|
| |
|
|
Porodní a poporodní bolest
FILAUSOVÁ, Drahomíra
Cílem předkládané práce bylo zmapovat bolest u žen během porodu a po porodu v závislosti na věku, počtu porodů, absolvování prenatálního kurzu a satisfakci rodiček. Dalším cílem bylo zjistit vliv interpersonálních vztahů během hospitalizace rodičky na její vnímání bolesti. Metodika: Stanovené cíle byly dosaženy kvantitativním výzkumným šetřením provedeným v nemocnicích Jihočeského kraje za využití dotazníku, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala dotazník vlastní konstrukce a druhá část obsahovala standardizovaný dotazník PCS týkající se katastrofizace bolesti. Dotazník vyplňovaly ženy po vaginálním porodu v odstupu 48 - 72 hodin po porodu. Výsledky: Výzkumný soubor tvořilo 635 žen rodících v porodnicích Jihočeského kraje. Průměrný věk respondentek byl 29,7 let. 49,1 % žen bylo rodících poprvé a 50,9 % žen rodilo podruhé a více. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že věk rodičky neovlivňuje vnímání bolesti při porodu, naproti tomu bolest v poporodním období se se zvyšujícím věkem rodiček snižuje. Parita žen vnímání bolesti při porodu ovlivňuje. Ženy, které rodily poprvé, uváděly větší bolest než ženy vícerodičky. Absolvování prenatálního kurzu neprokázalo žádný vztah v souvislosti s bolestí v průběhu porodu. Avšak informace získané v prenatálním kurzu se ukázaly jako přínosné pro hodnocení bolesti po porodu, neboť respondentky absolvující tento kurz uváděly nižší bolest v poporodním období. Ke statisticky významným faktorům, které ženy uvedly jako nejvíce pomáhající v překonávání bolesti, patří podpora porodní asistentky, komunikace s porodní asistentkou, pobyt ve sprše, podpora lékaře a komunikace s ním, vzájemné chování zdravotnického personálu a prostředí porodního sálu. Nejméně spokojené s porodem byly ženy, které využily farmakologické metody tišení bolesti. Ženy s uváděnou nižší bolestí v průběhu porodu popisovaly větší spokojenost s porodem. Vnímaní bolesti při porodu ovlivňují i interpersonální vztahy v dané porodnici, oproti tomu tyto vztahy nijak neovlivňují hodnocení bolesti u žen v poporodním období. Závěr: Práce poskytuje pohled na problematiku bolesti v průběhu porodu a po porodu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá důležitost role porodní asistentky i lékaře v péči o ženu v tomto pro ni nelehkém období. Porodní asistentka bolest nejenom hodnotí, ale nabízí i možnosti tišení bolesti a svým chováním může tuto bolest ovlivnit.
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
| |
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
|
Statistika & My (č. 10/2016): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
|
|
Historie porodní asistence v Jihočeském kraji
NEUBERGOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zpracována jako teoretická práce a zabývá se vzděláváním porodních asistentek v Jihočeském kraji od 50. let minulého století do současnosti. Na začátku bakalářské práce je krátce popsána situace v porodnictví a vzdělávání porodních asistentek od starověku do první poloviny dvacátého století. Bakalářská práce se hlouběji zaměřuje na vzdělávání porodních asistentek od 50. let minulého století na jihu Čech. Jelikož v tomto období poměrně často docházelo ke měnám legislativy ve zdravotnictví, jsou nedílnou součástí práce také zákony, které byly tehdy platné pro vzdělávání porodních asistentek a součástí jsou i kapitoly, které nastiňují společenskou situaci v České republice. V bakalářské práci jsou podrobně zpracované učební osnovy od roku 1972, které byly platné pro vzdělávání porodních asistentek. Součástí tohoto pojednání jsou i kapitoly, které se zabývají profesními organizacemi porodních asistentek a časopisy, které se věnují porodním asistentkám. V příloze č. 1 a č. 2 je přiložen narativní rozhovor s pamětnicí. Závěr bakalářské práce je věnován současnosti porodních asistentek, informacím o tom, kde mají možnost studovat v bakalářských a magisterských programech a také jaké specializace mohou získat v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Cílem bakalářské práce je zmapovat vzdělávání a profesní vývoj porodních asistentek v jižních Čechách od druhé poloviny dvacátého století, vylíčit všechny důležité změny, které se týkaly porodních asistentek.
|
|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
|
Povědomí veřejnosti o práci porodní asistentky
REICHLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku informovanosti veřejnosti o profesi porodní asistence. Ta je v současnosti velmi aktuální, protože úzce souvisí se změnami v současném porodnictví. Práce se zabývá informovaností veřejnosti nejen o náplni práce porodní asistentky, ale i o všech oblastech jejího působení. Hlavním cílem práce bylo zmapování informovanosti veřejnosti o oblastech působení porodní asistentky. Na základě tohoto cíle byla položena výzkumná otázka: Jak vnímá veřejnost práci a působení porodní asistentky? V teoretické části práce byl pak popsán obor porodní asistence od historie po současnost. Pozornost byla věnována nejen historickým souvislostem, ale i vývoji systému vzdělávání, jeho současnosti a v neposlední řadě též legislativě. Byly zde popsány právní normy určující kompetence porodních asistentek v České republice, činnost profesních organizací a dále byla část práce věnována specifikům profese. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zjištění, jaké informace mají lidé o vzdělávání, o náplni práce porodních asistentek, o oblastech, ve kterých může působit. Vzhledem k zaměření práce, byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl prováděn formou dotazníku. Nestandardizovaný anonymní dotazník byl určen dospělým osobám bez ohledu na věk a pohlaví. Byla stanovena pouze spodní věková hranice, a to 18 let. Pro maximální využití omezeného času pro výzkum byla zvolena distribuce dotazníků nejen v tištěné formě, ale i elektronickou cestou. Výzkum probíhal v únoru a březnu 2014. Výzkumný vzorek tvořilo 125 respondentů, z nichž 30 byli muži a 95 ženy. Vyhodnocení výzkumného šetření ukázalo, že 68 % dotazovaných neví, že porodní asistence je vysokoškolským oborem. Znalosti o oblastech působení porodní asistentky se ukázaly jako velmi omezené. Většina respondentů (119) očekává porodní asistentku na porodním sále. Další poměrně velká skupina spojuje porodní asistentku s péčí o těhotné v předporodních kurzech a se cvičením těhotných. S gynekologií, gynekologickými ambulancemi a péčí o novorozence už porodní asistentka tolik spojována není. V obecné rovině je v současnosti porodní asistentka stále vnímána spíše jako pomocník lékaře a ne jako samostatně pracující a samostatně se rozhodující člen zdravotnického týmu. Navíc se ukázalo, že respondenti často v praxi nedělají rozdíl mezi zdravotní sestrou a porodní asistentkou. Snahou práce bylo také zjistit, jakou představu mají dotazovaní o péči, kterou jim může porodní asistentka nabídnout. Zda mají zájem o samostatnou činnost porodních asistentek a popřípadě v jakých oblastech péče. Se samostatnými či soukromými porodními asistentkami, udávali dotazovaní pouze minimální zkušenosti. Šetření ukázalo, že je potřeba prohlubovat znalosti veřejnosti o oboru porodní asistence. Povědomí veřejnosti o tomto oboru není příliš vysoké. Bakalářská práce poukázala na oblasti, o kterých informace mezi lidmi chybí. Jen v případě, že bude veřejnost dostatečně informována o tom, co vše patří do kompetencí a náplně činností porodní asistentky, se může profese porodní asistence vyvíjet k větší samostatnosti. Lidé tak pochopí, co mohou porodní asistentky nabídnout a pak teprve jejich služeb naplno využít. V závěru byla tato práce doporučena k využití pro porodní asistentky aktivně působící v oboru pro představu, kde je nejvíce slabých míst v informovanosti, a k obeznámení se s tím, co preferuje veřejnost jako oblast péče poskytované porodní asistentkou.
|
host ::
RSS.