního systému a věnuje rovněž speciální pozornost systému volebnímu. Na základě tohoto teoretického vymezení a na základě charakteristiky hlavních aktérů peruánské občanské společnosti při volbách (zájmové a nátlakové organizace a politické strany), analyzuji v druhé části programy politických stran a samotný proces voleb, jejich strategií a výsledků.
|
|
| |
|
|
Formování politického systému Chile po roce 1989
Vejmelka, Jan ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Předmětem práce je přechod k demokracii a konsolidace demokracie v Chile. Výchozím bodem je politický systém Chile před rokem 1973. Nejprve jsou hledány příčiny politické a ústavní krize v roce 1973, zejména ty, které jsou zakotveny v ústavě z roku 1925. Jádrem práce je posouzení změn v konfiguraci politického systému Chile po roce 1989.U konkrétních parametrů systému (forma vlády, volební systém, stranický systém atp.) je zjišťováno, zda v nich nový politický systém navazuje na politický systém před rokem 1973, či na autoritářský režim, tedy zda je v novém politickém systému patrné poučení z minulého vývoje.
|
|
|
Vliv kultury na politiku Mexika
Burešová, Alena ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá vzájemné vazby mezi kulturou, společenskými normami a principy, sociální diversifikací a politikou Mexika. Jejím hlavním cílem je určení, do jaké míry se latinskoamerická kultura promítá do politického vývoje Mexika. Při charakteristice mexické kultury vychází z výzkumů Geerta Hofstedeho a jeho kulturních dimenzí. Odpovídá na otázku, co vedlo k tomu, že politický vývoj Mexika byl zcela odlišný od vývoje ostatních zemí latinskoamerické kultury. Analyzuje kulturní podmíňenost faktorů, které zapřičinily to, že Mexiku vládla po sedm desetiletí jediná politická strana ? Partido Revolucionario Institucional (PRI), aniž by se jednalo o diktaturu. Dochází k závěru, že tato nevídaná stabilita není v rozporu s kulturními dimenzemi, ale že PRI dokázala vhodně využít kulturně daný charakter mexické společnosti, vyznačující se vysokou mírou sociální diversifikace. Vytvořila specifický politický systém, v dané kultuře fungující. K jeho změně pak docházelo postupně, s tím jak se proměňoval charakter mexické společnosti. V souvislosti s dynamickým vývojem mexické společnosti následně předpovídá změny kulturních dimenzí.
|
|
| |
host ::
RSS.