Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 164 záznamů.  začátekpředchozí139 - 148dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava vhodných aplikačních forem pro antimikrobiální látky
Krempaský, Kamil ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto práca sa zameriava na štúdium antimikrobiálneho pôsobenia extraktov z vybraných bylín, následnú enkapsuláciu týchto extraktov a enkapsuláciu lyzozýmu. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš zaoberajúca sa problematikou prírodných antimikrobiálnych látok, na základe ktorej boli vybraté testované bylinky. Extrakty pripravené z paliny pravej (Artemisia absinthium), materinej dúšky (Thymus serpyllum), koreňa echinacey purpurovej (Echinacea purpurea), sladovky hladkoplodej (sladkého drievka) (Glycyrrhiza glabra), nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis) a plodov rakytníka rašetliakového (Hippophae rhamnoides) boli najskôr charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a celkovú antioxidačnú aktivitu. Ďalej boli tieto extrakty enkapsulované do lipozómov a rovnako bol enkapsulovaný aj lyzozým. Následne bola sledovaná stabilita týchto častíc vo vodnom prostredí. Antimikrobiálna aktivita týchto látok v enkapsulovanom aj neenkapsulovanom stave bola testovaná na bakteriálnych kmeňoch Escherichia coli, Serratia marcescens, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, voči ktorým, väčšina vybraných extraktov vykazovala antimikrobiálnu aktivitu.
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
Možnosti identifikace flavonoidů v environmentálních matricích
Magdechová, Andrea ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Neodmyslitelnou součástí rostlin jsou účinné látky v nich obsažené, ke kterým patří i flavonoidy. Tyto látky jsou využívány v lékařství, kosmetice a vzhledem ke svým pozitivním účinkům by měly být součástí potravy. Práce je zaměřena na identifikaci flavonoidů ve vybraných typech jehličnatých stromů a mechů. Z jehličnanů byly analyzovány borovice, jedle a smrky, z mechů to byl ploník ztenčený a kostrbatec větevnatý. Flavonoidy byly izolovány extrakcí a identifikovány pomocí chromatografie na tenké vrstvě a vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
Analýza polyfenolických látek v různých typech kávy
Jašková, Martina ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zkoumání množství biologicky významných látek u vybraných druhů pražených mletých káv, rozpustných káv a tekutého rozpustného kávového extraktu. Jednotlivé kávy se od sebe liší technologickým zpracováním, stupněm pražení a složením. V praktické části bylo provedeno stanovení celkových polyfenolů, celkových flavonoidů pomocí spektrofotometrické metody a celková antioxidační aktivita metodou ABTS v jednotlivých extraktech káv. Dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza některých antioxidantů a kofeinu pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Součástí práce byla senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka
Šajtarová, Pavla
Bakalářská práce na téma Polyfenolické látky modrých hroznů a červeného vína a jejich význam ve výživě člověka byla vypracována v letech 2013--2014 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Literární část se zaměřuje na problematiku týkající se polyfenolických sloučenin, které se vyskytují v hroznech a v červeném víně. Je zde popsána jejich charakteristika, chemická struktura, vznik, rozdělení a v závěru vliv polyfenolů jakožto antioxidantů na lidský organismus. Součástí této práce je experimentální část, kde se analyzuje antioxidační kapacita, obsah anthokyanů a celkové množství polyfenolů v hroznech, moštech a vínech dvou odrůd 'Cabernet Moravia' a 'Frankovka'. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a zobrazeny v grafech. Grafy ukazují vývoj sledovaných faktorů v průběhu zpracování hroznů na víno a srovnávají jednotlivé vzorky, odrůdy, případně metody. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny a porovnány s jinými autory.
Horticulture production in conditions of Sub-Sahara Africa
Milanda, Johannes
Tato práce byla napsána s cílem zapracovat přehled literatury na téma zahradnické produkce v Namibii nebo v sousedních zemích, se zaměřením na zeleniny. Navrhnout potenciální zástupce zeleninových rostlinné druhy ze studované oblasti, které by mohly mít produkční potenciál v České republice. Čtyři vybrané kultivary (Metro, Nakare, bira a Shidimba) z vigny (Vigna uinguiculata L Walp) druhy byly experimentálně testovány v podmínkách České republiky. Tyto odrůdy byly pěstovány bez přidaných hnojiv, herbicidů nebo pesticidů. Byly porovnávány morfologické parametry a obsahové látky (flavonoidy, antioxidanty celková antioxidační kapacita -TAC a polyfenoly)
Flavonoidy a antioxidační aktivita červených vín
Vachová, Simona
Literární část diplomové práce přinesla vhled do problematiky volných radikálů a jejich vlivu na zdraví organizmu. Zabývala se specifickými schopnostmi a rolí antioxidantů v systému ochrany před negativními dopady působení radikálů. Věnovala pozornost flavonoidům, jakožto významným polyfenolickým látkám v červených vínech, které významnou měrou ovlivňují antioxidační aktivitu a tím i zdravotní prospěšnost vín. Praktická část ukázala prostřednictvím spektrofotometrických metod DPPH a FRAP srovnání antiradikálové aktivity a redukční síly ve vybraných vzorcích červených vín vyrobených různou technologií macerace. Z výsledků vyplynul přímý vztah způsobu macerace k naměřeným hodnotám antioxidačního potenciálu červených vín. Diskuse a závěrečná část naznačily nové otázky a možný směr dalšího výzkumu.
Antioxidační účinky vybraného sortimentu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se zaměřením na dřeviny
Kolísková, Barbora
Literární část této bakalářské práce se souhrnně zabývá látkami s antioxidačními účinky nacházejícími se v LAKR se zaměřením na dřeviny, dále vybrané léčivé dřeviny charakterizuje. Praktický experiment byl založen na stanovení látek s antioxidačními účinky ve vybraných druzích léčivých dřevin. Celkem bylo analyzováno 16 druhů plodů léčivých dřevin. Stanovovala se celková antioxidační kapacita, celkový obsah fenolických látek a celkový obsah flavonoidů. Při stanovování celkové antioxidační kapacity byla nejvyšší hodnota naměřena u mišpule německé (Mespilus germanica 'Holandská'). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl stanoven u růže dužnoplodé (Rosa pommifera 'Karpatská').

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 164 záznamů.   začátekpředchozí139 - 148dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.