Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
Hydrologický režim horní Lužnice
Svoboda, Pavel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této studie je zhodnocení hydrologického režimu povodí horní Lužnice. Tok horní Lužnice představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Zejména na českém území řeka bohatě meandruje a v její nivě se nachází velké množství fluviálních jezer, ve kterých je možná bezpečná retence povodňových vod. První část práce se zabývá hydrografickou charakteristikou povodí. Stěžejní druhá část práce se zaměřuje na zhodnocení hydrologického režimu horní Lužnice, která je založeno především na vyhodnocení dlouhodobé datové řady z vodoměrné stanice Pilař. Z hlediska výskytu povodní a sucha v období 1965 až 2010 byl identifikován zvýšený výskyt obou jevů během posledních 10 let. Pro zhodnocení povodňových událostí v letech 2009 až 2011 bylo využito dat z monitoringu Katedry fyzické geografie a geoekologie, PřF UK Praha.
Centrum vodního lyžování Soběslav
Veselý, Tomáš ; Klubalová, Pavlína (oponent) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a zpracováním projektové dokumentace Centra pro vodní lyžování. Objekt je navržen v západní části města Soběslav, v lokalitě zaměřené na sportovní aktivity. Objekt tvoří zázemí pro letní sporty, zejména vodní lyžování a wakeboarding. Dále zde budou vybudována hřiště na míčové sporty a dráha na kolečkové brusle. Jedná se o třípodlažní nepodsklepený objekt s plochou střechou. Objekt je založen na základových železobetonových pasech a patkách. První nadzemní podlaží je vyzděno ze ztraceného bednění a částečně z monolitických konstrukcí. Druhé a třetí nadzemní podlaží je navrženo z keramických tvárnic POROTHERM. Toto zdivo je zatepleno pomocí vnějšího kontaktního zateplovacího systému. V západní části objektu je navržena provětrávaná fasáda. Stropní konstrukce jsou navrženy z předepjatých železobetonových panelů SPIROLL a částečně ze železobetonových desek. Objekt je členěn do několika provozních celků. Jsou to posilovna a její zázemí, restaurace s kuchyní, zázemím pro zaměstnance a potřebnými sklady, dále kavárna, prodejna sportovního vybavení, půjčovna vybavení pro vodní lyžování a šatny sloužící venkovním sportům. Podstatnou část druhého podlaží tvoří venkovní terasa. Z této terasy je umožněn vstup do kavárny, restaurace, prodejny a na hlavní schodiště.
Reakce živých buněk (in vitro) na extrakt, získaný z matrix kolonie bochnatky americké (Pectinatella magnifica)
ŠUSTEROVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda kolonie sladkovodní mechovky Pectinatella magnifica produkují biologicky aktivní látky. Na základě znalostí o průběhu růstové křivky buněčné kultury myších fibroblastů byly vytvořeny modely pro biologické testy ke stanovení biologického potenciálu látek, obsažených v extraktu z lyofilizátu kolonií P. magnifica. Testy přítomnost látek s biologickou aktivitou prokázaly. Součástí práce byl rovněž průzkum výskytu a rozšíření sledovaného druhu na Vltavotýnsku, včetně monitoringu základních parametrů vodního prostředí. Prozkoumáno bylo ve dvou letech (2012 a 2013) opakovaně celkem 10 lokalit na řekách Lužnice a Vltava, výskyt byl zjištěn na 5 místech.
Ekologie fytobentosu tůní vznikajících v průběhu jarní záplavy v úseku horní Lužnice
VESELÝ, Lukáš
V úseku horní Lužnice během jarních povodní vznikají dočasné tůně. Tato práce popisuje meziroční variabilitu vývoje fytobentosu v dočasných a trvalých tůních říční nivě řeky Lužnice během jarních povodní.
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
Realizace moderní dálkové pěší trasy podél Lužnice
Jiroudková, Petra ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Havelka, Jan (oponent)
Bakalářská práce Realizace moderní dálkové pěší trasy podél Lužnice se zabývá pěší turistikou. Hlavním cílem práce je načrtnout a vymezit dálkovou pěší trasu podél řeky Lužnice tak, aby odpovídala certifikovaným trasám v Německu. Název trasy je "Stezka podél Lužnice nás spojuje". Protože stezka začíná už od pramene Lužnice v Rakousku, bude tento projekt spoluprací dvou států. Záměrem stezky není jen turistická trasa, ale i vzájemné jednání českých a rakouských občanů a postupné odstranění existující bariéry mezi obyvateli příhraničí obou států. Větší pozornost je věnována pěší turistice, Klubu českých turistů, jakožto hlavnímu organizátorovi, a Stezce podél Lužnice. V další části práce je naznačen velký potenciál této trasy pro certifikaci. Jsou uvedeny, cílové skupiny, partneři, výstupy projektu a význam trasy pro cestovní ruch.
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
Vliv geologického podloží na extrémní průtoky
Jelínková, Hana
Hodnocení vlivu geologie podloží na extrémní průtoky. Srovnání sedimentárního a krystalinického prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.