Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 143 záznamů.  začátekpředchozí134 - 143  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Trestní odpovědnost právnických osob - od návrhu k účinné úpravě
Stachová, Monika ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horký, Bohuslav (oponent)
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se stal účinným 1. ledna 2012. Ačkoli se jedná o velice diskutovanou právní úpravu, která narušuje ustálené trestněprávní zásady, Česká republika byla posledním státem Evropské unie, který deliktní odpovědnost právnických osob nezakotvoval. Snaha o vyřešení tohoto problému se objevila již v roce 2004, Poslanecká sněmovna ovšem původní návrh zákona zamítla. Možná díky mezinárodnímu tlaku nebo v důsledku nárůstu páchané trestné činnosti právnickými osobami, byl v roce 2011 druhý návrh zákona schválen. Předkládaná diplomová práce se zabývá argumenty a průběhem diskursu, ze kterého platná právní úprava vzešla, dále objasněním některých podstatných ustanovení zákona a také mezinárodní podobou trestní odpovědnosti právnických osob. Vzhledem ke krátké účinnosti zákona je těžké zhodnotit konkrétní dopad zákona a práce tedy na trestní odpovědnost právnických osob nahlíží více z teoretického než praktického hlediska.

Okolnosti vylučující trestní odpovědnost a druhy trestů
Nejedlová, Tereza ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zprostředkovat základní informace o okolnostech vylučujících trestní odpovědnost a vymezit jednotlivé druhy trestů. První část je věnována detailnímu popisu jednotlivých okolností vylučujících protiprávnost po proběhlé novelizaci trestního zákona. Jedná se konkrétně o krajní nouzi, nutnou obranu, svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně. Pozornost je věnována i případům výslovně neuvedeným v trestním zákoníku, nazývaným jako výkon práv a povinností. Druhá část je zaměřena na druhy trestů a jejich charakteristiku, v četných případech podloženo příkladem z praxe. V závěru práce jsou pro demonstraci uvedeny statistiky za trestné činy spáchané v České republice za určitá časová období.

Úpadkové trestné činy
Bernardova, Vendula ; Moravec, Tomáš (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Jak je již z tématu bakalářské práce zřejmé, práce se zabývá úpadkovými trestnými činy. Jejím cílem je vytvořit jednotný přehled o vybraných úpadkových trestných činech a zároveň poskytnout vysvětlení základních pojmů z trestního a úpadkového práva. Práce je rozčleněna celkem do šesti kapitol. Prvních pět kapitol je věnováno základům z trestního práva, např. co je to trestný čin, jaké má znaky apod. Poslední kapitola rozebírá již samotné úpadkové trestné činy.

Základní prvky odhalování, prověřování a vyšetřování trestného činu poškozování lesa podle § 295 trestního zákoníku z pohledu znalce
Cach, Adam
Trestná činnost páchaná na životním prostředí, zvláště pak na lesních porostech, je stále aktuální problematikou, která má v posledních letech vzrůstající tendenci. Je vhodné, aby soudní znalec příslušného oboru, jemuž orgány činné v trestním řízení zadávají posudky, byl seznámen se základními postupy, které činí policie při odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů poškození lesa dle § 295 trestního zákoníku. Předložené trestní spisy musí obsahovat relevantní skutečnosti, které tvoří podklad pro zpracování znaleckého posudku.

Trestněprávní ochrana života a zdraví v České republice a na Ukrajině
Rizak, Olena ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Bez názvu Cílem této práce bylo srovnat a vymezit odlišnosti právních úprav ochrany života a zdraví v České republice a na Ukrajině. Po provedené komparaci lze konstatovat, že existující odlišnosti v úpravě jsou nepatrné a ve vymezení základních pojmů úpravy se shodují. Obdobným je vymezení tak důležitých pojmů pro tento druh trestných činů jako začátek a konce života člověka, vymezení hranice mezi nasciturem a člověkem, jakož i stanovení okamžiku smrti- Základním pramenem, kde je obsažená úprava ochrany života a zdraví je jak v České republice, tak i na Ukrajině trestní zákoník. Dále právní úpravu obsahují zvláštní zákony, podzákonné normativní akty a rozhodovací praxe nejvyšších a ústavních soudů obou zemí. Co se týká trestných činů proti zdraví člověka, tak ukrajinské trestní právo používá pravidla soudně lékařského ohodnocení ublížení na zdraví, vydaného Ministerstvem zdravotnictví , dle kterého se stanoví povaha a stupeň ublížení na zdraví. Stej ně jak v českém trestním právu tak i v ukrajinském ochrana života a zdraví od protiprávních jednání je poskytovaná i v dalších dílech & částech trestních zákoníků, kde život a zdraví člověka není hlavním objektem trestného činu a jsou chráněné fakultativně. Přesto jak zákonodárce Ukrajiny, tak i České republiky v rámci systematiky zvláštní části trestního...

Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity
Vyšňovská, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity Abstrakt Princip komplementarity je často považován za základní kámen fungování MTS, a proto je jeho podrobná analýza hlavním cílem mé diplomové práce. Preambule Statutu hovoří o tom, že "Mezinárodní trestní soud ustavený podle tohoto Statutu bude komplementární vůči národním trestním jurisdikcím". Z toho vyplývá, že Soud bude ve věci postupovat pouze v případě absence národního vyšetřování nebo stíhání zločinů spadajících podle článku 5 Statutu do jurisdikce Soudu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První tři kapitoly mají úvodní charakter a zároveň nastiňují, jak z historického, tak praktického hlediska, co všechno vzniku Soudu předcházelo. Kapitola čtvrtá se zabývá faktem, že mezi mezinárodní trestní jurisdikcí a národními jurisdikcemi existuje vícero forem vztahů než jen komplementární. Kapitola se skládá z několika podkapitol, které na prvním místě popisují možné podoby těchto vztahů. Následně jsou k nim přiřazeny konkrétní příklady z praxe. Navazující kapitola poskytuje odpověď na otázku, kde až je potřeba hledat kořeny idey komplementarity. Zdůrazňuje, že princip komplementarity, tak jak ho známe ze Statutu, není výsledkem práce Komise pro mezinárodní právo. Podle Mohammeda El Zeidyho byl komplementární přístup objeven již v intepretaci Mírové...


Návod k trestnému činu jako forma účastenství
Vykoukalová, Kateřina ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
V samotném závěru diplomové práce bych ráda shrnula celou problematiku policejní provokace do několika tezí: 1. policejní provokací se rozumí zejména záměrné a aktivní navádění a podněcování jiné osoby ze strany policie ke spáchání trestné činnosti, kterou by daná osoba jinak nespáchala 2. policejní provokace je institutem, který je zcela neslučitelný se základními zásadami demokratického právního státu 3. osobu vyprovokovanou k trestné činnosti nelze za takovouto trestnou činnost potrestat, policejní provokace naopak není důvodem k beztrestnosti agenta provokatéra 4. ne každé skryté zapojení policie do aktivit osob páchajících trestný čin má charakter policejní provokace 5. pro posouzení, zda činnost policie vedla k nepřípustnému iniciování trestné činnosti či nikoliv, je rozhodující, zda se policejní aktivity pohybovaly v zákonných mezích a zda nedošlo k porušení některé ze základních zásad ovládajících trestní řízení 6. z důvodu uvedeném v bodu 2. nelze o policejní provokaci uvažovat jako o dalším možném prostředku boje proti závažné trestné činnosti. Její uzákonění nemůže ospravedlnit ani fakt, že by tím došlo k posílení ochrany společnosti, a už vůbec ne argument, že tento institut je využíván i v jiných demokratických právních státech 7. pro dosažení lepších výsledků v boji s trestnou činností je...

Vývoj a směry trestné činnosti páchané příslušníky Policie ČR
LINHARTOVÁ, Martina
Trestná činnost páchaná policisty je téma, na které začíná být v posledních letech upozorňováno především mediálními kauzami. Média však ukazují pouze jednu stránku věci a to, jaký trestný čin byl spáchán. Ta druhá, mnohdy ještě závažnější, se týká především toho, proč se policisté této trestné činnosti dopouštějí, proč policisté, kteří by měli zákon chránit, ho porušují. Tuto problematiku považuji za velmi aktuální, závažné a zajímavé téma, a to je důvodem proč jsem si toto téma zvolila pro svou bakalářskou práci. Teoretická část práce byla zaměřena na úkoly policie, možné důvody páchání trestné činnosti a její příčiny, kdo tuto problematiku řeší a v neposlední řadě se práce zabývá konkrétním rozborem této trestné činnosti. Cílem této práce je informovat o problematice a ukázat, že se jedná o závažný problém, který by neměl zůstávat v ústraní, neboť se jedná především o bezpečnost občanů. Výzkumnou metodou byli rozhovory s pracovníky Inspekce policie, z nichž byly následně vytvořeny případové studie, týkající se různých druhů případů trestné činnosti policistů. Vzhledem k ochraně osobních dat bylo nutné respektovat pokyny k provádění případových studií. Pro praktickou část byly stanoveny 2 výzkumné otázky. První řeší, zda se trestné činnosti se dopouštějí především policisté mladšího věku, kteří pro nedostatek zkušeností a nižšího platového ohodnocení jsou schopni dopouštět se této trestné činnosti. Druhá otázka, byla zjistit, na jakém úseku služby u Policie dochází k páchání nejvíce trestných činů. Tato práce může být využita jako zdroj ucelených informací pro studenty nebo osoby zabývající se touto problematikou. Může také sloužit jako inspirace pro další výzkum.

Druhy trestných činů
Brennerová, Dita ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Šmerda, Radek (oponent)
Diplomová práce "Druhy trestných činů" se zabývá charakteristikou trestných činů dle Trestního zákona.Cílem diplomové práce je výstižně shrnout jednotlivé trestné činy ustanovené v trestním zákoníku. Dalším cílem je zhodnotit trend vývoje kriminality v České republice v období od roku 2005 do roku 2015. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá základními pojmy trestního práva, definuje pojem trestný čin a skutkovvou podstatu trestného činu. Druhá kapitola shrnuje jednotlivé trestné činy. Poslední kapitola zobrazuje trend vývoje kriminality v České republice v období od roku 2005 do roku 2015.