|
|
Selhávání sociální politiky ve vztahu k dlouhodobé péči o seniory v pobytových zařízeních v České republice
Mrázková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Potřeba celodenní péče o seniory bude s přihlédnutím k budoucímu demografickému vývoji populace stále větší. Cílem bakalářské práce je identifikovat překážky bránící rozvoji pobytových služeb sociální péče pro seniory v České republice, které celodenní péči poskytují a je po nich dlouhodobě neuspokojená poptávka. V České republice je nejčastěji zastupují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Práce se také zaměřuje na odhalení systémových problémů politiky dlouhodobé péče v České republice a okrajově jsou v ní nastíněna možná doporučení či řešení do budoucna. Koncepční a teoretický rámec práce tvoří deskripce konceptu deinstitucionalizace z pohledu teorie institucionálních změn, deskripce konceptu dlouhodobé péče a typologizace systémů dlouhodobé péče. K naplnění výzkumných cílů slouží tematická analýza transkripcí expertních rozhovorů a sekundárních dokumentů. Základní zjištění praktické části práce ilustrují, že současný systém dlouhodobé péče o seniory v České republice je nevyhovující a vyžaduje několik zásadních změn. Alarmujícími jsou zejména nejasně vymezená struktura uživatelů pobytových služeb a definice oprávněného zájemce o službu, systém financování pobytových služeb pro seniory, komunikace a práce příslušných úřadů, nedostatečná provázanost sociální a zdravotní pečující...
|
|
|
Transformace sociálních služeb a vnímání dopadů transformace z pohledu klienta, pracovníků a opatrovníků
Orlíková, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Krejčí, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje transformaci sociálních služeb, jinými slovy, zaměřuje se na možnosti zdravotně postižených klientů při přechodu z ústavní péče k podpoře poskytované v rámci komunity. Cílem diplomové práce je hlubší pohled do organizace, která se již výše popsanou transformací zabývá a vyhodnocení zjištěných pozitiv či negativ tohoto procesu. Tato práce má ambici být zároveň pomocníkem pro ty, kteří se na transformaci chystají a mohou mít z plánovaných změn obavy, nebo s nimi naopak spojovat velká očekávání. Tento text se rovněž snaží hodnotit vliv transformace na kvalitu života hendikepovaných a míru osamostatnění i subjektivním pohledem klienta s odstupem pěti let od počátku změn, s doplněním o vnímání těchto dopadů jeho opatrovníkem a pracovníky organizace. Teoretická část textu vymezuje pojem transformace, popisuje transformaci z pohledu sociálních služeb a líčí proces změny v osmi zásadních krocích. Rovněž shrnuje fakta a čísla současného stavu, přehled strategických dokumentů transformace sociálních služeb, možnosti finanční podpory transformace, příklady dobré praxe a mapuje možnosti a důvody zahraniční spolupráce. Praktickou část tvoří výzkum zaměřující se na změny ve způsobu poskytování služeb a rozdíly v pohledu klientů, pracovníků a opatrovníků, jakož i na potencionální i faktický...
|
|
| |
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
|
Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením dle právní úpravy ČR
Vlasáková, Věra ; Mlčková, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně představit systém sociálních služeb dostupných pro osoby se zdravotním postižením a na základě sběru dat od uživatelů těchto služeb ověřit jejich využívání, dostupnost a kvalitu. První kapitola práce zpracovává historický vývoj sociálních služeb a vymezuje pojem zdravotní postižení. Druhá kapitola se zabývá současnou právní úpravou sociálních služeb a třetí kapitola navazuje rozborem příspěvku na péči. Čtvrtá kapitola uvádí jednotlivé sociální služby, definuje, co je jejich účelem, a uvádí příklady registrovaných poskytovatelů. Od páté kapitoly dále je zpracován kvantitativní šetření, který se zaměřuje na jednu ze skupin zdravotně postižených - na zrakově postižené. Skrze vyhodnocení sebraných dat formou dotazníku se zodpovídají položené výzkumné otázky týkající se využívání, dostupnosti a kvality sociálních služeb. Práce zdůrazňuje autonomii a ochranu uživatele služeb skrze povinnosti, které poskytovatel musí plnit. Práce prokazuje, že sociální služby a jejich registrovaní poskytovatelé jsou vnímáni pozitivně a že péče poskytovaná osobami blízkými v domácím prostředí je nejžádanější.
|
|
|
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
|
|
|
Transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace
Rabová, Lenka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem transformace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v kontextu deinstitucionalizace v České republice. Pro zodpovězení výzkumných cílů (1) Zjistit, jak probíhaly a probíhají hlavní transformační procesy v oblasti politiky sociálních služeb v České republice v kontextu deinstitucionalizace se zaměřením na skupinu zdravotně postižených, (2) zjistit optikou SKCP jak se podílí osoby se zdravotním postižením na politice deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, byl použit kvalitativní výzkumný přístup. Přístup vychází z analýzy dokumentů a expertního šetření. Teoretickými východisky práce jsou teorie implementace a prvky teoretického rámce sociální konstrukce cílové populace, zaměřující se na politickou moc. S pomocí teorie implementace je vysvětlen průběh transformačních procesů v České republice od roku 2007 do současnosti, jsou identifikovány klíčové milníky politiky deinstitucionalizace, cíle, současné dopady, stěžejní bariéry a implementační deficity. Optikou teorie sociální konstrukce cílové populace je zjišťováno, jakou politickou mocí skupina osob se zdravotním postižením disponuje a jaké jsou jejich možnosti participace na vývoji transformace sociálních služeb.
|
|
|
Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku
Wágner, Filip ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku. Cílem mé práce je stručně popsat proces, vývoj a cíle transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a doplnit jej o empirické kvalitativní šetření. Toto téma je momentálně velmi aktuální a stává se velkým dilematem z pohledu všech pracovníků, kteří se o sociální oblast zajímají. Hlavním cílem mé práce je s pomocí odborné literatury shromáždit podstatné informace a na jejich základě uvést praktická doporučení, která budou účelná v souvislosti s možnostmi osob s mentálním postižením na Příbramsku. Tato doporučení uvádím v průběhu diskuse a v závěru. Dále jsem zjistil, jak vnímají sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových zařízeních pro osoby s mentálním postižením na Příbramsku nebo na odboru sociálních služeb Příbram, transformaci sociálních služeb. Cílem práce není analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Cílem mé práce není ani reprezentativní výzkum či vědecká analýza dat. Čerpal jsem z článků odborných časopisů a knih zejména českých odborníků, kteří se tomuto tématu nejvíce věnují nebo k němu mají blízko. Práci jsem rozdělil do pěti hlavních kapitol, které se týkají osob s mentálním postižením, dále charakteristiky...
|
|
|
Transformace sociální služby týdenní stacionář
PICKOVÁ, Romana
Cílem práce je popsat proces transformace pobytové sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvkové organizace. Data k praktické části této práce jsem získávala od jara 2013 až do závěrečného zpracování práce. Respondentů bylo vybráno celkem 28 - uživatelé týdenního stacionáře. Jedná se o maximální počet uživatelů této sociální služby. V teoretické části vymezuji proces deinstitucionalizace a transformace, charakterizuji sociální služby (konkrétně pak týdenní stacionáře a chráněné bydlení) a snažím se nastínit historii a současnou situaci v EU a ČR. V praktické části popisuji konkrétní proces transformace sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace. Základní metodou využitou při výzkumu byl strukturovaný rozhovor zaznamenávaný do dotazníkového formuláře Posuzování míry nezbytné podpory uživatelů. V neposlední řadě byly analyzovány dokumenty, které se přímo týkaly procesu transformace dané služby. Výzkum mé diplomové práce zodpověděl obě otázky, které byly na začátku položeny. První výzkumná otázka, zda jsou uživatelé Denního a týdenního stacionáře Jihlava připraveni přejít do komunitní služby chráněné bydlení, byla řešena na základě hodnocení potřeby nezbytné míry podpory uživatelů. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že 4 uživatelé z 28 jsou připraveni na přechod do sociální služby chráněné bydlení. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda je reálný vznik komunitní služby v Jihlavě v časovém horizontu cca 5 let, jsem se snažila nalézt v průběhu celého projektu transformace. V závěru projektu je možno konstatovat, že vznik komunitní služby v Jihlavě je reálný. Výsledky této práce budou použity pro danou organizaci jako shrnutí daného procesu transformace. Mohou být ale zdrojem informací i pro jiné poskytovatele sociálních služeb nebo širokou veřejnost, které dané téma osloví.
|
|
|
Sociální služby v oblasti bydlení pro osoby s autismem v ČR
Palme, Klára ; Šámalová, Kateřina (oponent) ; Víšek, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Služby v oblasti bydlení pro dospělé osoby s autismem v ČR" se věnuje problematice dostupnosti sociální služby chráněného bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (PAS) v jednotlivých krajích ČR. Jejím výstupem je popis dostupných a plánovaných služeb formou chráněného bydlení pro osoby s PAS a schematicky zpracovaný model pro tvorbu nových pobytových služeb komunitního typu na našem území. Za posledních 20 let se v České republice zlepšuje informovanost a zároveň dochází ke zpřesňování diagnostiky této poruchy, což má logický vliv na významný nárůst této specifické cílové skupiny. Dílčím cílem práce je tedy zjistit počty osob s PAS ve věkové skupině dospívajících a mladých dospělých. Následně je cílem reflektovat připravenost státu v oblasti naplňování práv osob s poruchou autistického spektra na dostupné a vhodné bydlení.
|
host ::
RSS.