|
|
Kondiční závislost druhotných ornamentů a výběr partnera u koroptve polní Perdix perdix)
Gabrielová, Barbora ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Práce se snaží objasnit vztah kondice, míry exprese ornamentu a výběr partnera u populace druhu koroptve polní (Perdix perdix). Sestává z části korelativní a manipulativní. V korelativní části práce byl sledován vliv kondičních parametrů na ornamentaci u divoké populace tohoto druhu a samičí preference pro ornament. Zde byla zjištěna souvislost mezi velikostí a barvou ornamentů. Velikost i barva karotenoidního proužku a velikost melaninové podkovy souvisí s imunitními funkcemi a kondicí organismu (komplementová aktivita, poměr immaturních erytrocytů, HL, odpověď na PHA). Dále byl zjištěn vliv karotenoidního ornamentu na rychlost párování samce. Na uměle odchovaných jedincích se byla nejdříve ověřena přítomnost karotenoidů v červeném kožním znaku za okem a poté bylo v pokusu manipulováno s hladinami přijímaných karotenoidů a stimulací imunity. Byla testována tzv. "Carotenoid maintenance" hypotéza, která předpokládá spíše negativní vliv karotenoidů na zdraví jedince a expresi ornamentu, která se nicméně nepotvrdila. Podávání karotenoidů vedlo pouze ke zlepšení červenosti a stimulace imunitního systému měla prokazatelný negativní vliv pouze na hmotnost jedince. Práce přispívá k objasnění role ornamentů v signalizaci kondice jedince.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
|
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
|
|
|
Excited States of Carotenoids and Their Roles in Light Harvesting Systems
KEŞAN, Gürkan
Karotenoidy tvoří velkou skupinu přírodních pigmentů. Ve vztahu k fotosyntéze mají zejména dvě role: světlosběrnou a fotoprotektivní. Struktura karotenoidů a dynamika jejich excitovaných stavů jsou vodítky k výše zmíněným rolím. Tato dizertační práce je proto zaměřena na experimentální i teoretické studium karotenoidů. Pro experimentální studium byla používána metoda femtosekundové tranzientní absorpční spektroskopie. Jako podpora a doplnění těchto výsledků sloužily různé výpočetní metody. V této práci se prokázalo, že světlosběrné funkce jsou zásadně závislé na struktuře karotenoidů, a naopak, že struktura světlosběrných komplexů ovlivňuje vlastnosti karotenoidů.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v medu
Ošťádalová, Ilona
Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem "Biologicky aktivní látky v medu". První část této literární rešerše se zabývá charakteristikou medu, především druhy medu, kde jsou popsány nejčastěji se vyskytující tuzemské i zahraniční medy a jejich vlastnosti. Dále je čtenář stručně seznámen s historií jeho používání pro léčebné účely, jak byl med využíván pro léčbu kožních onemocnění, zánětů, rakoviny a dalších nemocí. Na konci této kapitoly je popsáno složení medu. V další části této práce je vysvětlen pojem "Biologicky aktivní látka", jsou zde popsány konkrétní biologicky aktivní látky vyskytující se v medu, jejich množství a porovnání s obsahem u jiných potravin. Dále jsou uvedeny jejich pozitivní účinky na zdraví člověka a metody jejich laboratorního stanovení.
|
|
|
Barevné pšenice - genetická determinace a technologické využití
Andrýsková, Martina
Cílem této práce s názvem "Barevné pšenice -- genetická determinace a technologické využití" bylo vybrat optimální způsoby zpracování barevných pšenic (Triticum aestivum L.) v potravinářském průmyslu. Běžně pěstované pšenice mají červenou barvu zrna. Jsou zde však i genotypy s geneticky podmíněným netradičním zabarvením zrna. Jedná se o pšenice s purpurovou, modrou, žlutou nebo bílou barvou zrna. Barva pšenic s purpurovou a modrou barvou zrna je dána obsahem antokyanů a barva pšenice se žlutým zrnem je způsobena zvýšenou koncentrací karotenoidů. Tyto sloučeniny jsou známé pro jejich antioxidační účinek. Z tohoto důvodu by pšenice s nestandardním zabarvením zrna mohly být využity pro výrobu nových potravin, které by byly pro spotřebitele nejen atraktivní svým vzhledem, ale také přínosné pro jejich zdraví. V různých pletivech zrna je různé zastoupení barevných látek, které ovlivňuje obsah těchto látek v mouce a šrotu, proto je nezbytné zohlednit tento fakt při zpracování. Technologický proces musí být také vhodně upraven z důvodu nízké stability pigmentů. Práce se také zabývá genetickou podmíněností nestandardního zabarvení zrna pšenic, zdravotními tvrzeními a označováním potravin.
|
|
|
Významné obsahové látky u vybraného druhu zeleniny
Jacková, Zdenka
Tato bakalářská práce se zabývá popisem významných obsahových látek u Daucus carota L. Experimentální část byla zaměřená na sledování a vyhodnocení obsahových látek u vybraných devíti moderních odrůd: 'Kardila', 'Rubína', 'Karkulka', 'Jolana F1', 'Kráska', 'Katlen', 'Jarana F1', 'Koloseum F1', 'Jitka F1'. Z těchto vybraných moderních odrůd došlo ke stanovení obsahu vitamínu C, sušiny, antioxidantů, minerálních látek, refraktometrické sušiny, dusičnanů, karotenoidů a hrubé vlákniny. Cílem prováděného experimentu bylo porovnat výsledky experimentu s ostatními literárními prameny. Nejlepších výsledků dosahovala odrůda 'Kráska' naopak těch nejhorších dosahovala odrůda 'Koloseum F1'. Na základě zjištěných výsledku je dobré ve sledování pokračovat.
|
|
|
Možnosti produkce pigmentů kvasinkami
Gonová, Dominika ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Karotenoidy sú prirodzene sa vyskytujúce pigmenty syntetizované kvasinkami, baktériami, vláknitými hubami i rastlinami. V posledných rokoch vzrastá záujem o štúdium týchto pigmentov a ich mikrobiologickú produkciu najmä vďaka významným biologickým účinkom pripisovaným práve karotenoidom. Táto bakalárska práca je koncipovaná ako porovnávacia štúdia šiestich karotenogenných kvasiniek, a to dvoch kmeňov druhu Rhodotorula glutinis, Rhodotorula mucilaginosa, Sporobolomyces roseus, Sporobolomyces metaroseus a Sporobolomyces pararoseus. Ich kultivácia prebiehala na rôznych živných médiách, kde bol aplikovaný oxidačný stres v podobe peroxidu vodíka a tiež bol použitý odpadný materiál – vaječné cestoviny ako nutričný zdroj. Všetky študované kmene boli schopné využívať odpadný substrát ako zdroj živín, pričom u rodu Sporobolomyces boli na takomto médiu zaznamenané zvýšené produkcie sledovaných metabolitov. Pôsobením oxidačného stresu sa u väčšiny študovaných kvasiniek prejavili nadprodukcie karotenoidov i sprievodných lipidických látok. Kvasinka Sporobolomyces roseus CCY 19-6-4 sa pri kultivácii na cestovinovom médiu síce vyznačovala najvyššou produkciou karotenoidov (1923,78 µg/g -karoténu), ale na druhej strane sa u nej prejavil výrazný pokles biomasy. Ako potencionálne najlepší producent biomasy (9,85 g/l) i karotenoidov (780,24 µg/g -karoténu) sa ukázala kvasinka Rhodotorula glutinis CCY 20-2-26. Medzi prírodné pigmenty patrí aj pulcherimín syntetizovaný najmä kvasinkami, ale aj niektorými sporotvornými baktériami. V poslednej dobe sa intenzívne študuje jeho antagonistický efekt, ktorý vykazuje voči viacerým mikroorganizmom, čo sa javí ako veľmi významné z hľadiska biologickej kontroly. Druhá časť práce je venovaná práve štúdiu regulácie produkcie pulcherimínu a jeho antimikrobiálnej aktivite. Ako kvasinky produkujúce tento pigment boli použité kmene Metschnikowia pulcherrima 145, Metschnikowia pulcherrima 147, Mestchnikowia pulcherrima 149 a Metschnikowia andauensis 129, ktoré boli kultivované na rozličných živných médiách obsahujúcich rôzne koncentrácie iónov kovov a tiež peroxid vodíka ako exogénny stres. V rámci štúdia antagonistického efektu pulcherimínu boli ako testované mikroorganizmy využité grampozitívna baktéria Lactobacillus sakei, gramnegatívna baktéria Escherichia coli, ďalej kvasinka Candida glabrata a vláknitá pleseň Phanrochaete chrysosporium. Všetky kvasinky rodu Metschnikowia boli schopné produkcie pulcherimínu, a teda aj antagonistického efektu, iba v médiách obohatených o železité ióny, pričom intenzita sfarbenia bola priamo úmerná práve koncentrácii železa. Antimikrobiálna aktivita pulcherimínu sa neprejavila iba voči baktérií Escherichia coli.
|
|
|
Využití vybraných fluorescenčních technik ke studiu kvasinek a jejich metabolitů
Mikheichyk, Nadzeya ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce byla optimalizace metod pro studium kvasinek a jejich metabolitů s využitím průtokové cytometrie a fluorescenční mikroskopie. Červené kvasinky jsou charakteristické nadprodukcí karotenoidů a lipidů, které jsou využívané v potravinářském, farmaceutickém a krmivářském průmyslu. V současnosti se intenzivně zkoumají vhodné mikrobiologické alternativy pro produkci těchto látek. V této práci byly zkoumány vybrané kvasinkové rody: Rhodotorula, Sporobolomyces, Cystofilobasidium a kmen Phaffia rhodozyma. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde byla jako nutriční zdroj použita glukóza a dále také na vybraných odpadních materiálech glycerolu a syrovátce. U dvou kmenů Cystofilobasidium macerans a Rhodotorula mucilaginosa byly stanoveny růstové charakteristiky na syntetickém glukózovém produkčním médiu. Všechny studované kmeny byly schopny využívat použité odpadní substráty jako zdroj živin. U části kmenů byla pozorována zvýšená produkce karotenoidů, a v některých případech byla doprovázena i relativně vysokou produkcí lipidů. U klasické kultivace nejlepší produkční vlastnosti projevil kmen Rhodotorula glutinis v lipidovém a v glukózovém médiu s přídavkem vitaminů. Na glycerolu nejvíce karotenoidů a lipidických látek produkoval kmen Sporobolomyces shibatanus. Kmen Sporobolomyces roseus projevil nejlepší produkční vlastnosti na syrovátce, jako hlavním zdroji uhlíku. Z výsledků vyplývá, že využití syrovátky a glycerolu se jeví jako vhodná varianta možného zdroje uhlíku ke kultivaci karotenogenních kvasinek a produkci karotenoidů a vybraných lipidických látek jakožto produktů s vyšší přidanou hodnotou. Bude ale nutné dále optimalizovat živné médium na daných substrátech pro větší produkci vybraných metabolitů. Fluorescenční mikroskopie a průtokový cytometrie se ukázaly jako vhodné varianty pro stanovení obsahu sledovaných metabolitů v buňkách, jejich množství a viability.
|
|
|
Srovnání metabolické aktivity a potenciálního využití mikrořas a pigmentotvorných kvasinek
Szotkowski, Martin ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou přírodními pigmenty vyskytujícími se v rostlinách a mnohých mikroorganismech, jako jsou řasy, kvasinky a bakterie. Představují nejrozšířenější skupinu antioxidantů s významným biologickým účinkem. Lipidy jsou esenciální složkou všech živých organismů. Jsou zdrojem a zásobárnou energie pro organismy, kterou lze využít také v petrochemickém průmyslu pro produkci biopaliv. Tato práce se zabývá studiem produkčních vlastností karotenoidů a lipidů vybranými kmeny kvasinek, řas a sinic, a to s cílem aplikace získaných poznatků a nalezení vhodné levné alternativy pro mikrobiální biotechnologickou produkci těchto metabolitů s využitím odpadních substrátů. Obsah karotenoidů, ergosterolu a koenzymu Q v buňkách byl stanovován kapalinovou chromatografií. Obsah lipidů a profil mastných kyselin byl analyzován plynovou chromatografií. Morfologie buněk a lokalizace vybraných metabolitů byla analyzována technikou časově rozlišené fluorescenční mikroskopie. V této práci byly využity kvasinkové rody Sporobolomyces, Cystofilobasidium a Rhodotorula. Z řas a sinic byl použity rody Desmodesmus, Cyanothece, Chlamydomonas, Synechoccocus a Chlorella. V celkovém porovnání produkčních vlastností, dosahovaly nejvyšší produkce kvasinky Z vybraných kmenů, bylo největších výtěžků karotenoidů dosaženo u kmenů S. pararoseus, C. capitatum a R. mucilaginosa a lipidů u kmenů C. infirmominiatum a S. metaroseus.
|
host ::
RSS.