|
Prevence karcinomu hrdla děložního
Kafková, Simona ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom hrdla děložního vzniká v důsledku proliferace nádorově transformovaných buněk děložního hrdla. U více než 99 % se na etologii podílí vysoce rizikové typy lidského papillomaviru (HPV), který je nejčastějším virovým sexuálně přenosným agens. Většina HPV infekcí má pouze přechodný charakter a lidský organismus jej dokáže přirozenými imunitními mechanismy odstranit. Perzistující infekce však může vézt k maligní transformaci a nekontrolovatelné proliferaci buněk děložního hrdla. Interval od infikování epitelu papillomaviry ke vzniku maligního onemocnění bývá delší než 10 let. Prevence karcinomu hrdla děložního zahrnuje ochranu proti infekci lidským papillomavirem a včasnou diagnostiku a léčbu prekanceróz. Velký průlom v ochraně proti papillomavirové infekci znamenalo zavedení vakcinace proti nejčastějším onkogenním typům HPV. Přesto však základním opatřením zůstává včasná diagnostika prekanceróz formou celoplošného screeningu. Ten se musí i nadále vykonávat u žen nevakcinovaných, ale i u žen, které očkování podstoupily, neboť doposud vyrobené vakcíny chrání jen proti 80 % onkogenních genotypů HPV. Již léta používanou metodou screeningu je onkologická cytologie. Protože abnormality epitelu v počátečních stádiích nedoprovází žádné klinické ani anamnestické příznaky, cytodiagnostika je jedinou možností,...
|
|
Role genu WT1 v normální hematopoese a leukemogenese
Kramarzová, Karolina ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Zadražil, Stanislav (oponent)
6 Abstract The Wilms' tumor gene is highly expressed in a large proportion of human acute leukemias and other hematological malignancies. It is thought to play an important role in human hematpoiesis and leukemogenesis. Despite the large number of studies, WT1 expression patterns and its clinical significance in acute myeloid leukemia remain still controversial. To investigate the prognostic relevance of initial WT1 expression and its usefulness as a marker for minimal residual disease, we have analysed 66 bone marrow samples from newly diagnosed AML patients. RQ-RT-PCR for absolute quantification of total WT1 was designed according to Europe Against Cancer Program. In 82 % of samples we detected a higher expression of WT1 compared to normal healthy donors or patients with acute lymphoblastic leukemia (p<0.0001). We did not find any correlation between initial WT1 expression level and age or sex. Patients with FAB M3 subtype showed significantly higher WT1 levels than other subtypes, especially M5 (p<0.001). We found a strikingly high WT1 expression in standard risk group patients compared to high risk group (p<0.0007). Children with FAB/cytogenetical favorable prognostic factors have high WT1 expression, while there was no relation between WT1 levels at diagnosis and day 15 BM response. We did not find any...
|
|
Rizikové faktory vzniku karcinomu prostaty
Homolková, Eva ; Lukeš, Martin (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Rizikové faktory vzniku karcinomu prostaty jsem si vybrala, protože incidence i úmrtnost mužské populace na toto onemocnění stoupá. Podle dat uvedených v Národním onkologickém registru z roku 2003 se incidence karcinomu prostaty od roku 1970 do roku 2003 zvýšila ze 17,7/100000 obyvatel na 75/100000 obyvatel (tj. nárůst o 1,74/100000 nově diagnostikovaných za rok). Současně s incidencí má vzestupný trend i úmrtnost na tento novotvar. Ta od roku 1970 vystoupala ze 14/100000 zemřelých obyvatel na 29,3/100000 zemřelých obyvatel v roce 2003 (tj. nárůst o 0,46/100000 zemřelých za rok). (Graf č. 2, 3) V roce 2003 byl karcinom prostaty diagnostikován u 3728 mužů (tj.11% ze všech hlášených novotvarů). Vyšší počet hlášení byl pouze u nádorů kůže (bez maligního melanomu) a nádorů bronchů a plic. Karcinom prostaty tak dokonce předstihl i karcinom tlustého střeva (8%). Porovnáme-li četnost v úmrtí na novotvary v mužské populaci, stojí karcinom prostaty na druhém místě společně s karcinomem tlustého střeva (oba po 9%). Předstihl je jen nádor bronchů a plic (27% zemřelých na novotvary). (Graf č. 4, 5) Karcinom prostaty se do čtyřiceti let věku prakticky nevyskytuje, ale pak jeho incidence výrazně stoupá až mezi sedmdesátým a sedmdesátým čtvrtým rokem dosahuje svého maxima. (Graf č. 1) Důležitým...
|
|
Přínos stanovení cytokinů u zánětlivých pooperačních komplikací
Chachkhiani, Ivane ; Gürlich, Robert (vedoucí práce) ; Vokurka, Martin (oponent) ; Adamec, Miloš (oponent)
Infection and the resulting sepsis continue to be important causes of morbidity in surgical patients. Cytokine network causes activation of neutrophils and vascular endothelium with increased upregulation of adhesion molecules, setting at a train of pathogenic inflammatory reactions in the host. Increased concentrations of inflammatory cytokines observed in the initial phase of postoperative complications have a great significance in forecasting a potentially fatal outcome of the disease and can be used for an early diagnosis of systemic complications.Prospective, clinical trial. Levels of cytokines, procalcitonin (PCT), leptin and acute phase proteins (APP) were measured before and after the operation (planned resection of colorectal cancer) and compared with levels in sepsis. Cytokine levels were measured by ELISA method. APP were estimated by nephelometric analysis.PCT was measured by immunoluminometric analysisDuring the first 24 h after the planned resection of colorectal cancer there was a significant increase in serum concentration of interleukin (IL)-6 which declined in next 48 to 72 h. Serum concentration of tumor necrosis factor (TNF)was the highest between 18 to 24 h after the operation. IL-1 had a stable serum concentration without significant elevation. Serum concentration of IL-8 rose after 36...
|
|
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
|
|
Mass neonatal screening from dry blood spot
Balunová, Michala ; Hníková, Olga (vedoucí práce)
Plošný novorodenecký screening zo suchej krvnej kvapky má za cieľ aktívne a systematicky vyhľadávať niektoré vrodené choroby u všetkých novorodencov. Vyhľadávajú sa tie vrodené choroby, ktoré sú po narodení v bezpríznakovom štádiu, alebo ich príznaky sú ľahko prehliadnuteľné. Klinické prejavy vrodených porúch sa objavujú často až po pominutí kritickej periódy, v ktorej bola porucha reverzibilná. PNS umožňuje skorú diagnostiku a liečbu. Zabraňuje trvalým a neliečiteľným následkom choroby, hlavne na úrovni centrálneho nervového systému. Zamedzuje akútnym stavom, ktoré ohrozujú jedinca na živote. PNS je od svojho založenia v Českej Republike v roku 1975 veľmi úspešným nástrojom sekundárnej prevencie. Od 1.10. 2009 medzi vyhľadávané poruchy patria: fenylketonúria/hyperfenylalaninémia, kongenitálna hypotyreóza, kongenitálna adrenálna hyperplázia, cystická fibróza, leucinóza, deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselín so stredne dlhým reťazcom (MCAD), deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselín s veľmi dlhým reťazcom (VLCAD), deficit 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselín s dlhým reťazcom (LCHAD), deficit karnitinpalmytoiltransferázy I (CPT I), deficit karnitinpalmytoiltransferázy II (CPT II), deficit karnitinacylkarnitintranslokázy (CACT), glutarová acidúria typ I (GA I) a izovalerová acidúria...
|
|
Screening diabetes mellitus v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem
HAUSEROVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je screening diabetu mellitu v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem. V úvodní části se věnuji historii, definici diabetu, příčinám vzniku onemocnění, komplikacemi, diagnostikou, léčbou a vůbec významem tohoto vyšetření pro těhotné. V současné době je vyšetření prováděno u všech těhotných žen mezi 24. - 28. týdnu těhotenství. Výjimku tvoří mladší ženy, u kterých jsou zjištěny dva a více rizikové faktory v anamnéze: výskyt diabetu v rodině, porod plodu s hmotností vyšší než 4000g, obezita, diabetes mellitus v předchozích graviditách, přítomnost cukru v moči (glykosurie), předchozí porod mrtvého plodu, hypertenze nebo preeklampsie v předchozích graviditách, opakované potraty. Takové těhotné jsou považovány za vysoce rizikové a orální glukózový toleranční test se u nich provádí co nejdříve v prvním trimestru. Praktická část je zaměřena na samotné provedení orálního glukózového tolerančního testu, která zahrnuje preanalytickou, analytickou a postanalytickou fázi, zde se snažím definovat možné omyly při laboratorním stanovení ve všech jeho fázích. Tato část zahrnuje výsledky měření od 26.1.2011 do 24.4.2011 v Klinické laboratoři Tábor a.s. Jednalo se o 108 vyšetřených. Kde jsem zjistila kolik těhotných má gestační diabetes mellitus a porovnala jsem ho s dostupnou odbornou literaturou. Samotné měření glykémie bylo prováděno na biochemickém analyzátoru ADVIA 1800 Chemistry systems od firmy Siemens. Principem metody je Trinderova rekce s glukosa oxidázou. Glukosa se stanoví po enzymatické oxidaci v přítomnosti glukosa oxidázy. Vytvořený peroxid vodíku reaguje za katalýzy peroxidázou na fenol a 4-aminofenazonu, a tím se vytvoří červeno-fialové barvivo jako indikátor, jehož koncentrace se zjišťuje fotometricky. Vlnová délka měření je 505/694nm. Intenzita zabarvení vzniklé sloučeniny je přímo úměrná koncentraci glukosy. Pro zodpovězení výzkumné otázky, jaká je ve zvoleném souboru souvislost mezi počtem rizikových faktorů a počtem zachycených že s gestačním diabetem mellitem, jsem použila tištěného dotazníku, kde jsem zjišťovala zastoupení jednotlivých rizikových faktorů. Tyto údaje jsem zpracovala do přehledných grafů. Dotazník my klientky vyplňovaly během času, který strávily při vyšetření oGTT v čekárně KLT.
|
|
Dementia in the Czech Republic: development, projection and risk factors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Ivana (oponent) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Dizertační práca sa zaoberá problematikou demencie, ktorej sociálne, zdravotné a ekonomické dopady sú celosvetovo alarmujúce. Očakávaný dramatický nárast počtu osôb s kognitívnou poruchou bude klásť vysoké nároky na systém zdravotnej a sociálnej starostlivosti. Populačné starnutie a zvýšenie podielu starých osôb vo veku 65+ vyvolalo zvýšenú potrebu venovať sa tejto problematike, keďže vek je hlavným rizikovým faktorom demencie. Rozporné závery európskych a svetových výskumov potvrdzujú náročnosť kvantifikácie ochorenia. Odlišné definície a metodiky merania vedú k odlišným výsledkom. V ČR, v porovnaní s ostatnými vyspelými európskymi krajinami, neexistuje relevantný výskum v oblasti očakávaného nárastu počtu dementných osôb či trendov a determinantov ťažkej kognitívnej poruchy. Dostupné odhady prevalencie demencie v ČR sú založené výlučne na medzinárodných prevalenčných štúdiách EURODEM a EuroCode. Dizertačná práca poskytuje odhad počtu dementných osôb v ČR do roku 2050, založený na konštrukcii úmrtnostných tabuliek pre dementné osoby. Práca tiež zahrňuje analýzu rizikových faktorov ťažkej kognitívnej poruchy, založenú na socio-demografických a zdravotných veličinách. Toto poznanie je veľmi dôležité pre rozvoj či zachovanie účinnej politiky a programov reagujúcich na potreby jedincov žijúcich s kognitívnou poruchou v ČR.
|
|
Charakteristika výtvarného projevu u pacientů trpících psychotickým onemocněním
BAROŠOVÁ, Petra
Bakalářská práce sleduje vývoj a charakteristiku výtvarné tvorby pěti lidí s psychotickým onemocněním v průběhu zhruba tří let, se kterými jsem se setkávala na psychiatrickém oddělení při nemocnici v Táboře. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám psychotickým onemocněním, popisem a shrnutím přístupu k psychicky nemocným. Dále popisuje charakteristiky výtvarné tvorby takto nemocných, náročnost práce s nimi a nároky, které jsou kladeny na arteterapeuta. V praktické části se věnuji jednotlivým nemocným. Přibližuji jejich příběhy, přístup k nim, všímám si jejich výtvarné produkce, změny a posunu v průběhu naší spolupráce. Uvádím zde pohled na akutní fázi onemocnění i pohled na fázi stabilizace stavu, s ohledem na jejich výtvarnou tvorbu s přihlédnutím práce a působením arteterapeutky.
|
|
Analýza invazivní schopnosti a infekčního potenciálu nově popsaných druhů borelie z komplexu \kur{Borrelia burgdorferi} sensu lato, \kur{B. americana} a \kur{B. carolinensis} na laboratoním modelu infikovaných savců
ŠOLCOVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo analyzovat infekční potenciál nově popsaných druhů, B. americana a B. carolinensis, na laboratorním modelu savců - myší. Naším cílem bylo analyzovat a porovnat vektory u dvou různých klíšťecích vektorů a to Amblyomma americanum a Ixodes ricinus, zjistit zda má schopnost udržet a předat oba druhy spirochéty na hostitele. Výsledky této studie potvrdily, že klíšťata A. americanum a I. ricinus jsou schopny udržovat a přenášet B. americana a B.carolinensis. Také jsme potvrdili, že obě analyzované spirochéty, druhy B. carolinensis a B. americana, ukázaly potenciál k rozvoji nemoci v laboratorním modelu savce, což nepřímo podporuje skutečnost, že oba druhy spirochéty mohou být považované za rizikové faktory v oblasti, kde jsou distribuovány. Naše výsledky také ukazují, že A. americanum je schopno přenášet oba druhy spirochéty, což zvyšuje riziko nákazy na lymskou nemoc v lidské populaci v oblasti kde se A. americanum vyskytuje.
|
host ::
